Nizozemsko pošle Ukrajině první stíhačky F-16

Nizozemsko brzy dodá Ukrajině první z 24 slíbených stíhaček F-16, uvedla v pondělí odcházející nizozemská vláda. 

Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová v dopise adresovaném parlamentu před úterní výměnou vlády uvedla, že potřebná povolení k dodávce stíhaček na Ukrajinu byla udělena. Z bezpečnostních důvodů však neuvedla termín jejich dodání a počet stíhaček v první várce.

Nizozemsko je důležitou součástí mezinárodní koalice, která chce posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny pomocí stíhaček F-16. Vedle Nizozemska Ukrajinu podpoří například i Dánsko.

Nizozemská vláda dříve dodala stíhačky F-16 do výcvikového zařízení v Rumunsku, kde se ukrajinští piloti a pozemní personál učí létat a udržovat letadla v bojových podmínkách.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj loni dohodu o darování stíhaček označil za "průlomovou" a dodal, že bojová letadla posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu a pomohou s protiútokem.

Američtí úředníci se neoficiálně vyjádřili, že stíhačky ani s vyškoleným personálem moc nezmění, protože ruské vzdušné síly a obranný systém jsou na velmi dobré úrovni, píše Reuters.

Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jedním z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.

První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.

Související

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

Více souvisejících

Nizozemí F-16 válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Daniela Ostrá

"Hanba by mě fackovala." Socdem už nejde zachránit, míní politoložka a někdejší členka Ostrá

Politoložka a někdejší členka Sociální demokracie Daniela Ostrá v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak vidí šance sociálních demokratů na kandidátních listinách komunistické koalice Stačilo. Podle ní má ke křeslu poslance nejblíže Lubomír Zaorálek, naopak lídryně Jana Maláčová je v překvapivě nejisté pozici. Zdůraznila však, že si Socdem vstupem do koalice s komunisty vykopala vlastní hrob. „Pocit zodpovědnosti za stranu, jejíž součástí jste téměř 20 let, se asi odbourává déle. Kandidaturu za Stačilo si samozřejmě představit nedokáži. Slovy mé babičky – ‚hanba by mě fackovala‘,“ říká Ostrá.

před 1 hodinou

Petr Fiala

Česko odmítá unijní klimatický cíl 2040. Vláda vyzývá k jeho přehodnocení

Česká vláda žádá přehodnocení klimatického cíle 2040, který v současné podobě považuje za příliš ambiciózní a málo realistický. Hledala proto podporu mezi dalšími členskými státy, aby se o klimatickém cíli vedla další komplexní jednání. O úspěšném vyjednávání informoval premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po středečním zasedání vlády. Kabinet také odsouhlasil finanční příspěvek Středočeskému kraji na výstavbu klíčových komunikací navazujících na budované nové úseky dálnice D3.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Filip Turek

Komunisté půjdou s kýmkoli, hlavně se vrátit k moci. Slovy o jejich podpoře se vybarvil i Turek

Pomyslný pakt o neútočení mezi SPD a koalicí Stačilo, stejně jako výrok lídra Motoristů Filipa Turka o možné vládě za podpory komunistů, ukazují, jak daleko jsou některé strany ochotny zajít v touze sesadit současnou vládu a shrábnout pro sebe pár poslaneckých mandátů. Komunisté se mezitím horečně snaží o návrat do Sněmovny, a to nikoliv s novou vizí, ale jako pasažéři v cizím voze. Jejich přestrojení za jakési podivné sociální demokraty však naráží na limity historické paměti i vlastní ideové vyprázdněnosti.

včera

Tomáš Garrigue Masaryk, roku 1918 se stal prvním prezidentem Československa

CNN: Češi se zatajeným dechem čekají na vyřešení dlouholeté záhady

Národní archiv se v pátek chystá otevřít obálku, ve které by se měla nacházet poslední slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Poslední slova státníka údajně zapsal jeho syn Jan Masaryk těsně před otcovou smrtí v září roku 1937. Historici obálku zapečetili a uložili do archivu s podmínkou, že se může otevřít až po dvaceti letech.

včera

Izraelská armáda

Izraelské jednotky se probojovávají do centra Gazy. Vytlačují zbývající civilisty z domovů

Izraelské jednotky se snaží vytlačit zbývající civilisty z domovů v Gaze. Pozemní ofenzíva, která odstartovala brzy ráno v úterý, už zničila velké části největšího městského centra v Pásmu Gazy. Před zahájením pozemní operace provedly Izraelské obranné síly (IDF) 150 leteckých a dělostřeleckých útoků. Dvě armádní divize se pomalu probojovávají do centra města, kde se k nim v příštích dnech má připojit třetí.

včera

včera

včera

Evropská unie

Evropská komise navrhuje kvůli událostem v Gaze pozastavit část obchodní dohody s Izraelem

Evropská komise navrhla pozastavit část obchodní dohody s Izraelem z důvodu probíhající humanitární krize v Pásmu Gazy. Eurokomisař Maroš Šefčovič prohlásil, že ačkoliv EU lituje, že musí přistoupit k takovému kroku, považuje ho za „přiměřený a proporcionální“ vzhledem k naléhavé situaci. Evropská unie je pro Izrael nejdůležitějším obchodním partnerem, s celkovým objemem obchodu se zbožím 42,6 miliardy eur v roce 2024. .

včera

včera

Benjamin Netanjahu

Netanjahu chce mít z Izraele "super Spartu". Ve světě se ale mění ve vyvrhele

Pouhé hodiny před zahájením pozemní ofenzivy ve městě Gaza premiér Benjamin Netanjahu připravoval zemi na ekonomickou izolaci a vyzýval Izrael, aby se stal "super Spartou" Blízkého východu. Tato vize militarizované, částečně soběstačné společnosti, která se spoléhá na vlastní výrobu a omezené obchodní styky, vyvolala mezi Izraelci neklid. Mnoho z nich se totiž obává, že se jejich země stane vyvrhelem na mezinárodní scéně.

včera

Předvolební meeting koalice SPOLU v čele s Petrem Fialou v Brně (11.09.2025)

Fiala se konečně změnil z naškrobeného profesora ve zdatného politika. Pozdě

Premiér Petr Fiala se na sklonku svého mandátu snaží změnit způsob komunikace s veřejností a dohání, co v terénní kampani dlouho zanedbával. V kontrastu s agresivní mobilizací ze strany Andreje Babiše však působí spíše defenzivně. Otázkou zůstává, zda jeho pozdní obrat může ještě něco změnit, protože průzkumy naznačují, že premiérské křeslo mu utíká mezi prsty.

včera

Alexej Navalnyj

Testy prokázaly, že Navalného ve vězení otrávili, tvrdí vdova

Ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj, který zemřel 16. února 2024 ve věznici v Kharp, byl s největší pravděpodobností otráven. Testy vzorků jeho biologického materiálu, které se podařilo jeho týmu dostat do laboratoří dvou západních zemí, to potvrdily. Uvedla to vdova Julija Navalná.

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Odpor k Izraeli sílí. Stále více států požaduje vyloučení z Eurovize

V souvislosti s válkou v Gaze se rozvinula krize, která vyvolala intenzivní kulturní kritiku Izraele v celé Evropě. Španělsko se stalo nejnovější zemí, která pohrozila bojkotem Eurovize, a to v době, kdy se podle webu Politico stále více států přiklání k tomu, aby byl Izrael vyloučen. Některé evropské vlády sice považují kulturní bojkot za oprávněný, jiné, včetně izraelských představitelů a židovských skupin, varují, že to může vést k antisemitismu.

včera

Politico: EU se chce zavděčit Trumpovi. Chystá protičínské sankce

Evropská unie se chystá navrhnout sankce proti dalším čínským společnostem, které jsou podle ní napojené na válečné úsilí Kremlu. Toto diplomatické gesto má za cíl přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby vyvinul tlak na Rusko a ukončil válku na Ukrajině. Během víkendu Trump uvedl, že se připojí k sankcím proti Vladimiru Putinovi, ale jen pokud NATO zastaví veškerý dovoz ropy z Ruska a uvalí cla na Čínu ve výši 50 až 100 procent.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy