Co by se stalo, kdyby v tento okamžik Ukrajina vstoupila do Severoatlantické aliance? To je otázka, kterou nyní zřejmě bilancuje v hlavě na straně jedné nejeden alianční lídr, ale na straně druhé i Kreml. Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany pro EuroZprávy.cz zdůraznil, že otázka vstupu Kyjeva do řad NATO neleží na stole.
Bezpečnostní záruky, které Ukrajině poskytly Moskva, Washington a Londýn, když se v roce 1994 vzdávala svého jaderného arzenálu, byly podle Kyjeva bezcenné, píše agentura Reuters.
Země z východní Evropy si většinou myslí, že by Ukrajincům mělo být na summitu ve Vilniusu nabídnuto místo v Severoatlantické alianci. Na druhé straně stojí Němci a Spojené státy, které se podle Reuters obávají jakéhokoliv kroku – protože krok Kyjeva směrem do NATO by mohl vtáhnout celou alianci do války s Ruskem.
Navíc ruský prezident Vladimir Putin označil rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím za hlavní důvod rozpoutání války proti Ukrajině v únoru loňského roku. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg už vyloučil formální pozvání Kyjeva. Stoltenberg totiž zdůraznil, že Ukrajina nebude moci vstoupit, dokud zuří válka s Ruskem.
Poprvé se o přístupu Ukrajiny začalo otevřeně hovořit v roce 2008 na summitu v Bukurešti, lídři NATO jí ale nepředložili Akční plán členství – tedy plán, který ji má k alianci do budoucna přiblížit. Země musí splnit politická, ekonomická a vojenská kritéria s tím, že musí potvrdit schopnost přispět k operacím NATO.
Řada zemí ale navrhuje tento proces vynechat – v čele s Velkou Británií a Německem. Postup skrze Akční plán není nutný, Švédsko a Finsko byly dříve neutrální a do Aliance tak následně vstoupily přímo.
Stoltenberg ale zdůraznil, že bezpečnostní záruky podle článku 5 – neboli útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny – poskytnou lídři Ukrajině až po válce. V tuto chvíli by Ukrajina tedy vtáhla chtě nechtě do války dalších 31 zemí.
Reakce Kremlu na budoucí vstup Ukrajiny je nejistá. Podle slov Moskvy by ale způsobil problémy na mnoho let dopředu. Varovala před blíže nespecifikovanou reakcí, jíž by si zajistila bezpečnost.
Expert: Vstup Ukrajiny není aktuální
Tomáš Řepa si nemyslí, že otázka okamžitého přístupu Ukrajiny do Severoatlantické je aktuální. „Jde o ty přístupové rozhovory a pozvánku do NATO. Než by Ukrajina splnila všechna kritéria a všichni stávající členové s jejím přistoupením souhlasili, tak to potrvá ještě velmi dlouho,“ uvedl pro EuroZprávy.cz.
Nemyslí si, že by Ankara kladla podobný odpor k ukrajinskému přístupu jako v případě Švédska. „Turecko lavíruje, prodává zbraně Ukrajině. Erdogan si hraje na zprostředkovatele, ale velká část turecké společnosti by jednoznačný příklon k Rusku nesla hodně špatně už i z historických důvodů. Proto je Erdogan opatrný a myslím si, že v otázce Ukrajiny čeká hlavně na Američany.“
Zcela jiný případ je podle experta Maďarsko a cynická argumentace premiéra Viktora Orbána s odkazy na to, že Ukrajina není suverénní stát, když se není schopna ubránit sama. „To v tomto případě Maďarsko taky ne,“ zdůraznil.
S odkazem na Budapešť zmínil, že Aliance prozatím nezná mechanismus vyloučení člena ze svých řad. „Ve své době jen Charles de Gaulle opustil NATO, ale pouze z vojenských struktur a ne politických. A hned vzápětí se tam zase Francie vrátila,“ připomněl.
Maďarsko podle Řepy čím dál více ztrácí všechny spojence. „A i tradiční tandem s Polskem už nefunguje právě kvůli Ukrajině.“
„Kdyby se okamžitě hypoteticky přidala do NATO, tak se sice dá teoreticky aktivovat článek 5, ale mám za to, že stát, který je ve válce, by stejně musel čekat, dokud válka neskončí, je totiž jasné, co by následovalo,“ doplnil.
Řepa předpokládá, že se lídři na summitu ve Vilniusu příští týden shodnou na další vojenské pomoci pro Ukrajinu. „Některé státy budou hodně hlasitě podporovat dodávky F-16 a taky těžkých zbraní jako tanků a podobně,“ dodal.
Související
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
Ukrajina , Tomáš Řepa , NATO , Jens Stoltenberg , Rusko , Maďarsko , Turecko , Viktor Orbán
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 1 hodinou
ANO lže, jako když Rudé právo tiskne. Tentokrát o důchodech
před 2 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 3 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 3 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 4 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 5 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 6 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 7 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 8 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 15 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
Rusko se v rámci příprav na ofenzivu zaměřuje na ukrajinskou železnici, aby paralyzovalo vojenské dodávky, uvedl vysoce postavený ukrajinský činitel pro AFP. Rusové ve čtvrtek zasáhli železniční síť ve třech ukrajinských oblastech. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné.
Zdroj: Lucie Podzimková