Ruské invazní jednotky se snaží obklíčit Lysyčansk, Ukrajina obsadila Hadí ostrov

Ruské invazní jednotky se snaží obklíčit Lysyčansk a přetnout silnici vedoucí do města ze západu od Bachmutu. Ve své pravidelné ranní zprávě o vývoji bojů to dnes uvedl ukrajinský generální štáb. Rusové podle něj vedou ofenzívu u obce Verchňokamjanka, útočné operace podnikají v oblasti lysyčanské ropné rafinerie.

"Nepřítel se za podpory dělostřelectva snaží zablokovat město Lysyčansk a ovládnout úsek silnice mezi Lysyčanskem a Bachmutem," píše ukrajinský generální štáb. Uvedl také, že útočící ruské jednotky ostřelovaly civilní infrastrukturu v regionu. "Ukrajinští vojáci zastavili ofenzivu a způsobili okupantům významné ztráty v oblastech u obcí Klynove a Novoluhanske, a kromě toho odrazili útok ve směru na Vuhlehirskou elektrárnu. V obou případech se nepřítel stáhl," hlásí generální štáb. V oblasti Slovjansku se podle něj ruské jednotky přeskupují a brání se.

Ukrajinské úřady podle agentury Reuters uvedly, že se snaží evakuovat obyvatele Lysyčansku, kde pod neustálým ruským ostřelováním zůstává asi 15.000 civilistů. Podle oblastního gubernátora Serhije Hajdaje ruské síly na lysyčanskou ropnou rafinerii zaútočily. Velvyslanec samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) sdělil ruské agentuře RIA Novosti, že rafinerie je nyní pod kontrolou ruských a proruských sil a ty podle něj ovládají i všechny silnice vedoucí do Lysyčansku.

Tvrzení jednotlivých stran válečného konfliktu nelze obvykle bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruské síly podle ukrajinské armády soustředí své hlavní úsilí na boje v oblasti Lysyčansku a Bachmutu v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Britské ministerstvo obrany, které pravidelně zveřejňuje své poznatky o vývoji na bojišti, o den dříve uvedlo, že Rusové v okolí ropné rafinerie jižně od města od soboty postoupili o další dva kilometry.

Dnes Britové ve svém shrnutí bojů konstatují, že ukrajinské obranné síly nadále drží v Lysyčansku pozice a ruské invazní jednotky pokračují v postupu plíživého obkličování města ze směru od Popasny, která se nachází jižně od Lysyčansku. "Tím odpadá nutnost si v tomto sektoru vynutit nový velký přechod řeky Severní Doněc," píše britský resort obrany s odkazem na tok, jenž odděluje Lysyčansk od města Severodoněck, které Rusové před časem dobyli.

Ruské síly podle britského ministerstva dosahují ve svém invazním tažení omezeného pokroku, zatímco se pokoušejí obklíčit ukrajinské obránce na severu Doněcké oblasti pomocí postupu z Izjumu. "Je velmi pravděpodobné, že schopnost ukrajinských sil pokračovat ve zdržovacích bojích a následném organizovaném stažení vojáků dříve, než budou obklíčeni, zůstane i nadále klíčovým faktorem pro výsledek vojenského tažení," uvádí Britové, podle nichž se současné pozemní boje pravděpodobně soustředí kolem ropné rafinerie u Lysyčansku.

Americký Institut pro výzkum války (ISW) ve své poslední analýze mimo jiné píše, že ruské síly dosáhly nepatrných úspěchů východně od Bachmutu a mohou se připravovat na přímou ofenzivu na toto město. "Ruské síly pokračují v ofenzivních operacích severně od Charkova, což naznačuje, že má Kreml územní ambice i mimo Donbas. To bude nadále vyčerpávat lidskou sílu a vybavení, potenciálně na úkor útočné síly na kritičtějších osách postupu," domnívá se ISW.

Zatímco v Madridu jednají představitelé členských států NATO, ruské síly zintenzivnily útoky na Ukrajině, včetně raketových úderů a ostřelování Mykolajivské oblasti, upozornila dnes agentura Reuters. Podle oblastního gubernátora Vitalije Kima vzrostl počet obětí středečního ruského raketového útoku, který zasáhl obytný dům ve městě, na šest lidí. Dalších šest lidí je zraněných, píše agentura Unian. Moskva tvrdí, že udeřila na výcvikové středisko zahraničních "žoldnéřů" v regionu.

Ruské invazní jednotky se stáhly z ukrajinského Hadího ostrova

Ruské invazní jednotky opustily ukrajinský Hadí ostrov v Černém moři. Vyplývá to z prohlášení ukrajinské armády i ruského ministerstva obrany. Server RBK-Ukrajina s odvoláním na Jižní velitelství ukrajinských sil nejprve informoval o tom, že po nočním útoku ukrajinských jednotek se Rusové evakuovali a pravděpodobně ostrov opustili. Moskva vzápětí ústup potvrdila, hovoří o něm však podle agentury TASS jako o své dobré vůli s ohledem na vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny.

Jižní velitelství ukrajinských sil dnes na sociálních sítích oznámilo, že ruská strana urychleně evakuovala motorovými čluny zbytky své posádky na ostrově po noční operaci ukrajinské armády, která na něj podnikla raketové a dělostřelecké údery. Na ostrově v současné době hoří a ozývají se tam výbuchy, tvrdí ukrajinská armáda.

Moskva odchod z Hadího ostrova potvrdila, poskytla však jiné vysvětlení. "Dne 30. června ruské ozbrojené síly v rámci dobré vůle ukončily plnění svých úkolů na Hadím ostrově a stáhly tamní posádku. To dokazuje světovému společenství, že Ruská federace nebrání úsilí OSN o vytvoření humanitárního koridoru pro vývoz zemědělských produktů z území Ukrajiny," uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Ukrajina a Západ viní Rusko, že blokuje ukrajinské přístavy, aby zabránilo vývozu obilí, a přispívá tak k celosvětové potravinové krizi. Moskva tato obvinění odmítla a prohlásila, že Ukrajina musí z Černého moře odstranit námořní miny, aby umožnila bezpečnou plavbu. Kyjev podle listu The Guardian už dříve prohlásil, že vody neodminuje, protože se potřebuje bránit ruské černomořské flotile, která podniká námořní útoky na Oděsu a Mykolajiv.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak tvrzení Ruska o gestu dobré vůle odmítl. "Aby Moskva projevila svou dobrou vůli, musíme ji pravidelně bít," napsal v příspěvku, který doprovodil fotografií internetového překladače z ukrajinštiny do ruštiny. Zatímco v ukrajinské verzi stojí v angličtině "zničeni ukrajinskou armádou", v ruské se píše "stáhli se jako gesto dobré vůle".

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak zveřejnil na twitteru fotografii, na které jsou vidět oblaka dýmu stoupající z ostrova. "Naše ozbrojené síly předvedly skvělou práci," uvedl. "Očekáváme v blízké budoucnosti krok dobré vůle v Chersonu," okomentoval prohlášení Moskvy o ústupu z Hadího ostrova gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim na na sociální síti Telegram. Cherson je po Mariupolu největším ukrajinským městem, které ruská armáda dobyla od začátku své invaze.

Rusko obsadilo ukrajinský malý, ale strategicky významný Hadí ostrov první den invaze. Ostrůvek ležící zhruba 150 kilometrů jižně od Oděsy se stal symbolem ukrajinského odporu, když tamní posádka nevybíravými slovy odmítla výzvy ruské válečné lodi ke složení zbraní.

Hadí ostrov má od začátku ruské invaze na Ukrajinu zásadní a téměř mytické postavení, okomentovala dnešní vývoj událostí stanice BBC. Nenápadná skalnatá výspa v Černém moři nemá rozlohu ani kilometr čtvereční, ale její osud podle britské veřejnoprávní stanice hraje v ruské vojenské agresi na Ukrajině důležitou roli.

"Pokud se ruským vojákům podaří Hadí ostrov okupovat a umístit na něm své systémy protivzdušné obrany dlouhého doletu, budou kontrolovat moře, zemi i vzduch v severozápadní části Černého moře a na jihu Ukrajiny," řekl v květnu BBC ukrajinský odborník na vojenství Oleh Ždanov.

Podle agentury AP Moskva zřejmě doufala, že ostrov využije k ovládnutí oblasti a také jako základnu pro útok na přístav Oděsu. Ukrajinští obránci však podle ní na ruské síly umístěné na Hadím ostrově neustále útočili.

Hadí ostrov byl v minulosti rumunským územím, ale v roce 1948 byl postoupen Sovětskému svazu, který ho využíval jako radarovou základnu.

Rusko tvrdí, že zajalo nebo se mu vzdalo přes 6000 ukrajinských vojáků

Rusko dnes oznámilo, že od počátku invaze na Ukrajině zajalo nebo se mu vzdalo celkem přes 6000 ukrajinských vojáků. Mluvčí ruského ministerstva obrany to podle agentury TASS řekl novinářům, když komentoval středeční informace o tom, že si Rusko s Ukrajinou vyměnily 144 zajatců. To byla podle agentury Unian dosud největší výměna od začátku ruské vojenské agrese v sousední zemi.

"Celkový počet zajatých ukrajinských vojáků nebo těch, kteří se vzdali, je více než šest tisíc," uvedl mluvčí ministerstva Igor Konašenkov. Agentura AFP poznamenala, že tuto informaci nebylo možné ihned nezávisle ověřit, Kyjev se k ruskému prohlášení zatím nevyjádřil.

Mluvčí ruského resortu obrany zároveň potvrdil informaci o výměně 144 válečných zajatců na každé straně. Podle Konašenkova se odehrála "na přímý rozkaz vrchního velitele ruských ozbrojených sil," tedy prezidenta Vladimira Putina.

Většinu navrátilců na ruské straně tvoří bojovníci Doněcké a Luhanské lidové republiky, uvedl Konašenkov s odkazem na dva neuznávané proruské separatistické útvary na východě Ukrajiny. "Prakticky všichni osvobození jsou zranění nebo těžce zranění," dodal mluvčí.

Agentura Unian ve středu s odvoláním na ukrajinskou vojenskou rozvědku informovala o tom, že mezi 144 propuštěnými Ukrajinci je 95 obránců mariupolských oceláren Azovstal, z toho 43 vojáků pluku Azov. Také většina z ukrajinských osvobozených má těžká zranění.

Propuštění některých členů pluku Azov v rámci výměny vězňů podle agentury Reuters v Kyjevě vzbudilo naději, že by Moskva mohla být připravena propustit i další bojovníky tohoto uskupení. Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin však dnes podle této agentury uvedl, že někteří členové pluku Azov budou čelit soudu. Poslední výměna se podle něj týkala především "vážně zraněných a neschopných podílet se na nepřátelských akcích".

Ruský nejvyšší soud ve středu odložil projednání žádosti generální prokuratury, která chce prohlásit ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizaci. Pokud by vojenské uskupení takto označil, mohlo by to podle Reuters otevřít cestu k soudním procesům. Příbuzní ukrajinských bojovníků volají po tom, aby práva zajatých vojáků byla chráněna na základě ženevských úmluv a Kyjev je chce zpět v rámci výměny válečných zajatců.

Kde přesně se nachází zajatí obránci Azovstalu, není v současné době zřejmé. Agentura TASS před několika týdny uvedla, že přes 1000 vojáků bylo převezeno do Ruska k vyšetřování.

Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice poté bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Časem se uskupení rozrostlo na pluk. Ukrajina tvrdí, že se reformovalo, oprostilo od svého radikálního nacionalistického původu, začlenilo do národní gardy a je nyní apolitické. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov uctívají jako hrdiny, Moskva je vykresluje jako neonacisty.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Mezi mrtvými jsou i děti

Rozsáhlý ruský útok pomocí balistických raket a dronů si během čtvrteční noci na Ukrajině vyžádal nejméně osm lidských životů. Mezi oběťmi masivního ostřelování, které zasáhlo několik regionů po celé zemi, jsou podle ukrajinských úřadů i dvě děti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom před možným úderem varoval již ve středu s tím, že Moskva chystá rozsáhlý útok, a vyzval obyvatele k přísnému dodržování vzdušných poplachů.
Sklad Wildberries pod útokem

Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt

Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii

Nejnovější údaje o počtu potvrzených případů nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo ukazují, že současná epidemie je nejrychleji se šířící v dosud známé historii tohoto viru. Zdravotnické úřady zaznamenaly již 3 360 potvrzených případů napříč pěti provinciemi ve východní části země. Místní orgány evidují 1 487 úmrtí, což představuje celkovou smrtnost dosahující přibližně 45 procent. Reakci zdravotníků i záchranné práce zásadním způsobem komplikují trvající ozbrojené konflikty v postižených oblastech.

před 5 hodinami

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

před 6 hodinami

uprchlíci

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.

před 8 hodinami

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.

před 8 hodinami

Ukrajinská armáda

Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci

Ukrajinští vojáci ze sboru Azov, kteří se na květnovém cvičení NATO Aurora 2026 ve Švédsku zhostili úlohy protivníka, odjížděli s otevřenou a tvrdou kritikou západních armád. Své dojmy z průběhu manévrů popsali pro německý deník Welt jako výrazný kulturní šok. Zaskočil je především pomalý rytmus výcviku, četné přestávky i striktní byrokratická omezení týkající se nasazení bezpilotních prostředků.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Apple Store

Souboj titánů: Jak se liší přístup nejdražších firem světa k AI?

Dva z nejhodnotnějších technologických gigantů světového trhu, společnosti Apple a Nvidia, zvolily v probíhajícím rozmachu umělé inteligence zcela odlišné strategie. Zatímco Nvidia pohání samotný rozvoj této technologie vývojem klíčových čipů, Apple staví svou pozici především na koncových zařízeních, jako jsou chytré telefony a počítače, skrze něž miliardy lidí k AI přistupují.

před 10 hodinami

Petr Macinka

Macinka odvolal šéfku Českých center Pánek Jurkovou

Ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka oznámil zásadní organizační změny v fungování Českých center, které mají podle něj lépe sloužit českým zájmům v zahraničí. Na tiskové konferenci kritizoval dosavadní hospodaření organizace a uvedl, že instituce každoročně vykazuje vysoké finanční ztráty a mění se ve státní neziskový sektor. V reakci na to odvolal dosavadní ředitelku Jitku Pánek Jurkovou.

před 10 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Do španělské enklávy dorazilo za jediný den na 50 tisíc migrantů. Zdravotnictví zkolabovalo

Španělská severoafrická enkláva Ceuta se potýká s nevídaným náorem migrantů, když během pouhých čtyřiadvaceti hodin proniklo z Maroka na její území přibližně 49 tisíc lidí. Lidé překonávali hranici po pevnině i mořem, přičemž mnozí z nich obeplouvali hraniční vlnolamy. Tento masivní příchod okamžitě zahltil kapacity města a vyvolal vážnou bezpečnostní i humanitární krizi.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Masivní lesní požáry dál spalují Evropu. Podle vědců budou stále častější

Změna klimatu způsobená lidskou činností dvakrát zvýšila pravděpodobnost výskytu extrémního počasí, které způsobuje lesní požáry v jihozápadní Francii, a v případě středního Španělska učinila tyto podmínky dokonce dvacetkrát pravděpodobnějšími. K tomuto závěru dospěla ve své nejnovější studii mezinárodní skupina vědců World Weather Attribution. Pokračující požáry v obou zemích si již vyžádaly evakuaci stovek tisíc lidí a sežehly obrovské rozlohy krajiny.

před 12 hodinami

Írán

Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?

Teherán ukončil několik dní relativního klidu na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok, který zásadně proměnil dosavadní dynamiku bojů. Místo běžné reakce na předchozí americký úder se Írán rozhodl obnovit konflikt z vlastní iniciativy. Tímto krokem dal jasně najevo svou rostoucí ochotu využívat vojenskou sílu k utváření dalšího průběhu války podle vlastních podmínek.

před 13 hodinami

Hamás pod tíhou katastrofální humanitární situace schválil Trumpův plán na odzbrojení

Po měsících maratónských jednání vyjádřili zástupci palestinského hnutí Hamás poprvé souhlas s rámcem rozsáhlého plánu na odzbrojení v Pásmu Gazy, který vznikl pod záštitou Spojenými státy podporované Rady míru. Tento krok představuje zásadní posun v dosavadním diplomatickém úsilí o urovnání konfliktu na Blízkém východě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy