Zelenskyj: Obilná dohoda může pokračovat i bez Ruska, s ním jsme se na ničem nedohodli

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Kyjev může pokračovat v dodávkách obilí přes černomořský koridor i přes odstoupení Ruska od obilné dohody. Podle serveru Meduza to řekl jeho tiskový tajemník Sergej Nikiforov.

"I bez Ruské federace je třeba udělat vše, abychom mohli využít tento koridor Černého moře. My se nebojíme. Oslovily nás společnosti, které lodě vlastní. Řekly, že jsou připraveny pokračovat v dodávkách obilí, pokud bude Ukrajina připravena a Turecko to dovolí,“ řekl Zelenskyj.

Dodal, že připomněl v rámci dohody o obilí byly podepsány dvě dohody. První uzavřelo Rusko, Turecko a OSN, druhé Ukrajina, Turecko a OSN. "Takže když Rusko říká, že končí, ukončuje tím své dohody s generálním tajemníkem OSN Guterresem a prezidentem Erdoganem. Ne s námi. Neměli jsme s nimi žádné dohody," zdůraznil Zelenskyj. Oba se přitom snažili platnost dohody prodloužit.

Podle Reuters navrhl generální tajemník OSN António Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT. 

Zdroje Reuters potvrdily, že Evropská unie zvažuje připojení této banky, a podle informací šéfa OSN navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody na několik měsíců a poskytnutí EU času na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.

Rusko totiž dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.

Neuspěl ani turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který sice v pátek oznámil, že se s Putinem shoduje na prodloužení černomořské obilné dohody. Kreml ale následně uvedl, že Rusko nevydalo žádné oficiální prohlášení ohledně dohody.

"Dohadujeme se na prodloužení černomořského obilného koridoru a připravujeme se na srpnové setkání s Putinem," uvedl Erdogan. Podle Moscow Times se oba státníci setkali a hovořili o této záležitosti, ale turecký prezident nespecifikoval, kdy k tomuto rozhovoru došlo. "Mluvili jsme o tomto tématu, ale nevydali jsme žádné oficiální prohlášení," zareagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na Erdoganova slova.

Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.  

Dnes Rusko ale zastavilo svou účast na obilných dohodách, které umožňovaly vývoz ukrajinských zemědělských produktů přes přístavy v Černém moři. Podle Reuters to dnes potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který uvedl, že určité části dohod týkající se Ruska nebyly naplněny. Platnost smluv, které obě strany naposledy prodloužily v květnu, dnes vypršela.

"Dnes fakticky přestaly platit černomořské dohody. Bohužel, část ujednání týkající se Ruska nebyla dosud splněna. Jejich platnost tedy skončila," uvedl Peskov. Dodal, že jakmile budou splněny ruské podmínky, Moskva se "okamžitě" vrátí k dohodám.

Rusko již o svém rozhodnutí neprodloužit dohody informovalo Turecko, OSN a také Kyjev, který dohody zprostředkoval. Tímto krokem Rusko ukončuje svou účast na dohodách o vývozu obilí a dalších zemědělských produktů přes Černé moře.

Související

Více souvisejících

Ukrajina obilí, pšenice Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Ebráhím Raísí

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

včera

RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin

Stává se už jen velmi málo, aby se do českých kin dostal film, jehož kvality jsou k samotnému promítání zkrátka nedostačující. Řemeslnou neschopností počínaje, zcela otupujícím dějem a neexistující pointou konče. Většina těchto projektů je navázaná na jména Evy Toulové a Tomáše Magnuska. Novinka Společně sami do této kategorie bohužel spadá.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy