Velká většina států EU chce otevřít hranice do 15. června

elká většina států Evropské unie chce otevřít hranice uvnitř bloku do 15. června, všechny unijní země tak chtějí učinit nejpozději do konce měsíce. Otevření vnějších hranic společenství by mohlo přijít v červenci. Po dnešní videokonferenci ministrů vnitra to řekla chorvatská státní tajemnice Terezija Grasová, jejíž země nyní EU předsedá.

Podle informací ČTK chce až na konci června rušit omezení na hranicích pouze Španělsko, ostatní země dříve. Od 15. června otevře hranice pro země EU také Švýcarsko, které není unijním členem, ale je součástí schengenského prostoru bez vnitřních hranic.

Unijní státy hodlají stále přihlížet k vývoji koronavirové nákazy, podle Evropské komise však již nejsou důvody k dalšímu prodlužování hraničních kontrol.

"Uvítala jsem, jak rychle členské země přistupují k rušení omezení na hranicích," prohlásila po jednání eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová, podle níž by již na konci června mohl opět plně fungovat schengenský prostor bez hraničních kontrol. Záležet to však bude především na tom, zda bude pokračovat příznivý vývoj nákazy covidu-19 v jednotlivých členských zemích, které mají rozhodnutí ve svých rukou, dodala komisařka.

"Dodržování bezpečné vzdálenosti a další opatření k ochraně zdraví jsou stále potřebná," podotkla Johanssonová. Unijní epidemiologové jsou podle ní přesvědčeni, že situace se natolik zlepšila, že kontroly mezi členskými státy jsou bezpředmětné.

Brusel již v květnu doporučil státům postupně a koordinovaně rušit hraniční kontroly. Zatímco například pobaltské země či Česko a Slovensko již společné hranice pro své občany otevřely, další státy včetně Německa či Belgie se chystají omezení zrušit v polovině června.

Švýcarsko dnes oznámilo, že od 15. června plně obnovuje volný pohyb osob a že do země mohou od tohoto data přicestovat i občané třetích států, kteří žijí na území EU. Otevřené švýcarské hranice platí i pro Británii, která z EU vystoupila a která není členem schengenu.

Hraniční režim uvolní také pobaltské republiky a Polsko, oznámila podle Reuters Litva. Pobaltí již 15. května vytvořilo v rámci EU takzvanou cestovní bublinu, kdy občané Litvy, Lotyšska a Estonska mohli společné hranice volně překračovat. Litevský premiér Saulius Skvernelis dnes řekl, že volný pohyb mezi Pobaltím a Polskem bude obnoven v nadcházejícím týdnu. Polské ministerstvo zahraničí uvedlo, že prozatím do 12. června nechává uzavřené hranice se sousedními unijními zeměmi, tedy i Českem.

Zrušit omezení na vnějších hranicích evropského společenství by podle Grasové mohly unijní země v červenci, až budou otevřeny všechny vnitřní hranice. Někteří ministři dnes podle ní dali najevo, že chtějí stanovit jasná kritéria nutná k otevření hranic pro cizince z mimounijních zemí. Ne všechny státy mají na tato hlediska stejný názor a zvláště země na vnějším okraji unie požadují, aby Brusel přišel s jednotnými pravidly.

Komisařka Johanssonová přislíbila, že unijní exekutiva připraví doporučení pro otevření vnějších hranic příští týden.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.
Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) hranice

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Král Charles III. (Karel III.)

Karel III. je neoblomný. V plánech panovníka figuruje i princ Harry

Vztahy mezi britskou královskou rodinou a princem Harrym, který ji před lety opustil, jsou velmi komplikované. Veřejnost proto nemůže tušit ani to, zda se s mladším synem panovníka počítá na budoucím pohřbu krále Karla III. Novináře se ale ponořili do plánů smutečního obřadu a zjistili pravdu. 

včera

Houby, ilustrační fotografie.

Růstu hub přeje počasí. Odborníci radí, kam na ně vyrazit

Počasí v Česku se v posledních dnech umoudřilo. Po tropické epizodě přišlo ochlazení, vyskytly se i srážky, dokonce místy vydatné. Panují tak dobré podmínky pro růst hub. Potvrzují to informace od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné

Zatímco ukrajinská města čelí zesilujícím vzdušným útokům, situace na frontě zůstává kritická. Ruské síly se pokoušejí vyčerpat ukrajinskou obranu koordinovanými operacemi podél více než tisíc kilometrů dlouhé linie bojů. Ruské zdroje deklarují, že cílem těchto postupů je vytvoření nárazníkové zóny podél hranic a obklíčení ukrajinských jednotek v okolí strategického města Pokrovsk, o které se svádějí urputné boje již několik měsíců.

včera

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.

včera

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat

Prezident Donald Trump prožil zásadní obrat ve svém vnímání Vladimira Putina – přestal věřit, že lze zopakovat iluzorní „reset“ vztahů, které prosazoval jak on sám, tak jeho mnozí předchůdci od dob studené války. Pokud Trump skutečně pochopil, že s Kremlem nelze jednat jako s rovnocenným obchodním partnerem, ale pouze jako se strategickým protivníkem, může to představovat jeden z nejzásadnějších posunů v jeho dosavadní zahraniční politice.

včera

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené

Izrael potvrdil, že část íránských zásob obohaceného uranu přečkala červnové americko-izraelské útoky na jaderná zařízení. Podle izraelského úředníka může být přeživší materiál stále dostupný. Útoky byly údajně připravovány od loňska v reakci na podezření z vývoje jaderné zbraně. USA tvrdí, že operace zbrzdila Teherán o roky, Írán však inspektory do zasažených zařízení již nepustí.

včera

včera

včera

Bašár al-Asad

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.

včera

včera

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony

Ukrajina čelí bezprecedentní vlně ruských vzdušných útoků, které cílí nejen na frontu, ale i na města hluboko ve vnitrozemí. V Kyjevě i dalších regionech se opakují noční nálety stovek dronů a raket. Nová taktika Ruska spočívá v masivním nasazení bezpilotních letounů, které přetěžují ukrajinskou obranu a ničí civilní infrastrukturu. Obětí přibývá a roste i tlak na spojence, aby urychleně posílili dodávky obranných systémů.

včera

včera

Trumpovy výroky živí debatu o evropském jaderném deštníku. Významný německý politik je pro

Přední politik vládnoucí Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Německu uvedl, že země by se měla zapojit do evropského jaderného deštníku, anebo čelit riziku stát se „pěšákem“ na světové scéně. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy