ROZHOVOR s Markem Galeottim: Putin trpí paranoidní představou o NATO, Kreml chce zoufale zabránit koalici nespokojených

Za jaké situace by Rusko mohlo eskalovat konflikt na východě Ukrajiny? Jak stabilní je režim stávajícího prezidenta Vladimira Putina? A jaké jsou možné scénáře po jeho odchodu? Nejen na tyto otázky odpověděl v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz uznávaný britský odborník na moderní Rusko, jeho politiku a dějiny Mark Galeotti, čestný profesor na škole slovanských a východoevropských studií University College London a autor uznávané knihy "Musíme si promluvit o Putinovi: Jak se Západ mýlí v nebezpečném vládci Ruska".

V nedávné době se opět ve světových médiích objevily spekulace o možných přípravách ruského vpádu na východ Ukrajiny.  Agentura Bloomberg varování přinesla s odkazem na své nejmenované zdroje. Jak k takovým zprávám přistupovat?

Při pohledu na rusko-ukrajinskou krizi je vždy nebezpečné chovat přílišný optimismus, ale musíme být upřímní: inklinujeme k tomu, že každoročně máme mnoho takových výstrah. Přitom se nezdá, že by bylo mnoho důvodů domnívat se, že Moskva momentálně plánuje jakoukoliv velkou vojenskou operaci. Ačkoliv je ruská armáda mnohem mohutnější než ukrajinská, není pochyb, že pokud by došlo k nějakému otevřenému konfliktu, Rusové by utrpěli ztráty. Ruské obyvatelstvo nevykazuje žádné nadšení pro podobnou válku a ta by dále oslabila (ruský vládnoucí) režim.

Za jaké situace by mohla skutečně proběhnout otevřená ruská vojenská akce na východní Ukrajině, která by šla nad rámec posílení podpory tamním proruským separatistům?

Je to pořád možnost, především pokud to neustále vypadá, že Kyjev se pokusí uchýlit k vojenskému řešení tamní války. Ale poslední ruské rozhodnutí liberalizovat obchod s povstalci ovládanými regiony naznačuje, že (Rusko) předpokládá, že v dohledné budoucnosti bude pokračovat stávající situace, a chce snížit míru, do jaké musí tamní pseudo-státy dotovat.  Neměli bychom však nikdy zapomínat, že Putin a jeho nejbližší spojenci zřejmě skutečně chovají poměrně paranoidní představu, že režim v Kyjevě je pouhou loutkou NATO. A Putin dal jasně najevo, že pokud by to vypadalo, že Ukrajina může vstoupit do NATO, nebo možná i do EU, pak bude eskalace (konfliktu) téměř nevyhnutelná.  

Jaké vnitřní problémy řeší momentálně Rusko? Hodně se mluví o ekonomických potížích, které jsou ale dlouhodobé. Vyplývají z obecných strukturálních nedostatků ruského hospodářství?

V roce 2014 Kreml upřednostnil bezpečnost a stabilitu před (hospodářským) růstem, a byť ekonomika poměrně stagnuje, zajisté nečelí bezprostřední krizi. Už jen proto, že (ruská) vláda má rezervy v hodnotě více než půl bilionu eur. Běžní Rusové zažívají pomalý pokles své životní úrovně, avšak skutečným dopadem tohoto je souběžný pokles legitimity (Putinova) režimu. Rusové nejsou spokojení, byť ne tak nespokojení, aby byli ochotní opravdu protestovat, což se ale může změnit. To je jeden z důvodů, proč byl opoziční předák Alexej Navalnyj nejprve otráven a následně uvězněn: Kreml chce zoufale zabránit nástupu jakékoliv postavy, síly či příčiny, která by mohla je sjednotit a inspirovat a vytvořit "koalici nespokojených".

Během nadcházející dekády přijdou závažné výzvy související se změnou klimatu, přehnanou závislostí (ruské) ekonomiky na vývozu ropy a zemního plynu i vzestupem Číny, ale to nejsou palčivé hrozby. Je stále možné, že Kreml - možná pod jiným vůdcem - je dokáže vyřešit.  

Jak významnou roli hrají v ruských ekonomických problémech západní sankce, které byly na Rusko uvaleny po událostech na Ukrajině z roku 2014?

Upřímně, nepříliš velkou. Sankce měly jistý dopad na (ruskou) ekonomiku, ale ve skutečnosti převážně přibrzdily ekonomický růst, nic víc. Nicméně byly alespoň politickým pokáráním. Ovšem autoritářské režimy dokážou odolávat sankcím dlouhou, dlouhou dobu.

Set ústavních změn z loňského roku teoreticky umožňuje prezidentu Vladimiru Putinovi opětovně kandidovat a zůstat u moci do roku 2036. Jak silná je ale ve skutečnosti jeho pozice? Neohrožuje ji sílící nespokojenost ruské společnosti tváří v tvář stagnaci a propadu životní úrovně?

Putin nečelí žádné přímé hrozbě, už jen díky své pevné kontrole bezpečnostních složek. Ale nakonec on sám nemusí chtít zůstat u moci tak dlouho. A ruské obyvatelstvo samo z něj začíná být, řekněme, znuděné. Čím méně legitimní jeho vláda a jeho režim boudou, tím je také pravděpodobnější, že sám dospěje k rozhodnutí, že nastal čas pro nástupce.  

Dokážete si představit, že po případném odchodu Vladimira Putina zůstane charakter ruského režimu zachován a pouze dojde k personální obměně? Nebo Putinův odchod nevyhnutelně způsobí politické zemětřesení?

Nemyslím si, že dojde k nějakému zemětřesení, ale soudím, že až budou historici vynášet svůj verdikt, Putinova éra bude považována za přechodnou, poslední nádech "sovětského člověka". Pochopitelně bude rozdíl, zda bude Putin osobně řídit předání moci, nebo si ji na systému vynutí smrtelnost (jedince), avšak ve výsledku mám podezření, že jej nakonec nahradí oligarchie pragmatických kleptokratů. Nepůjde o demokraty a budou to zatvrzelí ruští nacionalisté, ale zřejmě s větším zájmem na zlepšení vztahů se Západem. Budou totiž chtít využívat tamní banky, užívat tamního luxusu a lákat tamní investory. I když souběžně budou dál doma krást.   

V médiích se dlouho mluvilo o vzestupu Ruska na mezinárodní scéně, občas dokonce o obnově studenoválečné prestiže Moskvy. Neukázaly se však tyto názory jako přehnané? Jaká je vlastně současná mezinárodní pozice Ruska ve srovnání s počátkem tisíciletí?

Rusko je nepochybně odlišný hráč na světové scéně než před dvaceti lety. Částečně tomu tak je z důvodu, že po chaosu a úpadku v devadesátých letech opět získalo jistou vizi a sílu, a také proto, že má nový jasný cíl, kterým je obnova ruského statutu coby velmoci. Díky tomu se velmi zveličuje, co Rusko dokáže a co činí. Jeho ochota vynakládat větší část svých financí na armádu, porušovat pravidla mezinárodního řádu - vzpomeňme si na incident ve Vrběticích - a podstupovat rizika, jaká jiní nepodstupují, ve skutečnosti znamená, že Rusko se bije mimo svou váhovou kategorii.

Tento přístup s sebou ale nese vážné dlouhodobé následky. Rusko je také využíváno jako obětní beránek, kterému jsou přičítány nejrůznější znepokojivé věci, od zvolení Trumpa po brexit, ačkoliv v nich nehrálo žádnou podstatnější roli. Tak tento výklad vytváří obraz Putina coby globálního superzločince a geopolitického šachového velmistra, který mu ve skutečnosti nenáleží.  

Mnozí komentátoři očekávali, že americký prezident Joe Biden zaujme vůči Rusku podstatně tvrdší postoj než jeho předchůdce Donald Trump. Po jedenácti měsících to ovšem nevypadá, že by nastala radikální změna. Čemu to přisuzujete?

Biden má především jiné priority, v zahraničí Čínu a doma rekonstrukci, Rusku chce věnovat co možná nejméně času a úsilí. Poměrně dobře to vyřešil na summitu v Ženevě, kdy si ponechal svou kritiku Ruska a Putina na neveřejnou část jednání, ale zároveň dal jasně najevo, jaké jsou pro něj "nepřekročitelné linie". Biden ví, že pokud by zaujal vůči Rusku tvrdší linii, Rusko by opětovalo a to by mohlo narušit jeho celou politickou agendu.

Mark Galeotti Rusko Vladimír Putin Ukrajina sankce

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump žádá zveřejnění svědectví z Epsteinovy poroty kvůli zprávě o „oplzlém“ přání k narozeninám

Prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že pověřil ministryni spravedlnosti Pam Bondi, aby usilovala o zveřejnění dosud zapečetěných výpovědí před velkou porotou ve věci Jeffreyho Epsteina. Udělal tak poté, co deník Wall Street Journal zveřejnil zprávu, podle níž měl Trump přispět do Epsteinova narozeninového alba „oplzlým“ přáním doplněným kresbou nahé ženy.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 8 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

Průlom v genetice: V Británii se rodí děti z DNA tří lidí, bez dědičné choroby, která ničí životy

Ve Velké Británii se narodilo osm dětí, které vznikly za pomoci genetického materiálu od tří různých lidí. Tento průlomový způsob početí má jeden hlavní cíl: zabránit přenosu těžké a často smrtelné mitochondriální nemoci z matky na dítě. Metoda, kterou vyvinuli britští vědci, se poprvé ukazuje jako účinná – všechny děti jsou zdravé.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy