PŮVODNÍ ZPRÁVA | Vstup Ukrajiny do NATO není aktuální. Největší odpůrcem bude Maďarsko, říká expert pro EZ

Co by se stalo, kdyby v tento okamžik Ukrajina vstoupila do Severoatlantické aliance? To je otázka, kterou nyní zřejmě bilancuje v hlavě na straně jedné nejeden alianční lídr, ale na straně druhé i Kreml. Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany pro EuroZprávy.cz zdůraznil, že otázka vstupu Kyjeva do řad NATO neleží na stole. 

Bezpečnostní záruky, které Ukrajině poskytly Moskva, Washington a Londýn, když se v roce 1994 vzdávala svého jaderného arzenálu, byly podle Kyjeva bezcenné, píše agentura Reuters.

Země z východní Evropy si většinou myslí, že by Ukrajincům mělo být na summitu ve Vilniusu nabídnuto místo v Severoatlantické alianci. Na druhé straně stojí Němci a Spojené státy, které se podle Reuters obávají jakéhokoliv kroku – protože krok Kyjeva směrem do NATO by mohl vtáhnout celou alianci do války s Ruskem. 

Navíc ruský prezident Vladimir Putin označil rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím za hlavní důvod rozpoutání války proti Ukrajině v únoru loňského roku. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg už vyloučil formální pozvání Kyjeva. Stoltenberg totiž zdůraznil, že Ukrajina nebude moci vstoupit, dokud zuří válka s Ruskem. 

Doporučené články

Poprvé se o přístupu Ukrajiny začalo otevřeně hovořit v roce 2008 na summitu v Bukurešti, lídři NATO jí ale nepředložili Akční plán členství – tedy plán, který ji má k alianci do budoucna přiblížit. Země musí splnit politická, ekonomická a vojenská kritéria s tím, že musí potvrdit schopnost přispět k operacím NATO. 

Řada zemí ale navrhuje tento proces vynechat – v čele s Velkou Británií a Německem. Postup skrze Akční plán není nutný, Švédsko a Finsko byly dříve neutrální a do Aliance tak následně vstoupily přímo. 

Stoltenberg ale zdůraznil, že bezpečnostní záruky podle článku 5 – neboli útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny – poskytnou lídři Ukrajině až po válce. V tuto chvíli by Ukrajina tedy vtáhla chtě nechtě do války dalších 31 zemí. 

Reakce Kremlu na budoucí vstup Ukrajiny je nejistá. Podle slov Moskvy by ale způsobil problémy na mnoho let dopředu. Varovala před blíže nespecifikovanou reakcí, jíž by si zajistila bezpečnost. 

Expert: Vstup Ukrajiny není aktuální

Tomáš Řepa si nemyslí, že otázka okamžitého přístupu Ukrajiny do Severoatlantické je aktuální. „Jde o ty přístupové rozhovory a pozvánku do NATO. Než by Ukrajina splnila všechna kritéria a všichni stávající členové s jejím přistoupením souhlasili, tak to potrvá ještě velmi dlouho,“ uvedl pro EuroZprávy.cz.

Nemyslí si, že by Ankara kladla podobný odpor k ukrajinskému přístupu jako v případě Švédska. „Turecko lavíruje, prodává zbraně Ukrajině. Erdogan si hraje na zprostředkovatele, ale velká část turecké společnosti by jednoznačný příklon k Rusku nesla hodně špatně už i z historických důvodů. Proto je Erdogan opatrný a myslím si, že v otázce Ukrajiny čeká hlavně na Američany.“

Zcela jiný případ je podle experta Maďarsko a cynická argumentace premiéra Viktora Orbána s odkazy na to, že Ukrajina není suverénní stát, když se není schopna ubránit sama. „To v tomto případě Maďarsko taky ne,“ zdůraznil. 

S odkazem na Budapešť zmínil, že Aliance prozatím nezná mechanismus vyloučení člena ze svých řad. „Ve své době jen Charles de Gaulle opustil NATO, ale pouze z vojenských struktur a ne politických. A hned vzápětí se tam zase Francie vrátila,“ připomněl.

Maďarsko podle Řepy čím dál více ztrácí všechny spojence. „A i tradiční tandem s Polskem už nefunguje právě kvůli Ukrajině.“

„Kdyby se okamžitě hypoteticky přidala do NATO, tak se sice dá teoreticky aktivovat článek 5, ale mám za to, že stát, který je ve válce, by stejně musel čekat, dokud válka neskončí, je totiž jasné, co by následovalo,“ doplnil. 

Řepa předpokládá, že se lídři na summitu ve Vilniusu příští týden shodnou na další vojenské pomoci pro Ukrajinu. „Některé státy budou hodně hlasitě podporovat dodávky F-16 a taky těžkých zbraní jako tanků a podobně,“ dodal. 

Související

Volodymyr Zelenskyj a Joe Biden

Biden u senátorů nepochodil. Ukrajina zatím nedostane další americké peníze

Republikáni v Senátu ve středu zablokovali rozsáhlou finanční pomoc Ukrajině a Izraeli, kterou navrhoval americký prezident Joe Biden. Balíček jsou ochotni podpořit za předpokladu, že dojde ke zpřísnění imigrační politiky. Bílý dům v uplynulých dnech upozornil, že prostředky na pomoc Kyjevu mohou být brzy vyčerpány. 

Více souvisejících

Ukrajina Tomáš Řepa NATO Jens Stoltenberg Rusko Maďarsko Turecko Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

SK Slavia Praha

Slavii posílí Nizozemec s kontroverzní minulostí. Klub mu chce pomoct restartovat kariéru

Jeho dosavadní životopis hovoří o zajímavých adresách, na kterých nizozemský talent působil. Jednadvacetiletý ofenzivní záložník Mohamed Ihattaren prošel Eidhovenem, Juventusem či Ajaxem Amsterdam. Nyní ale jako volný hráč kývl na nabídku pražské Slavie, se kterou se domluvil na tříleté smlouvě. Ostrý zápas nehrál Ihattaren již rok a půl, i proto začne přípravu ve svém novém působišti individuálně.

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejové Pardubice si stěžují na finského soupeře. Kontumace zápasu Ligy mistrů nedosáhly

Hokejovým Pardubicím se v rámci Ligy mistrů nevyvedl vstup do čtvrtfinále, když ve středečním úvodním zápase s finským klubem Lukko Rauma prohrály 4:6. Majitel Východočechů Petr Dědek je ale po tomto zápase rozčílen, soupeř prý podle něj porušil regule soutěže, když včas nenahlásil změnu ve své zápasové soupisce. Proto tak pardubické vedení tlumočilo přímo šéfovi soutěže Martinu Baumannovi, jenž byl na zápase přítomen, že bude na základě toho žádat kontumaci duelu. Ve čtvrtek dostaly Pardubice reakci, ze které spokojeny nebudou. Podle vedení soutěže totiž k žádnému pochybení ze strany finského klubu nedošlo.

před 1 hodinou

Recep Tayyip Erdogan

Erdogan má novou podmínku. Žádost Švédska o vstup do NATO schválí výměnou za F-16

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podmínil ratifikaci žádosti Švédska o vstup do NATO schválením prodeje amerických stíhaček F-16 Turecku. Donedávna přitom podmiňoval schválení švédské žádosti tím zásahem vůči skupinám, které Ankara považuje za hrozbu pro svou bezpečnost, především proti sympatizantů Strany kurdských pracujících (PKK).

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Petr Fiala

Fiala se s lékaři dohodl na smíru. Dostanou 9,8 miliardy

V pátek podepsali zástupci nespokojených lékařů dohodu o zvýšení platů s premiérem Petrem Fialou a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem. Vláda na toto navýšení vyčlenila částku ve výši 9,8 miliardy korun. Premiér uvedl, že tato dohoda je významná nejen pro lékaře a zdravotníky, ale také pro občany, protože zajišťuje, že lidé v Česku nemusí mít obavy o dostupnost zdravotní péče.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tupolev Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) , autor: RAF

Rusko zaútočilo na Kyjev řízenými střelami vypálenými z bombardérů

Rusko v noci na pátek vypálilo na Ukrajinu 19 střel s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo s tím, že 14 z nich se podařilo zneškodnit. Podle kyjevských představitelů Rusové zaútočili na ukrajinskou metropoli tímto typem řízených střel poprvé po 79 dnech. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Sultan Al Jaber, prezident summitu COP28

COP28: Jednání vstoupila do nejtěžší fáze, země se přou o zákaz fosilních paliv

Sultán Ahmad al-Džábir, který předsedá klimatické konferenci OSN v Dubaji, v pátek vyzval zúčastněné země, aby "vystoupily ze svých komfortních zón", "dokončily rozdělané" a spolupracovaly na dosažení potenciálně historické dohody. Jak informovala agentura Reuters, al-Džábir touto výzvou otevřel plenární zasedání summitu, který tím vstoupil do nejtěžší fáze jednání.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Izrael varoval Česko a další státy před aktivitami Hamásu

Izrael varoval lídry několika evropských zemí včetně Česka před sítí agentů Hamásu v Evropě. Upozornil na to Jerusalem Post s tím, že varování obdržely i Belgie, Británie, Nizozemí, Švédsko, Itálie, Maďarsko, Německo či Evropská unie.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Budeme mít někdy konečně důchodovou reformu? Vyhlídky kvůli neschopnosti či lenosti nejsou růžové

Mezi doslova okřídlené citáty světa patří ten, který definuje charakter člověka. Pokud prý chceme poznat, jaký ten člověk je, máme mu dát moc. Žijeme ale v zemi, kde neustálé testování charakteru politiků moc nikam nevede. Takže se z toho ani nedá dobře odvodit to, jestli třeba kvůli neschopnosti či neochotě zavést změny v jednom z nejdůležitějších systému státu, totiž penzijním, jsou všichni politici líní nebo neschopní. 

Zdroj: Pavel Daniel

Další zprávy