Jak tvrdý postoj zaujal Biden vůči Rusku? Profesor rozebral nové americké sankce

NÁZOR - Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena v reakci na otravu a zatčení Alexeje Navalného oznámila sankce vůči ruským představitelům a společnostem, poukazuje politolog Nikolas Gvosdev v komentáři pro server National Interest. Profesor z U.S. Naval War College dodává, že podle amerických činitelů jde pouze o první vlnu reakce na "zhoubnou aktivitu" Ruska, přičemž další opatření mají být představena v nadcházejících týdnech.

Uspokojivý kompromis

Bidenův tým souběžně s tím dává najevo, že se sice nebude pokoušet o restart vztahů s Moskvou, ale přesto hledá příležitosti pro spolupráci v oblastech společného zájmu, poukazuje odborník. První soubor protiruských sankcí ze strany nové americké administrativy tak označuje za "uspokojivý kompromis".

Podobně jako v případě opatření vůči Saúdské Arábii souvisejících se smrtí novináře Džamála Chášukdžího se protiruská opatření snaží vybalancovat protichůdné a rozličné americké zájmy, konstatuje politolog. Soudí, že Bidenova administrativa od počátku hodlala zaujmout vůči Rusku odlišný postoj, a to nejen od Trumpovy administrativy, která byla vnímána jako příliš vstřícná vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, ale též od administrativ Obamy a Bushe mladšího, které se zpočátku snažily vztahy s Kremlem zlepšit.

Aktuální opatření mají podle profesora ukázat, že stávající administrativa nebude váhat s reakcí na ruské jednání, které Washington vnímá problematicky. "Ale sankční opatření naznačují, že Bidenův bezpečnostní tým není jednotný ve dvou klíčových otázkách," pokračuje Gvosdev. Za první označuje to, zda Rusko pod stávajícím režimem zažívá rychlý a trvalý úpadek zdrojů své síly - především ekonomické - a erozi legitimity vládnoucího režimu. Za druhou pak považuje úvahy, zda riziko ztráty ruské podpory amerických iniciativ - například ohledně Íránu a Severní Koreje - stojí za tvrdší postup vůči Moskvě.

Ti, kteří věří v úpadek Ruska a nedomnívají se, že Moskva je schopná či ochotná poskytnout Spojeným státům skutečnou pomoc - například mnoho kongresmanů z obou stran, jelikož toto představuje jeden z posledních konsensuálních pohledů na americké politické scéně -, vnímají Bidenova opatření jako nedostatečná a měkká, konstatuje expert. Sám se ale nedomnívá, že Bidenův tým by byl navzdory své nedůvěře a odporu vůči Putinově vládě připraven vsadit vše na kartu, že Putinovo Rusko je v posledním tažení a nemá prostředky, jak by Spojené státy poškodilo, pokud by se rozhodlo čelit jejich iniciativám.

Berlín a Peking ve hře     

"Vedle těchto debat je zde otázka, jak americké sankce vůči Moskvě ovlivňují dva důležitější vztahy Washingtonu: ty s Berlínem a Pekingem," pokračuje politolog. Poukazuje, že německá kancléřka Angela Merkelová se svou vládou není příliš spokojena se směrem, kterým se Putinovo Rusko ubírá, ale zároveň jasně signalizuje Spojeným státům, že Berlín nebude v tomto směru následovat Washington a spolu s Evropou má v Rusku zájmy, které by Američané neměli ignorovat. V tomto ohledu je příznačné, že alespoň pokud jde o Navalného, Bidenova administrativa pouze kopíruje a neposiluje opatření přijatá dříve EU, dodává Gvosdev.

Pakliže platí to, co tvrdí někteří členové Bidenova bezpečnostního týmu, tedy že klíčové strategické soupeření probíhá s Čínou, ve Washingtonu zřejmě panují obavy, že přílišné zaměření na Rusko by v krátkodobém horizontu umožnilo Pekingu konsolidovat pozice, nastiňuje profesor. Upozorňuje, že poměr sil se nadále posouvá ve prospěch Číny, což by mohlo přimět Moskvu k přehodnocení hloubky svého partnerství s Pekingem.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Ozývá se tak ozvěna dřívějšího přístupu amerického prezidenta Baracka Obamy, jehož tým chtěl zajistit, že jakákoliv opatření vůči Moskvě budou zahrnovat odrazové můstky poskytují potenciální příležitost k normalizaci vztahů, domnívá se odborník. Konstatuje, že pokud chce Bidenova administrativa budovat silné transatlantické partnerství vůči Číně, bude muset možná přistoupit na kompromis s Německem ohledně postoje vůči Rusku, aby si zajistila účast Berlína v tvrdším postupu vůči Pekingu.

"Biden může věrohodně tvrdit, že reagoval na Ruské akce a pozvedl americké hodnoty potrestáním Putinovy vlády - ale kritici budou poukazovat, že stávající soubor sankcí je převážně symbolické, oťukávací cvičení," píše Gvosdev. Připomíná, že sankce sice fatálně nezasáhly žádné prioritní oblasti Moskvy, přesto na ně ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odpověděl výhrůžkami odvetou a varováním, že americko-ruské vztahy se dále zhorší. Rétorika a skutečnost sice zpravidla příliš nekorespondují, ale i tak si budeme muset počkat do dalších měsíců, abychom viděli, jakým směrem bude Bidenův tým vůči Rusku postupovat, uzavírá politolog.

Související

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení útoků v Černém moři, tvrdí Bílý dům. Kreml tvrdí něco jiného

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení vojenských útoků v oblasti Černého moře a zajištění bezpečného průjezdu pro komerční lodě. Oznámil to Bílý dům po jednáních mezi USA a ruskou delegací v saúdskoarabském Rijádu. Kreml ale zveřejnil podmínky příměří, které jsou podle něj neoddělitelně spojeny s uvolněním sankcí proti ruským bankám a exportérům potravin a hnojiv. Podle ruského prohlášení vstoupí dohoda v platnost až poté, co budou ruské finanční instituce plně napojeny zpět na mezinárodní platební systém SWIFT a budou zrušeny sankce vůči pojišťovnám zapojeným do vývozu potravin.

Více souvisejících

Rusko USA (Spojené státy americké) Joe Biden protiruské sankce

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení útoků v Černém moři, tvrdí Bílý dům. Kreml tvrdí něco jiného

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení vojenských útoků v oblasti Černého moře a zajištění bezpečného průjezdu pro komerční lodě. Oznámil to Bílý dům po jednáních mezi USA a ruskou delegací v saúdskoarabském Rijádu. Kreml ale zveřejnil podmínky příměří, které jsou podle něj neoddělitelně spojeny s uvolněním sankcí proti ruským bankám a exportérům potravin a hnojiv. Podle ruského prohlášení vstoupí dohoda v platnost až poté, co budou ruské finanční instituce plně napojeny zpět na mezinárodní platební systém SWIFT a budou zrušeny sankce vůči pojišťovnám zapojeným do vývozu potravin.

včera

včera

Mette Frederiksenová je dánská politička a od června 2019 předsedkyně vlády Dánska. Od roku 2015 je vůdkyní sociálních demokratů a od parlamentních voleb v roce 2001 zasedá v parlamentu.

Dánská premiérka Frederiksenová má Trumpa plné zuby. Chce se postavit agresivním krokům Washingtonu

Dánská premiérka Mette Frederiksenová ostře odsoudila Bílý dům za „nepřijatelný nátlak“ na Grónsko v souvislosti s plánovanou návštěvou delegace Spojených států vedené druhou dámou Ushou Vanceovou. Frederiksenová prohlásila, že se proti agresivním krokům Washingtonu vůči arktickému ostrovu důrazně postaví. Podle serveru Politico už má amerického prezidenta Donalda Trumpa dost.

včera

včera

Donald Trump

Trump únik vojenských plánů bagatelizuje: Nepodstatné, jediná chyba za dva měsíce, ten novinář je šmejd

Americký prezident Donald Trump poprvé obsáhleji reagoval na kontroverzní únik informací o vojenských úderech v Jemenu, který se dostal k novináři The Atlantic Jeffrey Goldbergovi. Trump v rozhovoru pro stanici NBC označil Goldberga za „šmejda“ a tvrdil, že jeho nechtěná přítomnost ve skupinovém chatu na aplikaci Signal „neměla žádný dopad“. Podle něj byl Goldberg přidán omylem jedním ze zaměstnanců kongresmana Mikea Waltze.

včera

Ilustrační foto

Skandál v USA: Proč je plánování útoku přes aplikaci Signal velký problém?

Americká vláda čelí ostré kritice poté, co vyšlo najevo, že detaily o vojenských úderech v Jemenu byly sdíleny v soukromé skupině na šifrované komunikační aplikaci Signal. Šokující odhalení přinesl Jeffrey Goldberg, šéfredaktor magazínu The Atlantic, který se omylem stal členem 18členné skupiny a měl přístup k citlivým informacím.

včera

včera

včera

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025) Prohlédněte si galerii

Znovu Spolu. Fiala je lídrem do voleb, které prý rozhodnou o budoucím směřování Česka

Podruhé za sebou půjdou ODS, KDU-ČSL a TOP 09 do parlamentních voleb společně. Trojice stran v úterý zahájila podpisem smlouvy předvolební kampaň. Na voliče apeluje, že podzimní volby rozhodnou o budoucím směřování Česka. Koalice Spolu chce být nejlepší volbou pro ty, kterým leží na srdci budoucnost země v nejisté době, kdy dochází ke změně světového řádu.

včera

Aktualizováno včera

včera

Tomáš Řepa

Trump přeceňuje sám sebe. Rusko s každým dnem války ztrácí budoucnost, říká Řepa

Bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak vnímá aktuální situaci ve válce na Ukrajině – a to nejen na bojišti, ale také u vyjednávacích stolů. „Ukrajina si rozhodně může dovolit něco požadovat – třeba už jen to, že bude nadále existovat na území, které silou svých zbraní a za cenu životů svých vojáků ubránila,“ říká.

včera

USA vás nechtějí, přijďte do "pekelné díry". Evropa láká americké vědce prchající před Trumpem

Evropské akademické instituce se otevírají vědcům z USA, kteří se snaží uniknout omezením financování a ideologickým zásahům pod vládou Donalda Trumpa. Belgická Vrije Universiteit Brussel (VUB) či francouzský Pasteurův institut aktivně lákají americké výzkumníky, kterým se kvůli novým politickým prioritám zužují možnosti k bádání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy