Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle Kyiv Post zdůraznil, že jakákoliv schůzka tří prezidentů by měla význam výhradně za účelem oficiálního stvrzení hotových dohod. Mírové urovnání války proti Ukrajině označil za velmi složitý proces, který vyžaduje vyřešení celé řady detailů. Peskov zároveň obvinil kyjevskou vládu z toho, že odmítá usilovat o skutečné řešení konfliktu. Ruská strana tak zopakovala svůj dlouhodobý postoj k podmínkám vyjednávání.

Prohlášení Moskva vydala v reakci na informace o tajné návštěvě šéfa americké Ústřední zpravodajské služby Johna Ratcliffa v Ruské federaci. Šéf CIA měl během jednání pětadvacátého srpna navrhnout uspořádání třístranného summitu vrcholných představitelů. S touto myšlenkou přišel Donald Trump poprvé již v srpnu předchozího roku, kdy tvrdil, že schůzka se může uskutečnit do dvou týdnů. Ani po více než roce se však nepodařilo takové jednání zorganizovat.

Deník The Wall Street Journal uvedl, že americký prezident vyslal šéfa zpravodajské služby do Moskvy osobně. Učinil tak bez předchozího vědomí svých nejbližších poradců i vojenských velitelů. Ratcliffe se během své mise setkal s klíčovými představiteli ruských bezpečnostních složek. Mezi nimi byli šéf vnější rozvědky Sergej Naryškin a ředitel Federální bezpečnostní služby Alexandr Bortnikov.

Podle zjištění serveru Axios se ředitel americké tajné služby snažil zjistit, zda by ruští bezpečnostní činitelé dokázali přesvědčit Vladimira Putina k návratu k jednacímu stolu. Deník The New York Times k tomu doplnil, že Ratcliffe předal Bortnikovovi velmi nepříznivé hodnocení stavu ruské armády a ekonomiky. Americká strana Moskvu vyzvala, aby uzavřela dohodu dříve, než se její pozice ještě více zhorší. Poslední vyjádření Kremle však naznačují, že ruský prezident není připraven ke kompromisům.

Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov po Ratcliffově návštěvě uvedl, že v září by se mohly uskutečnit rozhovory ukrajinské a ruské delegace zprostředkované Spojenými státy. Kyjev však zůstává vůči skutečným záměrům Moskvy značně skeptický. Ukrajinští představitelé upozorňují na to, že rétorika Ruské federace neodpovídá reálným krokům na bojišti. Přístup ukrajinské strany tak zůstává velmi obezřetný.

Budanovův zástupce Pavlo Palisa varoval, že Vladimir Putin dal ruské armádě rozkaz k přípravě několika scénářů nové ofenzívy na severu Ukrajiny. Ruské síly podle ukrajinských zpravodajských informací plánují možné postupy směrem na Kyjev a Černihiv. Tyto vojenské přípravy probíhají souběžně s jakýmikoliv diplomatickými iniciativami. Ukrajinská obrana proto nuceně upevňuje své pozice na severní hranici.

Kreml nadále neustupuje ze svých územních požadavků a požaduje, aby se Ukrajina vzdala zbývajících částí Donbasu. Kyjevské síly v této oblasti v současnosti kontrolují přibližně dvacet procent území. Moskva podmiňuje jakýkoliv posun právě ústupky na východě ukrajinského území. Tento požadavek zůstává jednou z hlavních překážek pro dosažení jakéhokoliv jednání o příměří.