Rusko musí zaplatit miliardy. Nizozemský soud odmítl žádost o odklad vymáhání odškodného za Jukos

Nizozemský nejvyšší soud dnes odmítl požadavek Ruska, aby prozatím pozastavil vymáhání odškodného ve výši 57 miliard dolarů (1,24 bilionu Kč), které má země zaplatit akcionářům někdejší ruské ropné společnosti Jukos za její vyvlastnění. Informovala o tom agentura DPA.

O povinnosti vyplatit odškodné rozhodl v únoru odvolací soud v Haagu. Zrušil tak rozsudek soudu nižší instance, podle kterého Rusko tuto částku platit nemuselo. Rusko se proti únorovému rozhodnutí odvolalo a požádalo o pozastavení vymáhání odškodného, dokud se odvolání nevyřeší.

Soud nicméně v dnešním rozhodnutí uvedl, že pravděpodobnost úspěchu odvolání "není taková, aby vyžadovala" pozastavení vymáhání odškodného. Ruské ministerstvo zahraničí označilo dnešní verdikt soudu za neopodstatněný. Dodalo, že bude dál hájit své "legitimní zájmy" v Nizozemsku i u jiných soudů.

O odškodném rozhodl v červenci 2014 arbitrážní soud v Haagu. V dubnu 2016 ale okresní soud v Haagu rozhodnutí zrušil s odůvodněním, že "mezinárodní arbitráž neměla žádnou pravomoc zasahovat do těchto záležitostí jako rozhodce". Po únorovém verdiktu odvolacího soudu ruská média a právní experti upozornili, že bývalí akcionáři Jukosu teď kvůli uspokojení svých pohledávek mohou žádat obstavení ruského majetku v zahraničí, jak se to už dělo po rozhodnutí arbitráže v roce 2014, a to například v Belgii a ve Francii.

Jukos byl svého času největší soukromou ropnou společností v Rusku s tržní hodnotou až 40 miliard dolarů. Hlavním vlastníkem byl oligarcha a oponent Kremlu Michail Chodorkovskij. Ten býval i nejbohatším člověkem v Rusku, v roce 2003 byl však zatčen a o dva roky později odsouzen k dlouholetému vězení za daňové úniky a zpronevěru. Společnost Jukos pak byla rozdělena a zestátněna, většinu majetku získala polostátní společnost Rosněfť, kterou řídil spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin.

Jukos pak v srpnu 2006 vyhlásil bankrot. Chodorkovskij vyšel z vězení v prosinci 2013, když mu Putin udělil milost. Soud v Nizozemsku před třemi lety rozhodl, že ruské úřady firmu Jukos donutily zbankrotovat, protože jí nařídily zaplatit obrovské daňové nedoplatky.

Související

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

Více souvisejících

Rusko Michail Chodorkovskij Nizozemí odškodnění

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0

V šestém ligovém kole české fotbalové Chance ligy se na pažitu na Letné proti sobě postavili fotbalisté Sparty a Slavie, aby sehráli spolu v pořadí již 318. derby pražských „S“. Navzdory tomu, že před tímto zápasem šly formy obou týmů takovým směrem, že se Sparta mohla cítit na vzestupu, zatímco Slavia po předešlé remíze 2:2 s Bohemians 1905 mohla být trochu pod dekou, samotné utkání se nakonec vyvíjelo jinak. Přestože mohlo jít z pohledu příležitostí o vyrovnaný zápas, Sparta doplatila především na svoji neefektivitu, za to Slavii, která překvapila svou základní sestavou, k nakonec výsledkově jasné výhře 3:0 pomohly letní posily – Wiktor Nowak, Danijel Šturm a Emmanuel Ayaosi.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy