Švédové ztrácí trpělivost. Za laxní přístup k epidemii mohou padat hlavy

Švédové podle dostupných informací ztrácejí důvěru laxnímu přístupu své vlády k epidemii koronaviru. Podle jejich názoru bylo rozhodnutí nepřijímat žádná opatření šílené, přičemž jim za pravdou začínají dávat i politické strany, které vyžadují jeho revizi před konáním parlamentních voleb, které se uskuteční v roce 2022. Možná budou dokonce padat hlavy.

Výzkum Ipsos pro švédský magazín Dagens Nyheter ukázal, že důvěra ve vládní přístup k nemoci covid-19 spadla od dubna o jedenáct procentních bodů na 45 %. V případě Národní agentury pro veřejné zdraví došlo ke 12procentnímu poklesu. Informuje o tom deník Guardian. 

Jinak tomu nebylo ani v podílu respondentů, kteří dosavadní politiku nevyhlašovat žádnou karanténu podporovali. Ten v červnu spadl na 38 % ve srovnání s květnovými 50 %. Ani švédský premiér Stefan Lövfen si v tomto směru nepolepšil a jeho popularita klesla o deset procentních bodů.

"Rozdíly už jsou natolik markantní, že skutečně můžeme hovořit o obratu veřejného mínění," konstatoval analytik Ipsosu Nicklas Källebring v rozhovoru pro média s tím, že se také výrazně změnila dosavadní důvěra švédských občanů ve státní aparát.

Potvrdila se tak čísla dřívější studie Novus, podle níž pouze 45 % respondentů zastávalo názor, že vláda krizi zvládá, oproti 63 % v dubnu. Ve srovnání s ostatními zeměmi nepřijalo Švédsko téměř žádná restriktivní opatření v souvislosti s bojem proti koronaviru.

Školy se uzavřely pouze pro děti a mládež starší 16 let a zakázala se shromáždění nad 50 lidí. Obchody, restaurace a fitness centra zůstaly otevřené a spoléhalo se pouze na osobní odpovědnost lidí, včetně dobrovolného dodržování sociálních rozestupů. 

Úřady toto rozhodnutí odůvodňovaly obavami z vedlejších dopadů karantény na ekonomiku a duševní zdraví občanů. Samotné restrikce, k nimž se uchýlily okolní země, označily za dlouhodobě neudržitelné a postrádající veškerou logiku.

"Vypadalo to, jako by svět zešílel a opomenul všechno, na čem jsme se dříve shodli," hájil své kroky hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell, který je autorem strategie. "Nakonec se to ale celé rozrostlo do takových rozměrů, že jsme se v důsledku těchto kroků ocitli pod politickým tlakem a v osamění," konstatoval v rozhovoru pro švédský rozhlas.

Epidemiolog zároveň také vysvětlil, že ačkoliv měla u Švédů myšlenka kolektivní imunity širokou podporu, jemu šlo především o to, aby se nákazu podařilo udržet pod alespoň takovou kontrolou, že to tamní zdravotnictví zvládne. Mnoho odborníků mu ale tehdy oponovalo vysokým počtem obětí.

Švédských úmrtí na koronavirus je sice v přepočtu na milion obyvatel více než v sousedním Dánsku (104), Finsku (59) a Norsku (47), které opatření přijaly, ale zároveň méně než ve Spojeném království (650), Španělsku (606) a Itálii (573), které rovněž přistoupily ke karanténě, byť někteří mohli namítat, že tam to bylo s opožděním.

Premiér Lövfen si navzdory veškeré kritice stojí za tím, že se švédská cesta osvědčila a jedinou chybou bylo nedostatečné zabezpečení pečovatelských domů a jiných zařízení pro seniory. V tomhle mu dal za pravdu i Tegnell s tím, že by počet zemřelých byl v takovém případě nižší, a že se mělo spíš přistoupit na něco mezi laxním a restriktivním přístupem.

Vláda ale vyhověla požadavku lídrů opozice vyšetřit výsledky celkového boje s krizí, a to nejpozději do konání parlamentních voleb 2022. Na základě nich by pak také mohly být vyvozeny důsledky. Když opomineme zdravotní dopady, tak si Švédsko výrazně pohoršilo v diplomatických vztazích s ostatními zeměmi, včetně svých sousedů. Obecně vzato je vyhodnocováno jako vysoce riziková země.

Související

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.
ignis brunensis

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje

Švédsko vyzývá Evropskou unii k zásadnímu zpřísnění pravidel pro prodej a distribuci pyrotechniky. Tamní vláda totiž varuje, že organizovaný zločin čím dál častěji využívá ohňostroje jako zbraň.

Více souvisejících

Švédsko epidemie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy