BBC: Úřady v Gruzii použily proti demonstrantům chemickou látku z první světové války

Důkazy shromážděné BBC naznačují, že gruzínské úřady loni použily chemickou látku z éry první světové války k potlačení protivládních demonstrantů. Jeden z protestujících popsal pocit pálení po zasažení vodním dělem v hlavním městě Tbilisi, který se nedal ihned smýt. Demonstranti proti pozastavení snahy gruzínské vlády o vstup do Evropské unie si stěžovali i na další příznaky. Patřila mezi ně dušnost, kašel a zvracení, které přetrvávaly týdny.

Gela Khasaia, jeden z demonstrantů, uvedl, že po zásahu dělem ho kůže pálila. BBC hovořil s odborníky na chemické zbraně, informátory z gruzínské pořádkové policie a lékaři. Zjištěné důkazy poukazují na použití látky, kterou francouzská armáda nazvala „kamit“ (brombenzylkyanid). Gruzínské úřady označily závěry vyšetřování za „absurdní“ a uvedly, že policie jednala v souladu se zákonem v reakci na „nezákonné akce brutálních zločinců“.

Kamit byl nasazen Francií proti Německu během první světové války. Existuje jen málo dokumentace o jeho následném použití. Předpokládá se však, že byl stažen z oběhu někdy ve třicátých letech kvůli obavám z jeho dlouhotrvajících účinků. Jako náhrada byl použit CS plyn, často označovaný jako „slzný plyn“. Doktor Konstantine Chakhunashvili, pediatr, který se zúčastnil mnoha demonstrací a byl sám zasažen děly, popsal, že jeho kůže pálila několik dní a pocit nešel smýt. Ve skutečnosti, jak řekl, bylo „horší, když se ho snažil smýt“.

Doktor Chakhunashvili, který sám trpěl nežádoucími účinky z vodního děla, provedl studii příznaků u demonstrantů. Vyzval lidi, kteří byli zasaženi během prvního týdne protestů, jež začaly 28. listopadu 2024 kvůli pozastavení přístupových rozhovorů do EU, aby vyplnili dotazník. Ozvalo se mu téměř tři sta padesát lidí a téměř polovina z nich uvedla, že trpěla jedním nebo více vedlejšími účinky po dobu delší než třicet dní. Mezi tyto dlouhodobé příznaky patřily bolesti hlavy, únava, kašel, dušnost a zvracení. Jeho studie byla posouzena kolegy a přijata k publikaci v mezinárodním časopise Toxicology Reports. U šedesáti devíti dotazovaných doktor Chakhunashvili také zjistil „výrazně vyšší výskyt abnormalit“ v elektrických signálech srdce.

Zpráva doktora Chakhunashviliho se shodovala se závěrem místních novinářů, lékařů a organizací pro občanská práva, že vodní dělo muselo být obohaceno chemickou látkou. Vyzvali vládu, aby identifikovala, co bylo použito. Ministerstvo vnitra, které je zodpovědné za policii, to však odmítlo. Několik vysoce postavených informátorů spojených s Oddělením pro speciální úkoly, což je oficiální název gruzínské pořádkové policie, pomohlo BBC určit pravděpodobnou identitu této chemikálie.

Bývalý šéf zbrojního oddělení, Lasha Shergelashvili, věří, že jde o stejnou sloučeninu, kterou měl testovat pro použití ve vodních dělech v roce 2009. Účinky tohoto produktu se podle něj nepodobaly ničemu, co zažil dříve. Měl potíže s dýcháním, i když stál v blízkosti místa, kde byl nastříkán, a on ani jeho patnáct až dvacet kolegů, kteří s ním testovali, ho nemohli snadno smýt. Zjistili, že účinek neodezníval jako u běžného slzného plynu, a ani po omytí obličeje vodou a speciálním roztokem jedlé sody a vody, který byl připraven předem, nemohli volně dýchat.

Shergelashvili tvrdí, že na základě jeho testů nedoporučil použití této chemikálie. Přesto byla vozidla vodních děl touto látkou nabita a zůstalo tomu tak přinejmenším do roku 2022, kdy odešel ze zaměstnání a opustil zemi. Z Ukrajiny řekl BBC, že když sledoval záběry z loňských protestů, okamžitě pojal podezření, že demonstranti jsou vystaveni stejné chemikálii. Potvrdili mu to i kolegové, se kterými zůstal v kontaktu a kteří jsou stále ve službě. Další bývalý vysoce postavený policista potvrdil BBC, že látka, která byla naložena do vozidel vodních děl v době, kdy byl Shergelashvili ve funkci, je stejná sloučenina, jaká byla použita při protestech v listopadu a prosinci 2024.

Na otázku, zda by testovaný produkt mohl být pouze CS plyn, který dráždí oči, kůži a dýchací systém, ale jen dočasně, Shergelashvili odpověděl, že se zdál být mnohem silnější. Řekl, že jej nemůže s ničím srovnat a že byl „pravděpodobně desetkrát“ silnější než běžnější prostředky pro kontrolu davu. Uvedl příklad, že pokud se tato chemikálie rozlije na zem, nelze v dané oblasti zůstat po dobu dvou až tří dnů, i když se smyje vodou. Shergelashvili nezná název chemikálie, kterou měl testovat.

BBC se však podařilo získat kopii inventáře Oddělení pro speciální úkoly z prosince 2019. Zjistili jsme, že obsahuje dvě nepojmenované chemikálie, které byly jednoduše uvedeny jako „Chemická kapalina UN1710“ a „Chemický prášek UN3439“, spolu s pokyny, jak je míchat. Autenticitu inventáře potvrdil další bývalý vysoce postavený důstojník pořádkové policie, který uvedl, že se pravděpodobně jedná o chemikálie přidávané do vodních děl.

Kód UN1710 bylo snadné identifikovat jako trichlorethylen (TCE), rozpouštědlo, které umožňuje rozpouštění jiných chemikálií ve vodě. Bylo tedy třeba zjistit, kterou chemikálii pomáhá rozpouštět. Kód UN3439 bylo mnohem těžší identifikovat, protože je to zastřešující kód pro celou řadu průmyslových chemikálií, z nichž všechny jsou nebezpečné. Jediná z nich, o které jsme zjistili, že byla kdy použita jako prostředek pro kontrolu davu, je brombenzylkyanid, známý také jako kamit. Tato látka byla vyvinuta Spojenci pro použití v první světové válce.

Profesor Christopher Holstege, světový expert na toxikologii a chemické zbraně, posoudil, zda shromážděné důkazy poukazují na to, že pravděpodobně použitou látkou je kamit. Na základě výsledků studie doktora Chakhunashviliho, svědectví obětí, policejního inventáře a Shergelashviliho popisu chemických testů profesor Holstege věří, že tomu tak je. Uvedl, že „na základě dostupných důkazů jsou klinické nálezy hlášené vystavenými osobami i jinými svědky konzistentní s brombenzylkyanidem.“ Vyloučil pravděpodobnost, že by příznaky byly způsobeny běžnějšími prostředky pro kontrolu davu, jako je CS plyn, který gruzínská pořádková policie loni také nasadila.

Profesor Holstege řekl, že přetrvávání klinických účinků není v souladu s typickými látkami používanými k rozhánění davu, jako je CS plyn. „Nikdy jsem neviděl kamit používaný v moderní společnosti. Kamit je výrazně dráždivý a jeho dráždivost přetrvává,“ řekl. Spekuloval, že byl použit, protože by sloužil jako silný odstrašující prostředek. „Udržel by lidi pryč na dlouhou dobu. Nemohli by se dekontaminovat. Museli by jít do nemocnice. Museli by opustit oblast. Pokud je tomu tak, že tato chemikálie byla znovu zavedena, je to skutečně mimořádně nebezpečné,“ dodal.

Kamit byl krátce používán jako prostředek pro kontrolu davu americkou policií po první světové válce, ale byl opuštěn po vynalezení bezpečnějších možností, jako je CS plyn. Podle mezinárodního práva mohou policejní síly používat chemikálie jako prostředky pro kontrolu davu, pokud jsou považovány za přiměřené a mají pouze krátkodobé účinky. Vzhledem k tomu, že jsou policii k dispozici bezpečnější a konvenčnější prostředky pro kontrolu davu, mohla by být zastaralá a účinnější látka klasifikována jako chemická zbraň, jak uvádějí odborníci na zbraně konzultovaní BBC.

Závěry jsou znepokojivé, uvedla zvláštní zpravodajka OSN pro mučení, Alice Edwards. Ta již dříve psala gruzínské vládě ohledně obvinění z policejního násilí a mučení během protestů. Nedostatek přísné regulace používání chemikálií ve vodních dělech je problém, který by ráda řešila. „Vede mě to k úvaze o tom, že je to experimentální zbraň. A populace by nikdy neměly být vystaveny experimentům. To je absolutně v rozporu s právem v oblasti lidských práv,“ zdůraznila. Trvala na tom, že jakýkoli účinek opatření pro kontrolu davu by měl být podle mezinárodního práva dočasný. Popsané příznaky jsou prý „nad rámec toho, co by bylo považováno za dočasné a přijatelné.“ Všechny takové případy by měly být vyšetřeny, a to i v rámci mučení nebo jiného špatného zacházení.

Gruzínské úřady označily naše zjištění za „hluboce frivolní“ a „absurdní“. Uvedly, že orgány činné v trestním řízení jednaly „v mezích zákona a ústavy“, když reagovaly na „nezákonné činy brutálních zločinců“. Velikost protestů na Rustaveliho třídě v Tbilisi sice poklesla od té doby, co vláda zvýšila pokuty a tresty vězení, ale jejich frekvence nikoli. Téměř každou noc po celý uplynulý rok demonstranti vyzývali k rezignaci vlády, kterou obviňují z manipulace voleb, stranění ruským zájmům a přijímání stále drastičtějších právních předpisů proti občanské společnosti. Vládnoucí strana Gruzínský sen popřela, že by vláda nebo čestný předseda strany, Bidzina Ivanishvili, byli proruští nebo sledovali ruské zájmy. Pro BBC uvedla, že legislativní změny za poslední rok slouží nejlepším zájmům „veřejného blaha“.

Související

Petr Fiala

Česko odmítá unijní klimatický cíl 2040. Vláda vyzývá k jeho přehodnocení

Česká vláda žádá přehodnocení klimatického cíle 2040, který v současné podobě považuje za příliš ambiciózní a málo realistický. Hledala proto podporu mezi dalšími členskými státy, aby se o klimatickém cíli vedla další komplexní jednání. O úspěšném vyjednávání informoval premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po středečním zasedání vlády. Kabinet také odsouhlasil finanční příspěvek Středočeskému kraji na výstavbu klíčových komunikací navazujících na budované nové úseky dálnice D3.

Více souvisejících

Gruzie Demonstrace demonstrace v Gruzii

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 8 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 11 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Předpověď počasí slibuje poslední déšť před tropickou epizodou

Začíná týden na přelomu července a srpna, od kterého se zejména očekává návrat tropického počasí. Dnešek tomu ale ještě nasvědčovat nebude. Místy se totiž má hodit i deštník, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy