Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí přijme svůj turecký protějšek Recepa Tayyipa Erdogana, který se ho pokusí přesvědčit, aby se Kreml vrátil k mezinárodní dohodě o vývozu obilí z Ukrajiny. V den setkání přitom Rusko provedlo vzdušný útok na ukrajinský přístav Izmajil na Dunaji, který je důležitý pro vývoz obilí. Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální potravinové krize, dosud se ale Putina nepodařilo přesvědčit k jejímu obnovení.
Rusko už v neděli zaútočilo na dunajský přístav Reni. Zpráva dnešním o útoku, o kterém informoval server Ukrajinska pravda, přišla jen několik hodin před setkáním Putina s Erdoganem, jehož tématem má být právě návrat Ruska k obilným dohodám.
"Ruští teroristé útočili drony na jih Oděské oblasti. Sedmnáct dronů sestřelila naše protivzdušná obrana," uvedl server s tím, že došlo k poškození výrobní budovy i skladu a několika strojů a zařízení. Sestřelené stroje pak zažehly několik požárů civilních budov, informoval server EuroZprávy.cz.
Putin a Erdogan se dnes setkají v černomořském letovisku Soči na jihu Ruska a budou jednat o návratu Ruska k dohodě o přepravě ukrajinského obilí přes Černé moře, kterou Ruská federace v polovině července jednostranně přerušila.
O tom, že obnovení dohody o přepravě obilí z ukrajinských černomořských přístavů je "zlomové" pro světovou potravinovou bezpečnost, informoval podle serveru Ukrajinska pravda už i turecký ministr zahraničí Hakan Fidan během návštěvy Ruska.
"Zdůraznili jsme klíčovou roli (obilné dohody) pro světovou potravinovou bezpečnost a stabilitu v Černém moři," řekl Fidan na tiskové konferenci po boku ruského ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova.
Fidan navštívil Moskvu v rámci přípravy neformálního summitu mezi tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, který se má uskutečnit příští týden v ruském černomořském letovisku Soči.
Rusko se v červenci rozhodlo odstoupit od obilné dohody, kterou loni mezi Moskvou a Kyjevem zprostředkovaly OSN a Turecko. Ankara chce, aby se znepřátelené strany vrátily k plnění dohody a použily ji jako základ pro mírová jednání.
Lavrov zopakoval, že Rusko je ochotno se k dohodě vrátit, budou-li splněny jeho požadavky. Moskva dříve požadovala zrušení omezení pro vývoz ruského obilí a hnojiv na světové trhy. Fidan uvedl, že Turecko chce zahájit "proces zaměřený na pochopení a zodpovězení ruských požadavků".
Ukrajina mezi tím nadále řeší, jak obilí distribuovat do světa, poté, co Rusko v červenci zastavilo svou účast na obilných dohodách, které umožňovaly vývoz ukrajinských zemědělských produktů přes přístavy v Černém moři do celého světa. Podle některých představitelů šlo o maják naděje v této nelehké době a krach dohody pocítí miliony lidí po celém světě.
Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.
V červenci ale definitivně přestala platit. "Bohužel, část ujednání týkající se Ruska nebyla dosud splněna. Jejich platnost tedy skončila," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že určité části dohod týkající se Ruska nebyly naplněny. Platnost smluv vypršela a Peskov dodal, že jakmile budou splněny ruské podmínky, Moskva se "okamžitě" vrátí k dohodám.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken ale ruský krok považuje za bezohledný. Rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody je bezohledné, protože hladovějícím lidem ve světě ještě více ztíží přístup k potravinám, prohlásil.
Generální tajemník OSN António Guterres podotkl, že za rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody "zaplatí" miliony lidí. Dohoda byla podle šéfa OSN "záchranným lanem pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a majákem naděje v problematickém světě". Dodal, že Rusko svým odstoupením zasadilo úder lidem v nouzi po celém světě.
"Účast na této dohodě je nakonec volbou, avšak lidé na celém světě zápasící s obtížemi nemají na výběr. Stovky milionů lidí čelí hladu a spotřebitelé čelí celosvětové krizi související s životními náklady," uvedl Guterres.
Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální krize v oblasti potravinového zabezpečení a přispěla k nižším cenám obilí. Podle statistik Evropské unie bylo do května 2023 v rámci Černomořské obilné iniciativy vyvezeno více než 30 milionů tun obilí a dalších potravin. Více než 50 % nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně.
64 % pšenice vyvezené v rámci dohody přitom putuje do rozvojových zemí. Od zahájení iniciativy v srpnu 2022 opustilo podle EU ukrajinské přístavy více než 625 000 tun pšenice směřující do Etiopie, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálska, Keni a Džibutska. Kukuřice se vyváží téměř rovným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí.
Přesvědčit Putina k prodloužení obilné dohody se přitom snažili mnozí. Podle Reuters navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT.
Zdroje Reuters potvrdily, že Evropská unie zvažovala připojení této banky, a podle informací šéfa OSN navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody na několik měsíců a poskytnutí EU času na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.
Rusko totiž dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.
Související
Ruská oslava Dne vítězství nemá nic společného s druhou světovou válkou
Na Rudém náměstí proběhla tradiční vojenská přehlídka. Zabráníme globálnímu konfliktu, řekl Putin
Rusko , Recep Tayyip Erdogan , Vladimír Putin , válka na Ukrajině , obilí, pšenice
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
před 1 hodinou
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
před 2 hodinami
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
před 3 hodinami
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
před 4 hodinami
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
před 5 hodinami
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
před 5 hodinami
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
před 5 hodinami
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
před 5 hodinami
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
před 6 hodinami
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
před 7 hodinami
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno před 7 hodinami
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
před 7 hodinami
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
před 8 hodinami
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
před 9 hodinami
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
před 9 hodinami
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
před 9 hodinami
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
před 10 hodinami
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
před 10 hodinami
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
před 11 hodinami
Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem
Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.
Zdroj: Libor Novák