Ruský prezident Vladimir Putin se v posledních týdnech více zapojil do strategického vojenského plánování invaze na Ukrajině a odmítl žádosti svých velitelů v terénu, aby se mohli stáhnout z důležitého města Cherson na jihu země. S odvoláním na nejmenované americké představitele to napsal deník The New York Times (NYT).
Stažení z Chersonu by ruské armádě umožnilo spořádaně odejít přes Dněpr a ochránit životy svých vojáků i vybavení. Ústup by však byl zároveň dalším ponižujícím přiznáním Putinova neúspěchu v invazi a přinesl by Ukrajině druhé velké vítězství za měsíc, píše NYT s odkazem na ukrajinskou protiofenzivu v Charkovské oblasti. Cherson byl prvním velkým městem, které padlo do rukou Rusů na začátku jejich vojenské agrese. Zůstává rovněž jedinou oblastní metropolí pod kontrolou Moskvy.
Putin se podle amerického deníku soustředí na vítězství za každou cenu a stal se veřejnější tváří války, zatímco ruská armáda se zdá být ve stále větším chaosu. Tento týden šéf Kremlu ohlásil částečnou mobilizaci, která má podle veřejných vyjádření povolat do zbraně na 300.000 ruských záložníků. Moskva tento měsíc předvedla, že se jí nedostává vojáků, aby mohla pokračovat v ofenzivě, trpí nedostatkem vysoce přesných zbraní a není schopna získat nadvládu nad ukrajinským nebem, píše list.
Podle amerických představitelů Putin v zákulisí přebírá ve vojenském tažení stále větší roli, velitelům prý sdělil, že strategická rozhodnutí v terénu jsou na něm. Ačkoliv přijal některá jejich doporučení - včetně mobilizace civilistů - jeho zapojení vyvolává napětí, tvrdí Američané, kteří mají podle NYT k dispozici vysoce citlivé zpravodajské informace. Jeho odmítnutí odchodu z Chersonu vedlo podle nich také k poklesu morálky u ruských vojáků, kteří tam jsou odříznuti od zásobovacích tras a zřejmě se domnívají, že zůstanou vydáni napospas ukrajinským ozbrojeným silám.
"Situace na Ukrajině je jednoznačně dynamická," řekl tento týden šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley. "Na úplné hodnocení je ještě příliš brzy, ale je mi jasné, že strategická iniciativa přešla na stranu Ukrajinců," dodal a zároveň upozornil, že před Kyjevem zůstává ještě "dlouhá cesta".
Rozpory ohledně Chersonu jsou údajně jen posledními neshodami mezi Putinem a jeho nejvyššími veliteli. Podle amerických představitelů vysocí ruští důstojníci opakovaně zpochybňovali počáteční plány invaze, která předpokládala rychlý úder na Kyjev. Ruští důstojníci se prý domnívali, že Kreml jde do války s nedostatečným počtem vojáků a zbraní.
Jejich obavy se ukázaly jako správné a po porážce ruské armády u ukrajinské metropole Putin zmírnil svou kontrolu nad vojenským plánováním, píše NYT. Podle amerických činitelů šéf Kremlu umožnil generálům vytvořit novou strategii zaměřenou na masivní dělostřelecké útoky. Ta byla ve skutečnosti opotřebovávací válkou, která hrála do karet ruské armádě a té se podařilo postoupit na východě Ukrajiny.
Putin se podle amerických činitelů rovněž domnívá, že další ukrajinské vítězství by v době - kdy se řada Rusů pokouší uprchnout ze země, aby se vyhnuli povolání do armády, oslabilo jeho popularitu, což nemůže riskovat. Rozhovory Putina s regionálními vojenskými veliteli na Ukrajině mohou být také součástí snahy o přesnější hodnocení invaze, píše NYT. Američtí představitelé uvedli, že prezident nedostává přesné informace od svých hlavních vojenských činitelů - ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu ruské armády Valerije Gerasimova.
Související
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
válka na Ukrajině , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
před 1 hodinou
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
před 1 hodinou
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
před 2 hodinami
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
před 3 hodinami
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
před 4 hodinami
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
před 4 hodinami
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
před 5 hodinami
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
před 6 hodinami
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
před 6 hodinami
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
před 8 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové upozornili na tři jevy
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.
Zdroj: Libor Novák