Evropa si nepřipouští, jak zle může být. Politolog vystoupil s rázným varováním

Možný, ale nepravděpodobný scénář

Pokud Trump bude vládnout nadále, může z transatlantických vztahů učinit trosky, varuje odborník. Poukazuje, že americký prezident uráží spojenecké politiky při každé příležitosti, ačkoliv lichotí autoritářům v Moskvě a Pekingu, NATO vnímá přinejlepším jako trpěnou nutnost, zatímco vůči EU je jeho administrativa často otevřeně nepřátelská a americký vyslanec při osmadvacítce údajně zašel tak daleko, že prohlásil, že jeho úkolem je Unii zničit.

Ať už jde o Írán či klimatickou změnu, je stále těžší nalézt společnou řeč a ve většině evropských metropolí je Trump tak nepopulární, že jakékoliv opatření, které podpoří, ztrácí přitažlivost, upozorňuje Dirsus. Dodává, že proto získalo na oblibě tvrzení, že Trumpovo prezidentství Evropu více semkne.

„Tváří v tvář hořké pravdě, že Amerika směřuje k tomu, že i v nadcházejících letech zůstane nespolehlivým spojencem, někteří tvrdí, že Evropané nebudou mít na výběr než dále tlačit evropský projekt,“ píše politolog. Vysvětluje, že dle tohoto konceptu začnou evropské vlády blíže spolupracovat v zahraniční a bezpečnostní politice a díky velkým investicím do vojenské oblasti se stanou méně závislé na USA.

Výsledkem by byla sjednocenější Evropa mluvící jedním hlasem, schopná postarat se o sebe a převzít roli rázného obránce liberálního světového řádu, uvádí expert. Takový scénář označuje za možný, ale nepravděpodobný.

Americká pomoc historicky hrála integrální roli při spojování Evropy a vyjma diplomatické podpory poskytovaly právě americké bezpečnostní garance podmínky pro vznik EU, konstatuje politolog. Dodává, že spolu s tím, jak se americký bezpečnostní deštník stává za Trumpa méně spolehlivý, jsou staré štěpící linie jasnější a objeví se i nové.

Jak oslabuje NATO, evropské země se pokusí uzavřít s USA bilaterální smlouvy, které by jim garantovaly bezpečnost, očekává Dirsus. Připouští, že jiní budou prosazovat tlak na nějaké evropské řešení, ačkoliv EU spolu s brexitem přijde o jednu ze svých největších armád.

Není rovněž jasné, zda bude jednotná Evropa schopná vystupovat jako obránce liberálního řádu, varuje odborník. Připomíná, že evropští politici rádi pronášejí velké projevy o nutnosti bránit liberální mezinárodní řád, ale zpravidla nejsou ochotní vynakládat životy a prostředky na jeho obranu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron chce podle politologa Evropu sblížit s Ruskem Vladimira Putina, zatímco německá kancléřka Angela Merkelová není ochotná vyloučit čínské společnosti z citlivých infrastrukturních projektů, aby si nerozhněvala Komunistickou stranu Číny. „Pokud se toto děje teď, představte si, co budou Evropané ochotni činit po dalších pár letech s Trumpem,“ píše Dirsus. Dodává, že Evropa si stále nepřipouští, jak zlý může další vývoj být.

Merkelová má pravdu

Mezi evropskými politiky je stále populárnější vyzývat, aby se EU v zahraniční a bezpečnostní politice přestala řídit principem jednomyslného souhlasu, poukazuje expert. Vysvětluje, že podle tohoto argumentu Evropu brzdí obtížné hledání nutného konsensu, ale ve skutečnosti by daný posun mohl věci pouze zhoršit, nikoliv představovat vhodnou reakci na Trumpův přístup „Amerika především“.

„Nedá se očekávat, že silné státy použijí své zdroje na prosazování zahraniční politiky, kterou odmítají,“ píše Dirsus. Domnívá se, že opuštění principu jednomyslnosti sice může fungovat v jiných oblastech, ale v zahraniční a bezpečnostní politice by za situace, kdy sílí euroskepticismus, šlo o katastrofu a dárek pro populisty nalevo i napravo, který by nikterak neusnadnil EU jednotné vystupování.

• Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde

EU se může posouvat dopředu pouze tak rychle jako její nejvíce euroskeptičtí členové a tento postup bude stále těžší, pokud bude Bílý dům využívat rozdíly mezi členskými státy, varuje odborník. Deklaruje, že Evropa ale nemůže pouze čekat, že se věci vrátí tam, kde se nacházely, a Merkelová má pravdu, pokud tvrdí, že Evropa musí učinit víc pro to, aby vzala svůj osud do vlastních rukou.

To neznamená, že si Evropa může dovolit zcela se odvrátit od USA, ale bude muset chodit po mnohem tenčím laně a prosazovat politiku, která zároveň posílí její soběstačnost a udrží dobré vztahy s Washingtonem, uvádí politolog. Za logický start označuje silné investice do obranyschopnosti, jelikož i Washington dlouho tlačí Evropu, aby vynakládala větší peníze na svou bezpečnost, což se nezmění ani po odchodu Trumpa z úřadu.

Pokud má existovat nějaká naděje, že NATO dlouhodobě přežije, budou k tomu muset Evropané přispět, upozorňuje Dirsus. Dodává, že pokud se USA stanou ještě nespolehlivější a NATO ztratí schopnost odradit útočníka, Evropa bude muset dělat mnohem více tak jako tak, a proto může klidně začít nyní.