Hrozba útoku na Záporožskou JE se zmenšuje, řekl šéf rozvědky. Sabotáže na ruském území nepopřel

Ještě v květnu si byl Kreml jistý, že po náletu na jeho sídlo na Rybalském ostrově leží Budanov v kómatu v německé nemocnici spadající pod Severoatlantickou alianci. „Je to pro mě jako kompliment. Dává mi to zpětnou vazbu, že jsem ve své práci na správné cestě. Je to jako medaile,“ podotkl ironicky.

Byl to právě Budanov, kdo minulý týden varoval před možností ruské sabotáže v Záporožské jaderné elektrárně. Tato hrozba se podle něj zmenšuje, důvody ale odmítl prozradit. „Děláme v této oblasti určité akce, veřejné i neveřejné, a myslím, že nyní nebezpečí umělé vytvořené katastrofy nenápadně klesá,“ uvedl.

Kromě toho je přesvědčen, že „Rusko je zralé na občanskou válku“. Uvedl, že ruské ministerstvo pro vnitřní záležitosti používá špionážní technologii nové generace, která umožňuje sledovat jednotlivé aplikace pro bezpečné zasílání zpráv. 

Budanov zdůraznil, že v klíčových dnech vzpoury Wagnerovců Jevgenije Prigožina měl prezident Vladimir Putin podporu ve 21 ze 46 ruských regionů, zatímco majitel wagnerovců v 17. 

Šéf GUR však poznamenal, že analýza sociálních médií a trendové názorové linie nemusí nutně znamenat ozbrojené povstání. „To je to, co nyní vidíme. Ruská společnost je roztržena na dva kusy. Situace naznačuje přesně to, o čem naše služba mluvila. Že Ruská federace je na pokraji občanské války. Musí dojít k malé vnitřní aféře a vnitřní konflikt se vyostří.“

GUR analyzovala zprávu ruského ministerstva. Zjistila, že ačkoliv Putin může počítat s podporou Moskvanů, v Petrohradu situace už tak slavná není. Nejhorší podporu má Putin v Dagestánu, kde Prigožina podporuje 97 % obyvatel. 

Okresní soud v Moskvě letos v dubnu Budanova v jeho nepřítomnosti obvinil z organizování teroristických útoků. Ten ale v rozhovoru odmítl potvrdit přímou účast na akcích, jako jsou například útoky bezpilotních letounů na Moskvu či vyhození Kerčského mostu mezi Krymem a ruskou pevninou do povětří loni v říjnu.

Otevřeně ale přiznal, že řídil nespecifikované atentáty. „Děláme to právě teď. Dokud budou tito nelidé existovat, budeme aktivní. Použijeme přímé akce. Používáme je a milujeme je. Víme, jak na ně, a byli jsme hrdí na to, že je používáme, a nebojíme se je použít kdekoli na tomto světě proti komukoli,“ zdůraznil.

Neochvějné přesvědčení Budanova o tom, že „trvalý mír může přinést pouze strategická porážka Ruska a navrácení celého ukrajinského území včetně Krymu“, někdy podle listu The Times znervózňovalo lídry NATO. Ti se obávali prohloubení nepřátelství s jadernou velmocí. Totéž vyvolávaly sabotážní akce GUR na území Ruské federace. 

Nyní ředitel ukrajinské rozvědky navíc vnímá Rusko jako zranitelné před občanskou válkou. „V kombinaci s jeho předchozími prohlášeními o přání iniciovat rozpad Ruska pravděpodobně obavy neuklidní,“ píše The Times. 

Krátce před vzpourou wagnerovců se měl Budanov sejít s šéfem americké rozvědky CIA Williamem Burnsem. Ukrajinec ale odmítl potvrdit, že by k setkání došlo. Burns od něj podle dostupných informací dostal odvážné návrhy, jak do zimy ukončit válku a donutit Rusko zasednout k jednacímu stolu. 

Podle dokumentů uniklých na chatovací platformu Discord z ledna letošního roku šéf wagnerovců komunikoval s GRU. „Nabízel Ukrajincům informace o ruských pozicích výměnou za stažení ukrajinských jednotek z Bachmutu. Jeden z uniklých dokumentů se konkrétně týkal schůzek mezi agenty GUR a Prigožinem v blíže nespecifikované africké zemi,“ píše The Times.

Budanov ale na dotazy týkající se těchto skutečností reagoval tajemně. „Setkali jsme se s wagnerovci? Samozřejmě že ano. Řeknu to takhle. Setkali jsme se s nimi v mnoha afrických zemích. Setkali v mnoha významech,“ nastínil Budanov. 

Reportér The Times se ho dotázal také na to, jestli by totální ruská porážka a Putinův pád nezpůsobily ještě větší nestabilitu, která by vyvolala pro Ukrajinu ještě horší výsledek. „Proč by to Rusko dělalo znovu? Nikdo tam, nikdo v hlavních ruských městech, by nechtěl pokračovat ve válce s Ukrajinou. Když se dívají na válku v televizi, říkají: ‚Jo, válka, jezdit, jet, bojovat, cokoliv.’ Ale jakmile někdo dostane povolávací rozkaz, začnou hned hledat důvody, jak tam nejít. Jít sami do války pro ně nepřipadá v úvahu,“ vylíčil Budanov.