
Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.
Trump dal jasně najevo, že Evropa se musí postarat sama o svou bezpečnost a poskytnout Ukrajině záruky proti ruské agresi. V reakci na tuto situaci Evropská komise oznámila plán vydat společné dluhopisy v hodnotě 150 miliard eur na nákup zbraní pro členské státy. Tato částka přesahuje celkové plánované vojenské výdaje Ruska na rok 2025 a značí zásadní posun v evropské bezpečnostní strategii.
Historicky bylo společné zadlužování v EU kontroverzní. Země jako Nizozemsko nebo Německo dlouhodobě odmítaly sdílené finanční závazky. Tentokrát však Berlín změnil svůj postoj a přijal myšlenku dluhového financování obranných výdajů. Tento obrat je klíčový, protože Německo jako největší evropská ekonomika často udává směr celé unii.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen byla reakce evropských lídrů na současné výzvy jednoznačná. „Skutečná otázka zní, zda je Evropa připravena jednat tak rozhodně, jak situace vyžaduje,“ uvedla ve svém projevu. „Toto je klíčový moment pro Evropu.“
Plán spočívá v tom, že Komise poskytne půjčky členským státům na nákup zbraní, přičemž jednotlivé vlády budou splácet tyto závazky zpět do Bruselu. Tento mechanismus připomíná kroky, které pomohly Spojeným státům přetvořit se z volné konfederace států v centralizovaný federální celek pod vedením ministra financí Alexandera Hamiltona na konci 18. století.
Dějiny ukazují, že války často urychlují finanční a politickou integraci. Bank of England vznikla v roce 1694 s cílem financovat válku proti Francii. Francie si v roce 1800 vytvořila centrální banku, která pomohla financovat napoleonské války. Podobně nyní EU směřuje ke společnému zadlužování s cílem posílit obranu a bezpečnost.
Ekonom Florian Schuster-Johnson z berlínského think tanku Dezernat Zukunft zdůraznil, že změna postoje Německa bude mít zásadní dopad na celou Evropu. „To, co se stalo v Německu, je obrovská změna, která bude mít velmi významné důsledky pro evropskou politiku,“ uvedl.
Podobně belgický ekonom Paul De Grauwe poznamenal, že Německo, které bylo dlouho proti společnému zadlužení, svůj postoj přehodnotilo až v momentě, kdy se bezpečnostní hrozby staly bezprostředními. „Když vám někdo přiloží zbraň k hlavě, změníte názor,“ řekl s narážkou na ruskou agresi.
Otázkou zůstává, jak EU zajistí další financování obranných investic. Dosud se spoléhá na záruky z rozpočtu EU, ale tento model má své limity. Pokud bude chtít Unie vydávat větší množství dluhopisů, bude muset hledat způsoby, jak získat vlastní daňové příjmy.
Tento krok by však narazil na odpor některých členských států, zejména Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán opakovaně odmítá jakékoli kroky směřující k větší fiskální integraci EU. I přesto Waltraud Schelkle z Evropského univerzitního institutu tvrdí, že dříve nebo později EU bude muset vytvořit vlastní daňovou kapacitu. „Pokud chcete půjčit bilion eur, musíte mít i možnost vybírat daně,“ upozornila.
Pokud se EU rozhodne vydat na cestu rozsáhlého dluhového financování obrany, může to mít dalekosáhlé důsledky. Iain Begg z London School of Economics varuje, že jakmile Unie jednou přistoupí k tomuto mechanismu, bude těžké se k němu nevrátit. „Jakmile pustíte džina z láhve, je velmi těžké ho tam vrátit zpět,“ uvedl.
Podle Marca Butiho, bývalého poradce komisaře pro ekonomiku, můžeme v budoucnu očekávat další rozšíření tohoto modelu. EU už jednou vydala společné dluhopisy na boj s ekonomickými dopady pandemie, nyní činí podobný krok v oblasti obrany. Logickým dalším krokem by bylo společné financování evropských obranných projektů.
Ať už válka na Ukrajině skončí jakkoli, současný vývoj ukazuje, že Evropa je ochotná učinit dosud nemyslitelné kroky směrem k hlubší integraci. Pokud se společné financování obrany osvědčí, může to být zlomový moment v historii Evropské unie – její vlastní „Hamiltonovský okamžik“.
Související

EU musí být autonomní. Na USA se spoléhat nemůžeme, prohlásila von der Leyenová

Kyjev varuje EU: Bez dohody o obchodu budete čelit následkům
EU (Evropská unie) , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 19 minutami

Trumpova první slova o telefonátu s Putinem. Prozradil, na čem panuje shoda
před 1 hodinou

EU musí být autonomní. Na USA se spoléhat nemůžeme, prohlásila von der Leyenová
Aktualizováno před 2 hodinami

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu
před 3 hodinami

Eskalace v Gaze probíhá v určité kooperaci s Bílým domem, míní Salem. Izraelci čekali, jaká bude jeho pozice
před 4 hodinami

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky
Aktualizováno před 4 hodinami

Trump si kvůli válce na Ukrajině telefonuje s Putinem
před 5 hodinami

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval
před 5 hodinami

Trump utnul financování Hlasu Ameriky. Čína slaví, Česko se snaží zachránit Svobodnou Evropu
před 7 hodinami

Jeden ze zakladatelů končí kvůli Fialovi v ODS. Premiéra vyzval, aby rezignoval
před 7 hodinami

Svět míří do nukleární éry. USA odmítají bezpečnostní závazky, hrozí strmý nárůst jaderných velmocí
před 7 hodinami

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala
před 8 hodinami

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní
před 8 hodinami

Kyjev vyhlíží hovor Trumpa s Putinem s obavami. Putin chce jen protahovat válku, míní Zelenskyj
před 9 hodinami

Detaily hovoru Trumpa s Putinem: Kdy si zavolají a o čem budou jednat?
před 10 hodinami

Elektromobil nabitý za 5 minut? Čínská automobilka vlepila Tesle políček, slibuje motoristickou revoluci
před 10 hodinami

Izrael znovu drtí Gazu, příměří je pryč. Svět je rozpolcen mezi lhostejnost a bezmocný hněv
před 11 hodinami

Trump chce uznat Krym jako součást Ruska, může k tomu vyzvat i OSN
před 11 hodinami

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky
před 12 hodinami

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí přetížení. Zranění umírají, většinu tvoří děti, v šoku jsou i Izraelci
před 12 hodinami
Příměří padlo. Izrael rozpoutal v Pásmu Gazy peklo, celonoční nálety zabily stovky lidí
Izraelské letectvo v noci na dnešek podniklo nejintenzivnější letecké údery na pásmo Gazy od 19. ledna, kdy začalo platit příměří. Svědci uvedli, že ostřelování začalo dělostřelectvem v severozápadní části Gazy, než se do akce zapojilo více než 20 izraelských stíhacích letounů, které zaútočily na cíle v Gaze, Rafáhu a Chán Júnisu.
Zdroj: Libor Novák