Ukrajinští ostřelovači získávají výcvik a bojové zkušenosti také díky poměrně statické frontě, která jim dává přehled o bojišti. Práci jim značně ulehčují ruští důstojníci. Od svých vojáků jsou dobře rozlišitelní a po jejich likvidaci jednotky většinou upadají do chaosu, protože chybí poddůstojnický sbor schopný vojenské lídry nahradit.
Ostřelovači neboli lépe známí jako snajpři jsou nedílnou součástí každé moderní armády. Stejně jako speciální či elitní jednotky, o kterých jsme psali nedávno, mají v boji své využití. Jednou z nejdůležitějších rolí je rozsévání strachu mezi nepřáteli prostřednictvím tichých ale spolehlivých jednorázových útoků na velkou vzdálenost.
Většina lidí je zná především z filmů, kde právě tuto roli plní. Nejznámější jsou asi americký snímek Nepřítel za branami nebo ukrajinsko-ruský Bitva za Sevastopol. Z historie je známý rovněž finský ostřelovač Simo Häyhä s přezdívkou „Bílá smrt“, kterou získal během Zimní války, kdy jeho země bojovala proti Sovětskému svazu v letech 1939-1940.
Své „neviditelné zabijáky“ má ve svých řadách i ukrajinská armáda, která bojuje už více než rok a půl proti ruské agresi. Jejich příběhy přinesl server listu Wall Street Journal. V reportáži z místa sdílel slova týmu, který si říká „Ďáblové a andělé“.
Má za úkol zabíjet ruské velitele, kritické členy dělostřeleckých tým a jiné vysoce postavené cíle. „Výlety do země nikoho mohou trvat až devět dní, i když obvyklejší jsou kolem dne a půl, během nichž jsou odstřelovači odříznuti od své jednotky,“ popisují členové jednotky.
Tato skupina působí nedaleko Bachmutu. WSJ přibližuje, že je pro ně válka „bohatým územím“, protože připomíná bojiště první světové války s převážně statickou palebnou linií v rovinaté krajině. Oproti tomuto období musejí ale řešit daleko zásadnější problémy – území je extrémně podminované a nad hlavami jim krouží drony.
Ukrajinské vojáky pro tuto úlohu cvičí například bývalý ostřelovač Ruslan Špakovyč. „Odstřelovačská střelba nemůže sama o sobě vyhrát válku, ale jeden dobrý výstřel může změnit situaci v určitém okamžiku na určité linii,“ vysvětlil bývalý člen ukrajinských speciálních sil.
„Žádný nepřátelský zákeřný útok by neměl projít kolem vycvičeného družstva odstřelovačů nebo střelců vepředu, protože ho mohou spatřit přicházet a mohou na něj střílet a korigovat dělostřelectvo směrem k němu,“ vylíčil Špakovyč.
Pro WSJ promluvila ukrajinská ostřelovačka s přezdívkou Kukačka, kterou získala díky schopnosti tohoto druhu ptáka se maskovat – tu si osvojila také. „Pálí vrtulníky, dělostřelectvo zasahuje vaše linie, Rusové, kteří se ještě před několika minutami skrývali, se najednou pohybují. Zasáhnete to, co vidíte,“ líčí žena, která před ruskou invazí působila jako reportérka.
Úkolem snajprů není pouze likvidovat nepřítele a působit tak demoralizaci. Důležitým aspektem jejich práce je i průzkum. „Pokud se shromažďujete k útoku a váš poručík je sejmut, jednotka upadne do zmatku,“ přiblížil americký generálmajor ve výslužbě a vojenský historik Robert Scales.
Podle WSJ mají ukrajinští ostřelovači proti ruským důstojníkům jednodušší práci. „Ruská armáda je při vedení závislá na důstojnících, protože nemá poddůstojnický sbor, tedy vojáky, kteří se do vedoucích pozic dostali v hodnostech, jako je tomu v západních armádách a stále častěji i na Ukrajině,“ píše server.
Důstojníky tak lze poznat už z dálky podle uniformy či dokonce podle bot. „Když zabijete velitele ruské malé jednotky, úplně ji rozvrátíte,“ poznamenal Scales.
Práci ostřelovačů dále usnadňují statické frontové linie. „Odstřelovači se také stávají mnohem důležitějšími, když se frontové linie stabilizují, jako tomu bylo v posledních mnoha měsících na Ukrajině. Stabilní frontové linie umožňují odstřelovačům vytvořit si dobré "úkryty" a palebná pole,“ shrnul poradce v programu mezinárodní bezpečnosti Centra pro strategická a mezinárodní studia Mark Cancian.
Situace na ukrajinské frontě je nyní paradoxně velice podobná první světové válce. Před více než sto lety ostřelovači využívali neopatrnosti „řadových“ vojáků v zákopech. Jakmile se jeden z nepřátel zvedl, pro snajpra s dobrým výcvikem nebylo náročné ukončit jeho život přesnou ranou do hlavy. Jiné to není ani dnes – tentokrát však ostřelovači mají daleko lepší vybavení a díky dronům často i informace. Ze stejných důvodů je jejich snaha o ukrytí náročnější.
Související
Putin by teď na mír nepřistoupil, naznačují informace z Kremlu
Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem
válka na Ukrajině , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Americká armáda zahájila další útoky proti Íránu. Zničili jste veškerou diplomacii, reaguje Teherán
před 2 hodinami
Počasí v novém týdnu nebude jen o tropech. Hrozí i bouřky
včera
Princ Harry odcházel od soudu zklamaný. Novináři se neprovinili
včera
Druhý český BlackHawk vyrazil do boje s požáry ve Francii
včera
Hrad reagoval na Babišovo video. Pavel odhalil, o co mu jde
včera
Poradíme, kde se v Česku vykoupat. Kvalita vody se zhoršuje kvůli počasí
včera
Medvěd na Slovensku napadl muže přímo v obci. Místní dostali doporučení
včera
Trump tvrdí, že Hormuz je otevřený. Íránci jsou nemocní lidé, zopakoval
včera
Přišli jsme o odhodlaného lídra, komentoval Zelenskyj úmrtí Grahama
Aktualizováno včera
Předpovědi budou jiné, upozornil ČHMÚ. Změna vychází z připomínek občanů
včera
Ostuda. Babiš znovu zkritizoval Pavla kvůli summitu NATO
včera
Tragédie na závodech v Brně. Cizinci nepřežili nehodu, policisté zahájili šetření
včera
První reakce Donalda Trumpa. Zesnulého Grahama si vážil jako patriota
včera
Ve Zlíně už platí jen první stupeň požárního poplachu. Případ řeší policie
včera
Republikáni přišli o výraznou osobnost. Zemřel senátor Lindsey Graham
včera
Filmové Vary jsou u konce. Vyhrálo Padlé ovoce, cenu má i Vášáryová
včera
Írán opět uzavřel Hormuzský průliv. Američané opět útočili
včera
Výhled počasí na další víkend. Bude tropické, na závěr se změní
11. července 2026 21:56
V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví
11. července 2026 21:01
Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková
Ženské finále slavného tenisového Wimbledonu nabídlo z českého pohledu naprosto snové složení. Poprvé v historii se v něm totiž střetly v sobotu dvě české tenistky – Karolína Muchová a Linda Nosková. Jednalo se tak už pouze o to, kdo z nich se stane v pořadí již pátou českou vítězkou travnatého turnaje a kdo tak naváže na Janu Novotnou (1998), Petru Kvitovou (dvojnásobnou vítězku z let 2011 a 2014), Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024).
Zdroj: David Holub