Proč řádí koronavirus a o chřipce není slyšet? Odborník z Cambridge má odpověď

Praktická absence chřipky může odrážet větší míru očkování, což je příklad Spojených států, ale izolace, mytí rukou a roušky hrají zřejmě větší roli, soudí odborník. Pokládá otázku, proč se nadále šíří virus SARS-CoV-2, když jsou uvedená opatření tak účinná proti chřipce.

Reprodukční čísla

Reprodukční číslo udává, jak dobře se nemoc šíří a v důsledku i jak obtížné jí je kontrolovat, vysvětluje Kissler. Nastiňuje, že číslo říká, kolik lidí pravděpodobně nakazí jeden infikovaný.

U sezónní chřipky se reprodukční číslo zpravidla pohybuje mezi 1,2-1,5, zatímco úvodní odhady pro SARS-CoV-2 oscilují mezi 2-4, poukazuje vědec. Dodává, že za "běžné" situace - bez roušek, izolace a pravidelného mytí rukou - je koronavirus zhruba dvakrát nakažlivější než chřipka.

"K zastavení šíření epidemie potřebujeme snížit R pod 1," pokračuje imunolog. Konstatuje, že to je mnohem jednodušší u sezónní chřipky, protože i kdyby izolace a roušky snížily o polovinu šíření obou nemocí, koronavirus se bude na rozdíl od chřipky dále šířit.

Toto vysvětlení však autor komentáře nepovažuje za plně uspokojivé, protože v zásadě říká, že koronavirus se šíří lépe, protože dokáže nakazit více lidí. Táže se proto, z jakého důvodu je vlastně vir SARS-CoV-2 tak obtížné kontrolovat.

Aerosol vs. kapénky

Koronavirus a chřipka se šíří podobně - přes kontaminované povrchy, velké respirační kapénky a menší respirační aerosoly, uvádí expert. Doplňuje, že u obou virů se význam jednotlivých cest značně liší.

"U chřipky jsou největším problémem kontaminované povrchy a kapénky," pokračuje Kissler. Poukazuje, že mytí rukou, roušky a izolace dobře chrání právě před tímto typem přenosu.

SARS-CoV-2 proti tomu využívá výbušné "superšíření", ve kterém zřejmě hraje velkou roli aerosol, upozorňuje odborník. Odkazuje na jednu z nedávných studií (která však zatím neprošla recenzním řízením) podporující myšlenku, že právě aerosolové šíření může vysvětlit rozdíl v šíření nového koronaviru a chřipky. Roušky, izolace a mytí rukou sice pomáhají, ale šíření skrze aerosol umožňuje viru SARS-CoV-2 snadněji překonat tato opatření, dodává Kissler.

Imunita

SARS-CoV-2 je pro lidi novým virem, máme jen nízkou míru imunity, kterou nám poskytla nákaza jinými koronaviry - a to ještě není jisté -, tudíž naše tělo nedokáže nákazu tímto virem detekovat a odrazit, vysvětluje imunolog. Zdůrazňuje, že u chřipky to je jiné.

Chřipka se objevuje každoročně, prakticky všichni jsme prodělali vážnější formu nákazy, a tak máme vůči chřipce zesílenou imunitu, konstatuje expert. Doplňuje, že pravě to nám pomáhá držet reprodukční číslo chřipky nízko, jelikož se snižuje pravděpodobnost šíření nákazy.

Bez této imunity by se reprodukční číslo chřipky zřejmě blížilo novému koronaviru, jako tomu bylo v případě chřipkové pandemie v roce 1918, vyzdvihuje akademik.   

Lidské chování

Weby, které sledují reprodukční číslo viru SARS-CoV-2, ukazují pozoruhodnou věc, všímá si Kissler. Za tu považuje skutečnost, že vyjma malých výkyvů oběma směry toto číslo v mnoha oblastech zůstává okolo hodnoty jedna.

Imunolog to přičítá lidskému chování. "Když lidé vidí případy SARS-CoV-2 ve svých komunitách, změní podle toho své chování," vyvozuje vědec. Vysvětluje, že v případě vysokého počtu nákaz lidé zůstávají doma a nechodí do restaurací, zatímco v případě nízkého počtu nákaz nechávají například děti hrát si s kamarády.

• Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Podobné rozhodování probíhá na komunální úrovni v podobě omezování pohybu, uzavírání provozoven či povinných roušek, přičemž tato nařízení jsou vydávána a uvolňována v závislosti na vážnosti epidemie, uvádí Kissler. Věří, že právě to drží nový koronavirus na hraně toho, kdy se může šířit.

Reprodukční číslo jakéhokoliv onemocnění, které se šíří hůře než covid-19, bylo pravděpodobně stlačeno pod hodnotu 1 a zda tomu tak skutečně je, se potvrdí, dojde-li odeznění viru SARS-CoV-2 a uvolnění restrikcí k návratu jiných respiračních onemocnění, nastiňuje expert. Poukazuje, že to se již děje v Austrálii, kde po uvolnění lockdownu loni v říjnu vystřelil počet případů dětských respiračních onemocnění, který výrazně převýšil běžné šíření respiračních syncyciálních virů.

Výhled do budoucna

"Je dobrou zprávou, že počty chřipky jsou momentálně nízko, ale musíme zůstat obezřetní," nabádá vědec. Podotýká, že chřipka se letos populací neprohnala, nenabudila naši imunitu, tudíž se může začít šířit v létě a i příští zimní chřipková sezóna může být mimořádně silná kvůli nedostatku imunity z letošního roku.

Větší význam tak bude hrát očkování, jelikož nízká míra šíření chřipky ovlivní také evoluci viru, upozorňuje Kissler. Tu podle něj vědci musejí bedlivě sledovat, jelikož její odhad je klíčem pro vytváření vakcíny pro nadcházející rok.  

Vzhledem k poklesu dalších respiračních onemocnění je naprosto zřejmé, že opatření k omezení viru SARS-CoV-2 fungují, deklaruje autor komentáře. Domnívá se, že pokud by tato opatření nebyla přijata, koronavirus by představoval ještě větší problém. Dodává, že v budoucím boji se známými i neznámými infekčními nemocemi tak máme jistotu, že disponujeme účinným souborem nástrojů, které ochrání naše zdraví.