Kyjev vyhlíží hovor Trumpa s Putinem s obavami. Putin chce jen protahovat válku, míní Zelenskyj

„Už týden Putin není schopen říct ‘ano’ návrhu na příměří,“ uvedl Zelenskyj na sociální síti X. Připomněl, že třicetidenní příměří navržené Spojenými státy je zaměřeno na „záchranu životů, umožnění diplomatům pracovat na zajištění bezpečnosti a trvalého míru – návrh, který Rusko ignoruje“.

V Kyjevě panuje směsice očekávání a obav z nadcházejícího rozhovoru mezi americkým a ruským prezidentem. Zelenskyj opakovaně zdůraznil, že budoucnost Ukrajiny nesmí být projednávána bez její účasti a že Kyjev nikdy nepřijme anexi žádné části svého území.

Přesto právě o rozdělení „aktiv“ – jak Trump nazývá otázku okupovaných území – by se mohlo během hovoru jednat. Není také jasné, zda a jaké ústupky je Moskva ochotna učinit, přičemž Putinovy podmínky pro příměří jsou podle dosavadních vyjádření spíše odmítavé.

Dalším důvodem k obavám je rostoucí shoda mezi USA a Ruskem v otázce bojů v ruské Kurské oblasti, kde ukrajinská armáda od loňského srpna drží části území. Obě strany tvrdí, že zde byla obklíčena velká skupina ukrajinských vojáků, což Kyjev popírá.
 
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý oznámil, že telefonický rozhovor mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem se uskuteční dnes mezi 14:00 a 16:00 SEČ. Délka hovoru není podle BBC omezená.

Trump uvedl, že mezi tématy jednání budou zásadní otázky. „Budeme mluvit o území. Mnoho území vypadá jinak než před válkou, jak víte. Budeme mluvit o pozemcích, ale i o elektrárnách, což je velká otázka,“ nastínil. Podle něj už obě strany, tedy Ukrajina i Rusko, jednaly o možném „rozdělení určitých aktiv“.

Putinova reakce na americký návrh příměří zatím není jednoznačná. Zatímco v principu s ním souhlasí, zároveň si klade tvrdé podmínky a požaduje ústupky od Kyjeva. Opakovaně také prohlásil, že současná ukrajinská vláda je „kořenem problému“ konfliktu.

Jednání mezi americkými, ukrajinskými a ruskými vyjednavači budou pokračovat tento týden. Kreml minulý týden potvrdil, že američtí diplomaté odcestují do Ruska k dalším rozhovorům, ale neposkytl podrobnosti o jejich účastnících.

Rusko začalo obsazovat ukrajinské území již v roce 2014 a v roce 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.

Podle analýzy CNN, která vychází z údajů amerického Institutu pro studium války, Ukrajina od zahájení invaze ztratila kontrolu nad 11 % svého území.

Otázka územních ústupků je přitom jednou z nejcitlivějších v celém jednání. Američtí činitelé již dříve naznačili, že Ukrajina možná bude muset odevzdat část svého území výměnou za ukončení války. Putin to naopak učinil podmínkou příměří.

Zelenskyj však jakékoliv územní ústupky opakovaně odmítl. Obavy z tohoto postupu vyjádřili i někteří evropští lídři, kteří varují, že by to mohlo být vnímáno jako odměna pro Putina za jeho agresi.

Trumpův vstřícný přístup vůči Moskvě a ochota diskutovat o ústupcích vyvolaly v Evropě značné obavy. Někteří spojenci v NATO nyní otevřeně zpochybňují spolehlivost amerických bezpečnostních záruk pro Evropu.