Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

Trump dal jasně najevo, že Evropa se musí postarat sama o svou bezpečnost a poskytnout Ukrajině záruky proti ruské agresi. V reakci na tuto situaci Evropská komise oznámila plán vydat společné dluhopisy v hodnotě 150 miliard eur na nákup zbraní pro členské státy. Tato částka přesahuje celkové plánované vojenské výdaje Ruska na rok 2025 a značí zásadní posun v evropské bezpečnostní strategii.

Historicky bylo společné zadlužování v EU kontroverzní. Země jako Nizozemsko nebo Německo dlouhodobě odmítaly sdílené finanční závazky. Tentokrát však Berlín změnil svůj postoj a přijal myšlenku dluhového financování obranných výdajů. Tento obrat je klíčový, protože Německo jako největší evropská ekonomika často udává směr celé unii.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen byla reakce evropských lídrů na současné výzvy jednoznačná. „Skutečná otázka zní, zda je Evropa připravena jednat tak rozhodně, jak situace vyžaduje,“ uvedla ve svém projevu. „Toto je klíčový moment pro Evropu.“

Plán spočívá v tom, že Komise poskytne půjčky členským státům na nákup zbraní, přičemž jednotlivé vlády budou splácet tyto závazky zpět do Bruselu. Tento mechanismus připomíná kroky, které pomohly Spojeným státům přetvořit se z volné konfederace států v centralizovaný federální celek pod vedením ministra financí Alexandera Hamiltona na konci 18. století.

Dějiny ukazují, že války často urychlují finanční a politickou integraci. Bank of England vznikla v roce 1694 s cílem financovat válku proti Francii. Francie si v roce 1800 vytvořila centrální banku, která pomohla financovat napoleonské války. Podobně nyní EU směřuje ke společnému zadlužování s cílem posílit obranu a bezpečnost.

Ekonom Florian Schuster-Johnson z berlínského think tanku Dezernat Zukunft zdůraznil, že změna postoje Německa bude mít zásadní dopad na celou Evropu. „To, co se stalo v Německu, je obrovská změna, která bude mít velmi významné důsledky pro evropskou politiku,“ uvedl.

Podobně belgický ekonom Paul De Grauwe poznamenal, že Německo, které bylo dlouho proti společnému zadlužení, svůj postoj přehodnotilo až v momentě, kdy se bezpečnostní hrozby staly bezprostředními. „Když vám někdo přiloží zbraň k hlavě, změníte názor,“ řekl s narážkou na ruskou agresi.

Otázkou zůstává, jak EU zajistí další financování obranných investic. Dosud se spoléhá na záruky z rozpočtu EU, ale tento model má své limity. Pokud bude chtít Unie vydávat větší množství dluhopisů, bude muset hledat způsoby, jak získat vlastní daňové příjmy.

Tento krok by však narazil na odpor některých členských států, zejména Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán opakovaně odmítá jakékoli kroky směřující k větší fiskální integraci EU. I přesto Waltraud Schelkle z Evropského univerzitního institutu tvrdí, že dříve nebo později EU bude muset vytvořit vlastní daňovou kapacitu. „Pokud chcete půjčit bilion eur, musíte mít i možnost vybírat daně,“ upozornila.

Pokud se EU rozhodne vydat na cestu rozsáhlého dluhového financování obrany, může to mít dalekosáhlé důsledky. Iain Begg z London School of Economics varuje, že jakmile Unie jednou přistoupí k tomuto mechanismu, bude těžké se k němu nevrátit. „Jakmile pustíte džina z láhve, je velmi těžké ho tam vrátit zpět,“ uvedl.

Podle Marca Butiho, bývalého poradce komisaře pro ekonomiku, můžeme v budoucnu očekávat další rozšíření tohoto modelu. EU už jednou vydala společné dluhopisy na boj s ekonomickými dopady pandemie, nyní činí podobný krok v oblasti obrany. Logickým dalším krokem by bylo společné financování evropských obranných projektů.

Ať už válka na Ukrajině skončí jakkoli, současný vývoj ukazuje, že Evropa je ochotná učinit dosud nemyslitelné kroky směrem k hlubší integraci. Pokud se společné financování obrany osvědčí, může to být zlomový moment v historii Evropské unie – její vlastní „Hamiltonovský okamžik“.

Související

Dovoz a vývoz zboží

Kyjev varuje EU: Bez dohody o obchodu budete čelit následkům

Ukrajina vysílá Evropské unii jasný signál: pokud se nepodaří vyřešit obchodní vztahy, budou následovat odvetná opatření. Místopředseda ukrajinského ministerstva hospodářství Taras Kačka vyjádřil frustraci nad pomalým tempem jednání o prodloužení bezcelního přístupu Ukrajiny na evropský trh, který vyprší v červnu.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

před 8 hodinami

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Příměří padlo. Izrael rozpoutal v Pásmu Gazy peklo, celonoční nálety zabily stovky lidí

Izraelské letectvo v noci na dnešek podniklo nejintenzivnější letecké údery na pásmo Gazy od 19. ledna, kdy začalo platit příměří. Svědci uvedli, že ostřelování začalo dělostřelectvem v severozápadní části Gazy, než se do akce zapojilo více než 20 izraelských stíhacích letounů, které zaútočily na cíle v Gaze, Rafáhu a Chán Júnisu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy