PŘEHLEDNĚ: Kdo podpořil americké kandidáty na prezidenta?

Kandidáti na prezidenta Spojených států, demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump, už obdrželi podporu od mnoha osobností. Zatímco současné viceprezidentce ohlašují podporu hlavně politici, exprezidentovi slíbil velké finanční injekce miliardář Elon Musk. 

Harrisovou podpořili prezidenti

Americká stanice CNN v pátek dopoledne přinesla informace o tom, že bývalý prezident Barack Obama a jeho žena Michelle podpořili viceprezidentku Kamalu Harrisovou v jejím boji o post první šéfky Bílého domu v historii. „Michelle a já nemůžeme být pyšnější na to, že vás můžeme podpořit a udělat vše pro to, abyste prošla těmito volbami a dostala se do Oválné pracovny,“ uvedl Obama během telefonátu s Harrisovou. 

Viceprezidentku naplno podpořil také současný šéf Bílého domu Joe Biden, který minulou neděli po dlouhodobém tlaku desítek členů Demokratické strany odstoupil z kampaně. „A mimochodem, nikam se nechystám. Budu v kampani s ní, s Kamalou. Budu pracovat jako ďábel, jak jako úřadující prezident při schvalování zákonů, tak i v kampani. Víte, stále potřebujeme zachránit tuto demokracii a Trump je stále nebezpečím pro společnost. Je nebezpečím pro národ,“ zdůraznil.

Harrisovou jen do pondělního rána podpořilo 1976 stranických delegátů. „Dnes večer jsem hrdá na to, že jsem si zajistila širokou podporu potřebnou k tomu, abych se stala kandidátkou naší strany, a jako dcera Kalifornie jsem hrdá na to, že delegace mého rodného státu pomohla dostat naši kampaň na vrchol. Těším se, že brzy formálně převezmu nominaci,“ vylíčila podle stanice CNN.

Nedlouho po ohlášení svého úmyslu kandidovat Harrisová získala také podporu bývalého prezidenta Billa Clintona a první dámy Hillary Clintonové, která na prezidentku kandidovala coby první žena v historii v roce 2016.

Od Trumpa se odvracejí bývalí kolegové

Trump získal podporu od řady celebrit. Podle serveru Hollywood Reporter mezi ně patří například modelka Amber Rose, rapeři 50 Cent a Lil Wayne nebo legenda wrestlingu Hulk Hogan. 

Republikánský kandidát ale získal i daleko hodnotnější podporu. Miliardář a podnikatel Elon Musk uvedl, že plánuje přispívat měsíčně částkou přibližně 45 milionů dolarů do nového fondu, který bude podporovat prezidentskou kandidaturu Donalda Trumpa. Upozornil na to The Wall Street Journal (WSJ).

Exprezident ve středu prohlásil, že miliardář a šéf Tesly mu nikdy neřekl, že plánuje přispět jeho kampani 45 miliony dolarů. Trump zároveň uvedl, že nepodporuje nahrazování vozidel se spalovacím motorem elektromobily. 

Trump během posledních let přišel o několik důležitých podporovatelů. Jedním z nejdůležitějších je jeho viceprezident z let 2017 až 2021 Mike Pence. Ten řekl, že ho „s čistým svědomím“ podpořit nemůže. Nepodpoří ho ani šéf Trumpovy administrativy John Kelly.

Bývalý předseda armádního sboru náčelníků Mark Milley o Trumpovi prohlásil, že je „rádoby diktátor“. „Neskládáme přísahu jednotlivci. Skládáme přísahu ústavě a přísaháme myšlence, kterou je Amerika – a jsme ochotni zemřít, abychom ji chránili,“ prohlásil podle serveru Newsweek.

Zajímavé je, jak málo se hovoří o podpoře nebo odporu bývalého republikánského prezidenta George W. Bushe. Ten si údajně tropil posměšky z Trumpa i Bidena. „Jsem mladší než oba kandidáti a jsem příliš starý,“ řekl podle serveru USA Today. 

Předposlední republikánský prezident je ještě o několik měsíců mladší než Trump, naposledy veřejně reagoval po neúspěšném atentátu na exprezidentův život v pensylvánském Butleru. „Laura a já jsme vděční, že je prezident Trump po zbabělém útoku na jeho život v bezpečí,“ řekl Bush. „A chválíme muže a ženy z Tajné služby za jejich rychlou reakci.“

Související

Více souvisejících

prezidentské volby USA 2024 Donald Trump Kamala Harrisová USA (Spojené státy americké) Barack Obama Joe Biden Elon Musk Bill Clinton

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

před 3 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

před 4 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

před 6 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.

před 7 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste

Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.

před 8 hodinami

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

včera

Velká cena Monaka 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu

Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.

včera

včera

včera

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

včera

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

včera

včera

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

včera

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

včera

Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti

V Arménii se dnes rozběhlo hlasování v klíčových parlamentních volbách, které mohou rozhodnout o budoucím směřování této třímlionové jihokavkazské země. Voliči si vybírají mezi setrváním na současné trajektorii postupného přibližování k Západu a návratem k tradičnímu spojenectví s Ruskem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy