Gruzie se odklání od euroatlantických spojenectví. Stojí za tím rostoucí vliv Ruska či chyba Západu, ukazuje analýza

Podle serveru neziskové organizace Atlantic Council za odklonem Tbilisi od euroatlantické politiky stojí právě zásadní chyba Západu. Tato organizace poskytuje rady a analýzy různým americkým a evropským úřadům.

S odvoláním na německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung nezisková organizace tvrdí, že gruzínský premiér Irakli Garibašvili ani nedostal pozvánku na červencový summit Severoatlantické aliance v litevském Villniusu.

V červenci navíc země podepsala smlouvu o strategickém partnerství s Pekingem a vláda přijala jeho iniciativu Pásmo a cesta. Gruzínci rovněž začínají podporovat snahu komunistické Číny o vytvoření protiváhy Spojeným státům.

Za strategickou chybu je navíc považována situace z roku 2008, kdy Ruská federace do Gruzie podnikla invazi. Atlantic Council to zmiňuje jako akci, která „dodala odvahu Vladimiru Putinovi a připravila půdu pro genocidní invazi na Ukrajinu“.

Gruzínské úřady se odmítly připojit k sankcím proti Moskvě, což je jen jedno z dalších opatření vstřícných vůči Kremlu. Tamní aerolinky obnovily přímé spojení s Ruskem a vládní představitelé napomáhají šíření ruské propagandy o tom, že se Západ „snaží vyvinout na Gruzii nátlak, aby zaútočila na Rusko“.

Vláda v čele se stranou Gruzínský sen projevila na jaře letošního roku snahu zavést legislativu zaměřenou proti „zahraničním agentům“ – velice podobnou té, kterou přijalo Rusko. Rozsáhlé protesty veřejnosti ale tento krok vlády odvrátily.

Podobně jako Rusko se Gruzie postupně vrací k propagování sovětských symbolů. Za poslední roky bylo podle serveru Atlantic Council v zemi vztyčeno jedenáct soch někdejšího sovětského diktátora Josifa Stalina, který se v Gruzii narodil, čehož ruská propaganda náležitě využila. Nyní je Stalin „předobrazem proudu gruzínského nacionalismu, který úzce souvisí s kremelským vyprávěním“.

Dění v Gruzii může připravit půdu pro další akty ruské agrese a prodloužit válku na Ukrajině. „Pokud se Putinovi podaří obnovit ruskou nadvládu nad Gruzií a zmařit euroatlantické ambice země, přičemž bude nadále okupovat dvacet procent země, povzbudí ho to v domnění, že podobný výsledek se nakonec ukáže jako možný i na Ukrajině,“ uzavírá Atlantic Council.