NÁZOR: Lockdowny stvořily nový druh ohrožených pijáků, varuje adiktolog

Zvýšené pití během pandemie vytvořilo skupinu lidí, kteří se nepovažují za alkoholiky, ale činí jim problém vysadit alkohol na jakoukoliv dobu, varuje adiktolog z Univerzity v Yorku Ian Hamilton. V komentáři pro server The Conversation upozorňuje, že tuto skupinu lze označit za "pijáky v šedé zóně", kterým hrozí zdravotní komplikace spojené s konzumací alkoholu.

Riziko si konzumenti neuvědomují

Relativně nový pojem "pití v šedé zóně" popisuje osoby, které konzumují větší než střídmé množství alkoholu, ale nesplňují kritéria závislosti, vysvětluje odborník. Dodává, že tito lidé sice nepijí denně ani po ránu - což je široce považováno za alkoholismus -, ale alkoholu holdují nakolik, že mají problém jej vysadit.

Mnoho takových pijáků nemá dojem, že potřebují pomoc, vyzdvihuje autor komentáře. Zdůrazňuje, že jakýkoliv rozsáhlejší nárůst konzumace alkoholu je závažný a byť je většina lidí obeznámena s rizikem závislosti, existuje i široké spektrum fyzických zdravotních problémů spojených se zvýšeným pitím, které si konzumenti neuvědomují, například kardiovaskulární a onkologická onemocnění.

Celková spotřeba alkoholu ve Velké Británii v posledních letech sice mírně klesala, objevuje se stále více důkazů, že část lidí naopak pije více, konstatuje adiktolog. Podotýká, že segment populace, který kupuje alkohol nejčastěji, zvýšil mezi lety 2019 a 2021 svou spotřebu o 14,3 %, což činí 5,3 milionu litrů lihu.

Spolu s tím v Británii rostly škody, které alkohol páchá, a země eviduje nárůst hospitalizací a úmrtí spojených s alkoholem, vyzdvihuje Hamilton. Doplňuje, že na základě vyhodnocení osmnácti průzkumů mapujících osobní spotřebu alkoholu během pandemie dospěly britské zdravotnické úřady k závěru, že 11-37 % Britů hlásí menší příjem alkoholu, avšak 14-26 % jejich spoluobčanů naopak přiznává větší míru pití.

"To je mimořádně znepokojivé s ohledem na to, že víme, že většina lidí v takových průzkumech podhodnocuje, kolik pijí, a to až o 40 %," pokračuje odborník. Nastiňuje, že při uzavření hospod se pití přesunulo domů, což mohlo lidi pobízet k větší konzumaci, protože doma si konzumenti zpravidla nalijí větší sklenku, než dostanou v baru.

Na základě shromážděných důkazů Hamilton tvrdí, že více a častěji pijí především ti Britové, kteří zažívají během pandemie stres. Odkazuje na jednu z mezinárodních studií zaměřenou na konzumaci alkoholu během lockdownů, která zjistila, že právě britští pijani zvyšovali konzumaci nejčastěji, přičemž jako důvod uváděli právě stres spojený s pandemií.

David versus Goliáš

I zmíněné průzkumy v Británii zjistily, že po vypuknutí pandemie došlo u některých lidí k podstatnému navýšení konzumace alkoholu, uvádí expert. Za pozoruhodný považuje poznatek, že ti, kteří před příchodem koronaviru pili v rámci úřady doporučovaného týdenního limitu, tento limit dále dodržovali, ale osoby, jež i v minulosti překračovaly příjem 14 jednotek alkoholu za týden, svou konzumaci ještě navýšily.

Britské zdravotnické úřady momentálně doporučují nekonzumovat více než 14 jednotek alkoholu týdně (zhruba 7 půllitrů desetistupňového piva, 7 dvoudecových skleniček vína či 7 panáků tvrdého alkoholu, pozn. red.), přičemž za hranici rizikového pití je považováno 50 jednotek týdně u mužů a 35 jednotek u žen, vysvětluje Hamilton. Dodává, že ti Britové, kteří pili v tomto množství před pandemií, v jejím průběhu zvýšili svou konzumaci o závratných 59 %.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Někteří tvrdí, že alkoholový průmysl přijal názor, že většina lidí pije zodpovědně. To je jeden z hlavních argumentů tohoto odvětví pro odmítání větší regulace," pokračuje adiktolog. Připomíná, že výrobci alkoholu operují s osobní odpovědností, nikoliv vlastní odpovědností, byť nedokážou definovat, co vlastně bezpečné pití znamená. Autor komentáře kritizuje, že toto přenáší břemeno změny pijáckých návyků na jednotlivce a zbavuje producenty potřeby upravit reklamní a prodejní strategie.

V době, kdy je jasné, že bude nutné nárůst spotřeby alkoholu řešit, financování léčby a podpory v Británii klesá, upozorňuje odborník. Vyzdvihuje, že někteří producenti alkoholu naopak navýšili peníze na marketing, který je efektivnější než dříve, přičemž existují analýzy, že výrobci alkoholu využili lockdowny k cílené kampani na sociálních sítích.

Poměr financí vynakládaných na zdravotnická preventivní opatření a reklamu na alkohol přirovnává Hamilton k Davidu a Goliášovi. Nelíbí se mu, že britská vláda o alkoholu, resp. nezdravém vztahu k němu během pandemie příliš nemluvila a obchody, které mají povolení prodávat alkohol přes noc, označila za "základní službu", tudíž mohly fungovat i během lockdownů.

Výrobci alkoholu tedy ukázali, nakolik dokážou ovlivňovat vládní politiku ve svůj prospěch, soudí adiktolog. Očekává, že ve chvíli, kdy ve Spojeném království klesá rozpočet na léčbu a prevenci alkoholismu, zatímco se zvyšuje objem prostředků na reklamu na alkohol, sotva dojde ke snížení počtu hospitalizací a úmrtí spojených s konzumací alkoholu.

Související

Ilustrační foto Komentář

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to

Obchodní ofenziva, kterou spustila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, se neodehrává jen ve vysoké politice nebo mezi procenty na burze. Může na ni reagovat každý z nás – evropští, a především čeští spotřebitelé. Právě jejich rozhodnutí u pokladny, na e-shopu či při volbě značky ukážou nejlépe, jak silně je Evropa schopna čelit ekonomickému tlaku zpoza Atlantiku. V tomto konfliktu není malých gest.
Ilustrační foto

Obchodní válka s USA se zhoršuje. Výrobci alkoholu spustili nevídaný lobbismus

Evropští politici, zejména z Francie, Itálie a Irska, se ocitli pod rostoucím tlakem vlivné alkoholové lobby, která se snaží zabránit tvrdým americkým clům na víno a lihoviny. Poté, co prezident Donald Trump oznámil 200% clo na evropské alkoholické nápoje, se evropští producenti vín, šampaňského a whiskey pustili do intenzivního lobbingu, aby své produkty zachránili před obchodní odvetou Bruselu, píše Politico.

Více souvisejících

Alkohol Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Velká Británie

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

M142 High Mobility Artillery Rocket System je americký lehký salvový raketomet vyvinutý v 90. letech pro US Army umístěný na podvozku vozidla M1140 z rodiny nákladních transportních vojenských strojů FMTV.

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil

Americký prezident Donald Trump oznámil nové zbrojní dodávky pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Dodávky ze Spojených států, respektive zbraní americké výroby hrají od počátku invaze klíčovou roli v podpoře Kyjeva – od systémů HIMARS a raket ATACMS přes dělostřeleckou munici až po tanky Abrams a stíhačky F-16. Tyto zbraně významně posílily schopnost Ukrajiny čelit útokům a zasazovat údery hluboko na nepřátelském území.

před 2 hodinami

Alena Schillerová

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě

Důchodová reforma, která zvyšuje důchodový věk, zůstává v platnosti i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové se ukázalo, že ústavní práva opozice v Česku jsou mimořádně slabě chráněna. Pro ANO, které je favoritem říjnových sněmovních voleb, je to prý svým způsobem dobrá zpráva. 

před 3 hodinami

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně

Americký prezident Donald Trump podle nahrávky z loňského fundraisingu v minulosti pohrozil ruskému vůdci Vladimiru Putinovi bombardováním Moskvy, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu. USA sice disponují schopností takový útok provést, ale ruská vojenská doktrína připouští jadernou reakci na ohrožení hlavního města. Jakýkoli konvenční úder by tak mohl vést k jaderné eskalaci. Trumpova slova tak zjevně byla především cílenou součástí kampaně před dárci. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Evropská unie

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

před 5 hodinami

Ústavní soud

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo

Důchodová reforma zůstává v platnosti, rozhodl Ústavní soud. Informoval o tom ve středu v tiskové zprávě. Obstálo zvýšení důchodového věku i související změny ve vymezení rizikové práce. Poslanci hnutí ANO neúspěšně napadali i schvalovací proces novely zákona. 

před 5 hodinami

Ničivé povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění

Pátrání po 173 pohřešovaných po ničivé povodni v Texasu pokračuje, obětí je zatím 111. Mezi mrtvými je i nejméně 30 dětí, většina z letního tábora Camp Mystic, který byl povodní zasažen nejtvrději. Přestože inspekce jen dva dny před tragédií potvrdila bezpečnostní připravenost tábora, náhlé stoupnutí hladiny, výpadek proudu a absence mobilních telefonů znemožnily včasné varování a evakuaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly

Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině.

Nejmasivnější útok na Ukrajinu zasáhl západ země. Poláci poslali do vzduchu stíhačky

Rusko podniklo dosud největší letecký útok na Ukrajinu od začátku invaze. Terčem bylo především město Luck, kde podle úřadů ohrozilo civilisty přes 50 dronů a raket. Útoky zasáhly i Kyjev a další města. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila stovky dronů a střel. Do pohotovosti byly uvedeny i polské stíhačky. USA už včera kvůli silným útokům oznámily dodávky nových zbraní. Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Ukrajinci se „musí umět bránit“.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Pentagon

Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"

Americké ministerstvo obrany oficiálně potvrdilo, že pozastavilo některé dodávky munice a zbraní, které byly Ukrajině přislíbeny na konci předchozí administrativy. Důvodem je právě probíhající přezkum zásob munice americké armády, jehož cílem je podle Pentagonu zajistit, aby se neohrozila vlastní obranyschopnost Spojených států.

včera

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Smrtící povodně mohou být novým normálem, varují experti. Je to jen Boží zásah, reaguje Bílý dům

Tragické povodně v texaské oblasti Hill Country, které si vyžádaly více než 100 životů, podle odborníků signalizují novou realitu v USA. Katastrofa přichází v době, kdy prezident Donald Trump a jeho spojenci oslabují nebo zcela ruší klíčové federální úřady, jež mají na starosti předpovídání počasí a zvládání krizí způsobených extrémním počasím.

včera

včera

Trump odkládá nová cla a varuje 14 zemí. Půjde také po Japonsku a Jižní Koreji

Americký prezident Donald Trump odložil zavedení plánovaných vyšších cel na dovoz do Spojených států. Zároveň rozeslal dopis čtrnácti zemím, ve kterém podrobně popsal tarify, jimž budou jejich produkty potenciálně čelit. Původně měla nová cla vstoupit v platnost 9. července, ale Bílý dům je pozastavil kvůli probíhajícím obchodním jednáním.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy