Popularita krajně pravicových a populistických stran a hnutí ve východním Německu je následkem toho, že spolková vláda po znovusjednocení země v roce 1990 nebrala příliš vážně problémy a obavy obyvatel někdejší Německé demokratické republiky. Myslí si to novinář a jeden z předních odborníků na krajně pravicovou scénu v Německu Andreas Speit.
Pád komunismu a následné opětovné spojení země drtivá většina obyvatel východního Německa oslavovala. Obnova jednoty ale nebyla lehkým úkolem, mnoho lidí se muselo potýkat s následky hospodářské, politické i kulturní transformace. Řada lidí přišla o práci a cítila se spolkovou vládou zrazena, neboť se jim nesplnily sliby, o kterých politici hovořili.
"Domnívám se, že tehdejší očekávání východních Němců spolková republika nenaplnila," řekl Speit zahraničním korespondentům v Berlíně o tom, proč na východě na rozdíl od západu Německa mají krajně pravicové názory výrazně více zastánců. Mnoho východních Němců prožilo po pádu komunistického režimu ideový a hodnotový zvrat, se kterým se museli vyrovnat. "Spolková republika, tedy ten západ Německa, se tomu nevěnoval," uvedl.
Jako příklad zmínil Speit obtížné sociální problémy, otázky práce a bydlení. "Tyto otřesy se zdají být tím, co vedlo k tomu, že západní hodnoty a západní uvažování východ automaticky nepřevzal," domnívá se.
Opomíjení východu se podle Speita projevilo i tím, že dlouhou dobu byl považován za problém neonacismus na západě Německa a ne ten na východě. Situace na východě se zlehčovala a říkalo se, že tam žádné takové problémy nejsou. Přispěli k tomu i představitelé východních zemí, kteří existenci problémů dlouho odmítali.
Kořeny východoněmecké náchylnosti k radikálním pravicovým myšlenkám se odrážejí v tom, jakou část společnosti tento problém zasáhl. "Týká se to především lidí ve středním věku," uvedl Speit.
Jako příklad zmínil Sasko, které je baštou protiimigračního a protiislámského hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida) a také protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou vlivný bavorský premiér Markus Söder loni označil za novou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD). Také tato krajně pravicová strana dosáhla v minulosti v Sasku značných volebních úspěchů. Skutečný raketový nástup ale v Sasku zaznamenala AfD, když v loňských zemských volbách dostala 27,5 procenta hlasů, což jí vyneslo druhé místo za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) tamního premiéra Michaela Kretschmera.
Změny, které na východě nastaly, považuje Speit za mezigenerační. Jejich náprava bude složitá a finančně náročná, protože si vyžádá investice do infrastruktury, vzdělání a kultury.
Podobně situaci tento týden zhodnotil i vládní zmocněnec pro nové spolkové země Marco Wanderwitz, který ve středu představil výroční zprávu o stavu německé jednoty. Zatímco se Německu po hospodářské stránce daří dobře a rozdíly se takřka vyrovnaly, problémem východu se stal pravicový extremismus, který podle zmocněnce nebrala vláda dost vážně.
Podle Wanderwitze je nezbytné, aby se Berlín v této záležitosti východu více věnoval, aby tam lépe naslouchal starostem a problémům obyvatel a aby rozvojem občanského dialogu zabránil přenosu radikálních světonázorů na další generace.
Související

Německá vláda narazila u soudu. Zákaz krajně pravicového časopisu se ruší

S požáry v Německu bojovaly stovky hasičů. Ohrožovaly je výbuchy munice
Německo , neonacisté , extremismus , Alternativa pro Německo (AfD) , Michael Kretschmer (saský premiér) , Pegida
Aktuálně se děje
před 19 minutami

Počasí nenaplnilo předpoklady. Deště bylo méně, povodně už nehrozí
před 1 hodinou

Počasí se neumoudří. Pršet bude až do konce týdne
včera

Trumpova vláda v praxi: Američan narozený v USA byl deportován do země, v níž nikdy nebyl
včera

Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"
včera

Proč Texas zasáhly nejtragičtější povodně v historii?
včera

Smrtící povodně mohou být novým normálem, varují experti. Je to jen Boží zásah, reaguje Bílý dům
včera

Pátrání ukončeno. Tělo horolezkyně Kolouchové zůstane v Himálajích
včera

Trump odkládá nová cla a varuje 14 zemí. Půjde také po Japonsku a Jižní Koreji
včera

Národní divadlo truchlí. Zemřela někdejší sólistka opery Tattermuschová
včera

Německá vláda narazila u soudu. Zákaz krajně pravicového časopisu se ruší
včera

Fico nepřišel. Atentátník neúspěšně žádal nízký trest, u soudu vypovídat odmítl
včera

Druhá prázdninová tragédie na Semilsku. Chlapec se zřítil z vysílače
včera

Obětí povodní v Texasu je přes sto. Naděje na nalezení přeživších začíná být mizivá
včera

Pomník Jana Husa má 110 let. S dílem se pojily spory i tragédie
včera

Počasí do zítra: Na horách spadne až 180 mm. Řeky mohou stoupat na třetí stupeň
včera

Gaza před dalším příměřím: Desetitisíce mrtvých, rozvrácená infrastruktura a špatné diplomatické vyhlídky
včera

Tragédie v Nymburce. Hoch nepřežil pád z okna, případ vyšetřuje policie
včera

Sliby chyby. Epsteinův seznam neexistuje, tvrdí americká justice
včera

V Česku hrozí vydatný déšť. Hladík doporučil lidem, jak se mají chovat
včera
Netanjahu chce Nobelovu cenu pro šéfa Bílého domu. Zastavuji války, reagoval dojatý Trump
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během schůzky ve Spojených státech nominoval amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu míru. Uvedl to v dopise, který předal Trumpovi osobně v Bílém domě. Stalo se tak v době, kdy americký lídr usiluje o souhlas Hamásu a Izraele s příměřím v Gaze.
Zdroj: Jakub Jurek