Místo summitu sankce. Jak Trump během jediného týdne změnil postoj k Putinovi?

Americký prezident Donald Trump oznámil zrušení plánovaného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti, ke kterému mělo brzy dojít. Stalo se tak pouhých pět dní poté, co Trump po telefonátu s Putinem vyjádřil přesvědčení, že ve snaze ukončit válku na Ukrajině došlo k dostatečnému pokroku. Namísto schůzky ale Trumpova administrativa uvalila na Moskvu nové sankce. Ty jsou vůbec prvními v průběhu Trumpova druhého funkčního období.

K tomuto zásadnímu obratu došlo na základě postupného uvědomění si prezidenta a předních amerických představitelů. Zjistili, že Putinův postoj k ukončení války se od jejich posledního setkání na letecké základně na Aljašce výrazně nezměnil. Trump došel k závěru, že nic se ve skutečnosti neposunulo. Prezident Putin nadále pokračoval v útocích na ukrajinské civilisty a trval na svých maximalistických požadavcích vůči Kyjevu pro ukončení války. Zároveň odmítl souhlasit s okamžitým příměřím.

Prezident Trump ve středu k situaci řekl, že mu to prostě „nepřišlo správné“. Neměl pocit, že se dostanou tam, kam potřebují, a proto summit zrušil. Tento naprostý obrat byl kladně přijat jak evropskými spojenci Trumpa, tak mnoha jeho příznivci, naopak Putin jej odsoudil jako zbytečný. Po měsících hrozeb uvalení nových sankcí, které se však nikdy neuskutečnily, se nyní Trump odhodlal k nejtvrdšímu potrestání Ruska za jeho válku na Ukrajině.

Těsně po oznámení nových sankcí Trump v Bílém domě prohlásil, že prostě cítil, že už nastal čas. Dodal, že na to čekali dlouho. Zda je jeho nový postoj trvalý, nebo se jedná pouze o dočasnou fázi, zůstává otevřené. Prezident se totiž ve svém přístupu k Putinovi od svého návratu do úřadu opakovaně kličkoval, přičemž jeho rozhodování často ovlivnily právě telefonické rozhovory s ruským vůdcem. Navíc nový tlak na světové ceny ropy může prověřit jeho ochotu snášet potenciální negativní dopady pro americké spotřebitele.

Podle vysoce postaveného úředníka Bílého domu neexistoval jediný moment, který by změnil prezidentovo uvažování. Místo toho se jeho pohled postupně vyvíjel, jelikož byl opakovaně zklamán tím, že Putin se nezdál být o nic blíže k souhlasu s ukončením války. Trump si ve středu stěžoval, že pokaždé, když s Vladimirem mluví, je to dobrý rozhovor, který ale nikam nevede.

Den po svém telefonátu s Putinem se Trump setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Schůzka se odehrávala v Napětí. Ukrajinci ji opustili bez toho, aby si zajistili požadované rakety Tomahawk dlouhého doletu. Přestože Trump tlačil na Zelenského, aby souhlasil s územními ústupky, které by válku ukončily, na konci schůzky dospěl k plánu, který by požadoval příměří na stávajících bojových liniích. To bylo výrazně méně, než požadoval Putin.

Po pondělním telefonickém rozhovoru mezi ministrem zahraničí USA Marco Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem bylo americkým úředníkům jasné, že postoj Moskvy se výrazně neposunul. A to i přes Trumpovo přesvědčení o pozitivním rozhovoru s Putinem o čtyři dny dříve. Prezident Trump začal spekulovat, že summit v Budapešti, který doufal uspořádat během několika týdnů, by mohl být pouze „ztrátou času.“ Plánování bylo následně pozastaveno.

Před oznámením nových sankcí se Trump sešel s ministrem financí Scottem Bessentem, který dlouhodobě prosazoval uvalení sankcí na Rusko. Tentokrát prezident překvapil i některé své nejbližší poradce, když souhlasil se zavedením sankcí na největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil. Bessent se vrátil do své kanceláře, kde informoval svůj tým a připravil nové sankce k oficiálnímu zveřejnění. Krátce poté Trump informoval ministra zahraničí Rubia, že sankce budou uvaleny okamžitě.

V Bílém domě Bessent naznačil blížící se oznámení poněkud oklikou. Po rozhovoru s novináři se otočil a vrátil se k mikrofonům, kde sdělil, že buď po dnešním uzavření trhů, nebo zítra ráno, oznámí významné rozšíření sankcí proti Rusku. Ve stejnou dobu se Trump setkal v Oválné pracovně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten přicestoval jako vyslanec evropských lídrů, kteří doufali, že Trump zůstane na straně Ukrajiny.

Rutte nemohl doufat v lepší výsledek. Trump mu představil své náhlé rozhodnutí splnit hrozbu, o které mluvil po celé měsíce. Prezident prohlásil, že se jedná o velmi tvrdé sankce namířené proti dvěma velkým ropným společnostem. Vyjádřil naději, že nebudou trvat dlouho a že se válka vyřeší.

Dokonce i mnoho lidí uvnitř Bílého domu bylo překvapeno, jak rychle se nový balík sankcí podařilo sestavit. Trump měsíce svým poradcům říkal, že jednoho dne se rozhodne podniknout silnější kroky proti Rusku. Poradcům naznačil, že jeho „instinkty“ mu říkají, že je čas se ve vztahu k Putinovi vydat jiným směrem.

Podle vysoce postaveného úředníka Bílého domu se jednalo o vyvrcholení dobrých rozhovorů s Putinem, po kterých se v médiích objevovaly informace o intenzivním bombardování Ukrajiny Ruskem. Jen několik hodin před oznámením sankcí Rusko zasáhlo budovu ukrajinské mateřské školy v Charkově. Video ze scény ukazovalo vyděšené lidi utíkající z hořící budovy, držící v náručí křičící děti.

Trumpa také motivovalo příměří v Gaze, které pomohl zprostředkovat. Věřil, že k němu došlo teprve poté, co se začal stále tvrději stavět proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Úředník Bílého domu potvrdil, že přísnější postup vedl k akci.

Trump dostával opakované výzvy k uvalení sankcí od senátora Lindseyho Grahama i dalších republikánských spojenců. Po společném obědě s Trumpem v Růžové zahradě v úterý, řekl vůdce senátní většiny John Thune novinářům, že je připraven předložit dlouho odkládaný návrh zákona o sankcích, jakmile bude Bílý dům přesvědčen, že to je užitečné pro přivedení Putina k jednacímu stolu a dosažení dohody, která by ukončila válku.

Již od svého návratu do úřadu v lednu Trump zvažoval možnost použití sankcí k donucení Putina k jednacímu stolu. 22. ledna, dva dny po inauguraci, naznačil, že možná nebude mít jinou možnost než uvalit na Moskvu „vysokou úroveň daní, cel a sankcí“. Hrozby pokračovaly na jaře a v létě, ale nikdy se nezhmotnily v nová opatření. Úředníci uvedli, že Trump se soukromě obával, že tvrdé sankce by mohly Putina ještě více vzdálit mírovým rozhovorům.

Tento názor zopakoval i jeho hlavní diplomat v srpnu. Ministr zahraničí Rubio v rozhovoru v době, kdy se Trump setkal s Putinem na Aljašce, řekl, že jakmile budou vydány nové sankce, jejich schopnost přivést je k jednacímu stolu bude vážně narušena. Trump sice uvalil nová cla na Indii jako trest za nákupy ruské ropy. Neuvalil však podobná opatření na největšího zákazníka Moskvy, Čínu, jelikož pracuje na zprostředkování nové obchodní dohody s prezidentem Si Ťin-pchingem.

Trump nevyloučil setkání s Putinem v budoucnu, až ucítí, že nastal ten správný čas. Tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavitt ve čtvrtek uvedla, že prezident a celá administrativa doufají, že k tomu jednoho dne dojde. Zdůraznila však, že si musí být jisti, že z takového setkání vzejde hmatatelný, pozitivní výsledek a že se jedná o dobré využití prezidentova času.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa stupňuje tlak na OSN a mezinárodní humanitární sektor. Pod hrozbou dalších rozpočtových škrtů prosazuje novou strategii „obchod místo pomoci“ (trade over aid), která má upřednostňovat zájmy amerických firem a volný trh před tradiční rozvojovou asistencí. Tento posun vyvolává u expertů obavy z globálního dominového efektu, který by mohl stát životy milionů lidí.

Více souvisejících

Donald Trump válka na Ukrajině Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit

Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Moskva, Kreml

Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet

V ruské metropoli Moskvě a v druhém největším městě zemi, Petrohradu, došlo v úterý 5. května v ranních hodinách k rozsáhlým výpadkům mobilního internetu. Problémy zasáhly mnoho městských částí a potvrdili je nejen běžní uživatelé, ale i nezávislé zpravodajské kanály jako Astra či petrohradský server Fontanka. Výpadek se projevuje neschopností načíst webové stránky i v případech, kdy je signál sítě formálně dostupný.

před 3 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského

Předseda íránského parlamentu a hlavní vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf prohlásil, že v Hormuzském průlivu se začíná upevňovat nová rovnováha sil. Podle jeho vyjádření na sociální síti X je současný stav pro Spojené státy neudržitelný. Ghalibaf obvinil USA a jejich spojence, že porušováním příměří a zaváděním blokád ohrožují bezpečnost námořní dopravy a tranzit energií. Varoval také, že Írán se svými operacemi ještě ani pořádně nezačal.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

německá policie v akci

Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění

Německým Lipskem otřásla v pondělí odpoledne tragédie, která si vyžádala nejméně dva lidské životy a desítky zraněných. Do davu lidí v samotném centru města vjel vysokou rychlostí řidič v osobním automobilu typu SUV. Incident se odehrál v pěší zóně, která byla v té době plná nakupujících a návštěvníků kaváren užívajících si teplého jarního dne.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Moskva je před oslavami Dne vítězství každou noc pod ukrajinským útokem

Ruské hlavní město se v pondělí v brzkých ranních hodinách stalo terčem útoku ukrajinského dronu, který zasáhl luxusní výškovou obytnou budovu v jihozápadní části Moskvy. Nálet, který si nevyžádal žádné oběti na životech, způsobil viditelné škody na fasádě a v interiérech bytů. Jde o třetí noc v řadě, kdy byla Moskva pod útokem, a to jen několik dní před oslavami Dne vítězství 9. května.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

CNN: Putin čelí rostoucí paranoie. Chorobně se bojí atentátu

Ruský prezident Vladimir Putin čelí rostoucí paranoie z možného atentátu nebo vnitrostranického převratu. Podle uniklé zprávy evropských tajných služeb, na kterou se odkazují server Important Stories a stanice CNN, panují v Kremlu od začátku března vážné obavy z úniku citlivých informací a spiknutí uvnitř ruských politických a bezpečnostních elit. Putin se má obávat zejména útoku pomocí dronů, které by mohli zorganizovat lidé z jeho blízkého okolí.

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Tři mrtví, další mohou následovat. Co jsou hantaviry, které ohrožují cestující na výletní lodi?

Podezření na propuknutí nákazy hantavirem na výletní lodi MV Hondius uprostřed Atlantského oceánu si vyžádalo již tři oběti. Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí potvrdila úmrtí tří cestujících a jeden další potvrzený případ, přičemž nejméně jeden člověk zůstává v kritickém stavu v intenzivní péči v Jihoafrické republice. Úřady aktuálně prověřují dalších pět podezřelých případů mezi pasažéry.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Carney: Evropa se nepodrobí brutálnímu světu, stane se základnou pro obnovu mezinárodního řádu

Evropa se nepodrobí „brutálnímu světu“ a namísto toho se stane základnou pro obnovu nového mezinárodního řádu. Na summitu Evropského politického společenství (EPC) v arménském Jerevanu to prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Ten se stal historicky prvním neevropským lídrem, který se jednání tohoto bloku zúčastnil, což podtrhuje proměnu globálních spojenectví v době rostoucí nejistoty.

včera

Čapí hnízdo je areál, který se nachází v části obce Dvůr Semtín v katastrálním území Tomice u Votic v obci Olbramovice ve Středočeském kraji, na okraji Přírodního parku Džbány-Žebrák. Areál staveb, určený k rekreačním a odpočinkovým účelům, vlastní podle zdrojů prostřednictvím několika firem politik a podnikatel Andrej Babiš.

Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš

Vleklá kauza padesátimilionové dotace na stavbu Farmy Čapí hnízdo dospěla u Městského soudu v Praze k přelomovému rozuzlení. Soudce Jan Šott v pondělí vynesl odsuzující verdikt nad europoslankyní a bývalou manažerkou holdingu Agrofert Janou Nagyovou. Ta byla za dotační podvod potrestána třemi lety vězení s podmíněným odkladem na pět let a pokutou ve výši půl milionu korun.

včera

Pavel Blažek

Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze

V kauze darování kryptoměn Ministerstvu spravedlnosti nastal zásadní obrat. Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili další tři osoby ze zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti, tedy z praní špinavých peněz. Podle informací serveru Seznam Zprávy figuruje mezi obviněnými i bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

včera

Nová vláda Andreje Babiše na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné

Po téměř sedmi letech se do českého podnikatelského prostředí vrací povinná elektronická evidence tržeb. Současná vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů na svém pondělním zasedání schválila projekt pracovně nazvaný „EET 2.0“, který by měl začít fungovat od ledna příštího roku. Návrh nyní míří k posouzení do Poslanecké sněmovny.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa stupňuje tlak na OSN a mezinárodní humanitární sektor. Pod hrozbou dalších rozpočtových škrtů prosazuje novou strategii „obchod místo pomoci“ (trade over aid), která má upřednostňovat zájmy amerických firem a volný trh před tradiční rozvojovou asistencí. Tento posun vyvolává u expertů obavy z globálního dominového efektu, který by mohl stát životy milionů lidí.

včera

Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí

Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na vyvádění obchodních lodí z Hormuzského průlivu, známý jako Projekt Svoboda, vyvolává mezi vojenskými experty i zástupci přepravních společností řadu nezodpovězených otázek. Přestože operace oficiálně začala v pondělí ráno, stále není jasné, jak přesně budou americké síly v této strategicky citlivé a úzké vodní cestě postupovat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy