Rusko ztrácí dalšího spojence. Arménie se otáčí ke Kremlu zády, podnikne cvičení s Američany

Společná cvičení podle nezávislého serveru RFE/RL potvrdilo arménské ministerstvo obrany. „Devítidenní cvičení bude zahrnovat stabilizační operace mezi konfliktními stranami při plnění mírových úkolů,“ zní z jeho prohlášení.

Jerevan odmítl hostit společné vojenské cvičení Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), což je Ruskem vedená aliance postsovětských zemí. Cvičení se běžně účastní šest států – Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a právě Arménie. Začátkem tohoto roku na napětí mezi Jerevanem a Moskvou upozornila například stanice Al-Džazíra.

Nyní však arménský premiér Pašinjan obvinil Kreml, že zemi nechrání před agresí Ázerbájdžánu v Náhorním Karabachu. „Invaze Kremlu na Ukrajinu odvedla pozornost od jeho mírových povinností. Nemá smysl s Ruskem uzavírat bezpečnostní dohody,“ zdůraznil podle serveru Telegraph.

Přiznal strategickou chybu Jerevanu. „Bezpečnostní architektura byla na 99,999 % spojena s Ruskem. Závislost na jediném partnerovi v bezpečnostních otázkách je strategickou chybou,“ vysvětlil Pašinjan.

Ruští vojáci od války mezi oběma zeměmi z roku 2020 působí jako mírové síly mezi ázerbájdžánskými a arménskými silami, nyní napětí v Náhorním Karabachu opět roste. „Nemají zájem zastavit rostoucí napětí,“ upozornil arménský premiér.

Kremlu se podle Pašinjana nelíbí, že Arménie není při agresi proti Ukrajině nápomocná tolik, jak by si Moskva přála. „V Rusku nepovažují Arménii za dostatečně proruskou, protože jim Arménie neposkytuje dostatečnou pomoc v ukrajinské otázce,“ poznamenal.

Rusko má v Arménii největší zahraniční vojenskou základnu, to ale brzy může skončit. „Kreml ztratil o region zájem a plánuje ho opustit. Kreml stáhl vojáky z Arménie, aby je nasadil na Ukrajině,“ dodal premiér.

Jak upozornil zpravodajský server Telegraph, Arménie letos přerušila zbrojní obchod s Ruskem a začala nakupovat od Indie. „Naznačila také, že chce opustit Ruskem ovládanou bezpečnostní skupinu CSTO,“ píše.

Zprávy o vojenském cvičení s Američany přicházejí v době, kdy se sousední Gruzie naopak přiklání ke spojenectví s Ruskou federací. Stojí za tím napříč gruzínskou společností úspěšná ruská propaganda a ignorace Západu.

Když Rusové v roce 2008 na Gruzii zaútočili, přišla od NATO a USA jen vlažná aktivita. Letos přední představitel země nedostal pozvánku na alianční summit ve Vilniusu a NATO se věnovalo především Ukrajině, což mohlo tamní vládu ještě více demotivovat od spolupráce se Západem.

Vláda v čele se stranou Gruzínský sen navíc projevila na jaře letošního roku snahu zavést legislativu zaměřenou proti „zahraničním agentům“ – velice podobnou té, kterou přijalo Rusko. Rozsáhlé protesty veřejnosti ale tento krok vlády odvrátily.

Podobně jako Rusko se Gruzie postupně vrací k propagování sovětských symbolů. Za poslední roky bylo v zemi vztyčeno jedenáct soch někdejšího sovětského diktátora Josifa Stalina, který se v Gruzii narodil, čehož ruská propaganda náležitě využila. Nyní je Stalin „předobrazem proudu gruzínského nacionalismu, který úzce souvisí s kremelským vyprávěním“.