Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

Trump dal jasně najevo, že Evropa se musí postarat sama o svou bezpečnost a poskytnout Ukrajině záruky proti ruské agresi. V reakci na tuto situaci Evropská komise oznámila plán vydat společné dluhopisy v hodnotě 150 miliard eur na nákup zbraní pro členské státy. Tato částka přesahuje celkové plánované vojenské výdaje Ruska na rok 2025 a značí zásadní posun v evropské bezpečnostní strategii.

Historicky bylo společné zadlužování v EU kontroverzní. Země jako Nizozemsko nebo Německo dlouhodobě odmítaly sdílené finanční závazky. Tentokrát však Berlín změnil svůj postoj a přijal myšlenku dluhového financování obranných výdajů. Tento obrat je klíčový, protože Německo jako největší evropská ekonomika často udává směr celé unii.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen byla reakce evropských lídrů na současné výzvy jednoznačná. „Skutečná otázka zní, zda je Evropa připravena jednat tak rozhodně, jak situace vyžaduje,“ uvedla ve svém projevu. „Toto je klíčový moment pro Evropu.“

Plán spočívá v tom, že Komise poskytne půjčky členským státům na nákup zbraní, přičemž jednotlivé vlády budou splácet tyto závazky zpět do Bruselu. Tento mechanismus připomíná kroky, které pomohly Spojeným státům přetvořit se z volné konfederace států v centralizovaný federální celek pod vedením ministra financí Alexandera Hamiltona na konci 18. století.

Dějiny ukazují, že války často urychlují finanční a politickou integraci. Bank of England vznikla v roce 1694 s cílem financovat válku proti Francii. Francie si v roce 1800 vytvořila centrální banku, která pomohla financovat napoleonské války. Podobně nyní EU směřuje ke společnému zadlužování s cílem posílit obranu a bezpečnost.

Ekonom Florian Schuster-Johnson z berlínského think tanku Dezernat Zukunft zdůraznil, že změna postoje Německa bude mít zásadní dopad na celou Evropu. „To, co se stalo v Německu, je obrovská změna, která bude mít velmi významné důsledky pro evropskou politiku,“ uvedl.

Podobně belgický ekonom Paul De Grauwe poznamenal, že Německo, které bylo dlouho proti společnému zadlužení, svůj postoj přehodnotilo až v momentě, kdy se bezpečnostní hrozby staly bezprostředními. „Když vám někdo přiloží zbraň k hlavě, změníte názor,“ řekl s narážkou na ruskou agresi.

Otázkou zůstává, jak EU zajistí další financování obranných investic. Dosud se spoléhá na záruky z rozpočtu EU, ale tento model má své limity. Pokud bude chtít Unie vydávat větší množství dluhopisů, bude muset hledat způsoby, jak získat vlastní daňové příjmy.

Tento krok by však narazil na odpor některých členských států, zejména Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán opakovaně odmítá jakékoli kroky směřující k větší fiskální integraci EU. I přesto Waltraud Schelkle z Evropského univerzitního institutu tvrdí, že dříve nebo později EU bude muset vytvořit vlastní daňovou kapacitu. „Pokud chcete půjčit bilion eur, musíte mít i možnost vybírat daně,“ upozornila.

Pokud se EU rozhodne vydat na cestu rozsáhlého dluhového financování obrany, může to mít dalekosáhlé důsledky. Iain Begg z London School of Economics varuje, že jakmile Unie jednou přistoupí k tomuto mechanismu, bude těžké se k němu nevrátit. „Jakmile pustíte džina z láhve, je velmi těžké ho tam vrátit zpět,“ uvedl.

Podle Marca Butiho, bývalého poradce komisaře pro ekonomiku, můžeme v budoucnu očekávat další rozšíření tohoto modelu. EU už jednou vydala společné dluhopisy na boj s ekonomickými dopady pandemie, nyní činí podobný krok v oblasti obrany. Logickým dalším krokem by bylo společné financování evropských obranných projektů.

Ať už válka na Ukrajině skončí jakkoli, současný vývoj ukazuje, že Evropa je ochotná učinit dosud nemyslitelné kroky směrem k hlubší integraci. Pokud se společné financování obrany osvědčí, může to být zlomový moment v historii Evropské unie – její vlastní „Hamiltonovský okamžik“.

Související

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš pod palbou. Rakušan ho přirovnal k Orbánovi, kritizoval i Hřib

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) se slovy k financování Ukrajiny dostal pod palbu kritiků z řad sněmovní opozice. Končící ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ho přirovnal k maďarskému předsedovi vlády Viktoru Orbánovi. Podle Zdeňka Hřiba (Piráti) zpochybnil Babiš postavení Česka jako spolehlivého partnera. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Donald Trump

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 40 minutami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Nepotřebujeme sto dnů hájení, budeme vládou všech občanů, prohlásil Babiš

Nově jmenovaný kabinet Andreje Babiše se sešel na prvním jednání krátce po ceremonii, kde jej prezident Petr Pavel uvedl do funkce. Premiér Babiš po jednání prohlásil, že se jeho vláda hodlá stát vládou všech občanů a zdůraznil, že nebude vyžadovat obvyklých "sto dnů hájení". Ministři za ANO, SPD a Motoristy sobě dorazili na Úřad vlády autobusem.

před 52 minutami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Mluvčí Babišovy vlády bude bývalá televizní rosnička

Bezprostředně po ranním jmenování prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě se ministři nového kabinetu Andreje Babiše odebrali do Strakovy akademie, kde se konalo první, spíše technické, zasedání vlády. Premiér Babiš následně zahájil proces uvádění členů kabinetu do jejich ministerských funkcí, který potrvá až do večerních hodin.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Nová Babišova vláda poprvé zasedala. (15.12.2025) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko má novou vládu ANO, Motoristů a SPD

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě jmenoval vládu premiéra Andreje Babiše. Tato koaliční vláda, která se stane v pořadí třetím kabinetem pod Babišovým vedením, nahradí současnou vládu Petra Fialy, která je v demisi. Babiš byl pověřen sestavením kabinetu již koncem října a předsedou vlády byl jmenován 9. prosince.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Velká nevýhoda pro členy vlády za SPD a Motoristy. Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok, říká politolog

Politolog David Jágr z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zhodnotil předpokládanou podobu třetí vlády Andreje Babiše. Podle něj je důležité, že ve vládě zasednou ministři za ANO se zkušeností s exekutivy. „Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok. Vládní zkušenosti jsou zkrátka neocenitelné,“ řekl Jágr. Vliv na vládnutí bude samozřejmě mít i SPD a Motoristé sobě, Babiš je ale podle politologa „natolik dominantní politickou a ekonomickou silou v naší zemi, že se bez jeho svolení nevymění ani žárovka na Úřadu vlády“.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hledání nového trenéra národního týmu se komplikuje. FAČR dala Slavia s Trpišovským košem

Když se v říjnu rozhodla Fotbalová asociace ČR – nutno říct, že po řadě nepřesvědčivých výkonů české fotbalové reprezentace (se Saúdskou Arábií 1:1 či s Faerskými ostrovy 1:2) právem – rozloučit se s koučem Ivanem Haškem a nahradit ho dočasně dosavadním asistentem Jaroslavem Köstlem, počítalo se tehdy s tím, že tak asociace činí s dlouhodobou koncepcí a především náhradou, kterou už mají připravenou. I dva měsíce od tohoto momentu to však vypadá, že svaz neměl a stále nemá ani jedno. A hlavně stále nemá nového hlavního trenéra, kterým se po sobotě navíc nestane ani kouč pražské Slavie Jindřich Trpišovský. Klub se totiž definitivně rozhodl, že svého stratéga neuvolní.

včera

Ilustrační fotografie.

Důchody v příštím roce. Úřad shrnul, co bude od ledna jinak

Důchody v roce 2026 budou především vypláceny v nové výši, kterou stanoví pravidelná lednová valorizace. Schválené jsou ale i další změny, jedna se například týká předčasných důchodů. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

včera

Filip Turek

Turka se jmenování vlády netýká, podstoupí zákrok v nemocnici

Poslanec Filip Turek, který je podle Motoristů i nadále kandidátem na ministra, se v pondělí, kdy budou jmenováni ostatní členové vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), podrobí menšímu zákroku. V diskuzním pořadu Partie to uvedl jeho stranický kolega Matěj Gregor (Motoristé). 

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Jak Zelenskyj šikovně ukázal Západu, jakým problémem je konání voleb ve válce

Ukrajinský prezident Volodymyr otevřel otázku válečných voleb a zároveň názorně ukázal Západu, proč jsou prakticky neproveditelné. Bezpečnostní garance, které podmiňují jejich konání, mohou reálně poskytnout jen ti, kdo Ukrajinu ostřelují – nikoli spojenci, kteří by se tím ocitli v přímém konfliktu s Ruskem. Vše tak odhaluje podstatu dilematu. Kyjev čelí kritice za neuspořádání hlasování, ale jakmile by k němu přistoupil, riskoval by chaos, civilní oběti i další destabilizaci země.

včera

včera

Akt antisemitismu otřásl Austrálií. Pro násilí u nás není místo, řekl Albanese

Austrálií v neděli otřásl teroristický útok na populární pláži Bondi v Sydney. Cílem dvou střelců se stala židovská komunita, o život přišlo nejméně 12 lidí. Čin odsoudil australský premiér Anthony Albanese. Bilance tragické události ještě nemusí být konečná. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy