U hranic s Ukrajinou zůstává významný počet ruských vojáků, řekl Blinken

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes v Kyjevě prohlásil, že u hranic s Ukrajinou zůstává významný počet ruských vojáků a vojenského vybavení navzdory tomu, že Moskva minulý měsíc ohlásila stažení vojsk. Zároveň Rusko vyzval, aby upustilo od agresivního chování. Šéf americké diplomacie to uvedl při jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Ten řekl, že se podél ukrajinské hranice nachází 75.000 ruských vojáků. Blinken po setkání se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou znovu potvrdil, že USA podporují ukrajinskou suverenitu, územní celistvost a nezávislost.

"Rusko stáhlo některé síly, ale jejich významná část u ukrajinských hranic zůstává," uvedl Blinken podle agentury Reuters na společné tiskové konferenci se Zelenským. "Rusko má kapacitu v krátké době podniknout agresivní kroky, pokud se k tomu rozhodne," dodal a Moskvu podle agentury AFP vyzval, aby ukončila "agresivní akce". Blinken rovněž prohlásil, že Spojené státy stále aktivně hledají způsob, jak zvýšit svou podporu Ukrajině v otázce bezpečnosti.

Podle ukrajinského prezidenta hrozba ze strany Ruska proti Ukrajině trvá. "Považujeme (snižování počtu ruských vojáků) za příliš pomalé, hrozba proto přetrvává," sdělil Zelenskyj. Podle ruské agentury Interfax rovněž uvedl, že podél hranic s Ukrajinou je asi 75.000 ruských vojáků s vojenskou technikou. Naše rozvědka a naše armáda zaznamenaly jen 3500 vojáků, kteří se začali stahovat a opustili území okupovaného poloostrova Krym, uvedl Zelenskyj.

Zelenskyj dnes také vyzval NATO, aby posílilo svou vojenskou přítomnost v regionu, a požádal Spojené státy, aby na červnovém summitu Severoatlantické aliance podpořily snahu Kyjeva připojit se k Akčnímu plánu členství v NATO, napsala agentura Reuters s odvoláním na prezidentovo prohlášení po schůzce.

Situace na východě země, kde už sedmým rokem pokračuje konflikt Kyjeva s proruskými separatisty, se v poslední době vyostřila. Kyjev a separatisté se navzájem obviňují z čím dál častějšího porušování klidu zbraní a z potyček. Podle Kyjeva od začátku roku separatisté zabili 34 ukrajinských vojáků. Rusko zároveň nedávno posílilo stavy vojsk u hranic s Ukrajinou, což vyvolalo obavy Kyjeva i Západu z eskalace konfliktu. Kreml tvrdil, že jde o vojenská cvičení. Ruský ministr obrany minulý měsíc oznámil, že nařídil návrat vojáků do posádek.

Blinken do Kyjeva zavítal jako první vysoce postavený představitel Spojených států od ledna, kdy se ujal úřadu demokratický prezident Joe Biden. "Jsem zde z velmi prostého důvodu, a sice, abych jménem prezidenta Bidena znovu potvrdil náš závazek ve prospěch ukrajinské suverenity, územní celistvosti a nezávislosti," prohlásil šéf americké diplomacie po setkání se svým ukrajinským kolegou Kulebou.

Podle AFP Blinken řekl, že Spojené státy jsou připraveny pomoci Ukrajině s "posílením demokracie, budováním institucí a uspíšením protikorupčních reforem". Po řešení korupce na Ukrajině Západ volá už delší dobu. Americké ministerstvo zahraničí minulý týden vyjádřilo znepokojení nad krokem ukrajinské vlády, která se rozhodla odvolat šéfa energetické společnosti Naftogaz Andrije Koboleva, jenž byl podle agentury AP nakloněn reformám.

Tím, že Blinken zamířil na Ukrajinu poměrně brzy po nástupu nové americké administrativy a ještě před cestou do Ruska, vyslala americká diplomacie signál, že Ukrajina je pro vládu prezidenta Bidena v zahraniční politice jednou z priorit, uvedla AP. Zároveň však podle ní nebylo jasné, co konkrétního návštěva přinese.

V Kyjevě podle agentury panovala velká očekávání - například v podobě silné podpory pro vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance nebo dodávek vojenského vybavení. "Ukrajina potřebuje silný signál týkající se evropských a euroatlantických vyhlídek," uvedl Zelenskyj v pondělí na twitteru s odkazem na snahu Kyjeva rozšířit řady členských zemí NATO a Evropské unie. "Odkládání této otázky na 'později', 'jednoho dne', 'v příštích deseti letech' musí skončit," doplnil.

Konflikt na východě Ukrajiny eskaloval poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a podpořilo ozbrojené povstání proruských separatistů v Donbasu. Západ odpověděl sankcemi. Velké boje na východě Ukrajiny, které si dosud vyžádaly více než 14.000 životů, utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu se prakticky nepohnulo z místa.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy