Největší konference o počasí dostala ránu. Světoví lídři na ni nepojedou

Na nadcházejícím klimatickém summitu COP29, který se koná v listopadu v ázerbájdžánském Baku, budou chybět klíčoví světoví lídři, včetně zástupců Spojených států, Evropské unie a Brazílie. Summit OSN o změně klimatu, jehož cílem je koordinovat globální úsilí proti klimatické změně, tak letos postrádá účast významných politických osobností, což může ovlivnit jednání a očekávané výsledky konference. Uvedla to agentura Reuters.

Evropskou unii na COP29 nebude zastupovat předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která kvůli povinnostem v Bruselu spojeným s výběrem nových členů Evropské komise do Baku neodcestuje. EU tak na summitu bude reprezentovat předseda Evropské rady Charles Michel a nový šéf klimatické politiky EU Wopke Hoekstra.

Americký prezident Joe Biden se rovněž konference nezúčastní, a to kvůli termínu konání – COP29 začíná 11. listopadu, jen pár dní po prezidentských volbách v USA. Absenci na summitu oznámil i brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který již v říjnu svou cestu zrušil kvůli zranění hlavy. Z dostupných informací vyplývá, že na summitu nebudou přítomni ani lídři Číny, Japonska, Austrálie a Mexika.

Odborník na klimatickou diplomacii Li Shuo z nevládní organizace Asia Society Policy Institute neúčast světových lídrů na summitu nepovažuje za zásadní překážku. Zdůrazňuje, že skutečným měřítkem jsou konkrétní klimatické závazky, které jednotlivé státy na konferenci představí, nikoliv osobní účast jejich nejvyšších představitelů.

Analytici upozorňují, že výsledky amerických prezidentských voleb mohou mít vliv na průběh jednání na COP29. Vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa by mohlo komplikovat dohodu o zvýšení financování opatření na ochranu klimatu, jelikož USA během jeho dřívější prezidentské éry odstoupily od Pařížské klimatické dohody.

Konference COP29 časově koliduje se summitem G20, který se koná ve dnech 18. a 19. listopadu v Brazílii. Na agendě tohoto vrcholného setkání budou také témata financování klimatických opatření, což poskytne další platformu pro diskuzi o řešení globální klimatické krize.

Neúčast řady významných lídrů na COP29 v Baku tak otevírá otázky, zda summit přinese zásadní průlom v klimatických jednáních, nebo zda rozhodující diskuse a závazky proběhnou na jiných globálních fórech, jako je summit G20.

Papua-Nová Guinea už dříve oznámila, že bude bojkotovat nadcházející klimatický summit OSN, dokud hlavní světoví znečišťovatelé nezačnou podnikat konkrétní kroky. Ministr zahraničí této ostrovní země Justin Tkatchenko označil účast své země na summitech COP za "plýtvání časem", protože podle něj zatím nedošlo k žádným skutečným změnám.

Tkatchenko v rozhovoru pro agenturu AFP uvedl, že země jako Papua-Nová Guinea, která čelí přímým důsledkům změny klimatu, potřebují nejen sliby, ale i skutečné akce od největších znečišťovatelů, kteří pouze „slibují miliony“, ale finance končí především u konzultantů a poradců. Změny podle něj dosud nepřinášejí žádné konkrétní výsledky.

Papua-Nová Guinea, jedna z oblastí nejzranitelnějších vůči klimatickým změnám, trpí ničivými sesuvy půdy, vzestupem hladiny moří a dalšími ekologickými hrozbami. Svými tropickými deštnými pralesy je označována jako „plíce Země“, což z ní činí významného hráče v globální ekologické rovnováze. Tento postoj k summitu COP je mezi rozvojovými zeměmi, které se cítí znevýhodněny nedostatečným pokrokem, stále běžnější.

Organizátoři letošního klimatického summitu COP29, který se uskuteční v listopadu v Ázerbájdžánu, vyzvali už dříve vlády účastnických zemí k urychlenému dosažení kompromisů ohledně financování boje proti klimatickým změnám v chudších zemích. Jednání o tomto klíčovém tématu stagnují.

Předseda COP29 Muchtar Babajev na webu konference zdůraznil, že je nutné výrazně zrychlit tempo práce. Upozornil, že promarněný čas vede ke ztrátám na životech, živobytí a naší planetě.

Rozvojové země, které se na emisích skleníkových plynů podílejí nejméně, jsou nejvíce ohroženy dopady globálního oteplování. Aby se posílila jejich odolnost vůči klimatickým změnám, potřebují značné investice do čisté energie a adaptačních opatření. Odhady ukazují, že investice do klimatických opatření v těchto zemích by měly do roku 2030 vzrůst 25násobně.

Bohaté země čelí tlaku na zvýšení svých finančních závazků nad rámec 100 miliard dolarů ročně, které slíbily v roce 2009. Otázky však zůstávají ohledně výše, formy a rozdělení této pomoci. Hlavní spor spočívá v tom, kdo by měl na financování přispívat. Rozvojové země vnímají snahy zapojit bohatší rozvojové země, jako je Čína, jako pokus rozvinutých zemí vyhnout se vlastní odpovědnosti.

Související

COP29

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Klimatické summity selhávají, místo politiků na ně jezdí tisíce lobbistů

Exkluzivní výzkum ukazuje na bezprecedentní přístup více než 5 000 lobbistů zastupujících zájmy fosilních paliv na klimatických summitech OSN v posledních čtyřech letech. Toto období bylo přitom poznamenáno nárůstem katastrofálních extrémních jevů, nedostatečnou klimatickou akcí a rekordní expanzí těžby ropy a plynu. V tomto kontextu je paradoxní, že někteří lídři, jako prezident USA Donald Trump, na tyto summity nejezdí.
COP29

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29)

Aktuálně se děje

včera

včera

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno

Pokud by k takovému přestupu došlo, jednalo by se o unikátní přesun. Málokdy se stane, že by dosavadní trenér české hokejové reprezentace zamířil po takovém angažmá do extraligového týmu, který se v posledních letech spíše v tuzemské nejvyšší soutěži zachraňoval, i když v aktuální sezóně je tomu v případě Kladna jinak, jelikož se po letech dostalo do play-off. Po této sezóně ale k tomu může dojít, pokud Radim Rulík bude zlákán nabídkou Kladna a pokud pro takový přesun dostane souhlas od šéfa českého hokeje Aloise Hadamczika.

včera

včera

Praha - Petřínská rozhledna

Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let

Přesně před 135 lety, dne 16. března roku 1891, se začala stavět jedna z dominant moderní Prahy – Petřínská rozhledna. Nejenom obyvatelé hlavního města si ji ihned oblíbili, stala se velmi vyhledávanou atrakcí také lidí z širšího okolí i celé republiky. A je jí dodnes.

včera

Patrik Schick

Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick

Nový trenér české fotbalové reprezentace Miroslav Koubek v těchto dnech skládá kádr na svoji ostrou premiéru, tedy na baráž o mistrovství světa, kterou Češi začnou domácím zápasem proti Irsku. Má to ale hned v úvodu svého angažmá hodně složité, neboť se musí modlit, aby se do úvodního barážového zápasu stihla uzdravit hned trojice hráčů. Nejvýraznějším jménem, které je teď mezi zraněnými, je bezpochyby hvězda francouzského Lyonu, záložník Pavel Šulc. Do stavu zraněných se v posledních dnech dostala i další z opor útočník Patrik Schick a z Itálie hlásí zdravotní problémy i obránce Martin Vitík.

včera

Dominik Feri (TOP 09)

Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem

Exposlanec Dominik Feri v pondělí opět stanul před soudem. Obvodní soud pro Prahu 3 začal projednávat kauzu, ve které je bývalý politik podezřelý z dalšího znásilnění, protože si měl při sexuálním styku sundat kondom. Soud dnes případ odročil, Feri ho navíc překvapil neobvyklým požadavkem. 

včera

Alena Schillerová

Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal ministryni financí Alenu Schillerovou, aby společně projednali návrh státního rozpočtu na letošní rok. Hlavním tématem jejich debaty byly plánované výdaje na obranu, které hlava státu podrobila kritice. Navzdory výhradám však prezident nehodlá rozpočet se schodkem 310 miliard korun vetovat ani jakkoli zdržovat jeho podpis.

včera

Prezident Trump přijal britského premiéra Keira Starmera.

Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko

Britský premiér Keir Starmer během pondělního dopoledního brífinku na Downing Street představil strategii, jakou hodlá Spojené království čelit dopadům války na Blízkém východě. Ve svém vyjádření propojil domácí pomoc s mezinárodním úsilím o stabilitu, přičemž zdůraznil, že vláda se snaží reagovat na situaci, jejíž délku i důsledky lze v tuto chvíli jen těžko odhadnout.

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.

včera

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

včera

Ilustrační foto

IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.

včera

Donald Trump

Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje diplomatický tlak na své spojence i globální mocnosti v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro Financial Times varoval, že pokud členské státy NATO nepomohou Spojeným státům zajistit tuto klíčovou námořní cestu, bude to mít velmi negativní dopad na budoucí fungování celé Aliance. Podle Trumpa je nezbytné, aby se na ochraně podíleli ti, kteří z bezpečného průjezdu přímo profitují.

včera

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy