PŮVODNÍ ZPRÁVA | Vstup Ukrajiny do NATO není aktuální. Největší odpůrcem bude Maďarsko, říká expert pro EZ

Co by se stalo, kdyby v tento okamžik Ukrajina vstoupila do Severoatlantické aliance? To je otázka, kterou nyní zřejmě bilancuje v hlavě na straně jedné nejeden alianční lídr, ale na straně druhé i Kreml. Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany pro EuroZprávy.cz zdůraznil, že otázka vstupu Kyjeva do řad NATO neleží na stole. 

Bezpečnostní záruky, které Ukrajině poskytly Moskva, Washington a Londýn, když se v roce 1994 vzdávala svého jaderného arzenálu, byly podle Kyjeva bezcenné, píše agentura Reuters.

Země z východní Evropy si většinou myslí, že by Ukrajincům mělo být na summitu ve Vilniusu nabídnuto místo v Severoatlantické alianci. Na druhé straně stojí Němci a Spojené státy, které se podle Reuters obávají jakéhokoliv kroku – protože krok Kyjeva směrem do NATO by mohl vtáhnout celou alianci do války s Ruskem. 

Navíc ruský prezident Vladimir Putin označil rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím za hlavní důvod rozpoutání války proti Ukrajině v únoru loňského roku. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg už vyloučil formální pozvání Kyjeva. Stoltenberg totiž zdůraznil, že Ukrajina nebude moci vstoupit, dokud zuří válka s Ruskem. 

Doporučené články

Poprvé se o přístupu Ukrajiny začalo otevřeně hovořit v roce 2008 na summitu v Bukurešti, lídři NATO jí ale nepředložili Akční plán členství – tedy plán, který ji má k alianci do budoucna přiblížit. Země musí splnit politická, ekonomická a vojenská kritéria s tím, že musí potvrdit schopnost přispět k operacím NATO. 

Řada zemí ale navrhuje tento proces vynechat – v čele s Velkou Británií a Německem. Postup skrze Akční plán není nutný, Švédsko a Finsko byly dříve neutrální a do Aliance tak následně vstoupily přímo. 

Stoltenberg ale zdůraznil, že bezpečnostní záruky podle článku 5 – neboli útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny – poskytnou lídři Ukrajině až po válce. V tuto chvíli by Ukrajina tedy vtáhla chtě nechtě do války dalších 31 zemí. 

Reakce Kremlu na budoucí vstup Ukrajiny je nejistá. Podle slov Moskvy by ale způsobil problémy na mnoho let dopředu. Varovala před blíže nespecifikovanou reakcí, jíž by si zajistila bezpečnost. 

Expert: Vstup Ukrajiny není aktuální

Tomáš Řepa si nemyslí, že otázka okamžitého přístupu Ukrajiny do Severoatlantické je aktuální. „Jde o ty přístupové rozhovory a pozvánku do NATO. Než by Ukrajina splnila všechna kritéria a všichni stávající členové s jejím přistoupením souhlasili, tak to potrvá ještě velmi dlouho,“ uvedl pro EuroZprávy.cz.

Nemyslí si, že by Ankara kladla podobný odpor k ukrajinskému přístupu jako v případě Švédska. „Turecko lavíruje, prodává zbraně Ukrajině. Erdogan si hraje na zprostředkovatele, ale velká část turecké společnosti by jednoznačný příklon k Rusku nesla hodně špatně už i z historických důvodů. Proto je Erdogan opatrný a myslím si, že v otázce Ukrajiny čeká hlavně na Američany.“

Zcela jiný případ je podle experta Maďarsko a cynická argumentace premiéra Viktora Orbána s odkazy na to, že Ukrajina není suverénní stát, když se není schopna ubránit sama. „To v tomto případě Maďarsko taky ne,“ zdůraznil. 

S odkazem na Budapešť zmínil, že Aliance prozatím nezná mechanismus vyloučení člena ze svých řad. „Ve své době jen Charles de Gaulle opustil NATO, ale pouze z vojenských struktur a ne politických. A hned vzápětí se tam zase Francie vrátila,“ připomněl.

Maďarsko podle Řepy čím dál více ztrácí všechny spojence. „A i tradiční tandem s Polskem už nefunguje právě kvůli Ukrajině.“

„Kdyby se okamžitě hypoteticky přidala do NATO, tak se sice dá teoreticky aktivovat článek 5, ale mám za to, že stát, který je ve válce, by stejně musel čekat, dokud válka neskončí, je totiž jasné, co by následovalo,“ doplnil. 

Řepa předpokládá, že se lídři na summitu ve Vilniusu příští týden shodnou na další vojenské pomoci pro Ukrajinu. „Některé státy budou hodně hlasitě podporovat dodávky F-16 a taky těžkých zbraní jako tanků a podobně,“ dodal. 

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze (7. července 2023). Původní zpráva

Ukrajinci hájí Zelenského před Trumpem. Proč má prezident důvěru spoluobčanů?

Americký lídr Donald Trump v posledních dnech opakovaně útočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Označil ho za nelegitimního diktátora, který není schopen řídit svou zemi. Server EuroZprávy.cz již včera vyvrátil jeho tvrzení o nedůvěře Ukrajinců v Zelenského. Dnes přinášíme autentická svědectví obyčejných Ukrajinců o tom, jak svého prezidenta skutečně vnímají – a co si myslí o jeho legitimitě.

Více souvisejících

Ukrajina Tomáš Řepa NATO Jens Stoltenberg Rusko Maďarsko Turecko Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volby v Německu, ilustrační foto

Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

Němečtí občané žijící v zahraničí čelí zásadnímu problému, který je zbavil možnosti účastnit se voleb, protože jejich hlasovací lístky nebyly doručeny včas. Několik tisíc Němců žijících mimo domovskou zemi se tak nemohlo zapojit do rozhodujícího hlasování, které má ukázat, jak moc se Německo posune doprava. Je to dáno nejen krátkým časem na přípravu voleb, ale také unikátním systémem, který prakticky vylučuje řadu možností známých z jiných zemí.

před 2 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

před 3 hodinami

Alice Weidelová

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

film Drømmer

Vítězem Berlinale se stal norský film Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Další smrt u Hradce Králové. V Labi plavala mrtvola

V řece u Lochenic nedaleko Hradce Králové bylo nalezeno tělo neznámého muže. Policie zatím nezná jeho totožnost, ale předběžné ohledání neodhalilo žádná viditelná zranění. Příčinu úmrtí objasní až nařízená pitva, přičemž nejpravděpodobnější verzí je utonutí.

včera

včera

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

včera

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Hamas propustí šest izraelských rukojmích, příměří je přesto v ohrožení

Napětí mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nadále roste, přestože militantní skupina oznámila, že v sobotu propustí šest izraelských rukojmích. Vývoj přichází v době, kdy je příměří v Pásmu Gazy značně křehké a násilí v Tel Avivu a na Západním břehu Jordánu hrozí jeho zhroucením, uvedl server Politico.

včera

ruská vesnice v zimě.

Trump žádný plán nemá, říkají po třech letech války Rusové

Ve městě Tver, ležícím severozápadně od Moskvy, je přítomnost války na první pohled patrná. Na billboardech, autobusových zastávkách i fasádách budov se objevují portréty vojáků s označením „Hrdina Ruska“. Plakáty vyzývají občany, aby „milovali, byli hrdí a bránili“ svou zemi. Jinými slovy, aby se přihlásili do armády a šli bojovat na Ukrajinu. Po třech letech války Rusko stále hledá nové rekruty, píše BBC.

včera

včera

včera

Reakce na rozhovor s politoložkou: Kde končí fakta a začíná subjektivní dojem?

Politoložka Radoslava Brhlíková z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře nedávno poskytla serveru EuroZprávy.cz rozhovor o situaci před parlamentními volbami v Německu. V rámci otevřeného prostoru pro různé pohledy jsme se rozhodli její odpovědi publikovat. Slovenská expertka však ve svých vyjádřeních opomenula řadu klíčových souvislostí, čímž její komentáře spíše působí jako subjektivní názory než skutečná snaha o odbornou analýzu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy