Trump si podal Ramaphosu tvrdě, ale zbytečně. Tvrzení o genocidě bílých farmářů je lež

V Jihoafrické republice sice panuje vysoká míra násilné kriminality, nic však nenasvědčuje tomu, že by docházelo k cílenému vyhlazování bílé farmářské populace. Oficiální údaje jihoafrické vlády uvádějí, že mezi dubnem a prosincem 2024 došlo v zemi k 19 696 vraždám, přičemž pouze 36 z těchto případů – tedy asi 0,2 % – souviselo s útoky na farmách nebo menších zemědělských usedlostech.

Z těchto 36 obětí bylo jen sedm farmářů. Zbývající byli zaměstnanci na farmách, přičemž většinu tvořili černoši. I data organizací zastupujících farmáře potvrzují, že počet vražd v zemědělském sektoru dosahuje pouze několika desítek ročně, což je vzhledem k celkové kriminalitě v zemi zanedbatelné číslo.

Trumpova tvrzení jsou v rozporu s definicí genocidy, kterou stanovuje OSN. Podle této definice se jedná o činy jako vraždy nebo způsobování vážné fyzické či psychické újmy, jejichž cílem je zničení určité národní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny. Jižní Afrika – jejímž ministrem zemědělství je navíc běloch – žádný takový úmysl neprojevila.

Přesto Trump během společného vystoupení s Ramaphosou opakoval svou představu o perzekuci bělochů a vyzdvihl údajný nárůst žádostí o azyl ze strany bílých Jihoafričanů. „Obdrželi jsme velké množství žádostí, většinou od bílých farmářů, kteří prchají z Jižní Afriky,“ prohlásil. Během setkání dokonce ukázal tištěné materiály o údajných útocích a promítl Ramaphosovi video s bílými kříži symbolizujícími zavražděné farmáře – které však Trump mylně označil za hromadná pohřebiště.

Podle expertů však útoky na farmy většinou souvisejí s loupežemi. Již v roce 2003 vládní komise dospěla k závěru, že motivem těchto činů bývá převážně majetkový prospěch. Tento závěr letos potvrdili i další odborníci. Anthony Kaziboni z Univerzity v Johannesburgu uvedl, že „označovat útoky na farmy za genocidu je vážné zkreslení reality.“ Dodal, že jde spíše o výsledek geografické izolace farem a socioekonomických podmínek než o rasově motivované násilí.

Někteří bělošští farmáři navíc letos sami přiznali, že nejsou terčem systematického vyvražďování, ale spíše snadným cílem kvůli odlehlosti jejich usedlostí. I ministerstvo zahraničí USA v době Trumpova prvního mandátu v roce 2020 uvedlo, že mnozí odborníci v Jihoafrické republice považují násilí na farmách za součást celkového nárůstu kriminality, nikoliv za rasově motivované útoky.

Trump svá tvrzení podpořil i zmínkou o nové expropriační legislativě, kterou Ramaphosa letos podepsal. Tento zákon má čelit historickým nerovnostem v držbě půdy, které přetrvávají od dob apartheidu. Podle údajů z roku 2017 vlastnili běloši 72 % soukromé zemědělské půdy. Zákon umožňuje vyvlastnění bez náhrady pouze ve výjimečných případech, například u opuštěné půdy nebo v případě, že její tržní hodnota nepřesahuje státní investice do ní vložené.

Trump však na setkání tvrdil, že „když vláda vezme půdu, zabije bělošského farmáře“, přestože dosud nebyl zaznamenán jediný případ, kdy by k vyvlastnění bez kompenzace skutečně došlo. Jihoafrická asociace farmářů opakovaně zdůraznila, že zákon je pouze rámcem pro možné zásahy v zájmu veřejnosti a že jakékoli rozhodnutí podléhá přísnému přezkumu.