Každý nákup americké zbraně posouvá Evropu kousek k vazalství, zní z předních evropských zbrojovek

Ty podle WSJ tvoří páteř průmyslových vazeb, které jsou základem celé Severoatlantické aliance. Francouzský prezident stojí v čele úsilí o změnu tohoto systému. „Závislost Evropy na USA, které jí dodávají vše od stíhaček F-35 po systémy protivzdušné obrany Patriot, založena na předpokladu, že kontinent nebude muset čekat ve frontě na americké vybavení,“ míní šéf Elysejského paláce.

„Priority Washingtonu se mohou změnit, protože USA se zaměřují na Tichomoří a blíží se americké prezidentské volby. Dnešním dovozem zbraní si zaděláváme na zítřejší problémy,“ podotkl Macron na nedávném setkání evropských ministrů obrany.

Na summitu v litevském Vilniusu se očekává, že jednatřicet regionálních spojenců vypracuje první regionální bojový plán od konce studené války. „V něm se rozhodne, jakou akci by měla každá země podniknout v případě útoku, jaké vybavení je potřeba a kolik se má investovat,“ píše WSJ. Alianční země také očekávají upevnění dvouprocentní hranice hrubého domácího produktu, nikoliv jen „aspiraci“, jak popisuje americký list.

V současné době dosahuje této dvouprocentní hranice pouze deset evropských členů NATO. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga se tento podíl v příštím roce výrazně zvýší. „Jakýkoli pokus o překreslení mapy evropských vojenských zakázek naráží na strmé překážky. Mnoho hlavních měst, zejména ve východní Evropě, považuje nákup nákladných amerických zbraní za cenu, kterou musí kontinent zaplatit za bezpečnostní záruky Washingtonu,“ podotýká WSJ.

NATO v současné době v podstatě nemůře fungovat bez kritické americké techniky, mezi níž patří dopravní letouny, drony a řada dalších prostředků vzdušného dohledu. Válka Ruska proti Ukrajině navíc ukázala na problém, že západní země nejsou schopny rychle zvýšit výrobu zbraní. Zejména Evropa je podle WSJ napjatá kvůli mezinárodnímu soupeření, které v tomto odvětví na kontinentu funguje.

To znamená, že jsou zdroje dislokovány především v národních programech u národních obranných společností, zatímco je celý sektor roztříštěný a postrádá celkové směřování. „Rozdělený trh může znamenat menší objemy výroby některých zbraní, například houfnic, protože vlády vkládají peníze do svých vlastních národních šampionů.“

Dnes tvoří celkové evropské výdaje na obranu zhruba 40 % výdajů Spojených států, ty na obranu dávají ročně 877 miliard dolarů. „Ukrajina byla budíčkem pro evropskou obrannou odolnost. Musíte doplnit zásoby, musíte být schopni rychle dodávat, musíte zvýšit tempo,“ upozornil výkonný ředitel zbrojní společnosti MBDA Éric Béranger.

Kontinent je rozdělený i v záležitosti protivzdušné obrany. Zatímco koalice vedená Německem plánuje utratit miliardy eur na nákupech raketových systémů Patriot z USA a německé IRIS-T, další část Evropy chce investovat do izraelského systému Arrow 3.

Zejména pro Macrona je zpráva o tomto německém úsilí nepříjemná. MBDA je francouzsko-italsko-britská firma vyrábějící konkurenta Patriotů s názvem SAMP/T. Dokáže chránit před balistickými raketami, které před zasažením cíle stoupají do vesmíru a následně zasahují svůj cíl v obrovské rychlosti. Francie a Itálie dokonce nedávno tento systém poskytla Ukrajině.

Macron si myslí, že pokud Evropa nebude investovat do vlastního vojenského průmyslu, bude brzy vazalem USA bez strategické autonomie – neboli schopnosti utvářet vlastní zahraniční a obrannou politiku. „Ukrajina nám ukazuje, že Kyjevu můžeme dát jen to, co sami vyrobíme,“ zdůraznil během zasedání šéfů resortů obrany v Paříži.

„Nakupovat špičkové vybavení od jiné země znamená dostat se pod její kontrolu,“ varoval vrchní velitel francouzské armády Pierre Schill. Jeho názor sdílí i britský ministr obrany Ben Wallace. „Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, odpovědí na všechno není Amerika na prvním místě,“ doplnil.

Domácí obranný potenciál navíc podle WSJ přináší i vysoce kvalifikovaná pracovní místa. „Což je pro vlády klíčovým argumente, když tlačí daňové poplatníky, aby získali více finančních prostředků. Macron zvyšuje ve Francii věk odchodu do důchodu, což je hluboce nepopulární krok, aby mohl financovat svůj plán na zvýšení výdajů na obranu o více než třetinu v příštích sedmi letech,“ píše WSJ.

„Pokaždé, když se radar nebo raketa koupí mimo Evropu, oslabuje to naši průmyslovou základnu,“ uvedl výkonný viceprezident společnosti Thales Christophe Salomon. Tato společnost vyrábí radarový systém právě pro SAMP/T.

Největší evropská obranná společnost BAE Systems podporuje ve Velké Británii 132 tisíc míst na plný úvazek a přispívá k HDP částkou 11 miliard liber – tedy 0,4 procenta domácí ekonomiky. „Pokaždé, když prodáváme náš systém v Evropě, vytváří to v Evropě pracovní místa,“ vylíčil provozní ředitel americké obranné společnosti Lockheed Martin Frank St. John.