PŮVODNÍ ZPRÁVA | Vstup Ukrajiny do NATO není aktuální. Největší odpůrcem bude Maďarsko, říká expert pro EZ

Bezpečnostní záruky, které Ukrajině poskytly Moskva, Washington a Londýn, když se v roce 1994 vzdávala svého jaderného arzenálu, byly podle Kyjeva bezcenné, píše agentura Reuters.

Země z východní Evropy si většinou myslí, že by Ukrajincům mělo být na summitu ve Vilniusu nabídnuto místo v Severoatlantické alianci. Na druhé straně stojí Němci a Spojené státy, které se podle Reuters obávají jakéhokoliv kroku – protože krok Kyjeva směrem do NATO by mohl vtáhnout celou alianci do války s Ruskem. 

Navíc ruský prezident Vladimir Putin označil rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím za hlavní důvod rozpoutání války proti Ukrajině v únoru loňského roku. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg už vyloučil formální pozvání Kyjeva. Stoltenberg totiž zdůraznil, že Ukrajina nebude moci vstoupit, dokud zuří válka s Ruskem. 

Poprvé se o přístupu Ukrajiny začalo otevřeně hovořit v roce 2008 na summitu v Bukurešti, lídři NATO jí ale nepředložili Akční plán členství – tedy plán, který ji má k alianci do budoucna přiblížit. Země musí splnit politická, ekonomická a vojenská kritéria s tím, že musí potvrdit schopnost přispět k operacím NATO. 

Řada zemí ale navrhuje tento proces vynechat – v čele s Velkou Británií a Německem. Postup skrze Akční plán není nutný, Švédsko a Finsko byly dříve neutrální a do Aliance tak následně vstoupily přímo. 

Stoltenberg ale zdůraznil, že bezpečnostní záruky podle článku 5 – neboli útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny – poskytnou lídři Ukrajině až po válce. V tuto chvíli by Ukrajina tedy vtáhla chtě nechtě do války dalších 31 zemí. 

Reakce Kremlu na budoucí vstup Ukrajiny je nejistá. Podle slov Moskvy by ale způsobil problémy na mnoho let dopředu. Varovala před blíže nespecifikovanou reakcí, jíž by si zajistila bezpečnost. 

Expert: Vstup Ukrajiny není aktuální

Tomáš Řepa si nemyslí, že otázka okamžitého přístupu Ukrajiny do Severoatlantické je aktuální. „Jde o ty přístupové rozhovory a pozvánku do NATO. Než by Ukrajina splnila všechna kritéria a všichni stávající členové s jejím přistoupením souhlasili, tak to potrvá ještě velmi dlouho,“ uvedl pro EuroZprávy.cz.

Nemyslí si, že by Ankara kladla podobný odpor k ukrajinskému přístupu jako v případě Švédska. „Turecko lavíruje, prodává zbraně Ukrajině. Erdogan si hraje na zprostředkovatele, ale velká část turecké společnosti by jednoznačný příklon k Rusku nesla hodně špatně už i z historických důvodů. Proto je Erdogan opatrný a myslím si, že v otázce Ukrajiny čeká hlavně na Američany.“

Zcela jiný případ je podle experta Maďarsko a cynická argumentace premiéra Viktora Orbána s odkazy na to, že Ukrajina není suverénní stát, když se není schopna ubránit sama. „To v tomto případě Maďarsko taky ne,“ zdůraznil. 

S odkazem na Budapešť zmínil, že Aliance prozatím nezná mechanismus vyloučení člena ze svých řad. „Ve své době jen Charles de Gaulle opustil NATO, ale pouze z vojenských struktur a ne politických. A hned vzápětí se tam zase Francie vrátila,“ připomněl.

Maďarsko podle Řepy čím dál více ztrácí všechny spojence. „A i tradiční tandem s Polskem už nefunguje právě kvůli Ukrajině.“

„Kdyby se okamžitě hypoteticky přidala do NATO, tak se sice dá teoreticky aktivovat článek 5, ale mám za to, že stát, který je ve válce, by stejně musel čekat, dokud válka neskončí, je totiž jasné, co by následovalo,“ doplnil. 

Řepa předpokládá, že se lídři na summitu ve Vilniusu příští týden shodnou na další vojenské pomoci pro Ukrajinu. „Některé státy budou hodně hlasitě podporovat dodávky F-16 a taky těžkých zbraní jako tanků a podobně,“ dodal.