EU přijala Istanbulskou úmluvu, ČR se její ratifikaci nevyhne. O celém procesu musel rozhodovat unijní Soudní dvůr

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (více známá jako Istanbulská úmluva) vstoupila v platnost v dubnu 2014, Evropská unie ji podepsala 13. června 2017. V tento moment podle tiskové zprávy Rady Evropské unie přijímá Rada společně s Evropských parlamentem právní předpis o boji proti násilí na ženách a domácímu násilí.

Šest členských zemí EU anii přes opakované výzvy Evropského parlamentu Istanbulskou úmluvu ani pět let po podpisu neratifikovalo. Vedle České republiky to jsou Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva a Slovensko.

Soudní dvůr Evropské unie v posudku potvrdil, že Evropská unie může Istanbulskou úmluvu ratifikovat i v případě chybějící jednomyslnosti napříč členskými státy.

Na základě hlasování z 10. května tohoto roku tak Evropská unie může k úmluvě přistoupit. Evropský parlament ji totiž mohl ratifikovat kvalifikovanou většinou hlasů. Pro hlasovalo ve dvou okruzích hlasování 472 a 464 zákonodárců ze 705. Povinnost ratifikace v národních parlamentech výše zmíněným státům zůstává.

Istanbulská úmluva může zachránit mnoho žen

Záměrem je kriminalizace řady trestných činů v celé EU. Mezi ně patří i nedobrovolné sdílení intimních snímků, mrzačení ženských pohlavních orgánů a kybernetické obtěžování.

„Násilí na ženách je nepřijatelné a musí skončit. Tyto činy nemají v naší společnosti místo. Istanbulská úmluva je přelomová a je katalyzátorem činnosti. Dnešní rozhodnutí o přistoupení EU k úmluvě je důkazem našeho odhodlání zintenzivnit opatření proti genderově podmíněnému násilí a na podporu jeho obětí,“ řekla švédská ministryně pro rovnost žen a mužů Paulina Brandberg. Švédsko přebralo předsednickou štafetu po České republice, takže má tuto agendu z velké části na starost.

Istanbulská úmluva vytváří právní rámec na ochranu žen před násilím. Kromě zvyšování povědomí a shromažďování údajů umožňuje také kriminalizaci různých forem násilí na ženách. Dále jde o ochranu obětí či poskytování podpůrných služeb. Podle Rady EU je násilí na ženách nejen trestným činem, ale také extrémním důsledkem diskriminace zakořeněné v nerovnosti mezi pohlavími. Násilí přispívá k udržování těchto trendů.