Rusko buduje digitální železnou oponu. Je to jen dočasné, hájí se Kreml, nikdo mu ale nevěří

Ruské úřady totiž stále citelněji utahují smyčku kolem kybernetického prostoru. Přístup ke globálním komunikačním aplikacím je drasticky omezen a mobilní internet provázejí rozsáhlé výpadky, které v mnoha regionech přerůstají v úplné odstávky. Ačkoliv je podávání petic legální, v současném autoritářském Rusku to pro mnohé znamená nebezpečné vyčnívání z davu.

Strach je mezi lidmi ve frontě je podle BBC téměř hmatatelný, což potvrzuje i přítomnost bezpečnostních složek, které si žadatele natáčejí na video. Jedna z čekajících, majitelka cateringové firmy Julie, přiznává, že se třese strachy. Omezení internetu pro ni však nejsou jen politickou otázkou, ale přímým ohrožením obživy, neboť její podnikání je na online prostředí zcela závislé.

Kvůli blokování služeb jako Telegram nebo WhatsApp přicházejí ruští podnikatelé o tržby. Oficiální místa přitom tato opatření hájí zájmem o veřejnou bezpečnost. Tvrdí, že výpadky mobilního internetu mají dezorientovat ukrajinské drony, ačkoliv útoky bezpilotních letounů pokračují i v oblastech, kde byla síť zcela vypnuta.

Kromě omezování západních platforem se stát snaží prosadit vlastní alternativy v rámci budování takzvaného „suverénního internetu“. Příkladem je státem podporovaný komunikátor MAX. Veřejnost je k němu však velmi skeptická. Mnozí se obávají, že tato aplikace slouží primárně vládním složkám ke sledování soukromých zpráv občanů.

V mnoha částech Ruska se dnes uživatelé na svých telefonech dostanou pouze k webům a službám, které schválila vláda. Analytici a komentátoři tento stav popisují jako budování digitální „železné opony“. Cílem je oddělit Rusko od vnějšího světa, který je v očích Kremlu zdrojem nebezpečných liberálních a revolučních myšlenek.

Zatímco dříve šlo lidem hlavně o svobodu slova, dnes pociťují dopad restrikcí především v praktické rovině. Rusové si za poslední desetiletí zvykli na digitální komfort – od plateb mobilem po objednávání taxi. Když tyto služby přestanou fungovat, vyvolává to mezi obyčejnými lidmi vlnu podráždění, která se dotýká každého bez ohledu na politické přesvědčení.

Snahy o organizování veřejných protestů proti těmto opatřením narážejí na neustálý odpor úřadů. Aktivistka Julie Grekovová z města Vladimir popisuje, jak byly její žádosti o shromáždění zamítnuty s bizarními výmluvami. Úřady argumentovaly například nutností čistit ulice na všech navržených místech nebo nebezpečím náletů dronů.

Atmosféra ve městech vzdálených od Moskvy je stísněná. Lidé si stěžují, že nemohou platit za benzín nebo že jim nefunguje navigace. Ačkoliv se někteří snaží nepříjemné zprávy o válce a politice vytěsnit, aby si zachovali klidnou mysl, každodenní problémy spojené s nefunkční technologií jim to neustále připomínají.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sice tvrdí, že jde o dočasná opatření vynucená bezpečnostní situací, odborníci jsou však skeptičtí. Domnívají se, že režim není připraven dělat kroky zpět a lze očekávat spíše další represe. Nespokojenost ve společnosti se přitom hromadí a začíná se projevovat i u vlivných osobností na sociálních sítích.

Podle aktuálních průzkumů klesla Putinova popularita na nejnižší úroveň od začátku invaze v roce 2022. Lidé si začínají uvědomovat přímou souvislost mezi svými každodenními problémy, jako jsou ceny potravin či nefunkční internet, a politikou vedení země. Budoucnost se tak pro mnoho Rusů stala něčím, co neplánují na déle než měsíc dopředu.