Evropská unie by měla zlepšit přístup k migračnímu problému v Itálii a Řecku, kde čekají tisíce lidí zbytečně dlouho na vyřízení azylu či na návrat do svých zemí. Uvedl to dnes Evropský účetní dvůr ve zprávě, podle níž jsou přes částečná zlepšení stále nedostatečné kapacity přijímacích zařízení či počet expertů ověřujících žádosti o azyl. Zefektivnit by se měla i komunikace se zeměmi původu, aby bylo možné odmítnuté migranty rychleji vracet, doporučují auditoři.
EU v minulých letech vyčlenila na pomoc Řecku více než miliardu eur (asi 26 miliard Kč) a pro Itálii přes půl miliardy eur (asi 13 miliard Kč). Podle auditorů se sice s pomocí těchto peněz podařilo například zefektivnit prvotní registraci migrantů, v dalších oblastech však existují značné rezervy.
Patří mezi ně délka doby, kterou trvá azylová procedura, nedostatečné kapacity nouzových zařízení či složitá spolupráce se zemí původu.
Průměrná čekací doba na prvoinstanční vyřízení žádosti o azyl byla vloni podle auditorů 215 dní, v krajních případech dokonce mnohem delší.
"Pokud může pouhé čekání na pohovor trvat čtyři roky, tak je to problém," řekl dnes novinářům člen auditního týmu Andrej Minarovič.
Počet migrantů směřujících do Řecka se sice po roce 2016 prudce snížil v důsledku dohody EU s Tureckem, které začalo na svém území zadržovat syrské uprchlíky. V poslední době ale příchozích přibývá. Auditoři zaznamenali koncem loňského roku prudký nárůst počtu případů, u kterých trvá schválení či zamítnutí žádosti o azyl více než půl roku.
Mezi doporučení, jak situaci zlepšit, patří například poskytnutí větší podpory evropskému azylovému úřadu EASO či pohraniční agentuře Frontex. Členské země by také měly vyčlenit experty na azylové procedury, kteří by dlouhodobě pomáhali lépe zvládat řeckým a italským úřadům pomalu postupující řízení.
"Užitek z toho budou mít nejen lidé trpící v azylových centrech, ale i daňoví poplatníci z EU," konstatoval hlavní autor auditní zprávy Leo Brincat. Pokud by se unijní země shodly na novém dobrovolném systému přerozdělování migrantů, který v současnosti prosazuje Německo a Francie, měly by se podle Brincata poučit ze současných nedostatků.
Auditoři analyzovali i poslední fázi fungování povinného systému přerozdělování migrantů, jímž chtěli unijní země odlehčit Itálii a Řecku v době vrcholící krize v roce 2015. Z původního plánu na přemístění 160.000 lidí se ostatní členské země zavázaly přijmout 98.256 migrantů. Nakonec si mezi sebe rozdělily pouze 34.705 lidí, téměř dvě třetiny z nich z Řecka. Podle auditorů byl na vině zejména fakt, že obě země nezvládly poskytnout dostatečné množství migrantů splňujících podmínky pro umístění do jiného státu.
Zatímco některé země, jako je například Irsko či Lucembursko, nakonec přijaly více lidí, než činil jejich stanovený závazek, většina dalších zůstala pod polovinou původních počtů. Česká republika, Polsko a Maďarsko se do systému schváleného členskými zeměmi odmítly zapojit, čímž podle názoru generální advokátky soudu EU porušily unijní právo.
Související

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít
uprchlíci , EU (Evropská unie) , Řecko , Itálie , uprchlické tábory
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek