Loňské výdaje na obranu vzrostly napříč Evropou o 13 procent na 345 miliard dolarů. Je to nejrychlejší tempo od konce studené války, informoval server listu Wall Street Journal s odvoláním na Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru. Velká část těchto výdajů ale šla do amerických obranných společností. Řada evropských elit se nyní chce od amerického zbrojního průmyslu odpoutat, v jejich čele stojí francouzský prezident Emmanuel Macron.
Ty podle WSJ tvoří páteř průmyslových vazeb, které jsou základem celé Severoatlantické aliance. Francouzský prezident stojí v čele úsilí o změnu tohoto systému. „Závislost Evropy na USA, které jí dodávají vše od stíhaček F-35 po systémy protivzdušné obrany Patriot, založena na předpokladu, že kontinent nebude muset čekat ve frontě na americké vybavení,“ míní šéf Elysejského paláce.
„Priority Washingtonu se mohou změnit, protože USA se zaměřují na Tichomoří a blíží se americké prezidentské volby. Dnešním dovozem zbraní si zaděláváme na zítřejší problémy,“ podotkl Macron na nedávném setkání evropských ministrů obrany.
Na summitu v litevském Vilniusu se očekává, že jednatřicet regionálních spojenců vypracuje první regionální bojový plán od konce studené války. „V něm se rozhodne, jakou akci by měla každá země podniknout v případě útoku, jaké vybavení je potřeba a kolik se má investovat,“ píše WSJ. Alianční země také očekávají upevnění dvouprocentní hranice hrubého domácího produktu, nikoliv jen „aspiraci“, jak popisuje americký list.
V současné době dosahuje této dvouprocentní hranice pouze deset evropských členů NATO. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga se tento podíl v příštím roce výrazně zvýší. „Jakýkoli pokus o překreslení mapy evropských vojenských zakázek naráží na strmé překážky. Mnoho hlavních měst, zejména ve východní Evropě, považuje nákup nákladných amerických zbraní za cenu, kterou musí kontinent zaplatit za bezpečnostní záruky Washingtonu,“ podotýká WSJ.
NATO v současné době v podstatě nemůře fungovat bez kritické americké techniky, mezi níž patří dopravní letouny, drony a řada dalších prostředků vzdušného dohledu. Válka Ruska proti Ukrajině navíc ukázala na problém, že západní země nejsou schopny rychle zvýšit výrobu zbraní. Zejména Evropa je podle WSJ napjatá kvůli mezinárodnímu soupeření, které v tomto odvětví na kontinentu funguje.
To znamená, že jsou zdroje dislokovány především v národních programech u národních obranných společností, zatímco je celý sektor roztříštěný a postrádá celkové směřování. „Rozdělený trh může znamenat menší objemy výroby některých zbraní, například houfnic, protože vlády vkládají peníze do svých vlastních národních šampionů.“
Dnes tvoří celkové evropské výdaje na obranu zhruba 40 % výdajů Spojených států, ty na obranu dávají ročně 877 miliard dolarů. „Ukrajina byla budíčkem pro evropskou obrannou odolnost. Musíte doplnit zásoby, musíte být schopni rychle dodávat, musíte zvýšit tempo,“ upozornil výkonný ředitel zbrojní společnosti MBDA Éric Béranger.
Kontinent je rozdělený i v záležitosti protivzdušné obrany. Zatímco koalice vedená Německem plánuje utratit miliardy eur na nákupech raketových systémů Patriot z USA a německé IRIS-T, další část Evropy chce investovat do izraelského systému Arrow 3.
Zejména pro Macrona je zpráva o tomto německém úsilí nepříjemná. MBDA je francouzsko-italsko-britská firma vyrábějící konkurenta Patriotů s názvem SAMP/T. Dokáže chránit před balistickými raketami, které před zasažením cíle stoupají do vesmíru a následně zasahují svůj cíl v obrovské rychlosti. Francie a Itálie dokonce nedávno tento systém poskytla Ukrajině.
Macron si myslí, že pokud Evropa nebude investovat do vlastního vojenského průmyslu, bude brzy vazalem USA bez strategické autonomie – neboli schopnosti utvářet vlastní zahraniční a obrannou politiku. „Ukrajina nám ukazuje, že Kyjevu můžeme dát jen to, co sami vyrobíme,“ zdůraznil během zasedání šéfů resortů obrany v Paříži.
„Nakupovat špičkové vybavení od jiné země znamená dostat se pod její kontrolu,“ varoval vrchní velitel francouzské armády Pierre Schill. Jeho názor sdílí i britský ministr obrany Ben Wallace. „Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, odpovědí na všechno není Amerika na prvním místě,“ doplnil.
Domácí obranný potenciál navíc podle WSJ přináší i vysoce kvalifikovaná pracovní místa. „Což je pro vlády klíčovým argumente, když tlačí daňové poplatníky, aby získali více finančních prostředků. Macron zvyšuje ve Francii věk odchodu do důchodu, což je hluboce nepopulární krok, aby mohl financovat svůj plán na zvýšení výdajů na obranu o více než třetinu v příštích sedmi letech,“ píše WSJ.
„Pokaždé, když se radar nebo raketa koupí mimo Evropu, oslabuje to naši průmyslovou základnu,“ uvedl výkonný viceprezident společnosti Thales Christophe Salomon. Tato společnost vyrábí radarový systém právě pro SAMP/T.
Největší evropská obranná společnost BAE Systems podporuje ve Velké Británii 132 tisíc míst na plný úvazek a přispívá k HDP částkou 11 miliard liber – tedy 0,4 procenta domácí ekonomiky. „Pokaždé, když prodáváme náš systém v Evropě, vytváří to v Evropě pracovní místa,“ vylíčil provozní ředitel americké obranné společnosti Lockheed Martin Frank St. John.
Související
Biden a Trump se utkají ve dvou prezidentských debatách
Tragická nehoda autobusu. Farmáři jeli sbírat melouny, osm lidí zemřelo
USA (Spojené státy americké) , zbraně
Aktuálně se děje
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
včera
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
včera
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Aktualizováno včera
Fico prodělal další operaci. Jeho stav je stále vážný, co bude dál ukáží až příští dny
včera
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
včera
Ruská armáda se u Charkova protlačila o 10 kilometrů. Ukrajinské jednotky ofenzivu zastavily
včera
SACEUR: Ruská armáda nemá dost sil na průlom v Charkovské oblasti
včera
Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy
včera
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
včera
Rakušané se v Praze postarali o další senzaci, připsali si historické vítězství nad Finskem. Švédové překvapení nepřipustili
včera
Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný
Pokud někdo úmyslně radikalizoval pachatele atentátu na předsedu vlády Roberta Fica (Směr-SD), policie to zjistí stejně, jako to udělala v případě dvojité vraždy na Zámecké ulici v Bratislavě. Řekl to publicista Juraj Hrabko v rozhovoru pro TASR TV.
Zdroj: Libor Novák