Putin se zítra zúčastní summitu SCO. Členské země k němu vzhlížejí, říká analytik

V úterý se má Putin zúčastnit virtuálního summitu SCO, který může po vzpouře wagnerovců Putinovi nabídnout možnost utužení podpory napříč členskými zeměmi, píše americká stanice CNN. 

Summitu se má rovněž zúčastnit čínský vůdce Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí. „Je to virtuální, takže tam nebudou osobně, jinak by stáli vedle sebe, kolegové siláci ukazující sílu,“ podotkl vedoucí obranný analytik amerického think tanku RAND Corporation Derek Grosssman. 

Mnozí z vůdců SCO podle Grossmana vzhlížejí k Číně a Rusku téměř jako ke vzorům. „Pokud je Putin tímto povstáním tak trochu viditelně otřesen, pak jim to něco napoví – že ani nejsilnější siláci nemusí být nutně imunní vůči potenciálním povstáním ve svých zemích,“ dodal. 

SCO byla založena v roce 2001 coby fórum pro spolupráci a dialog. Zakládajícími členy byly Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Později se připojili Indové a Pákistánci. SCO vznikla s cílem podporovat regionální spolupráci v oblastech bezpečnosti, ekonomiky či kultury. Zaměřuje se na boj proti terorismu, separatismu a extremismu a na podporu hospodářské integrace a rozvoje v regionu.

Putinův režim využívá SCO k posílení své mezinárodní prestiže. Umožňuje mu působit jako významný hráč v mezinárodním společenství a spolupracovat s dalšími vlivnými státy v regionu, zejména s Čínou. 

Očekává se, že letos přibude jako plnoprávný člen také Írán. Na loňském summitu podepsal Teherán několik memorand. Jako pozorovatelský stát je přizváno i Bělorusko. 

Čínský a ruský lídr vyhlásili krátce před invazí na Ukrajinu v únoru loňského roku takzvané „přátelství bez hranic“. Peking od té doby válku neodsoudil, naopak obviňuje NATO z vyprovokování konfliktu a zesílení dezinformační kampaně. 

„Si kvůli tomu nechce úplně zkazit vztahy Číny v Evropě, nechce, aby se Čína stala větším terčem NATO, než byla už před válkou. Větší přínosy rusko-čínských vztahů převažují nad jakýmikoli pochybnostmi, které může mít Si ohledně ochabující války a jejího dopadu na globální obraz Číny,“ vysvětlil analytik Grossman. 

Profesor Jasuhiro Matsuda z Tokijské univerzity, zaměřený na asijská studia, míní, že Peking je nyní ve složité situaci kvůli selhávání Moskvy ve válce proti Kyjevu. „Po Putinově invazi bylo pro Čínu nejlepším scénářem, že Putin vyhraje válku během několika dnů nebo týdnů, Zelenského administrativa se zhroutí a Evropa ani USA nemohou nic dělat. To byl pro Čínu ten nejlepší scénář – a ten už je pryč," zdůraznil. 

Závislost na Moskvě

Zejména Kazachstán začátkem loňského roku ukázal, že je na Rusku závislý. Došlo totiž ke smrtícím protestům, které podnítila všeobecná nespokojenost s vládou. Násilnosti si vyžádaly přes 160 životů a tisíce zadržených. Úřady požádaly Moskvu o vojáky, aby pomohli nepokoje potlačit. 

Politolog Alexander Korolev z Univerzity Nového Jižního Walesu připomněl, že kazašskou situaci i potlačení Prigožnovy vzpoury vnímají členové SCO jako úspěch. „Ale myslím, že chápou, že povstání neznamená konec Putinova režimu. V autoritářských režimech se vůdci čas od času dostanou do problémů a on světu a svým elitám ukázal, že se dokáže vypořádat s obrovskými výzvami,“ popsal s tím, že v očích Číňanů a dalších členů SCO je obrovský úspěch. „Nedokáže to mnoho státníků.“