Rusko od začátku invaze ztratilo 332 040 vojáků, oznámil Kyjev. Jestli jsou po smrti není jasné

Ukrajina v neděli oznámila, že Rusko přišlo od začátku invaze 24. února 2022 až dosud o 332 040 vojáků. Informoval o tom Kyiv Independent s tím, že podle neověřených údajů ukrajinské armády ztratilo Rusko za posledních 24 hodin 930 vojáků bojujících na Ukrajině.

Co toto číslo znamená ale vlastně nikdo neví, stejně jako není známo, nakolik je reálné. Ani Rusko ani Ukrajina skutečné počty padlých a zraněných vojáků nezveřejňují. Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko přišlo celkem o více než 10 000 obrněných bojových vozidel, 8000 dělostřeleckých zbraní a 5995 dronů. 

Podle serveru Ukrajinska pravda Rusko k 31. říjnu ztratilo 300 810 vojenského personálu. Jenže není jasné, jestli jde o vojáky zabité či zabité a zraněné zároveň. Nelze ani ověřit, zda je počet vojáků, o které Rusko přišlo, skutečný. Statistiky se totiž dlouhodobě výrazně odlišují.

Na základě otevřených zdrojů se BBC spolu s webem Mediazona a týmem dobrovolníků dlouhodobě pokouší ověřovat skutečný počet padlých ruských vojáků. Zatím se podařilo zjistit jména 34 412 ruských vojáků, kteří zahynuli ve válce na Ukrajině. 

"Hovoříme pouze o datech, která se nám daří dohledat a ověřit z otevřených zdrojů: zprávy od úředníků a médií, publikace blízkých příbuzných obětí na sociálních sítích a informace ze hřbitovů. Skutečný počet ztrát je rozhodně vyšší než čísla, která jsme stanovili," upozornila BBC.

Doporučené články

"Celkem známe jména 3000 ruských vojáků, kteří zemřeli od začátku protiofenzívy ukrajinských ozbrojených sil. Tento počet zahrnoval pouze ty, jejichž nekrology uváděly relevantní okolnosti úmrtí, nebo ty, jejichž data úmrtí se shodovala s daty protiofenzívy. Skutečný počet ztrát je rozhodně vyšší než čísla, která jsme stanovili. Například od června se nám podařilo potvrdit úmrtí více než 6000 lidí, ale ne každý uvádí přesné datum úmrtí. Nejrychleji rostoucí kategorií ztrát zůstávají vězni a branci," dodal server.

Jiné zdroje ale uvádí zcela odlišná čísla. Britské ministerstvo obrany na síti X napsalo, že Rusko od začátku konfliktu pravděpodobně trvale přišlo o 150 000–190 000 lidí. Pod tímto pojmem je myšleno jak počet mrtvých, tak i trvale zraněných). "Celkový počet včetně dočasně zraněných (uzdravených a před návratem na bojiště) je v oblasti 240 000 -290 000," dodal resort s tím, že statistika nezahrnuje členy Wagnerovy skupiny a zajatecké prapory u Bachmutu.

Další zdroje uvádí výrazně nižší, ale i vyšší ruské ztráty. Například server Meduza na základě statistických údajů uvedl letos v létě, že ve válce proti Ukrajině zemřelo 47 000 ruských vojáků. New York Times pro změnu napsal, že celkový počet zabitých nebo zraněných ruských vojáků dosahuje 300 000.

Z toho by mělo být 120 000 mrtvých a až 180 000 zraněných. Podle serveru je na tom Rusko hůře než Ukrajina, která podle odhadů eviduje 70 000 mrtvých a až 120 000 zraněných vojáků. Jde ale o odhady, které nejsou, stejně jako v řadě dalších případů, ověřené.

Související

Ruské drony zaútočily na Dnipro. (16.4.2025)

Mír na Ukrajině se vzdaluje po telefonátu Trumpa s Putinem

Slíbený „mírový průlom“ zůstal pouze rétorikou. Pondělní telefonát mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky a podle mnohých spíše podtrhl, jak daleko se svět nachází od skutečného ukončení války na Ukrajině.
EU

Může Evropa ze strachu z Ruska profitovat? Jen pokud totálně změní pravidla hry

Evropský kontinent v posledních měsících zažívá výrazný obrat v přístupu k obraně. Zatímco po desetiletí podceňoval své vojenské kapacity a spoléhal se především na Spojené státy, dnes plánuje rekordní investice do obrany. Vzniká tak otázka, zda by tato nutná militarizace nemohla zároveň oživit chřadnoucí evropskou ekonomiku. Pokud se podaří efektivně propojit vojenský vývoj s civilním využitím, mohla by se obrana stát motorem inovací a růstu. Ale tento plán s sebou nese rizika a je vše jiné než jistý.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

včera

včera

Aktualizováno včera

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

včera

včera

včera

včera

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

včera

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

včera

včera

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

včera

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy