Porošenko vyhrál? Zemi čeká ztráta nezávislosti a smutná budoucnost, hřmí politik

Třetí místo podle anket obsadilo hnutí Svépomoc lvovského starosty Andrije Sadového, které by mělo získat 13 až 14 procent hlasů. Pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu zřejmě ještě překoná Radikální strana populisty Oleha Ljaška s šesti až osmi procenty, Opoziční blok dědiců bývalé vládní proruské Strany regionů se zhruba stejným procentem hlasů, nacionalistická strana Svoboda se šesti až sedmi procenty a strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové s 5,6 procenta hlasů.Výsledky voleb, potvrdí-li se, jsou jistým překvapením, protože vysoká volební podpora Lidové fronty se nečekala. Zklamáním pro voliče Oleha Ljaška je naopak výsledek Radikální strany, která v předvolebních průzkumech figurovala jako druhá.Průzkumy potvrzují, že ukrajinský parlament stojí před politickým zemětřesením. Dřívější převaha proruských poslanců je minulostí a jako základ budoucí vládní koalice se rýsuje spojenectví Porošenka s Jaceňukem. S podporou Svépomoci proevropsky orientovaného lvovského starosty může mít nový kabinet silnou parlamentní oporu, přestože velký Porošenkův náskok, který signalizovaly průzkumy, se nepotvrdil.Radikální nacionalisté z Pravého sektoru získali podle průzkumů kolem dvou procent hlasů. Za branami sněmovny by měli zůstat také komunisté s necelými třemi procenty, strana Silná Ukrajina bývalého vicepremiéra Serhije Tihipka i Občanská pozice exministra obrany Anatolije Hrycenka. Průzkum u volebních uren organizovalo několik zahraničních a ukrajinských organizací včetně Gallupova ústavu. Ústřední volební komise začíná sčítat hlasy dnes večer, předběžné výsledky by měla oznámit v pondělí.Volby podle ústřední volební komise proběhly bez závažnějších incidentů, volební účast se pohybovala nad 40 procenty. Nejmenší byla podle zatím nepotvrzených údajů v Luhanské a Doněcké oblasti, kde hlasovalo kolem 27 procent voličů.Porošenko v první reakci na Twitteru blahopřál voličům k úspěšným volbám. Podle šéfa hnutí UDAR Vitalije Klička, který byl jedničkou na kandidátce Bloku Petra Porošenka, získaly poprvé v ukrajinských dějinách absolutní většinu v parlamentu demokratické síly. "Není pochyb o tom, že vytvoří koalici," uvedl Kličko.Puškov: Ukrajinu čeká ztráta nezávislosti a smutná budoucnostŠéf proruského Opozičního bloku Jurij Bojko spoléhá na to, že voliči dotázaní u volebních uren se ostýchali sčítacím komisařům říci o svém hlasování pravdu. Blok prý nyní vrhne všechny síly na to, aby při sčítání hlasů nedocházelo k machinacím.Budoucí ukrajinská vláda sestavená na základě dnešních voleb nemůže dát Ukrajině nic nového. V prvním komentáři k odhadu volebních výsledků to dnes v Moskvě novinářům řekl vlivný ruský poslanec Alexej Puškov, šéf zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu."Už je jasné, že volby změnu struktury dosavadní vlády nepřinesou. A tato vláda nemůže dát zemi nic nového, nemá k tomu žádné finanční zdroje," upozornil Puškov s odvoláním na chronické problémy ukrajinského státního rozpočtu."Ukrajinu nečeká proces integrace, ale úplná ztráta nezávislosti za ty groše, které ji předhodí Spojené státy a Evropská unie. Ukrajinu čeká neradostná budoucnost," komentoval výsledky voleb Puškov.

Vizitky stran, jež se zřejmě dostanou do ukrajinského parlamentuVizitky stran, které se podle průzkumů provedených u volebních místností zřejmě dostanou do ukrajinského parlamentu:    Blok Petra Porošenka - Do letošního srpna se formace jmenovala Solidarita. Tu kdysi založil současný ukrajinský prezident Petro Porošenko. Jelikož hlava státu nemůže být členem politické strany, Porošenko je jejím "čestným vůdcem" a oficiálním vůdcem strany je Porošenkův poradce a bývalý ministr vnitra Jurij Lucenko. Program strany se shoduje s tím, co ve funkci prezidenta prosazuje Porošenko, tedy jednotu ukrajinského státu, decentralizaci moci a plné členství v EU.

Lidová fronta - Proevropská strana, kterou zformoval letos v březnu premiér Arsenij Jaceňuk (40). Ten do čela vlády nastoupil po pádu proruské vlády prezidenta Viktora Janukovyče. Členy strany je řada bývalých spolustraníků expremiérky Julije Tymošenkové z její strany Vlast (Baťkivščyna); kromě Jaceňuka také například šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, který po útěku Janukovyče ze země převzal jeho úřad.

Svépomoc - Křesťansky zaměřená a proevropská strana, kterou založil v prosinci 2012 starosta Lvovu Andrij Sadovyj. Na její kandidátce v těchto volbách je i velitel jednoho z vládních dobrovolnických praporů Donbas Semen Semenčenko.

Radikální strana - Populistická a současně proevropská strana, založená v srpnu 2010. V jejím čele stojí poslanec, novinář a vystudovaný pedagog Oleh Ljaško (42), jehož jméno je již roky synonymem skandálů. Celý oficiální název strany zní Radikální strana Oleha Ljaška. V dosud posledních parlamentních volbách v roce 2012 strana získala jeden mandát, do parlamentu usedl právě Ljaško, který v letošních prezidentských volbách skončil na třetím místě se ziskem 8,32 procenta hlasů.

Opoziční blok - Sdružuje stoupence bývalého režimu, zejména z bývalé vládní proruské Strany regionů. Strana byla založena v roce 2010; předchozích voleb v roce 2012 se neúčastnila. V jejím čele stojí Jurij Bojko, jenž byl od prosince 2012 do letošního únoora vicepremiérem Ukrajiny a předtím ministrem energetiky.

Svoboda (Všeukrajinské sdružení Svoboda) - Nacionalistická strana, podle oponentů až krajně pravicové. Vystupuje proti vlivu Ruska na Ukrajině a ostře se vymezuje vůči komunistické minulosti své země. Vznikla v roce 1991; zaregistrována byla v roce 1995 jako Sociálně-národní strana Ukrajiny; současný název má od února 2004, kdy se šéfem strany stal Oleh Ťahnybok. V předchozích parlamentních volbách v roce 2012 získala přes deset procent hlasů a stala se čtvrtou nejsilnější stranou v parlamentu. Byla jednou z hlavních sil protivládních demonstrací na přelomu loňského a letošního roku; v současné vládě má tři ministry.

Vlast - Stranu Vlast (Baťkivščyna) založila expremiérka Julija Tymošenková v roce 1999. Ve volbách většinou kandidovala v rámci Bloku Julije Tymošenkové (BJuT). Strana je proevropsky a umírněně nacionalisticky zaměřená. V uplynulých třech volbách se BJut vždy umístil na druhém místě a zakladatelka a předsedkyně strany Tymošenková, hlavní tvář takzvané oranžové revoluce, byla v roce 2005 a v letech 2007 až 2010 premiérkou. Začátkem roku 2010 svedla boj o prezidentské křeslo s letos sesazeným proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem a těsně prohrála. Také v letošních prezidentských volbách skončila na druhém místě. V říjnu 2011 byla odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za předražený dovoz ruského plynu v roce 2009. Letos v únoru byla během revolučních změn propuštěna.