Istanbulská úmluva budí vášně. Slovensko nechce, aby se k ní EU připojila

Podle poslanců vládní Slovenské národní strany (SNS), kteří nejnovější usnesení navrhli, je třeba zajistit, aby Úmluvou Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí nebylo Slovensko vázáno ani prostřednictvím rozhodnutí a opatření EU.

Evropský parlament tento týden diskutoval o přistoupení unie k Istanbulské úmluvě u příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách. Úmluvu dosud neratifikovalo sedm členských zemí EU včetně Česka a Slovenska.

SNS navrhla i březnové usnesené slovenské sněmovny, kterým se parlament velkou většinou hlasů poslanců postavil proti ratifikaci dokumentu. Podle SNS se text dohody nezabývá pouze předcházením násilí na ženách, ale je v rozporu s definicí manželství jako svazku muže a ženy ve slovenské ústavě. Za jeden z hlavních nedostatků úmluvy SNS označila definici pojmu rod.

Lítost nad postojem slovenských zákonodárců dnes vyjádřila Rada Evropy. "Dnešní rozhodnutí slovenského parlamentu odmítající ratifikaci Istanbulské úmluvy Rady Evropy a vyzývající vládu k zablokování přistoupení EU k úmluvě je politováníhodný krok zpátky. Evropské vlády by měly dělat víc pro zastavení násilí vůči ženám, ne méně," prohlásila dnes generální tajemnice Rady Evropy Marija Pejčinovičová Buričová.

Šéfka organizace, která nesouvisí s Evropskou unií a která sdružuje celkem 47 zemí, rovněž zdůraznila, že RE se společně s unií trvale snažily rozptylovat nedorozumění kolem úmluvy a vyzvala "všechny odpovědné politiky na národní úrovni, aby učinili totéž".

Úmluva vznikla v roce 2011 a odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se v ní zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli.

Svůj podpis k úmluvě Slovensko připojilo hned v roce 2011. Předloni ale slovenské ministerstvo spravedlnosti oznámilo odložení procesu ratifikace dokumentu. Zdůvodnilo to tím, že ve společnosti přetrvávají protichůdné názory na jeho přijetí.

Dohodu podepsalo v roce 2016 také Česko, kde úmluva vyvolala rozporuplné reakce. Podle svých zastánců dokument pomůže v boji proti násilí a podpoří myšlenku rovného postavení žen a mužů, naopak podle kritiků je postačující stávající trestněprávní ochrana obětí násilí a istanbulská úmluva není zapotřebí. Aby v Česku začala platit, je nutná její ratifikace Sněmovnou a Senátem a podpis prezidenta.