Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Kyjev může pokračovat v dodávkách obilí přes černomořský koridor i přes odstoupení Ruska od obilné dohody. Podle serveru Meduza to řekl jeho tiskový tajemník Sergej Nikiforov.
"I bez Ruské federace je třeba udělat vše, abychom mohli využít tento koridor Černého moře. My se nebojíme. Oslovily nás společnosti, které lodě vlastní. Řekly, že jsou připraveny pokračovat v dodávkách obilí, pokud bude Ukrajina připravena a Turecko to dovolí,“ řekl Zelenskyj.
Dodal, že připomněl v rámci dohody o obilí byly podepsány dvě dohody. První uzavřelo Rusko, Turecko a OSN, druhé Ukrajina, Turecko a OSN. "Takže když Rusko říká, že končí, ukončuje tím své dohody s generálním tajemníkem OSN Guterresem a prezidentem Erdoganem. Ne s námi. Neměli jsme s nimi žádné dohody," zdůraznil Zelenskyj. Oba se přitom snažili platnost dohody prodloužit.
Podle Reuters navrhl generální tajemník OSN António Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT.
Zdroje Reuters potvrdily, že Evropská unie zvažuje připojení této banky, a podle informací šéfa OSN navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody na několik měsíců a poskytnutí EU času na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.
Rusko totiž dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.
Neuspěl ani turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který sice v pátek oznámil, že se s Putinem shoduje na prodloužení černomořské obilné dohody. Kreml ale následně uvedl, že Rusko nevydalo žádné oficiální prohlášení ohledně dohody.
"Dohadujeme se na prodloužení černomořského obilného koridoru a připravujeme se na srpnové setkání s Putinem," uvedl Erdogan. Podle Moscow Times se oba státníci setkali a hovořili o této záležitosti, ale turecký prezident nespecifikoval, kdy k tomuto rozhovoru došlo. "Mluvili jsme o tomto tématu, ale nevydali jsme žádné oficiální prohlášení," zareagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na Erdoganova slova.
Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.
Dnes Rusko ale zastavilo svou účast na obilných dohodách, které umožňovaly vývoz ukrajinských zemědělských produktů přes přístavy v Černém moři. Podle Reuters to dnes potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který uvedl, že určité části dohod týkající se Ruska nebyly naplněny. Platnost smluv, které obě strany naposledy prodloužily v květnu, dnes vypršela.
"Dnes fakticky přestaly platit černomořské dohody. Bohužel, část ujednání týkající se Ruska nebyla dosud splněna. Jejich platnost tedy skončila," uvedl Peskov. Dodal, že jakmile budou splněny ruské podmínky, Moskva se "okamžitě" vrátí k dohodám.
Rusko již o svém rozhodnutí neprodloužit dohody informovalo Turecko, OSN a také Kyjev, který dohody zprostředkoval. Tímto krokem Rusko ukončuje svou účast na dohodách o vývozu obilí a dalších zemědělských produktů přes Černé moře.
Související
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
Ukrajina , obilí, pšenice , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 2 hodinami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 3 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 4 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 5 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 6 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 7 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 8 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 9 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 10 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.
Zdroj: Libor Novák