Rusku hrozí nová revoluce. A přijde už na podzim, varoval ve Státní dumě šéf komunistů

Zjuganov v projevu reagoval na skutečnost, že Kreml okamžitě odpověděl na výzvu ruské blogerky Victorie Bony, která žije v Monaku. Komunistický předák se ohradil proti tomu, že když stejná témata otevírají komunisté, například otázky ekonomiky či znečištění Černého moře u Anapy, zůstává vládní garnitura k jejich podnětům zcela hluchá.

Podle komunistického lídra ruská hospodářská politika naprosto selhala. Zjuganov zdůraznil, že první čtvrtletí roku bylo pro zemi naprostou katastrofou. Vládní představitelé přitom podle něj ignorují návrhy na stabilizaci, které komunistická strana dlouhodobě předkládá.

Politik připomněl paralelu s rokem 1917, kdy tehdejší vláda rovněž neřešila problémy v ekonomice a armádě, což vedlo k rozsáhlým společenským nepokojům. Varoval, že pokud nebudou okamžitě přijata zásadní finanční a ekonomická opatření, může se historie opakovat ještě letos na podzim. Rusko podle něj nemá právo na to, aby znovu dopustilo takový scénář, a vládní činitelé by proto měli věnovat pozornost návrhům opozice.

Nejde přitom o první informace potvrzující, že se v ruských mocenských kruzích začíná šířit vlna nespokojenosti. To, že podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, uvedl už dříve například britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.

Propagandisté a vojenští analytici v ruské státní televizi přestávají brát ohledy na dříve přísná pravidla kritiky Kremlu. Například Alexandr Sladkov otevřeně zuřil nad neschopností ruské protivzdušné obrany zastavit útoky na klíčový ropný uzel Usť-Luga. Ve svých komentářích neváhal zesměšňovat třiasedmdesátiletého Putina, když ho přirovnal k neschopné postavě ze známého britského sitcomu Černá zmije a zpochybnil existenci jakéhokoli „mazaného plánu“ vedení země.

Kritika zaznívá i od vlivných „Z-bloggerů“. Jurij Podoljaka otevřeně uznal, že ukrajinská armáda se učí mnohem rychleji než ta ruská, a vyjádřil pochybnost, že by Rusko dokázalo v nejbližších měsících zvrátit situaci na frontě. Jiní radikální zastánci války, jako Maxim Kalašnikov, tvrdí, že ruská elita již v Putina ztratila víru a vnímá ho spíše jako přítěž než jako přínos pro zemi.

Atmosféra mezi vojáky na frontě je podle ideologa Alexandra Dugina kombinací zběsilého vzteku a zoufalství. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj své jednotky pravidelně navštěvuje, paranoidní Putin se za celou dobu konfliktu na linii doteku neobjevil. I dříve loajální novináři z listu Komsomolskaja pravda nyní připouštějí, že ruská armáda selhává a k záchraně životů jsou nezbytná mírová jednání.

Situaci v ruské společnosti vyhrotil také záměr režimu zablokovat k 1. dubnu populární komunikační aplikaci Telegram. Pro mnoho Rusů je to poslední spolehlivý zdroj informací, zejména v příhraničních oblastech, kde Telegram slouží jako varování před blížícími se drony. Uživatelé jsou nuceni přejít na novou aplikaci MAX, kterou ovládá tajná služba FSB a vlastní ji člen Putinovy rodiny.

Analytici si všímají, že Putin v posledních třech měsících omezil svá veřejná vystoupení o téměř čtvrtinu. Jeho popularita klesla na nejnižší úroveň od začátku invaze. Politická analytička Farida Rustamová se domnívá, že kombinace prezidentovy zdrženlivosti a rostoucí veřejné nespokojenosti tvoří pro režim toxickou směs.

Někteří komentátoři, jako například Jevgenij Andruščenko, vidí v záměrném vyvolávání nespokojenosti a blokování komunikace příznaky přípravy na vnitřní převrat nebo revoluci. Podle sociologa Igora Ejdmana se v elitách vytvořila skupina, která by uvítala zmrazení konfliktu a návrat k dřívějším časům, kdy mohli volně cestovat a obchodovat se Západem.

Rozkol uvnitř systému dokládá i nečekaný obrat právníka Ilji Remesla, dosavadního horlivého zastánce invaze. Ten nyní požaduje stíhání Putina jako válečného zločince a zloděje. Podle Ejdmana se vlivná část ruské elity chystá Putina „odepsat“ a záměrně vypouští do světa i nelichotivé záběry, které podkopávají jeho autoritu a ukazují jeho zdravotní slabost.

Obecnou náladu v zemi shrnul vojenský analytik Sergej Karnauchov, který přiznal, že pociťuje hlubokou lítost nad osudem Ruska jako celku. Rostoucí počet obětí a hospodářský úpadek staví Putina do nejisté pozice, kdy se proti němu začínají obracet i ti, kteří mu dříve nejvíce pomáhali válečné běsnění financovat a propagovat.