Humanitární situace v pásmu Gazy je "katastrofální". V sobotu to uvedlo pět agentur OSN a vyzvalo k další mezinárodní pomoc, protože podmínky v této hustě obydlené pobřežní palestinské enklávě se neustále zhoršují. Rusko kvůli humanitární situaci požaduje svolání dalšího zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Prohlášení agentur OSN přišlo krátce poté, co do Gazy dorazila první nákladní auta s pomocí z Egypta a poté, co Izrael prohlásil, že zintenzivní své útoky na pásmo Gazy, aby tak zvýšil tlak na Hamás, přičemž jeho vysocí důstojníci varovali jednotky, aby byly připraveny vstoupit na toto obléhané území.
"Humanitární pomoc v Gaze kriticky potřebuje více než 1,6 milionu lidí," uvádí se v prohlášení agentur OSN včetně Světové zdravotnické organizace (WHO) a Dětského fondu OSN (UNICEF), který se zaměřuje na pomoc dětem.
"Nejzranitelnějšími zůstávají děti, těhotné ženy a starší lidé. Téměř polovinu obyvatel Gazy tvoří děti. Humanitární situace v Gaze byla zoufalá už před posledními boji, nyní je katastrofální. Svět musí udělat víc," uvádí se ve zprávě .
Dalšími třemi agenturami, které podepsaly prohlášení, jsou Světový potravinový program (WFP), Rozvojový program OSN (UNDP) a Populační fond OSN (UNFPA) na ochranu obyvatelstva.
Rusko má v plánu kvůli humanitární situaci požádat o svolání dalšího zasedání Rady bezpečnosti OSN. V sobotu to uvedl zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poľanskij
Na letošním zasedání Rady bezpečnosti OSN nebyla schválena rezoluce předložená Ruskem, která odsuzovala útoky a projevy násilí vůči civilistům. Slovně však nezmiňovala hnutí Hamás, které 7. října masivně zaútočilo na Izrael. Proti hlasovali čtyři členové RB OSN včetně Spojených států.
"Určitě svoláme nové zasedání Rady bezpečnosti OSN. Jak ukázala praxe, nikdo kromě nás se k tomu neodváží," řekl Poľanskij. Nespecifikoval však, kdy se tak Moskva chystá učinit. "Nevím, jak rychle se dostaneme do další fáze pokusu o přijetí rezoluce," dodal.
Celkový počet obětí izraelského bombardování v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví stoupl na 4100. Dalších 13 300 lidí bylo zraněno. Rostoucí počty mrtvých hlásí i Izrael. Eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží zřejmě 199 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu překročil 5500, zraněno je nejméně 16 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
Později izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.
Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy.
Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus později řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".
Izrael signalizuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i když v pobřežní palestinské enklávě sílí humanitární krize. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."
Související
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , OSN , Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Obchody se o některých svátcích podřizují zákonu. Mohlo by se to změnit
před 59 minutami
Další z obviněných v kauze pardubického útoku skončil ve vazbě
před 3 hodinami
Pravda o projevech změny klimatu v Česku. Nejde jen o rostoucí teploty
před 4 hodinami
Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho
před 5 hodinami
Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty
před 5 hodinami
USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci
před 6 hodinami
Pavel: Trump v posledních týdnech poškodil důvěryhodnost NATO více, než Putin za celé roky
před 7 hodinami
Strop na pohonné hmoty s cenami zatím příliš nepohnul. Analytik prozradil, jaký očekává další vývoj
před 7 hodinami
Pokud nedodržíte dohodu, zahájíme vojenskou akci, jakou svět dosud neviděl, vzkázal Trump Íránu
před 9 hodinami
USA nejsou jediné, kdo kvůli příměří nešetří sebechválou. Skutečný vítěz ale leží jinde
před 9 hodinami
Vance v Budapešti po boku Orbána popřel, že se Spojené státy míchají do maďarských voleb
před 10 hodinami
Zelenskyj: Washington záměrně ignoruje důkazy o tom, že Moskva aktivně pomáhá Íránu
před 11 hodinami
Trumpova propaganda jede na plné obrátky. Hegseth označil křehké příměří s Íránem za historické a drtivé vítězství
před 11 hodinami
Odešla atletická legenda. Zemřel diskař Imrich Bugár
před 12 hodinami
Rutte se setkal s Trumpem. Odmítl říct, jestli USA chtějí vystoupit z NATO
před 13 hodinami
Počasí do konce týdne: Bude ještě mrznout, přidají se i deště
včera
Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit
včera
Trump pohrozil uvalením padesátiprocentních cel na zemi, která bude dodávat zbraně Íránu
včera
Pojedu v čele české delegace na summit NATO, oznámil Pavel
včera
Írán opět zavřel Hormuzský průliv, tentokrát kvůli Libanonu. Ten ale nebyl součástí dohody, varuje Trump
Situace na Blízkém východě se po vyhlášení čtrnáctidenního příměří dramaticky vyostřuje a dohoda mezi Washingtonem a Teheránem čelí první vážné zkoušce. Íránská polooficiální tisková agentura Fars oznámila, že Teherán zastavil provoz ropných tankerů přes strategický Hormuzský průliv. Toto rozhodnutí přišlo jako přímá reakce na masivní izraelské útoky v Libanonu, které Írán vnímá jako hrubé porušení dohodnutého klidu zbraní.
Zdroj: Libor Novák