Místo summitu sankce. Jak Trump během jediného týdne změnil postoj k Putinovi?

Americký prezident Donald Trump oznámil zrušení plánovaného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti, ke kterému mělo brzy dojít. Stalo se tak pouhých pět dní poté, co Trump po telefonátu s Putinem vyjádřil přesvědčení, že ve snaze ukončit válku na Ukrajině došlo k dostatečnému pokroku. Namísto schůzky ale Trumpova administrativa uvalila na Moskvu nové sankce. Ty jsou vůbec prvními v průběhu Trumpova druhého funkčního období.

K tomuto zásadnímu obratu došlo na základě postupného uvědomění si prezidenta a předních amerických představitelů. Zjistili, že Putinův postoj k ukončení války se od jejich posledního setkání na letecké základně na Aljašce výrazně nezměnil. Trump došel k závěru, že nic se ve skutečnosti neposunulo. Prezident Putin nadále pokračoval v útocích na ukrajinské civilisty a trval na svých maximalistických požadavcích vůči Kyjevu pro ukončení války. Zároveň odmítl souhlasit s okamžitým příměřím.

Prezident Trump ve středu k situaci řekl, že mu to prostě „nepřišlo správné“. Neměl pocit, že se dostanou tam, kam potřebují, a proto summit zrušil. Tento naprostý obrat byl kladně přijat jak evropskými spojenci Trumpa, tak mnoha jeho příznivci, naopak Putin jej odsoudil jako zbytečný. Po měsících hrozeb uvalení nových sankcí, které se však nikdy neuskutečnily, se nyní Trump odhodlal k nejtvrdšímu potrestání Ruska za jeho válku na Ukrajině.

Těsně po oznámení nových sankcí Trump v Bílém domě prohlásil, že prostě cítil, že už nastal čas. Dodal, že na to čekali dlouho. Zda je jeho nový postoj trvalý, nebo se jedná pouze o dočasnou fázi, zůstává otevřené. Prezident se totiž ve svém přístupu k Putinovi od svého návratu do úřadu opakovaně kličkoval, přičemž jeho rozhodování často ovlivnily právě telefonické rozhovory s ruským vůdcem. Navíc nový tlak na světové ceny ropy může prověřit jeho ochotu snášet potenciální negativní dopady pro americké spotřebitele.

Podle vysoce postaveného úředníka Bílého domu neexistoval jediný moment, který by změnil prezidentovo uvažování. Místo toho se jeho pohled postupně vyvíjel, jelikož byl opakovaně zklamán tím, že Putin se nezdál být o nic blíže k souhlasu s ukončením války. Trump si ve středu stěžoval, že pokaždé, když s Vladimirem mluví, je to dobrý rozhovor, který ale nikam nevede.

Den po svém telefonátu s Putinem se Trump setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Schůzka se odehrávala v Napětí. Ukrajinci ji opustili bez toho, aby si zajistili požadované rakety Tomahawk dlouhého doletu. Přestože Trump tlačil na Zelenského, aby souhlasil s územními ústupky, které by válku ukončily, na konci schůzky dospěl k plánu, který by požadoval příměří na stávajících bojových liniích. To bylo výrazně méně, než požadoval Putin.

Po pondělním telefonickém rozhovoru mezi ministrem zahraničí USA Marco Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem bylo americkým úředníkům jasné, že postoj Moskvy se výrazně neposunul. A to i přes Trumpovo přesvědčení o pozitivním rozhovoru s Putinem o čtyři dny dříve. Prezident Trump začal spekulovat, že summit v Budapešti, který doufal uspořádat během několika týdnů, by mohl být pouze „ztrátou času.“ Plánování bylo následně pozastaveno.

Před oznámením nových sankcí se Trump sešel s ministrem financí Scottem Bessentem, který dlouhodobě prosazoval uvalení sankcí na Rusko. Tentokrát prezident překvapil i některé své nejbližší poradce, když souhlasil se zavedením sankcí na největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil. Bessent se vrátil do své kanceláře, kde informoval svůj tým a připravil nové sankce k oficiálnímu zveřejnění. Krátce poté Trump informoval ministra zahraničí Rubia, že sankce budou uvaleny okamžitě.

V Bílém domě Bessent naznačil blížící se oznámení poněkud oklikou. Po rozhovoru s novináři se otočil a vrátil se k mikrofonům, kde sdělil, že buď po dnešním uzavření trhů, nebo zítra ráno, oznámí významné rozšíření sankcí proti Rusku. Ve stejnou dobu se Trump setkal v Oválné pracovně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten přicestoval jako vyslanec evropských lídrů, kteří doufali, že Trump zůstane na straně Ukrajiny.

Rutte nemohl doufat v lepší výsledek. Trump mu představil své náhlé rozhodnutí splnit hrozbu, o které mluvil po celé měsíce. Prezident prohlásil, že se jedná o velmi tvrdé sankce namířené proti dvěma velkým ropným společnostem. Vyjádřil naději, že nebudou trvat dlouho a že se válka vyřeší.

Dokonce i mnoho lidí uvnitř Bílého domu bylo překvapeno, jak rychle se nový balík sankcí podařilo sestavit. Trump měsíce svým poradcům říkal, že jednoho dne se rozhodne podniknout silnější kroky proti Rusku. Poradcům naznačil, že jeho „instinkty“ mu říkají, že je čas se ve vztahu k Putinovi vydat jiným směrem.

Podle vysoce postaveného úředníka Bílého domu se jednalo o vyvrcholení dobrých rozhovorů s Putinem, po kterých se v médiích objevovaly informace o intenzivním bombardování Ukrajiny Ruskem. Jen několik hodin před oznámením sankcí Rusko zasáhlo budovu ukrajinské mateřské školy v Charkově. Video ze scény ukazovalo vyděšené lidi utíkající z hořící budovy, držící v náručí křičící děti.

Trumpa také motivovalo příměří v Gaze, které pomohl zprostředkovat. Věřil, že k němu došlo teprve poté, co se začal stále tvrději stavět proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Úředník Bílého domu potvrdil, že přísnější postup vedl k akci.

Trump dostával opakované výzvy k uvalení sankcí od senátora Lindseyho Grahama i dalších republikánských spojenců. Po společném obědě s Trumpem v Růžové zahradě v úterý, řekl vůdce senátní většiny John Thune novinářům, že je připraven předložit dlouho odkládaný návrh zákona o sankcích, jakmile bude Bílý dům přesvědčen, že to je užitečné pro přivedení Putina k jednacímu stolu a dosažení dohody, která by ukončila válku.

Již od svého návratu do úřadu v lednu Trump zvažoval možnost použití sankcí k donucení Putina k jednacímu stolu. 22. ledna, dva dny po inauguraci, naznačil, že možná nebude mít jinou možnost než uvalit na Moskvu „vysokou úroveň daní, cel a sankcí“. Hrozby pokračovaly na jaře a v létě, ale nikdy se nezhmotnily v nová opatření. Úředníci uvedli, že Trump se soukromě obával, že tvrdé sankce by mohly Putina ještě více vzdálit mírovým rozhovorům.

Tento názor zopakoval i jeho hlavní diplomat v srpnu. Ministr zahraničí Rubio v rozhovoru v době, kdy se Trump setkal s Putinem na Aljašce, řekl, že jakmile budou vydány nové sankce, jejich schopnost přivést je k jednacímu stolu bude vážně narušena. Trump sice uvalil nová cla na Indii jako trest za nákupy ruské ropy. Neuvalil však podobná opatření na největšího zákazníka Moskvy, Čínu, jelikož pracuje na zprostředkování nové obchodní dohody s prezidentem Si Ťin-pchingem.

Trump nevyloučil setkání s Putinem v budoucnu, až ucítí, že nastal ten správný čas. Tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavitt ve čtvrtek uvedla, že prezident a celá administrativa doufají, že k tomu jednoho dne dojde. Zdůraznila však, že si musí být jisti, že z takového setkání vzejde hmatatelný, pozitivní výsledek a že se jedná o dobré využití prezidentova času.

Související

Donald Trump

Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě

Americký prezident Donald Trump se stal dalším šéfem Bílého domu, který se dostal do ostrého sporu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Důvodem jejich neshody jsou vojenské akce Izraele v Libanonu, které uvrhly americkou diplomacii vůči Íránu do hluboké krize. Teherán totiž v reakci na izraelské údery pohrozil úplným přerušením rozhovorů se Spojenými státy, což by pro Trumpa znamenalo zásadní komplikaci v jeho snaze vymanit se z nepopulární války.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán

Jednání o ukončení války na Blízkém východě prozatím nepřinesla žádný hmatatelný pokrok, jak po středečních rozhovorech uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí. K tomuto prohlášení dochází v době, kdy křehké příměří vystavily vážné zkoušce nové vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem. Podle kuvajtských úřadů zasáhl obnovený konflikt také mezinárodní letiště v Kuvajtu, kde útok íránského dronu na pasažérský terminál usmrtil jednoho indického státního příslušníka a dalších 63 osob zranil.

Více souvisejících

Donald Trump válka na Ukrajině Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 50 minutami

Radovan Vítek

Vítkovi ve Francii nařídili zbourat obří vilu. Už potřetí

Vážný problém řeší jeden z českých miliardářů. Francouzský nejvyšší soud posvětil dřívější rozhodnutí odvolacího soudu a potvrdil nařízenou demolici vily v obci Gordes. Místní média sice neuvádějí jméno boháče, ale podle dřívějších zjištění serveru Investigace jde o Radovana Vítka. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Pavel se kvůli summitu NATO osobně zúčastní jednání vlády

Prezident Petr Pavel se v nadcházejícím pondělí osobně zúčastní schůze vlády, což oficiálně potvrdil Pražský hrad. Hlavním důvodem jeho návštěvy má být projednání koordinace a zastoupení nejvyšších ústavních činitelů na jednáních mezinárodních organizací. Hlava státu o svém záměru osobně informovala premiéra Andreje Babiše na začátku tohoto týdne.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě

Americký prezident Donald Trump se stal dalším šéfem Bílého domu, který se dostal do ostrého sporu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Důvodem jejich neshody jsou vojenské akce Izraele v Libanonu, které uvrhly americkou diplomacii vůči Íránu do hluboké krize. Teherán totiž v reakci na izraelské údery pohrozil úplným přerušením rozhovorů se Spojenými státy, což by pro Trumpa znamenalo zásadní komplikaci v jeho snaze vymanit se z nepopulární války.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán

Jednání o ukončení války na Blízkém východě prozatím nepřinesla žádný hmatatelný pokrok, jak po středečních rozhovorech uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí. K tomuto prohlášení dochází v době, kdy křehké příměří vystavily vážné zkoušce nové vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem. Podle kuvajtských úřadů zasáhl obnovený konflikt také mezinárodní letiště v Kuvajtu, kde útok íránského dronu na pasažérský terminál usmrtil jednoho indického státního příslušníka a dalších 63 osob zranil.

před 9 hodinami

Evropská unie

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čtyři čínské společnosti, které obviňuje z podpory ruské agrese proti Ukrajině. Tyto firmy by měly být zařazeny do nejnovějšího sankčního seznamu, jehož schválení se očekává na zasedání ministrů zahraničí EU v polovině června. Podle unijních představitelů dotčené čínské podniky pomáhají ruské stínové flotile tankerů, dodávají chemikálie pro vojenské účely a zajišťují komponenty, které Moskva využívá k výrobě útočných dronů.

před 10 hodinami

Su-25 ruského letectva

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu výrazně nabraly na intenzitě

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu v posledních měsících výrazně nabraly na intenzitě. Moskva zasahuje zemi rekordním množstvím dronů a vysokorychlostních raket v době, kdy se její pozemní síly potýkají s problémy a nedaří se jim dosáhnout významnějšího postupu na bojišti. Podle odborníků je tato masivní strategie navržena tak, aby zahltila ukrajinskou protivzdušnou obranu postupnými vlnami levných bezpilotních letounů, po nichž následují balistické střely a střely s plochou dráhou letu.

před 11 hodinami

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří a na vytvoření několika takzvaných pilotních bezpečnostních zón uvnitř Libanonu. Podle oznámení Ministerstva zahraničí USA v těchto zónách budou mít operativci hnutí Hizballáh zakázaný přístup. 

před 12 hodinami

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Země kvůli ebole zavádí zákazy cestování. WHO je silně proti

Cestovní omezení, která zavedlo více než tucet zemí, negativně ovlivňují schopnost Světové zdravotnické organizace efektivně reagovat na epidemii eboly v Demokratické republice Kongo. Podle generálního ředitele organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tato opatření narušují dodavatelské řetězce a brání účinnému zásahu. 

včera

Ilustrační foto

Evropu spaluje stále extrémnější počasí. Proč s tím vlády nic nedělají?

Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která v předchozích dnech překonala květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a Irsku, celý region se již nyní připravuje na další extrémně horké léto. 

včera

Sídlo Evropského parlamentu

Politico: EU zahájí ještě v červnu přístupové rozhovory s Ukrajinou

Evropská unie by mohla oficiálně zahájit projednávání prvního tematického bloku v rámci přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem už 15. června. K posunu dochází poté, co Maďarsko naznačilo, že by mohlo upustit od svého dlouhodobého odporu vůči ukrajinskému členství v unii. 

včera

Historie se opakuje. Trump pohrozil zavedením cel 60 obchodním partnerům

Americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením cel ve výši 10 až 12,5 procenta vůči 60 obchodním partnerům, mezi které patří Velká Británie, Evropská unie, Austrálie, Kanada, Japonsko, Norsko, Tchaj-wan nebo Čína. Důvodem pro tento krok je podle Washingtonu selhání těchto zemí v boji proti dovozu zboží vyráběného nucenou prací. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy