Francie může zkomplikovat stavbu plynovodu Nord Stream 2

Německo dosud ve snaze zablokovat přijetí tvrdších pravidel pro plynovody ze třetích zemí mělo podporu velkých zemí jako Španělsko, Itálie nebo právě Francie. Pokud ale Paříž skutečně zvedne ruku pro revidovanou normu, jež se má nově vztahovat i na plynovody ze zemí mimo unii, které procházejí pobřežními vodami zemí EU, tedy včetně plynovodu Nord Stream 2, podaří se ostatním unijním zemím tato tvrdší pravidla prosadit, napsala agentura Reuters.

Německo se obává, že pokud by se Nord Stream 2 musel řídit legislativou EU, zkomplikovalo by to jeho stavbu a jeho provoz by pak mohl být mnohem méně výdělečný nebo dokonce ztrátový, napsala agentura DPA. Konkrétně unijní pravidla například požadují, aby byl oddělen provozovatel přenosové soustavy od dodavatele plynu, což v případě plynovodu Nord Stream 2 neplatí. Provozovatelem sítě i dodavatelem je totiž ruský koncern Gazprom.

Podle firmy Uniper, která se na financování plynovodu Nord Stream 2 podílí, ale nové legislativní požadavky stavbu nijak neovlivní. "Jsem přesvědčen o tom, že projekt Nord Stream 2 bude realizován," uvedl dnes mluvčí společnosti.

"Francie zamýšlí podpořit přijetí této směrnice. Pokračujeme v práci s našimi partnery, zvláště s Německem, na případných změnách textu," uvedla dnes mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Agnes von der Muhllová. Francie tím prý nevyjadřuje odpor k projektu Nord Stream jako takovému, chce ale podpořit snahu EU o energetickou bezpečnost a podpořit Ukrajinu, uvedla agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného přestavitele francouzské diplomacie.

Změna postoje Francie k energetickému balíčku přesto může negativně ovlivnit vztahy Paříže a Berlína. Francouzský prezident Emmanuel Macron už odřekl chystané společné vystoupení s německou kancléřkou Angelou Merkelovou na mnichovské bezpečnostní konferenci v příštím týdnu. Podle něj sice změna programu se sporem ohledně Nord Streamu nesouvisí, list Süddeutsche Zeitung ale ve zrušení cesty vidí další důkaz rostoucího odcizení mezi dosavadními velkými spojenci.

V pátek se v Bruselu sejdou ke klíčovému jednání o změnách plynárenské směrnice navržených Evropskou komisí zástupci členských zemí. Jejich rozhodnutí však poté ještě musí potvrdit potvrdit Evropský parlament a členské státy.

Chystaný plynovod, který spojí Rusko přímo s Německem po dně Baltu, je trnem v oku především Ukrajině a Polsku, ale i dalším státům, jako je Česká republika a Slovensko. Podle těchto zemí jde stavba proti zájmům EU, zvyšuje závislost na Rusku a nese s sebou riziko další destabilizace Ukrajiny. Plynovod tvrdě kritizuje také americký prezident Donald Trump, podle něhož učiní Německo zcela závislým na ruské energii.

Nord Stream 2 ruského plynárenského koncernu Gazprom spočívá v rozšíření současného plynovodu Nord Stream. Na financování projektu se podílí také pět evropských firem - německé Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Shell, rakouská OMV a francouzská Engie. Společnosti, které zdůrazňují význam plynovodu, zatím do projektu investovaly kolem čtyř miliard eur (103 miliard Kč), celkem si projekt vyžádá investici 9,5 miliardy eur (243 miliard Kč). Nord Stream 2, jehož výstavbu už povolily všechny dotčené země s výjimkou Dánska, má být hotový do konce letošního roku.