NÁZOR: Pandemie zesiluje problém obezity. Expertka poukázala na velký paradox

Během pandemie lidé konzumovali mnohem více potravy, konstatuje s odvoláním na data britských zdravotnických úřadů Myriam Wilks-Heegová v komentáři pro server The Conversation. Historička z Liverpoolské univerzity popsala, jak to bylo s apely k hubnutí v minulosti.

Lidstvo tloustne od 60. let

Statistika ukazuje, že přes 40 % dospělých Britů přibralo během pandemie průměrně 3 kg, uvádí autorka komentáře. Důvody jsou podle ní za zřejmé: lidé se během dlouhých lockdownů méně hýbali, navíc se přidalo přejídání v důsledku stresu i uzavření sportovišť.

V Británie byla proto v létě spuštěna kampaň Better Health (Za lepší zdraví), která se soustředí na tzv. rovnici energetické rovnováhy, jež předpokládá, že tělesná hmotnost narůstá, pokud příjem potravy měřený v kaloriích převyšuje energii, kterou tělo vynaloží, nastiňuje Wilks-Heegová. Připomíná, že dopad obezity na zdraví je dobře zdokumentován, včetně spojení mezi úmrtností na covid-19 a indexem tělesné hmotnosti vyšším než 30, což přidává řešení tloustnutí populace na urgenci, a to nejen ve Spojeném království.

"Přesto by nám měl pohled na historii diet a zdravotnických kampaní připomínat, že realita nabývání hmotnosti je složitější než 'příjem vs. výdej kalorií'," píše expertka. Pokládá otázku, zda zaměření na běžné diety s cílem omezit energetický příjem díky počítání kalorií může skutečně adekvátně řešit problém nárůstu hmotnosti během pandemie.

Výzkum snah o hubnutí po roce 1945, který historička realizovala, ukázal, že redukční diety ve Spojeném království prvně získaly popularitu ve chvíli, kdy střídmost ustoupila konzumní kultuře a hojnosti v 50. a 60. letech minulého století. Obecné hubnutí se zpočátku zaměřovalo na omezení příjmu uhlohydrátů, avšak na konci 60. let se rozšířilo omezování příjmu tuků a počítání kalorií, dodává Wilks-Heegová.    

Zhruba v této době ale vědce začala znepokojovat spojitost mezi vysokou hmotností a kardiovaskulárními nemocemi a objevily se výzkumy dokumentující negativní dopady obezity na srdeční kondici a krevní tlak, připomíná akademička. Konstatuje, že poměr obézních v britské populaci byl v té době relativně nízký, přesto zmíněné obavy vedly v roce 1967 k založení Asociace pro obezitu.

"Navzdory rostoucí pozornosti věnované těmto zdravotním problémům a dietám, lidé po celém světě - především v západních zemích - od 60. let nabývají na váze," pokračuje historička. Upozorňuje, že celosvětová úroveň obezity je nyní téměř trojnásobná oproti roku 1975, přičemž v Británii se počet obézních mezi letu 1980 a 1991 zdvojnásobil a dnes země zaujímá třetí pozici v evropském žebříčku obézních národů.

Dalo by se tedy předpokládat, že v souladu s tímto vývojem roste i kalorický příjem Britů, uvádí expertka. Podotýká ovšem, že z dat britských úřadů pro roky 1950-2000 vyplývá, že kalorický příjem domácností v zemi paradoxně klesá, zatímco míra obezity roste.

Tento nesoulad zjevně souvisí se zvyšováním podílu tuků v potravě Britů od poloviny 60. let, k čemuž se přidává fakt, že obyvatelé Spojeného království se hýbou méně než kdy dříve, vysvětluje autorka komentáře. Připomíná, že vlastnictví automobilů a motorizovaná doprava v zemi od začátku 50. let rychle rostou. To podle Wilks-Heegové ukazuje, že snížení hmotnosti vyžaduje víc než omezení příjmu kalorií a je nutné podívat se ze širší perspektivy na proměnu životního stylu.

Individuální přístup nefunguje

Problém byl podtržen koronavirou pandemií, deklaruje odbornice. Zmiňuje zprávu britské Agentury pro potravinový standard, která vyzdvihuje, že během prvního lockdownu ve Spojeném království začali lidé více nakupovat v místě svého bydliště, konzumovali doma připravené jídlo a celkově se stravovali zdravěji, což vyplývalo z větší dostupnosti času vyhrazeného pro takové aktivity díky nucenému volnu a povinné práci z domova. Navzdory tomu mnozí přibrali, doplňuje Wilks-Heegová.  

Ve skutečnosti se totiž více času vyplývající z práce z domova během lockdownu týkalo především lidí s vyššími příjmy, zatímco mnoho Britů s nižšími příjmy postihlo ohrožení nedostatkem potravin, kterým navíc nedostatek času stráveného doma zamezil ve zkvalitnění stravovacích návyků, vysvětluje expertka. Dodává, že ve světle stále rostoucí míry obezity se zaměření na diety v posledních 70 letech ukazuje jako nefunkční.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ve 20. století se objevily stovky diet, od vyřazení chleba či brambor po konzumaci pouhých 500 kalorií denně, které nedokázaly naplnit přísliby," zdůrazňuje historička. Podivuje se, že aktuální veřejné zdravotní kampaně se zjevně opět zaměřují na zjednodušený apel, aby lidé přijímali méně kalorií.

Od roku 1998, kdy se na obezitu oficiálně začalo pohlížet jako na prioritní zdravotní problém, bylo dosaženo malého, ne-li žádného pokroku, deklaruje Wilks-Heegová. Vyzdvihuje, že obezita neplyne z vědomé volby životního stylu a důraz na individualistická řešení či sebekázeň opomíjí zdravotní nerovnosti, které odhalila a prohloubila současná pandemie. V ideálním případě by nás tak tloustnutí populace během pandemie mělo vést k přehodnocení konvenčních metod hubnutí a přechodu na řešení skutečných příčin a komplexnější přístupy, míní autorka komentáře.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.
Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) obezita, nadváha, hubnutí Velká Británie

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Houby, ilustrační fotografie.

Růstu hub přeje počasí. Odborníci radí, kam na ně vyrazit

Počasí v Česku se v posledních dnech umoudřilo. Po tropické epizodě přišlo ochlazení, vyskytly se i srážky, dokonce místy vydatné. Panují tak dobré podmínky pro růst hub. Potvrzují to informace od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

před 50 minutami

před 2 hodinami

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné

Zatímco ukrajinská města čelí zesilujícím vzdušným útokům, situace na frontě zůstává kritická. Ruské síly se pokoušejí vyčerpat ukrajinskou obranu koordinovanými operacemi podél více než tisíc kilometrů dlouhé linie bojů. Ruské zdroje deklarují, že cílem těchto postupů je vytvoření nárazníkové zóny podél hranic a obklíčení ukrajinských jednotek v okolí strategického města Pokrovsk, o které se svádějí urputné boje již několik měsíců.

před 3 hodinami

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat

Prezident Donald Trump prožil zásadní obrat ve svém vnímání Vladimira Putina – přestal věřit, že lze zopakovat iluzorní „reset“ vztahů, které prosazoval jak on sám, tak jeho mnozí předchůdci od dob studené války. Pokud Trump skutečně pochopil, že s Kremlem nelze jednat jako s rovnocenným obchodním partnerem, ale pouze jako se strategickým protivníkem, může to představovat jeden z nejzásadnějších posunů v jeho dosavadní zahraniční politice.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené

Izrael potvrdil, že část íránských zásob obohaceného uranu přečkala červnové americko-izraelské útoky na jaderná zařízení. Podle izraelského úředníka může být přeživší materiál stále dostupný. Útoky byly údajně připravovány od loňska v reakci na podezření z vývoje jaderné zbraně. USA tvrdí, že operace zbrzdila Teherán o roky, Írán však inspektory do zasažených zařízení již nepustí.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bašár al-Asad

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony

Ukrajina čelí bezprecedentní vlně ruských vzdušných útoků, které cílí nejen na frontu, ale i na města hluboko ve vnitrozemí. V Kyjevě i dalších regionech se opakují noční nálety stovek dronů a raket. Nová taktika Ruska spočívá v masivním nasazení bezpilotních letounů, které přetěžují ukrajinskou obranu a ničí civilní infrastrukturu. Obětí přibývá a roste i tlak na spojence, aby urychleně posílili dodávky obranných systémů.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump po atentátu v Butleru.

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí

Tajná služba USA suspendovala šest agentů, kteří loni zajišťovali bezpečnost volebního mítinku v pensylvánském Butleru, kde došlo k atentátu na tehdejšího prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Suspendace trvají 10 až 42 dnů bez platu. Kritici však upozorňují, že tresty nejsou dostatečné a že odpovědnost byla přenesena pouze na regionální pracovníky, zatímco členové Trumpovy osobní ochranky zůstali z velké části nedotčeni.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

V Texasu odklízejí následky tragických povodní. Prohlédněte si galerii

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící

Neutuchající neštěstí v americkém státě Texas nadále pokračuje. Po bleskových povodních, které zasáhly oblast řeky Guadalupe, místní úřady stále evidují 160 pohřešovaných. Dosud bylo potvrzeno 121 úmrtí. Záchranné operace vedené složkami integrovaného záchranného systému, armádou i dobrovolníky pokračují ve vyhledávání nezvěstných a v odstraňování škod.

před 12 hodinami

před 14 hodinami

Počasí o víkendu čeká zlom, vrátí se léto

O víkendu se začne počasí lámat. Zatímco sobota se ponese v duchu posledních dní, v neděli se oteplí, uvedl ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy