Nizozemský nejvyšší soud dnes odmítl požadavek Ruska, aby prozatím pozastavil vymáhání odškodného ve výši 57 miliard dolarů (1,24 bilionu Kč), které má země zaplatit akcionářům někdejší ruské ropné společnosti Jukos za její vyvlastnění. Informovala o tom agentura DPA.
O povinnosti vyplatit odškodné rozhodl v únoru odvolací soud v Haagu. Zrušil tak rozsudek soudu nižší instance, podle kterého Rusko tuto částku platit nemuselo. Rusko se proti únorovému rozhodnutí odvolalo a požádalo o pozastavení vymáhání odškodného, dokud se odvolání nevyřeší.
Soud nicméně v dnešním rozhodnutí uvedl, že pravděpodobnost úspěchu odvolání "není taková, aby vyžadovala" pozastavení vymáhání odškodného. Ruské ministerstvo zahraničí označilo dnešní verdikt soudu za neopodstatněný. Dodalo, že bude dál hájit své "legitimní zájmy" v Nizozemsku i u jiných soudů.
O odškodném rozhodl v červenci 2014 arbitrážní soud v Haagu. V dubnu 2016 ale okresní soud v Haagu rozhodnutí zrušil s odůvodněním, že "mezinárodní arbitráž neměla žádnou pravomoc zasahovat do těchto záležitostí jako rozhodce". Po únorovém verdiktu odvolacího soudu ruská média a právní experti upozornili, že bývalí akcionáři Jukosu teď kvůli uspokojení svých pohledávek mohou žádat obstavení ruského majetku v zahraničí, jak se to už dělo po rozhodnutí arbitráže v roce 2014, a to například v Belgii a ve Francii.
Jukos byl svého času největší soukromou ropnou společností v Rusku s tržní hodnotou až 40 miliard dolarů. Hlavním vlastníkem byl oligarcha a oponent Kremlu Michail Chodorkovskij. Ten býval i nejbohatším člověkem v Rusku, v roce 2003 byl však zatčen a o dva roky později odsouzen k dlouholetému vězení za daňové úniky a zpronevěru. Společnost Jukos pak byla rozdělena a zestátněna, většinu majetku získala polostátní společnost Rosněfť, kterou řídil spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin.
Jukos pak v srpnu 2006 vyhlásil bankrot. Chodorkovskij vyšel z vězení v prosinci 2013, když mu Putin udělil milost. Soud v Nizozemsku před třemi lety rozhodl, že ruské úřady firmu Jukos donutily zbankrotovat, protože jí nařídily zaplatit obrovské daňové nedoplatky.
Související
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 1 hodinou
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 2 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 3 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 3 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 4 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 5 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 6 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák