Malta využívá soukromé lodě, aby odrazila nájezdy migrantů. Už 12 jich zemřelo

Migranti se do Evropy snaží přes Středozemní moře dostat i v době pandemie koronaviru. Zahraniční média se zabývají především situací na Maltě, která přistoupila k zajímavé strategii. Neobešlo se to však bez obětí na životech.

Minulý měsíc investigativní novináři odhalili nekalé praktiky Malty, která uzavřela pakt s majiteli nejméně tří rybářských lodí, aby migranty za žádných okolností nepouštěli do země a převáželi je zpět do Libye. Poslední střet s rybářskou lodí stál život 12 lidí. A právě výpověď ženy, která tento střet přežila, potvrzuje, že soukromá plavidla jednají na příkaz maltských ozbrojených sil, informuje deník Guardian.

Žena uvedla, že loď plná migrantů, která vyplula 9. dubna z Libye a pokoušela se dostat do Evropy, byla málem převržena rybářskou lodí, což tři muže stálo život. Po dalších pěti dnech kolem proletělo letadlo, ale také bez odezvy. „Mysleli jsme, že letadlo zavolá záchranáře, ale nikdo nepřijel“ uvedla žena pro Guardian, který dodal, že její totožnost nemůže být odhalena kvůli bezpečnosti.

Čtyři další lidé pak zemřeli na dehydrataci a na nedostatek potravy. Až 14. dubna se žena domnívala, že konečně přijela loď s pomocí, ale rybářská loď s maltskou vlajkou chtěla migranty převézt zpět do Libye. Podle slov ženy posádka jen oznámila, že jsou to Egypťané, kteří pracují pro Maltu. „Dívali se na nás, jako kdybychom nebyli lidské bytosti,“ řekla žena a dodala: „Jakmile jsme byli na palubě lodi, zamkli nás se čtyřmi lahvemi vody.“ Při plavbě zpět do Libye zemřeli další lidé. Po 48 hodinách loď dorazila do záchytného střediska Tariq al-Sikka, které je financováno EU a je nechvalně známo týráním a mučením.

Právnička v oblasti lidských práv Giulia Tranchinová vyjádřila své rozhořčení nad chováním maltských orgánů. „Odmítnutí zachránit tyto osoby je vážným porušením mezinárodního práva v oblasti lidských práv aipráva námořního,“ řekla právnička. Dodala, že po dubnovém mediálním zpravodajství zahájili státní zástupci na Maltě vyšetřování. Bývalý maltský úředník Neville Gafà oznámil 30. dubna, že byl vládou pověřen, aby koordinoval vracení migrantů do Libye na základě pokynů vlády.

Guardian se pokoušel kontaktovat maltskou vládu, ale bez reakce. K dispozici je pouze prohlášení z 15. dubna, které potvrzuje využívání komerčních lodí k záchraně uprchlíků. Podle maltského premiéra Roberta Abela nic nebrání státu používat „soukromá aktiva“.

Uprchlíci, včetně dvou dětí, se v současné době stále nacházejí ve vězení a nemají přístup k lékařskému ošetření a vodě. „Chtěli jsme přijet do Evropy, protože máme právo na život,“ řekla žena a dodala, že se rozhodla mluvit, protože lidé kvůli tomu umírají. „Je moje právo mluvit o tom, co jsem viděla,“ prohlásila.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU řekla, kdo zaostává v protiruských sankcích. Jde o dvě členské země

Řecko a Malta zaostávají za dalšími členskými zeměmi Evropské unie v uplatňování protiruských sankcí. S odkazem na zdroj a dokument z Evropské komise o tom dnes informovala agentura Reuters. Obě země nahlásily Bruselu, že zmrazily majetek ruských subjektů v hodnotě několika stovek tisíc eur, což je nejméně v celé sedmadvacítce. Atény i Valletta kritiku odmítají.
Malta

Malta jako první v Evropě odhlasovala legalizaci marihuany pro osobní účely

Maltský parlament dnes odhlasoval legalizaci pěstování a užívání marihuany pro vlastní potřebu a rekreační účely. Pokud zákon podepíše prezident George Vella, bude povoleno na Maltě pěstovat až čtyři rostliny marihuany a držet až sedm gramů sušiny bez postihu, uvedla agentura Reuters. V tom případě by byla Malta první evropskou zemí, která by toto povolila. Zakázáno ale zůstává kouřit marihuanu na veřejnosti či před dětmi.

Více souvisejících

malta migrace uprchlíci

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 6 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

Mark Rutte v Praze

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

včera

Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

včera

Tchaj-Wan

Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?

Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.

včera

Hormuzský průliv

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření strategického Hormuzského průlivu a zahájení rozhovorů o jaderném programu, jak uvádějí američtí představitelé. Zvažované memorandum o porozumění nicméně prezident Donald Trump prozatím nepodepsal. Oficiální zástupci Teheránu se k této potenciální dohodě dosud nevyjádřili a íránská média upozorňují, že text ještě nebyl definitivně schválen.

včera

Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo

Nedostatek času a striktní právní omezení, v jejichž rámci musí armáda v době míru fungovat, byly hlavními důvody, proč nebylo sestřeleno ruské bezpilotní letadlo v rumunském městě Galați. Brigádní generál Gheorghe Maxim uvedl, že prvním zásadním limitem je legislativa, která vojákům zakazuje zahájit palbu způsobem, jenž by jakkoli zasáhl do vzdušného prostoru sousedního státu. Zneškodnění vzdušného cíle navíc vyžaduje určitou časovou lhůtu pro detekci, identifikaci a samotný zásah, přičemž čtyři minuty, které měla obrana k dispozici, představovaly extrémně krátký úsek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy