Místo summitu sankce. Jak Trump během jediného týdne změnil postoj k Putinovi?

Americký prezident Donald Trump oznámil zrušení plánovaného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti, ke kterému mělo brzy dojít. Stalo se tak pouhých pět dní poté, co Trump po telefonátu s Putinem vyjádřil přesvědčení, že ve snaze ukončit válku na Ukrajině došlo k dostatečnému pokroku. Namísto schůzky ale Trumpova administrativa uvalila na Moskvu nové sankce. Ty jsou vůbec prvními v průběhu Trumpova druhého funkčního období.

K tomuto zásadnímu obratu došlo na základě postupného uvědomění si prezidenta a předních amerických představitelů. Zjistili, že Putinův postoj k ukončení války se od jejich posledního setkání na letecké základně na Aljašce výrazně nezměnil. Trump došel k závěru, že nic se ve skutečnosti neposunulo. Prezident Putin nadále pokračoval v útocích na ukrajinské civilisty a trval na svých maximalistických požadavcích vůči Kyjevu pro ukončení války. Zároveň odmítl souhlasit s okamžitým příměřím.

Prezident Trump ve středu k situaci řekl, že mu to prostě „nepřišlo správné“. Neměl pocit, že se dostanou tam, kam potřebují, a proto summit zrušil. Tento naprostý obrat byl kladně přijat jak evropskými spojenci Trumpa, tak mnoha jeho příznivci, naopak Putin jej odsoudil jako zbytečný. Po měsících hrozeb uvalení nových sankcí, které se však nikdy neuskutečnily, se nyní Trump odhodlal k nejtvrdšímu potrestání Ruska za jeho válku na Ukrajině.

Těsně po oznámení nových sankcí Trump v Bílém domě prohlásil, že prostě cítil, že už nastal čas. Dodal, že na to čekali dlouho. Zda je jeho nový postoj trvalý, nebo se jedná pouze o dočasnou fázi, zůstává otevřené. Prezident se totiž ve svém přístupu k Putinovi od svého návratu do úřadu opakovaně kličkoval, přičemž jeho rozhodování často ovlivnily právě telefonické rozhovory s ruským vůdcem. Navíc nový tlak na světové ceny ropy může prověřit jeho ochotu snášet potenciální negativní dopady pro americké spotřebitele.

Podle vysoce postaveného úředníka Bílého domu neexistoval jediný moment, který by změnil prezidentovo uvažování. Místo toho se jeho pohled postupně vyvíjel, jelikož byl opakovaně zklamán tím, že Putin se nezdál být o nic blíže k souhlasu s ukončením války. Trump si ve středu stěžoval, že pokaždé, když s Vladimirem mluví, je to dobrý rozhovor, který ale nikam nevede.

Den po svém telefonátu s Putinem se Trump setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Schůzka se odehrávala v Napětí. Ukrajinci ji opustili bez toho, aby si zajistili požadované rakety Tomahawk dlouhého doletu. Přestože Trump tlačil na Zelenského, aby souhlasil s územními ústupky, které by válku ukončily, na konci schůzky dospěl k plánu, který by požadoval příměří na stávajících bojových liniích. To bylo výrazně méně, než požadoval Putin.

Po pondělním telefonickém rozhovoru mezi ministrem zahraničí USA Marco Rubiem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem bylo americkým úředníkům jasné, že postoj Moskvy se výrazně neposunul. A to i přes Trumpovo přesvědčení o pozitivním rozhovoru s Putinem o čtyři dny dříve. Prezident Trump začal spekulovat, že summit v Budapešti, který doufal uspořádat během několika týdnů, by mohl být pouze „ztrátou času.“ Plánování bylo následně pozastaveno.

Před oznámením nových sankcí se Trump sešel s ministrem financí Scottem Bessentem, který dlouhodobě prosazoval uvalení sankcí na Rusko. Tentokrát prezident překvapil i některé své nejbližší poradce, když souhlasil se zavedením sankcí na největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil. Bessent se vrátil do své kanceláře, kde informoval svůj tým a připravil nové sankce k oficiálnímu zveřejnění. Krátce poté Trump informoval ministra zahraničí Rubia, že sankce budou uvaleny okamžitě.

V Bílém domě Bessent naznačil blížící se oznámení poněkud oklikou. Po rozhovoru s novináři se otočil a vrátil se k mikrofonům, kde sdělil, že buď po dnešním uzavření trhů, nebo zítra ráno, oznámí významné rozšíření sankcí proti Rusku. Ve stejnou dobu se Trump setkal v Oválné pracovně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten přicestoval jako vyslanec evropských lídrů, kteří doufali, že Trump zůstane na straně Ukrajiny.

Rutte nemohl doufat v lepší výsledek. Trump mu představil své náhlé rozhodnutí splnit hrozbu, o které mluvil po celé měsíce. Prezident prohlásil, že se jedná o velmi tvrdé sankce namířené proti dvěma velkým ropným společnostem. Vyjádřil naději, že nebudou trvat dlouho a že se válka vyřeší.

Dokonce i mnoho lidí uvnitř Bílého domu bylo překvapeno, jak rychle se nový balík sankcí podařilo sestavit. Trump měsíce svým poradcům říkal, že jednoho dne se rozhodne podniknout silnější kroky proti Rusku. Poradcům naznačil, že jeho „instinkty“ mu říkají, že je čas se ve vztahu k Putinovi vydat jiným směrem.

Podle vysoce postaveného úředníka Bílého domu se jednalo o vyvrcholení dobrých rozhovorů s Putinem, po kterých se v médiích objevovaly informace o intenzivním bombardování Ukrajiny Ruskem. Jen několik hodin před oznámením sankcí Rusko zasáhlo budovu ukrajinské mateřské školy v Charkově. Video ze scény ukazovalo vyděšené lidi utíkající z hořící budovy, držící v náručí křičící děti.

Trumpa také motivovalo příměří v Gaze, které pomohl zprostředkovat. Věřil, že k němu došlo teprve poté, co se začal stále tvrději stavět proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Úředník Bílého domu potvrdil, že přísnější postup vedl k akci.

Trump dostával opakované výzvy k uvalení sankcí od senátora Lindseyho Grahama i dalších republikánských spojenců. Po společném obědě s Trumpem v Růžové zahradě v úterý, řekl vůdce senátní většiny John Thune novinářům, že je připraven předložit dlouho odkládaný návrh zákona o sankcích, jakmile bude Bílý dům přesvědčen, že to je užitečné pro přivedení Putina k jednacímu stolu a dosažení dohody, která by ukončila válku.

Již od svého návratu do úřadu v lednu Trump zvažoval možnost použití sankcí k donucení Putina k jednacímu stolu. 22. ledna, dva dny po inauguraci, naznačil, že možná nebude mít jinou možnost než uvalit na Moskvu „vysokou úroveň daní, cel a sankcí“. Hrozby pokračovaly na jaře a v létě, ale nikdy se nezhmotnily v nová opatření. Úředníci uvedli, že Trump se soukromě obával, že tvrdé sankce by mohly Putina ještě více vzdálit mírovým rozhovorům.

Tento názor zopakoval i jeho hlavní diplomat v srpnu. Ministr zahraničí Rubio v rozhovoru v době, kdy se Trump setkal s Putinem na Aljašce, řekl, že jakmile budou vydány nové sankce, jejich schopnost přivést je k jednacímu stolu bude vážně narušena. Trump sice uvalil nová cla na Indii jako trest za nákupy ruské ropy. Neuvalil však podobná opatření na největšího zákazníka Moskvy, Čínu, jelikož pracuje na zprostředkování nové obchodní dohody s prezidentem Si Ťin-pchingem.

Trump nevyloučil setkání s Putinem v budoucnu, až ucítí, že nastal ten správný čas. Tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavitt ve čtvrtek uvedla, že prezident a celá administrativa doufají, že k tomu jednoho dne dojde. Zdůraznila však, že si musí být jisti, že z takového setkání vzejde hmatatelný, pozitivní výsledek a že se jedná o dobré využití prezidentova času.

Související

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 
Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

Více souvisejících

Donald Trump válka na Ukrajině Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Kateřina Siniaková

Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open

Český ženský tenis zaznamenává během letošní sezóny další výrazný úspěch v rámci grandslamových turnajů. Přestože tentokrát se v singlovém turnaji žádné Češce nedařilo tolik jako ve Wimbledonu, když žádná nepostoupila mezi nejlepší čtyři, natož do finále. V deblové části turnaje ale z českého pohledu neustále září jméno Kateřiny Siniakové. Poté, co ve finále se svou americkou parťačkou Taylor Townsendovou porazila ryzí americkou dvojici Robin Montgomeryová, Ashlyn Kruegerová ve třech setech 5:7, 6:0 a 6:2, tak zkompletovala po spolupráci s Barborou Krejčíkovou se svou nynější parťačkou další kariérní grandslam a k tomu navíc dospěla (nepočítáme-li jeden grandslamový triumf ve smíšené dvouhře) ke 12. deblovému grandslamovému vítězství.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

před 8 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

před 9 hodinami

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

před 9 hodinami

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

před 10 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

před 11 hodinami

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

před 13 hodinami

Ulf Kristersson

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

před 14 hodinami

Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy