Místo summitu sankce. Jak Trump během jediného týdne změnil postoj k Putinovi?

Americký prezident Donald Trump oznámil zrušení plánovaného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti, ke kterému mělo brzy dojít. Stalo se tak pouhých pět dní poté, co Trump po telefonátu s Putinem vyjádřil přesvědčení, že ve snaze ukončit válku na Ukrajině došlo k dostatečnému pokroku. Namísto schůzky ale Trumpova administrativa uvalila na Moskvu nové sankce. Ty jsou vůbec prvními v průběhu Trumpova druhého funkčního období.

K tomuto zásadnímu obratu došlo na základě postupného uvědomění si prezidenta a předních amerických představitelů. Zjistili, že Putinův postoj k ukončení války se od jejich posledního setkání na letecké základně na Aljašce výrazně nezměnil. Trump došel k závěru, že nic se ve skutečnosti neposunulo. Prezident Putin nadále pokračoval v útocích na ukrajinské civilisty a trval na svých maximalistických požadavcích vůči Kyjevu pro ukončení války. Zároveň odmítl souhlasit s okamžitým příměřím.

Prezident Trump ve středu k situaci řekl, že mu to prostě „nepřišlo správné“. Neměl pocit, že se dostanou tam, kam potřebují, a proto summit zrušil. Tento naprostý obrat byl kladně přijat jak evropskými spojenci Trumpa, tak mnoha jeho příznivci, naopak Putin jej odsoudil jako zbytečný. Po měsících hrozeb uvalení nových sankcí, které se však nikdy neuskutečnily, se nyní Trump odhodlal k nejtvrdšímu potrestání Ruska za jeho válku na Ukrajině.

Těsně po oznámení nových sankcí Trump v Bílém domě prohlásil, že prostě cítil, že už nastal čas. Dodal, že na to čekali dlouho. Zda je jeho nový postoj trvalý, nebo se jedná pouze o dočasnou fázi, zůstává otevřené. Prezident se totiž ve svém přístupu k Putinovi od svého návratu do úřadu opakovaně kličkoval, přičemž jeho rozhodování často ovlivnily právě telefonické rozhovory s ruským vůdcem. Navíc nový tlak na světové ceny ropy může prověřit jeho ochotu snášet potenciální negativní dopady pro americké spotřebitele.

Podle vysoce postaveného úředníka Bílého domu neexistoval jediný moment, který by změnil prezidentovo uvažování. Místo toho se jeho pohled postupně vyvíjel, jelikož byl opakovaně zklamán tím, že Putin se nezdál být o nic blíže k souhlasu s ukončením války. Trump si ve středu stěžoval, že pokaždé, když s Vladimirem mluví, je to dobrý rozhovor, který ale nikam nevede.

Den po svém telefonátu s Putinem se Trump setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Schůzka se odehrávala v Napětí. Ukrajinci ji opustili bez toho, aby si zajistili požadované rakety Tomahawk dlouhého doletu. Přestože Trump tlačil na Zelenského, aby souhlasil s územními ústupky, které by válku ukončily, na konci schůzky dospěl k plánu, který by požadoval příměří na stávajících bojových liniích. To bylo výrazně méně, než požadoval Putin.

Po pondělním telefonickém rozhovoru mezi ministrem zahraničí USA Marco Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem bylo americkým úředníkům jasné, že postoj Moskvy se výrazně neposunul. A to i přes Trumpovo přesvědčení o pozitivním rozhovoru s Putinem o čtyři dny dříve. Prezident Trump začal spekulovat, že summit v Budapešti, který doufal uspořádat během několika týdnů, by mohl být pouze „ztrátou času.“ Plánování bylo následně pozastaveno.

Před oznámením nových sankcí se Trump sešel s ministrem financí Scottem Bessentem, který dlouhodobě prosazoval uvalení sankcí na Rusko. Tentokrát prezident překvapil i některé své nejbližší poradce, když souhlasil se zavedením sankcí na největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil. Bessent se vrátil do své kanceláře, kde informoval svůj tým a připravil nové sankce k oficiálnímu zveřejnění. Krátce poté Trump informoval ministra zahraničí Rubia, že sankce budou uvaleny okamžitě.

V Bílém domě Bessent naznačil blížící se oznámení poněkud oklikou. Po rozhovoru s novináři se otočil a vrátil se k mikrofonům, kde sdělil, že buď po dnešním uzavření trhů, nebo zítra ráno, oznámí významné rozšíření sankcí proti Rusku. Ve stejnou dobu se Trump setkal v Oválné pracovně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten přicestoval jako vyslanec evropských lídrů, kteří doufali, že Trump zůstane na straně Ukrajiny.

Rutte nemohl doufat v lepší výsledek. Trump mu představil své náhlé rozhodnutí splnit hrozbu, o které mluvil po celé měsíce. Prezident prohlásil, že se jedná o velmi tvrdé sankce namířené proti dvěma velkým ropným společnostem. Vyjádřil naději, že nebudou trvat dlouho a že se válka vyřeší.

Dokonce i mnoho lidí uvnitř Bílého domu bylo překvapeno, jak rychle se nový balík sankcí podařilo sestavit. Trump měsíce svým poradcům říkal, že jednoho dne se rozhodne podniknout silnější kroky proti Rusku. Poradcům naznačil, že jeho „instinkty“ mu říkají, že je čas se ve vztahu k Putinovi vydat jiným směrem.

Podle vysoce postaveného úředníka Bílého domu se jednalo o vyvrcholení dobrých rozhovorů s Putinem, po kterých se v médiích objevovaly informace o intenzivním bombardování Ukrajiny Ruskem. Jen několik hodin před oznámením sankcí Rusko zasáhlo budovu ukrajinské mateřské školy v Charkově. Video ze scény ukazovalo vyděšené lidi utíkající z hořící budovy, držící v náručí křičící děti.

Trumpa také motivovalo příměří v Gaze, které pomohl zprostředkovat. Věřil, že k němu došlo teprve poté, co se začal stále tvrději stavět proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Úředník Bílého domu potvrdil, že přísnější postup vedl k akci.

Trump dostával opakované výzvy k uvalení sankcí od senátora Lindseyho Grahama i dalších republikánských spojenců. Po společném obědě s Trumpem v Růžové zahradě v úterý, řekl vůdce senátní většiny John Thune novinářům, že je připraven předložit dlouho odkládaný návrh zákona o sankcích, jakmile bude Bílý dům přesvědčen, že to je užitečné pro přivedení Putina k jednacímu stolu a dosažení dohody, která by ukončila válku.

Již od svého návratu do úřadu v lednu Trump zvažoval možnost použití sankcí k donucení Putina k jednacímu stolu. 22. ledna, dva dny po inauguraci, naznačil, že možná nebude mít jinou možnost než uvalit na Moskvu „vysokou úroveň daní, cel a sankcí“. Hrozby pokračovaly na jaře a v létě, ale nikdy se nezhmotnily v nová opatření. Úředníci uvedli, že Trump se soukromě obával, že tvrdé sankce by mohly Putina ještě více vzdálit mírovým rozhovorům.

Tento názor zopakoval i jeho hlavní diplomat v srpnu. Ministr zahraničí Rubio v rozhovoru v době, kdy se Trump setkal s Putinem na Aljašce, řekl, že jakmile budou vydány nové sankce, jejich schopnost přivést je k jednacímu stolu bude vážně narušena. Trump sice uvalil nová cla na Indii jako trest za nákupy ruské ropy. Neuvalil však podobná opatření na největšího zákazníka Moskvy, Čínu, jelikož pracuje na zprostředkování nové obchodní dohody s prezidentem Si Ťin-pchingem.

Trump nevyloučil setkání s Putinem v budoucnu, až ucítí, že nastal ten správný čas. Tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavitt ve čtvrtek uvedla, že prezident a celá administrativa doufají, že k tomu jednoho dne dojde. Zdůraznila však, že si musí být jisti, že z takového setkání vzejde hmatatelný, pozitivní výsledek a že se jedná o dobré využití prezidentova času.

Související

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

Více souvisejících

Donald Trump válka na Ukrajině Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

13. dubna 2026 22:03

13. dubna 2026 20:19

13. dubna 2026 19:34

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy