Neviditelní a nebezpeční. Ukrajinští ostřelovači likvidují ruské důstojníky, nepřítele uvrhají do chaosu

Ukrajinští ostřelovači získávají výcvik a bojové zkušenosti také díky poměrně statické frontě, která jim dává přehled o bojišti. Práci jim značně ulehčují ruští důstojníci. Od svých vojáků jsou dobře rozlišitelní a po jejich likvidaci jednotky většinou upadají do chaosu, protože chybí poddůstojnický sbor schopný vojenské lídry nahradit. 

Ostřelovači neboli lépe známí jako snajpři jsou nedílnou součástí každé moderní armády. Stejně jako speciální či elitní jednotky, o kterých jsme psali nedávno, mají v boji své využití. Jednou z nejdůležitějších rolí je rozsévání strachu mezi nepřáteli prostřednictvím tichých ale spolehlivých jednorázových útoků na velkou vzdálenost.

Většina lidí je zná především z filmů, kde právě tuto roli plní. Nejznámější jsou asi americký snímek Nepřítel za branami nebo ukrajinsko-ruský Bitva za Sevastopol. Z historie je známý rovněž finský ostřelovač Simo Häyhä s přezdívkou „Bílá smrt“, kterou získal během Zimní války, kdy jeho země bojovala proti Sovětskému svazu v letech 1939-1940.

Své „neviditelné zabijáky“ má ve svých řadách i ukrajinská armáda, která bojuje už více než rok a půl proti ruské agresi. Jejich příběhy přinesl server listu Wall Street Journal. V reportáži z místa sdílel slova týmu, který si říká „Ďáblové a andělé“.

Má za úkol zabíjet ruské velitele, kritické členy dělostřeleckých tým a jiné vysoce postavené cíle. „Výlety do země nikoho mohou trvat až devět dní, i když obvyklejší jsou kolem dne a půl, během nichž jsou odstřelovači odříznuti od své jednotky,“ popisují členové jednotky.

Tato skupina působí nedaleko Bachmutu. WSJ přibližuje, že je pro ně válka „bohatým územím“, protože připomíná bojiště první světové války s převážně statickou palebnou linií v rovinaté krajině. Oproti tomuto období musejí ale řešit daleko zásadnější problémy – území je extrémně podminované a nad hlavami jim krouží drony.

Ukrajinské vojáky pro tuto úlohu cvičí například bývalý ostřelovač Ruslan Špakovyč. „Odstřelovačská střelba nemůže sama o sobě vyhrát válku, ale jeden dobrý výstřel může změnit situaci v určitém okamžiku na určité linii,“ vysvětlil bývalý člen ukrajinských speciálních sil.

„Žádný nepřátelský zákeřný útok by neměl projít kolem vycvičeného družstva odstřelovačů nebo střelců vepředu, protože ho mohou spatřit přicházet a mohou na něj střílet a korigovat dělostřelectvo směrem k němu,“ vylíčil Špakovyč.

Pro WSJ promluvila ukrajinská ostřelovačka s přezdívkou Kukačka, kterou získala díky schopnosti tohoto druhu ptáka se maskovat – tu si osvojila také. „Pálí vrtulníky, dělostřelectvo zasahuje vaše linie, Rusové, kteří se ještě před několika minutami skrývali, se najednou pohybují. Zasáhnete to, co vidíte,“ líčí žena, která před ruskou invazí působila jako reportérka.

Úkolem snajprů není pouze likvidovat nepřítele a působit tak demoralizaci. Důležitým aspektem jejich práce je i průzkum. „Pokud se shromažďujete k útoku a váš poručík je sejmut, jednotka upadne do zmatku,“ přiblížil americký generálmajor ve výslužbě a vojenský historik Robert Scales.

Podle WSJ mají ukrajinští ostřelovači proti ruským důstojníkům jednodušší práci. „Ruská armáda je při vedení závislá na důstojnících, protože nemá poddůstojnický sbor, tedy vojáky, kteří se do vedoucích pozic dostali v hodnostech, jako je tomu v západních armádách a stále častěji i na Ukrajině,“ píše server.

Důstojníky tak lze poznat už z dálky podle uniformy či dokonce podle bot. „Když zabijete velitele ruské malé jednotky, úplně ji rozvrátíte,“ poznamenal Scales.

Práci ostřelovačů dále usnadňují statické frontové linie. „Odstřelovači se také stávají mnohem důležitějšími, když se frontové linie stabilizují, jako tomu bylo v posledních mnoha měsících na Ukrajině. Stabilní frontové linie umožňují odstřelovačům vytvořit si dobré "úkryty" a palebná pole,“ shrnul poradce v programu mezinárodní bezpečnosti Centra pro strategická a mezinárodní studia Mark Cancian.

Situace na ukrajinské frontě je nyní paradoxně velice podobná první světové válce. Před více než sto lety ostřelovači využívali neopatrnosti „řadových“ vojáků v zákopech. Jakmile se jeden z nepřátel zvedl, pro snajpra s dobrým výcvikem nebylo náročné ukončit jeho život přesnou ranou do hlavy. Jiné to není ani dnes – tentokrát však ostřelovači mají daleko lepší vybavení a díky dronům často i informace. Ze stejných důvodů je jejich snaha o ukrytí náročnější.

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 5 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 7 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

Novinky z kauzy Macinkových esemesek. Poradce prezidenta naznačil závěry policistů

Poradce prezidenta Petr Kolář je jednou z ústředních postav kauzy kontroverzních esemesek ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), kterými se šéf diplomacie snažil působit na hlavu státu. Kolář nyní přiznal, že ve věci už vypovídal na policii. Nastínil také svůj pohled na to, jak vyšetřování dopadne.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy