BBC: Úřady v Gruzii použily proti demonstrantům chemickou látku z první světové války

Důkazy shromážděné BBC naznačují, že gruzínské úřady loni použily chemickou látku z éry první světové války k potlačení protivládních demonstrantů. Jeden z protestujících popsal pocit pálení po zasažení vodním dělem v hlavním městě Tbilisi, který se nedal ihned smýt. Demonstranti proti pozastavení snahy gruzínské vlády o vstup do Evropské unie si stěžovali i na další příznaky. Patřila mezi ně dušnost, kašel a zvracení, které přetrvávaly týdny.

Gela Khasaia, jeden z demonstrantů, uvedl, že po zásahu dělem ho kůže pálila. BBC hovořil s odborníky na chemické zbraně, informátory z gruzínské pořádkové policie a lékaři. Zjištěné důkazy poukazují na použití látky, kterou francouzská armáda nazvala „kamit“ (brombenzylkyanid). Gruzínské úřady označily závěry vyšetřování za „absurdní“ a uvedly, že policie jednala v souladu se zákonem v reakci na „nezákonné akce brutálních zločinců“.

Kamit byl nasazen Francií proti Německu během první světové války. Existuje jen málo dokumentace o jeho následném použití. Předpokládá se však, že byl stažen z oběhu někdy ve třicátých letech kvůli obavám z jeho dlouhotrvajících účinků. Jako náhrada byl použit CS plyn, často označovaný jako „slzný plyn“. Doktor Konstantine Chakhunashvili, pediatr, který se zúčastnil mnoha demonstrací a byl sám zasažen děly, popsal, že jeho kůže pálila několik dní a pocit nešel smýt. Ve skutečnosti, jak řekl, bylo „horší, když se ho snažil smýt“.

Doktor Chakhunashvili, který sám trpěl nežádoucími účinky z vodního děla, provedl studii příznaků u demonstrantů. Vyzval lidi, kteří byli zasaženi během prvního týdne protestů, jež začaly 28. listopadu 2024 kvůli pozastavení přístupových rozhovorů do EU, aby vyplnili dotazník. Ozvalo se mu téměř tři sta padesát lidí a téměř polovina z nich uvedla, že trpěla jedním nebo více vedlejšími účinky po dobu delší než třicet dní. Mezi tyto dlouhodobé příznaky patřily bolesti hlavy, únava, kašel, dušnost a zvracení. Jeho studie byla posouzena kolegy a přijata k publikaci v mezinárodním časopise Toxicology Reports. U šedesáti devíti dotazovaných doktor Chakhunashvili také zjistil „výrazně vyšší výskyt abnormalit“ v elektrických signálech srdce.

Zpráva doktora Chakhunashviliho se shodovala se závěrem místních novinářů, lékařů a organizací pro občanská práva, že vodní dělo muselo být obohaceno chemickou látkou. Vyzvali vládu, aby identifikovala, co bylo použito. Ministerstvo vnitra, které je zodpovědné za policii, to však odmítlo. Několik vysoce postavených informátorů spojených s Oddělením pro speciální úkoly, což je oficiální název gruzínské pořádkové policie, pomohlo BBC určit pravděpodobnou identitu této chemikálie.

Bývalý šéf zbrojního oddělení, Lasha Shergelashvili, věří, že jde o stejnou sloučeninu, kterou měl testovat pro použití ve vodních dělech v roce 2009. Účinky tohoto produktu se podle něj nepodobaly ničemu, co zažil dříve. Měl potíže s dýcháním, i když stál v blízkosti místa, kde byl nastříkán, a on ani jeho patnáct až dvacet kolegů, kteří s ním testovali, ho nemohli snadno smýt. Zjistili, že účinek neodezníval jako u běžného slzného plynu, a ani po omytí obličeje vodou a speciálním roztokem jedlé sody a vody, který byl připraven předem, nemohli volně dýchat.

Shergelashvili tvrdí, že na základě jeho testů nedoporučil použití této chemikálie. Přesto byla vozidla vodních děl touto látkou nabita a zůstalo tomu tak přinejmenším do roku 2022, kdy odešel ze zaměstnání a opustil zemi. Z Ukrajiny řekl BBC, že když sledoval záběry z loňských protestů, okamžitě pojal podezření, že demonstranti jsou vystaveni stejné chemikálii. Potvrdili mu to i kolegové, se kterými zůstal v kontaktu a kteří jsou stále ve službě. Další bývalý vysoce postavený policista potvrdil BBC, že látka, která byla naložena do vozidel vodních děl v době, kdy byl Shergelashvili ve funkci, je stejná sloučenina, jaká byla použita při protestech v listopadu a prosinci 2024.

Na otázku, zda by testovaný produkt mohl být pouze CS plyn, který dráždí oči, kůži a dýchací systém, ale jen dočasně, Shergelashvili odpověděl, že se zdál být mnohem silnější. Řekl, že jej nemůže s ničím srovnat a že byl „pravděpodobně desetkrát“ silnější než běžnější prostředky pro kontrolu davu. Uvedl příklad, že pokud se tato chemikálie rozlije na zem, nelze v dané oblasti zůstat po dobu dvou až tří dnů, i když se smyje vodou. Shergelashvili nezná název chemikálie, kterou měl testovat.

BBC se však podařilo získat kopii inventáře Oddělení pro speciální úkoly z prosince 2019. Zjistili jsme, že obsahuje dvě nepojmenované chemikálie, které byly jednoduše uvedeny jako „Chemická kapalina UN1710“ a „Chemický prášek UN3439“, spolu s pokyny, jak je míchat. Autenticitu inventáře potvrdil další bývalý vysoce postavený důstojník pořádkové policie, který uvedl, že se pravděpodobně jedná o chemikálie přidávané do vodních děl.

Kód UN1710 bylo snadné identifikovat jako trichlorethylen (TCE), rozpouštědlo, které umožňuje rozpouštění jiných chemikálií ve vodě. Bylo tedy třeba zjistit, kterou chemikálii pomáhá rozpouštět. Kód UN3439 bylo mnohem těžší identifikovat, protože je to zastřešující kód pro celou řadu průmyslových chemikálií, z nichž všechny jsou nebezpečné. Jediná z nich, o které jsme zjistili, že byla kdy použita jako prostředek pro kontrolu davu, je brombenzylkyanid, známý také jako kamit. Tato látka byla vyvinuta Spojenci pro použití v první světové válce.

Profesor Christopher Holstege, světový expert na toxikologii a chemické zbraně, posoudil, zda shromážděné důkazy poukazují na to, že pravděpodobně použitou látkou je kamit. Na základě výsledků studie doktora Chakhunashviliho, svědectví obětí, policejního inventáře a Shergelashviliho popisu chemických testů profesor Holstege věří, že tomu tak je. Uvedl, že „na základě dostupných důkazů jsou klinické nálezy hlášené vystavenými osobami i jinými svědky konzistentní s brombenzylkyanidem.“ Vyloučil pravděpodobnost, že by příznaky byly způsobeny běžnějšími prostředky pro kontrolu davu, jako je CS plyn, který gruzínská pořádková policie loni také nasadila.

Profesor Holstege řekl, že přetrvávání klinických účinků není v souladu s typickými látkami používanými k rozhánění davu, jako je CS plyn. „Nikdy jsem neviděl kamit používaný v moderní společnosti. Kamit je výrazně dráždivý a jeho dráždivost přetrvává,“ řekl. Spekuloval, že byl použit, protože by sloužil jako silný odstrašující prostředek. „Udržel by lidi pryč na dlouhou dobu. Nemohli by se dekontaminovat. Museli by jít do nemocnice. Museli by opustit oblast. Pokud je tomu tak, že tato chemikálie byla znovu zavedena, je to skutečně mimořádně nebezpečné,“ dodal.

Kamit byl krátce používán jako prostředek pro kontrolu davu americkou policií po první světové válce, ale byl opuštěn po vynalezení bezpečnějších možností, jako je CS plyn. Podle mezinárodního práva mohou policejní síly používat chemikálie jako prostředky pro kontrolu davu, pokud jsou považovány za přiměřené a mají pouze krátkodobé účinky. Vzhledem k tomu, že jsou policii k dispozici bezpečnější a konvenčnější prostředky pro kontrolu davu, mohla by být zastaralá a účinnější látka klasifikována jako chemická zbraň, jak uvádějí odborníci na zbraně konzultovaní BBC.

Závěry jsou znepokojivé, uvedla zvláštní zpravodajka OSN pro mučení, Alice Edwards. Ta již dříve psala gruzínské vládě ohledně obvinění z policejního násilí a mučení během protestů. Nedostatek přísné regulace používání chemikálií ve vodních dělech je problém, který by ráda řešila. „Vede mě to k úvaze o tom, že je to experimentální zbraň. A populace by nikdy neměly být vystaveny experimentům. To je absolutně v rozporu s právem v oblasti lidských práv,“ zdůraznila. Trvala na tom, že jakýkoli účinek opatření pro kontrolu davu by měl být podle mezinárodního práva dočasný. Popsané příznaky jsou prý „nad rámec toho, co by bylo považováno za dočasné a přijatelné.“ Všechny takové případy by měly být vyšetřeny, a to i v rámci mučení nebo jiného špatného zacházení.

Gruzínské úřady označily naše zjištění za „hluboce frivolní“ a „absurdní“. Uvedly, že orgány činné v trestním řízení jednaly „v mezích zákona a ústavy“, když reagovaly na „nezákonné činy brutálních zločinců“. Velikost protestů na Rustaveliho třídě v Tbilisi sice poklesla od té doby, co vláda zvýšila pokuty a tresty vězení, ale jejich frekvence nikoli. Téměř každou noc po celý uplynulý rok demonstranti vyzývali k rezignaci vlády, kterou obviňují z manipulace voleb, stranění ruským zájmům a přijímání stále drastičtějších právních předpisů proti občanské společnosti. Vládnoucí strana Gruzínský sen popřela, že by vláda nebo čestný předseda strany, Bidzina Ivanishvili, byli proruští nebo sledovali ruské zájmy. Pro BBC uvedla, že legislativní změny za poslední rok slouží nejlepším zájmům „veřejného blaha“.

Související

Petr Fiala

Česko odmítá unijní klimatický cíl 2040. Vláda vyzývá k jeho přehodnocení

Česká vláda žádá přehodnocení klimatického cíle 2040, který v současné podobě považuje za příliš ambiciózní a málo realistický. Hledala proto podporu mezi dalšími členskými státy, aby se o klimatickém cíli vedla další komplexní jednání. O úspěšném vyjednávání informoval premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po středečním zasedání vlády. Kabinet také odsouhlasil finanční příspěvek Středočeskému kraji na výstavbu klíčových komunikací navazujících na budované nové úseky dálnice D3.

Více souvisejících

Gruzie Demonstrace demonstrace v Gruzii

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka

Světová zdravotnická organizace (WHO) připustila, že na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, kde v uplynulých dnech zemřeli tři lidé, mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka. Virus se obvykle šíří prostřednictvím hlodavců, avšak v tomto specifickém případě se odborníci domnívají, že k infekci mohlo dojít mezi osobami v „mimořádně blízkém kontaktu“. WHO zároveň zdůraznila, že celkové riziko pro širší veřejnost zůstává nízké.

před 1 hodinou

Vladimir Putin a Robert Fico

V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě se obejdou bez velkých jmen v řadách zahraničních hostů. V Evropské unii se nejvíce řeší účast slovenského premiéra Roberta Fica, který se má zároveň setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předseda slovenské vlády se ocitne i ve společnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 

před 2 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul

Osud keporkaka Timmyho, který se po týdnech strávených v mělkých vodách Baltského moře dočkal vytouženého vypuštění do Severního moře, zůstává nejasný a doprovázejí ho rostoucí obavy. Odborníci z Německého oceánografického muzea v úterý připustili, že zvíře s vysokou pravděpodobností nepřežilo. Tato zpráva vyvolala značné emoce u veřejnosti i vědecké komunity, která celou záchrannou misi od počátku bedlivě sledovala.

před 2 hodinami

Pete Hegseth

Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání

Navzdory opakovaným střetům v Hormuzském průlivu a rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem trvají špičky amerického Pentagonu na tom, že příměří z 8. dubna stále platí. Americký ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na tiskovém brífinku uvedli, že nynější íránské útoky zatím nedosáhly prahu, který by vyžadoval plné obnovení válečných operací.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Transatlantické obchodní vztahy procházejí další hlubokou krizí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od části přelomové dohody o clech, kterou uzavřel s lídry Evropské unie loni v létě ve Skotsku. Trump ostře zkritizoval Brusel za příliš pomalou ratifikaci ujednání a na sociální síti Truth Social oznámil, že zvýší cla na automobily a nákladní vozy dovážené z EU do Spojených států z nynějších 15 % na 25 %.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit

Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Moskva, Kreml

Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet

V ruské metropoli Moskvě a v druhém největším městě zemi, Petrohradu, došlo v úterý 5. května v ranních hodinách k rozsáhlým výpadkům mobilního internetu. Problémy zasáhly mnoho městských částí a potvrdili je nejen běžní uživatelé, ale i nezávislé zpravodajské kanály jako Astra či petrohradský server Fontanka. Výpadek se projevuje neschopností načíst webové stránky i v případech, kdy je signál sítě formálně dostupný.

před 7 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského

Předseda íránského parlamentu a hlavní vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf prohlásil, že v Hormuzském průlivu se začíná upevňovat nová rovnováha sil. Podle jeho vyjádření na sociální síti X je současný stav pro Spojené státy neudržitelný. Ghalibaf obvinil USA a jejich spojence, že porušováním příměří a zaváděním blokád ohrožují bezpečnost námořní dopravy a tranzit energií. Varoval také, že Írán se svými operacemi ještě ani pořádně nezačal.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

německá policie v akci

Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění

Německým Lipskem otřásla v pondělí odpoledne tragédie, která si vyžádala nejméně dva lidské životy a desítky zraněných. Do davu lidí v samotném centru města vjel vysokou rychlostí řidič v osobním automobilu typu SUV. Incident se odehrál v pěší zóně, která byla v té době plná nakupujících a návštěvníků kaváren užívajících si teplého jarního dne.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Moskva je před oslavami Dne vítězství každou noc pod ukrajinským útokem

Ruské hlavní město se v pondělí v brzkých ranních hodinách stalo terčem útoku ukrajinského dronu, který zasáhl luxusní výškovou obytnou budovu v jihozápadní části Moskvy. Nálet, který si nevyžádal žádné oběti na životech, způsobil viditelné škody na fasádě a v interiérech bytů. Jde o třetí noc v řadě, kdy byla Moskva pod útokem, a to jen několik dní před oslavami Dne vítězství 9. května.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

CNN: Putin čelí rostoucí paranoie. Chorobně se bojí atentátu

Ruský prezident Vladimir Putin čelí rostoucí paranoie z možného atentátu nebo vnitrostranického převratu. Podle uniklé zprávy evropských tajných služeb, na kterou se odkazují server Important Stories a stanice CNN, panují v Kremlu od začátku března vážné obavy z úniku citlivých informací a spiknutí uvnitř ruských politických a bezpečnostních elit. Putin se má obávat zejména útoku pomocí dronů, které by mohli zorganizovat lidé z jeho blízkého okolí.

včera

Tři mrtví, další mohou následovat. Co jsou hantaviry, které ohrožují cestující na výletní lodi?

Podezření na propuknutí nákazy hantavirem na výletní lodi MV Hondius uprostřed Atlantského oceánu si vyžádalo již tři oběti. Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí potvrdila úmrtí tří cestujících a jeden další potvrzený případ, přičemž nejméně jeden člověk zůstává v kritickém stavu v intenzivní péči v Jihoafrické republice. Úřady aktuálně prověřují dalších pět podezřelých případů mezi pasažéry.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy