Největší výzkum svého druhu vyvrátil představu o pustém vesmíru. Superzemě jsou obvyklejší, než se čekalo

Vědci pracovali s daty z Korejské sítě mikročočkových dalekohledů KMTNet 
(Korea Microlensing Telescope Network), jejíž observatoře jsou umístěny v Jižní Africe, Austrálii a Chile.

Metoda mikročočkování funguje na základě principu, který popsal Albert Einstein: gravitace může ohýbat světlo. V tomto případě funguje jako kosmická lupa, která díky gravitaci zachytí planety, i když jsou příliš daleko nebo slabé na to, abychom je přímo viděli. Tudíž astronomové mohou spatřit skryté planety, pokud je světlo vzdáleného objektu lomeno a zesíleno bližším objektem. Tímto způsobem byl odhalen jen zlomek známých exoplanet.

Touto metodou byla detekována i exoplaneta OGLE-2016-BLG-0007, která obíhá svou hvězdu daleko za hranicí oběžné dráhy Saturnu. Podle serveru Korea.net se nachází ve vzdálenosti asi 14 000 světelných let od Země. Tento objev říká, že superzemě mohou být běžnější, než se dříve předpokládalo, i v chladnějších a vzdálenějších oblastech hvězdných soustav.

Sciencealert.com uvádí, že nová studie je zatím největší svého druhu. Zahrnuje třikrát více exoplanet než předchozí vzorky, včetně mnoha menších, které byly dříve obtížně detekované.

„Toto měření počtu planet – od těch o něco větších než Země až po velikost Jupiteru a ještě větší – nám ukazuje, že planety, a zejména superzemě, na oběžných drahách za oběžnou dráhou Země, jsou v naší galaxii velmi hojné.“ říká spoluautorka Jennifer Yee, pozorovací astronomka ze Smithsonovy astrofyzikální observatoře CfA.

Tyto nové výsledky zásadně rozšiřují naše poznání o výskytu planet v naší galaxii. Ukazují, že superzemě nejsou výjimkou, ale běžnou součástí vesmíru. Vyskytují se i tam, kde jsme je dříve moc nehledali – ve vzdálených a chladných oblastech hvězdných soustav.