Během pandemie lidé konzumovali mnohem více potravy, konstatuje s odvoláním na data britských zdravotnických úřadů Myriam Wilks-Heegová v komentáři pro server The Conversation. Historička z Liverpoolské univerzity popsala, jak to bylo s apely k hubnutí v minulosti.
Lidstvo tloustne od 60. let
Statistika ukazuje, že přes 40 % dospělých Britů přibralo během pandemie průměrně 3 kg, uvádí autorka komentáře. Důvody jsou podle ní za zřejmé: lidé se během dlouhých lockdownů méně hýbali, navíc se přidalo přejídání v důsledku stresu i uzavření sportovišť.
V Británie byla proto v létě spuštěna kampaň Better Health (Za lepší zdraví), která se soustředí na tzv. rovnici energetické rovnováhy, jež předpokládá, že tělesná hmotnost narůstá, pokud příjem potravy měřený v kaloriích převyšuje energii, kterou tělo vynaloží, nastiňuje Wilks-Heegová. Připomíná, že dopad obezity na zdraví je dobře zdokumentován, včetně spojení mezi úmrtností na covid-19 a indexem tělesné hmotnosti vyšším než 30, což přidává řešení tloustnutí populace na urgenci, a to nejen ve Spojeném království.
"Přesto by nám měl pohled na historii diet a zdravotnických kampaní připomínat, že realita nabývání hmotnosti je složitější než 'příjem vs. výdej kalorií'," píše expertka. Pokládá otázku, zda zaměření na běžné diety s cílem omezit energetický příjem díky počítání kalorií může skutečně adekvátně řešit problém nárůstu hmotnosti během pandemie.
Výzkum snah o hubnutí po roce 1945, který historička realizovala, ukázal, že redukční diety ve Spojeném království prvně získaly popularitu ve chvíli, kdy střídmost ustoupila konzumní kultuře a hojnosti v 50. a 60. letech minulého století. Obecné hubnutí se zpočátku zaměřovalo na omezení příjmu uhlohydrátů, avšak na konci 60. let se rozšířilo omezování příjmu tuků a počítání kalorií, dodává Wilks-Heegová.
Zhruba v této době ale vědce začala znepokojovat spojitost mezi vysokou hmotností a kardiovaskulárními nemocemi a objevily se výzkumy dokumentující negativní dopady obezity na srdeční kondici a krevní tlak, připomíná akademička. Konstatuje, že poměr obézních v britské populaci byl v té době relativně nízký, přesto zmíněné obavy vedly v roce 1967 k založení Asociace pro obezitu.
"Navzdory rostoucí pozornosti věnované těmto zdravotním problémům a dietám, lidé po celém světě - především v západních zemích - od 60. let nabývají na váze," pokračuje historička. Upozorňuje, že celosvětová úroveň obezity je nyní téměř trojnásobná oproti roku 1975, přičemž v Británii se počet obézních mezi letu 1980 a 1991 zdvojnásobil a dnes země zaujímá třetí pozici v evropském žebříčku obézních národů.
Dalo by se tedy předpokládat, že v souladu s tímto vývojem roste i kalorický příjem Britů, uvádí expertka. Podotýká ovšem, že z dat britských úřadů pro roky 1950-2000 vyplývá, že kalorický příjem domácností v zemi paradoxně klesá, zatímco míra obezity roste.
Tento nesoulad zjevně souvisí se zvyšováním podílu tuků v potravě Britů od poloviny 60. let, k čemuž se přidává fakt, že obyvatelé Spojeného království se hýbou méně než kdy dříve, vysvětluje autorka komentáře. Připomíná, že vlastnictví automobilů a motorizovaná doprava v zemi od začátku 50. let rychle rostou. To podle Wilks-Heegové ukazuje, že snížení hmotnosti vyžaduje víc než omezení příjmu kalorií a je nutné podívat se ze širší perspektivy na proměnu životního stylu.
Individuální přístup nefunguje
Problém byl podtržen koronavirou pandemií, deklaruje odbornice. Zmiňuje zprávu britské Agentury pro potravinový standard, která vyzdvihuje, že během prvního lockdownu ve Spojeném království začali lidé více nakupovat v místě svého bydliště, konzumovali doma připravené jídlo a celkově se stravovali zdravěji, což vyplývalo z větší dostupnosti času vyhrazeného pro takové aktivity díky nucenému volnu a povinné práci z domova. Navzdory tomu mnozí přibrali, doplňuje Wilks-Heegová.
Ve skutečnosti se totiž více času vyplývající z práce z domova během lockdownu týkalo především lidí s vyššími příjmy, zatímco mnoho Britů s nižšími příjmy postihlo ohrožení nedostatkem potravin, kterým navíc nedostatek času stráveného doma zamezil ve zkvalitnění stravovacích návyků, vysvětluje expertka. Dodává, že ve světle stále rostoucí míry obezity se zaměření na diety v posledních 70 letech ukazuje jako nefunkční.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Ve 20. století se objevily stovky diet, od vyřazení chleba či brambor po konzumaci pouhých 500 kalorií denně, které nedokázaly naplnit přísliby," zdůrazňuje historička. Podivuje se, že aktuální veřejné zdravotní kampaně se zjevně opět zaměřují na zjednodušený apel, aby lidé přijímali méně kalorií.
Od roku 1998, kdy se na obezitu oficiálně začalo pohlížet jako na prioritní zdravotní problém, bylo dosaženo malého, ne-li žádného pokroku, deklaruje Wilks-Heegová. Vyzdvihuje, že obezita neplyne z vědomé volby životního stylu a důraz na individualistická řešení či sebekázeň opomíjí zdravotní nerovnosti, které odhalila a prohloubila současná pandemie. V ideálním případě by nás tak tloustnutí populace během pandemie mělo vést k přehodnocení konvenčních metod hubnutí a přechodu na řešení skutečných příčin a komplexnější přístupy, míní autorka komentáře.
Související

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , obezita, nadváha, hubnutí , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 6 minutami

Růstu hub přeje počasí. Odborníci radí, kam na ně vyrazit
před 50 minutami

Policistka utrpěla zranění při nehodě na D5. Dálnici bylo nutné uzavřít
před 2 hodinami

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné
před 3 hodinami

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci
před 3 hodinami

Fico je připraven jednat s Merzem. Pak by mohl zvednout ruku pro další protiruské sankce
před 4 hodinami

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat
před 5 hodinami

Poruchy se násobily. Česko už začíná tušit, proč došlo k blackoutu
před 6 hodinami

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené
před 7 hodinami

V Rusku pohřbili odvolaného ministra Starovojta. Putin na obřad nepřišel
před 7 hodinami

Zelenskyj: Potřebujeme finance a sestřelíme všechno. Snaží se zachránit protivzdušnou obranu
před 8 hodinami

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí
před 9 hodinami

Z Ruska je zklamaný. V pondělí budu mít zásadní prohlášení, oznámil Trump
před 9 hodinami

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony
před 10 hodinami

Fico se k soudu nechystá. Střelci odpustil, zaútočil na opozici a média
před 10 hodinami

Trumpovy výroky živí debatu o evropském jaderném deštníku. Významný německý politik je pro
před 11 hodinami

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí
před 11 hodinami

Další průzkum, jiná čísla. ANO je první, vládní strany si pohoršily
před 12 hodinami

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící
před 12 hodinami

Hrozba teroristického útoku v Česku prověřena. Policie uklidňuje veřejnost
před 14 hodinami
Počasí o víkendu čeká zlom, vrátí se léto
O víkendu se začne počasí lámat. Zatímco sobota se ponese v duchu posledních dní, v neděli se oteplí, uvedl ČHMÚ.cz.
Zdroj: Libor Novák