Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

Tyto problémy se nahromadily do bodu, kdy mohou mít existenční důsledky nejen pro jednotlivé zemědělce, ale i pro potravinovou bezpečnost celé země, uvedl server SkyNews.

Zemědělství ve Spojeném království tradičně spoléhá na vládní podporu, která byla v minulosti zajištěna prostřednictvím Společné zemědělské politiky EU. Tento systém rozděloval dotace na základě velikosti obdělávané půdy, což sice bylo často kritizováno jako podpora vlastnictví půdy spíše než produkce potravin, přesto byl pro farmáře klíčový.

Po brexitu však britská vláda zásadně změnila model financování, přičemž více prostředků směřuje na environmentální projekty. Tato transformace, vedená pod taktovkou Michaela Govea, sice přislíbila udržení celkové výše dotací, ale zároveň přinesla nejistotu a náročné přizpůsobení, které mnohé farmáře ohrožuje na samotném přežití.

Současně se farmáři potýkají s následky klimatických změn, které způsobují nepředvídatelné a extrémní počasí. Zatímco jeden rok může být příznivý, projekce pro budoucí desetiletí naznačují stále častější výskyt nepříznivých podmínek, včetně nadměrných dešťů či sucha. Tyto faktory mohou významně snížit úrodu a dále ztížit již tak náročnou situaci na venkově.

Dalším tlakem je zvýšená konkurence na trhu. Po brexitu Spojené království uzavřelo obchodní dohody s Austrálií a Novým Zélandem, které umožňují zvýšený dovoz masa a mléčných výrobků. Britští farmáři tak čelí tlaku ze strany levnějších zahraničních produktů, které jim ubírají podíl na trhu. V kombinaci s měnícími se vládními prioritami a klimatickými výzvami se farmářům stále obtížněji dosahuje ekonomické stability.

Statistiky ukazují, že domácí produkce potravin pokrývá přibližně 62 % spotřeby, což je o něco více než v minulých letech, avšak stále méně než v osmdesátých letech. Tato úroveň potravinové soběstačnosti, která byla dlouho považována za stabilní, je nyní ohrožena. Pokud by domácí produkce klesla, Spojené království by bylo nuceno spoléhat na dovozy, což by zvýšilo zranitelnost vůči globálním výkyvům cen a logistiky.

Nejde však jen o ekonomiku. Historicky britské zemědělství zažilo "zlatý věk" díky modernizaci a intenzivnímu používání chemických látek, což vedlo k rostoucím výnosům. Avšak za posledních 20 let se produktivita zpomalila, což signalizuje, že udržení ziskovosti je stále obtížnější. Tento pokles produktivity spolu s rostoucími náklady na vstupy, jako jsou hnojiva a energie, ještě více zatěžuje farmáře.

Proč by to ale mělo zajímat širší veřejnost? Především proto, že situace farmářů přímo ovlivňuje dostupnost a cenu potravin. Pokud by farmy začaly hromadně krachovat nebo omezovat produkci, spotřebitelé by čelili vyšším cenám a větší závislosti na dovozu. Zároveň však otázka dotací otevírá širší debatu o tom, zda by Spojené království mělo nadále podporovat domácí zemědělství, investovat do dlouhodobé ochrany životního prostředí, nebo se spoléhat na globální trhy.

Tyto problémy jsou mnohem komplexnější než například aktuální změny dědické daně, o nichž se často mluví. Dědická daň může být pro některé farmáře významnou zátěží, ale ve skutečnosti jde spíše o symptom širších výzev, kterým britské zemědělství čelí. Základem by měla být hlubší diskuse o tom, jaký má být dlouhodobý přístup k potravinové bezpečnosti, soběstačnosti a udržitelnosti. Bez této debaty riskujeme, že opomíjíme klíčové otázky, které mají dopad na každodenní život všech obyvatel. 

Související

Evropská unie

Změny počasí mohou počkat. Evropská komise odložila klimatický zákon

Evropská komise nebude ve středu představovat dlouho očekávaný návrh na ukotvení nového klimatického cíle EU pro rok 2040, jak dnes potvrdila její mluvčí Anna-Kaisa Itkonen. Přestože se původně očekávalo, že Komise zveřejní novelu klimatického zákona společně se strategií pro dekarbonizaci evropského průmyslu, nakonec k tomu nedojde.

Více souvisejících

Klimatické změny zemědělství

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volkswagen

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům

Automobilka Volkswagen oznámila, že na cenových štítcích svých vozidel začne uvádět novou položku „dodatečné dovozní poplatky“, která bude odrážet náklady spojené s nově zavedenými 25% cly na dovoz automobilů do USA. Tento krok přichází poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oficiálně spustila nová celní opatření, která výrazně ovlivní automobilový průmysl a ceny vozidel na americkém trhu.

včera

včera

Volkswagen

Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl

Ve čtvrtek vstoupilo v platnost nové 25% clo na dovážené automobily, které je součástí širší obchodní ofenzivy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho cílem je oživit domácí výrobu a posílit pozici amerických továren na úkor zahraniční konkurence. Jenže trh s automobily jeho kroky bolí už teď. Zasažen bude také český průmysl, jak pro EuroZprávy.cz potvrdil výkonný ředitel Svazu automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

včera

Ilustrační fotografie

Ne America First, ale America Alone. Obchodní asociace ostře kritizují Trumpa, propadá se i Adidas nebo Amazon

Prezidentka německého Sdružení automobilového průmyslu (VDA) Hildegard Müller uvedla, že tato politika znamená zásadní odklon Spojených států od pravidel světového obchodu. „Tohle není ‘America First’, to je ‘America Alone’,“ prohlásila Müller. Nová cla zavádějí 25% sazbu na dovoz evropských automobilů do USA a 20% clo na veškerý další vývoz z EU.

včera

včera

včera

Marek Výborný

Česko zavádí opatření kvůli slintavce a kulhavce. Omezí dopravu a povolá vojenské veterináře

Česká vláda dnes schválila mimořádná opatření zaměřená na prevenci zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky. Do kontrol na hranicích se zapojí až dvacet vojenských veterinářů s potřebnou technikou, kteří budou pomáhat Státní veterinární správě (SVS) při monitorování přepravovaných zvířat a zemědělských produktů. Opatření by mělo vstoupit v platnost již tento týden.

včera

včera

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Proč tolik lží? Trumpova tabulka nedává smysl z žádného úhlu pohledu

Středeční projev amerického prezidenta Donalda Trumpa byl opět směsicí nepřesností a zavádějících tvrzení – v některých případech dokonce přímo lží. Zaměřili jsme se na několik z nich, včetně tabulky s údajnými „recipročními celními opatřeními“, kterou během projevu prezentoval. Při pohledu na uvedená čísla to působí, jako by při jejím sestavování využil generátor náhodných čísel.

včera

včera

včera

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Na Trumpově seznamu cel chybí Rusko a Bělorusko. Bílý dům vysvětlil proč

Ruská média si všímají, že jejich země se neobjevila na Trumpově seznamu nových cel, ale nevidí v tom žádnou výhodu. Podle státní televize Rossija 24 nejde o „zvláštní zacházení“, ale o fakt, že Rusko je už nyní pod tvrdými sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu. Stanice Rossija 1 dokonce tvrdí, že to v Západě vzbudilo „zklamání“.

včera

Dopady cel na český průmysl mohou být masivní, varuje Rafaj. Očekává se drastický pokles HDP Ameriky i Unie

Administrativa Donalda Trumpa oznámila zavedení nových cel, která mohou zásadně ovlivnit globální obchodní toky. Opatření vstoupí v platnost během dubna a zamíří na široké spektrum zboží dováženého do Spojených států. Podle odborníků a zástupců českého průmyslu jde o bezprecedentní krok, jehož důsledky mohou být pro českou exportní ekonomiku mimořádně tvrdé.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy