Jak tvrdý postoj zaujal Biden vůči Rusku? Profesor rozebral nové americké sankce

Uspokojivý kompromis

Bidenův tým souběžně s tím dává najevo, že se sice nebude pokoušet o restart vztahů s Moskvou, ale přesto hledá příležitosti pro spolupráci v oblastech společného zájmu, poukazuje odborník. První soubor protiruských sankcí ze strany nové americké administrativy tak označuje za "uspokojivý kompromis".

Podobně jako v případě opatření vůči Saúdské Arábii souvisejících se smrtí novináře Džamála Chášukdžího se protiruská opatření snaží vybalancovat protichůdné a rozličné americké zájmy, konstatuje politolog. Soudí, že Bidenova administrativa od počátku hodlala zaujmout vůči Rusku odlišný postoj, a to nejen od Trumpovy administrativy, která byla vnímána jako příliš vstřícná vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, ale též od administrativ Obamy a Bushe mladšího, které se zpočátku snažily vztahy s Kremlem zlepšit.

Aktuální opatření mají podle profesora ukázat, že stávající administrativa nebude váhat s reakcí na ruské jednání, které Washington vnímá problematicky. "Ale sankční opatření naznačují, že Bidenův bezpečnostní tým není jednotný ve dvou klíčových otázkách," pokračuje Gvosdev. Za první označuje to, zda Rusko pod stávajícím režimem zažívá rychlý a trvalý úpadek zdrojů své síly - především ekonomické - a erozi legitimity vládnoucího režimu. Za druhou pak považuje úvahy, zda riziko ztráty ruské podpory amerických iniciativ - například ohledně Íránu a Severní Koreje - stojí za tvrdší postup vůči Moskvě.

Ti, kteří věří v úpadek Ruska a nedomnívají se, že Moskva je schopná či ochotná poskytnout Spojeným státům skutečnou pomoc - například mnoho kongresmanů z obou stran, jelikož toto představuje jeden z posledních konsensuálních pohledů na americké politické scéně -, vnímají Bidenova opatření jako nedostatečná a měkká, konstatuje expert. Sám se ale nedomnívá, že Bidenův tým by byl navzdory své nedůvěře a odporu vůči Putinově vládě připraven vsadit vše na kartu, že Putinovo Rusko je v posledním tažení a nemá prostředky, jak by Spojené státy poškodilo, pokud by se rozhodlo čelit jejich iniciativám.

Berlín a Peking ve hře     

"Vedle těchto debat je zde otázka, jak americké sankce vůči Moskvě ovlivňují dva důležitější vztahy Washingtonu: ty s Berlínem a Pekingem," pokračuje politolog. Poukazuje, že německá kancléřka Angela Merkelová se svou vládou není příliš spokojena se směrem, kterým se Putinovo Rusko ubírá, ale zároveň jasně signalizuje Spojeným státům, že Berlín nebude v tomto směru následovat Washington a spolu s Evropou má v Rusku zájmy, které by Američané neměli ignorovat. V tomto ohledu je příznačné, že alespoň pokud jde o Navalného, Bidenova administrativa pouze kopíruje a neposiluje opatření přijatá dříve EU, dodává Gvosdev.

Pakliže platí to, co tvrdí někteří členové Bidenova bezpečnostního týmu, tedy že klíčové strategické soupeření probíhá s Čínou, ve Washingtonu zřejmě panují obavy, že přílišné zaměření na Rusko by v krátkodobém horizontu umožnilo Pekingu konsolidovat pozice, nastiňuje profesor. Upozorňuje, že poměr sil se nadále posouvá ve prospěch Číny, což by mohlo přimět Moskvu k přehodnocení hloubky svého partnerství s Pekingem.

Ozývá se tak ozvěna dřívějšího přístupu amerického prezidenta Baracka Obamy, jehož tým chtěl zajistit, že jakákoliv opatření vůči Moskvě budou zahrnovat odrazové můstky poskytují potenciální příležitost k normalizaci vztahů, domnívá se odborník. Konstatuje, že pokud chce Bidenova administrativa budovat silné transatlantické partnerství vůči Číně, bude muset možná přistoupit na kompromis s Německem ohledně postoje vůči Rusku, aby si zajistila účast Berlína v tvrdším postupu vůči Pekingu.

"Biden může věrohodně tvrdit, že reagoval na Ruské akce a pozvedl americké hodnoty potrestáním Putinovy vlády - ale kritici budou poukazovat, že stávající soubor sankcí je převážně symbolické, oťukávací cvičení," píše Gvosdev. Připomíná, že sankce sice fatálně nezasáhly žádné prioritní oblasti Moskvy, přesto na ně ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odpověděl výhrůžkami odvetou a varováním, že americko-ruské vztahy se dále zhorší. Rétorika a skutečnost sice zpravidla příliš nekorespondují, ale i tak si budeme muset počkat do dalších měsíců, abychom viděli, jakým směrem bude Bidenův tým vůči Rusku postupovat, uzavírá politolog.