BBC: Úřady v Gruzii použily proti demonstrantům chemickou látku z první světové války

Důkazy shromážděné BBC naznačují, že gruzínské úřady loni použily chemickou látku z éry první světové války k potlačení protivládních demonstrantů. Jeden z protestujících popsal pocit pálení po zasažení vodním dělem v hlavním městě Tbilisi, který se nedal ihned smýt. Demonstranti proti pozastavení snahy gruzínské vlády o vstup do Evropské unie si stěžovali i na další příznaky. Patřila mezi ně dušnost, kašel a zvracení, které přetrvávaly týdny.

Gela Khasaia, jeden z demonstrantů, uvedl, že po zásahu dělem ho kůže pálila. BBC hovořil s odborníky na chemické zbraně, informátory z gruzínské pořádkové policie a lékaři. Zjištěné důkazy poukazují na použití látky, kterou francouzská armáda nazvala „kamit“ (brombenzylkyanid). Gruzínské úřady označily závěry vyšetřování za „absurdní“ a uvedly, že policie jednala v souladu se zákonem v reakci na „nezákonné akce brutálních zločinců“.

Kamit byl nasazen Francií proti Německu během první světové války. Existuje jen málo dokumentace o jeho následném použití. Předpokládá se však, že byl stažen z oběhu někdy ve třicátých letech kvůli obavám z jeho dlouhotrvajících účinků. Jako náhrada byl použit CS plyn, často označovaný jako „slzný plyn“. Doktor Konstantine Chakhunashvili, pediatr, který se zúčastnil mnoha demonstrací a byl sám zasažen děly, popsal, že jeho kůže pálila několik dní a pocit nešel smýt. Ve skutečnosti, jak řekl, bylo „horší, když se ho snažil smýt“.

Doktor Chakhunashvili, který sám trpěl nežádoucími účinky z vodního děla, provedl studii příznaků u demonstrantů. Vyzval lidi, kteří byli zasaženi během prvního týdne protestů, jež začaly 28. listopadu 2024 kvůli pozastavení přístupových rozhovorů do EU, aby vyplnili dotazník. Ozvalo se mu téměř tři sta padesát lidí a téměř polovina z nich uvedla, že trpěla jedním nebo více vedlejšími účinky po dobu delší než třicet dní. Mezi tyto dlouhodobé příznaky patřily bolesti hlavy, únava, kašel, dušnost a zvracení. Jeho studie byla posouzena kolegy a přijata k publikaci v mezinárodním časopise Toxicology Reports. U šedesáti devíti dotazovaných doktor Chakhunashvili také zjistil „výrazně vyšší výskyt abnormalit“ v elektrických signálech srdce.

Zpráva doktora Chakhunashviliho se shodovala se závěrem místních novinářů, lékařů a organizací pro občanská práva, že vodní dělo muselo být obohaceno chemickou látkou. Vyzvali vládu, aby identifikovala, co bylo použito. Ministerstvo vnitra, které je zodpovědné za policii, to však odmítlo. Několik vysoce postavených informátorů spojených s Oddělením pro speciální úkoly, což je oficiální název gruzínské pořádkové policie, pomohlo BBC určit pravděpodobnou identitu této chemikálie.

Bývalý šéf zbrojního oddělení, Lasha Shergelashvili, věří, že jde o stejnou sloučeninu, kterou měl testovat pro použití ve vodních dělech v roce 2009. Účinky tohoto produktu se podle něj nepodobaly ničemu, co zažil dříve. Měl potíže s dýcháním, i když stál v blízkosti místa, kde byl nastříkán, a on ani jeho patnáct až dvacet kolegů, kteří s ním testovali, ho nemohli snadno smýt. Zjistili, že účinek neodezníval jako u běžného slzného plynu, a ani po omytí obličeje vodou a speciálním roztokem jedlé sody a vody, který byl připraven předem, nemohli volně dýchat.

Shergelashvili tvrdí, že na základě jeho testů nedoporučil použití této chemikálie. Přesto byla vozidla vodních děl touto látkou nabita a zůstalo tomu tak přinejmenším do roku 2022, kdy odešel ze zaměstnání a opustil zemi. Z Ukrajiny řekl BBC, že když sledoval záběry z loňských protestů, okamžitě pojal podezření, že demonstranti jsou vystaveni stejné chemikálii. Potvrdili mu to i kolegové, se kterými zůstal v kontaktu a kteří jsou stále ve službě. Další bývalý vysoce postavený policista potvrdil BBC, že látka, která byla naložena do vozidel vodních děl v době, kdy byl Shergelashvili ve funkci, je stejná sloučenina, jaká byla použita při protestech v listopadu a prosinci 2024.

Na otázku, zda by testovaný produkt mohl být pouze CS plyn, který dráždí oči, kůži a dýchací systém, ale jen dočasně, Shergelashvili odpověděl, že se zdál být mnohem silnější. Řekl, že jej nemůže s ničím srovnat a že byl „pravděpodobně desetkrát“ silnější než běžnější prostředky pro kontrolu davu. Uvedl příklad, že pokud se tato chemikálie rozlije na zem, nelze v dané oblasti zůstat po dobu dvou až tří dnů, i když se smyje vodou. Shergelashvili nezná název chemikálie, kterou měl testovat.

BBC se však podařilo získat kopii inventáře Oddělení pro speciální úkoly z prosince 2019. Zjistili jsme, že obsahuje dvě nepojmenované chemikálie, které byly jednoduše uvedeny jako „Chemická kapalina UN1710“ a „Chemický prášek UN3439“, spolu s pokyny, jak je míchat. Autenticitu inventáře potvrdil další bývalý vysoce postavený důstojník pořádkové policie, který uvedl, že se pravděpodobně jedná o chemikálie přidávané do vodních děl.

Kód UN1710 bylo snadné identifikovat jako trichlorethylen (TCE), rozpouštědlo, které umožňuje rozpouštění jiných chemikálií ve vodě. Bylo tedy třeba zjistit, kterou chemikálii pomáhá rozpouštět. Kód UN3439 bylo mnohem těžší identifikovat, protože je to zastřešující kód pro celou řadu průmyslových chemikálií, z nichž všechny jsou nebezpečné. Jediná z nich, o které jsme zjistili, že byla kdy použita jako prostředek pro kontrolu davu, je brombenzylkyanid, známý také jako kamit. Tato látka byla vyvinuta Spojenci pro použití v první světové válce.

Profesor Christopher Holstege, světový expert na toxikologii a chemické zbraně, posoudil, zda shromážděné důkazy poukazují na to, že pravděpodobně použitou látkou je kamit. Na základě výsledků studie doktora Chakhunashviliho, svědectví obětí, policejního inventáře a Shergelashviliho popisu chemických testů profesor Holstege věří, že tomu tak je. Uvedl, že „na základě dostupných důkazů jsou klinické nálezy hlášené vystavenými osobami i jinými svědky konzistentní s brombenzylkyanidem.“ Vyloučil pravděpodobnost, že by příznaky byly způsobeny běžnějšími prostředky pro kontrolu davu, jako je CS plyn, který gruzínská pořádková policie loni také nasadila.

Profesor Holstege řekl, že přetrvávání klinických účinků není v souladu s typickými látkami používanými k rozhánění davu, jako je CS plyn. „Nikdy jsem neviděl kamit používaný v moderní společnosti. Kamit je výrazně dráždivý a jeho dráždivost přetrvává,“ řekl. Spekuloval, že byl použit, protože by sloužil jako silný odstrašující prostředek. „Udržel by lidi pryč na dlouhou dobu. Nemohli by se dekontaminovat. Museli by jít do nemocnice. Museli by opustit oblast. Pokud je tomu tak, že tato chemikálie byla znovu zavedena, je to skutečně mimořádně nebezpečné,“ dodal.

Kamit byl krátce používán jako prostředek pro kontrolu davu americkou policií po první světové válce, ale byl opuštěn po vynalezení bezpečnějších možností, jako je CS plyn. Podle mezinárodního práva mohou policejní síly používat chemikálie jako prostředky pro kontrolu davu, pokud jsou považovány za přiměřené a mají pouze krátkodobé účinky. Vzhledem k tomu, že jsou policii k dispozici bezpečnější a konvenčnější prostředky pro kontrolu davu, mohla by být zastaralá a účinnější látka klasifikována jako chemická zbraň, jak uvádějí odborníci na zbraně konzultovaní BBC.

Závěry jsou znepokojivé, uvedla zvláštní zpravodajka OSN pro mučení, Alice Edwards. Ta již dříve psala gruzínské vládě ohledně obvinění z policejního násilí a mučení během protestů. Nedostatek přísné regulace používání chemikálií ve vodních dělech je problém, který by ráda řešila. „Vede mě to k úvaze o tom, že je to experimentální zbraň. A populace by nikdy neměly být vystaveny experimentům. To je absolutně v rozporu s právem v oblasti lidských práv,“ zdůraznila. Trvala na tom, že jakýkoli účinek opatření pro kontrolu davu by měl být podle mezinárodního práva dočasný. Popsané příznaky jsou prý „nad rámec toho, co by bylo považováno za dočasné a přijatelné.“ Všechny takové případy by měly být vyšetřeny, a to i v rámci mučení nebo jiného špatného zacházení.

Gruzínské úřady označily naše zjištění za „hluboce frivolní“ a „absurdní“. Uvedly, že orgány činné v trestním řízení jednaly „v mezích zákona a ústavy“, když reagovaly na „nezákonné činy brutálních zločinců“. Velikost protestů na Rustaveliho třídě v Tbilisi sice poklesla od té doby, co vláda zvýšila pokuty a tresty vězení, ale jejich frekvence nikoli. Téměř každou noc po celý uplynulý rok demonstranti vyzývali k rezignaci vlády, kterou obviňují z manipulace voleb, stranění ruským zájmům a přijímání stále drastičtějších právních předpisů proti občanské společnosti. Vládnoucí strana Gruzínský sen popřela, že by vláda nebo čestný předseda strany, Bidzina Ivanishvili, byli proruští nebo sledovali ruské zájmy. Pro BBC uvedla, že legislativní změny za poslední rok slouží nejlepším zájmům „veřejného blaha“.

Související

Petr Fiala

Česko odmítá unijní klimatický cíl 2040. Vláda vyzývá k jeho přehodnocení

Česká vláda žádá přehodnocení klimatického cíle 2040, který v současné podobě považuje za příliš ambiciózní a málo realistický. Hledala proto podporu mezi dalšími členskými státy, aby se o klimatickém cíli vedla další komplexní jednání. O úspěšném vyjednávání informoval premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po středečním zasedání vlády. Kabinet také odsouhlasil finanční příspěvek Středočeskému kraji na výstavbu klíčových komunikací navazujících na budované nové úseky dálnice D3.

Více souvisejících

Gruzie Demonstrace demonstrace v Gruzii

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Evropská unie

EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví

Evropská unie se sice připravuje na novou éru bez Viktora Orbána, ale jeden z jeho výrazných odkazů v Bruselu pravděpodobně zůstane. Maďarský eurokomisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivér Várhelyi má podle všeho svou pozici jistou, a to i přes nedávnou drtivou porážku hnutí Fidesz v maďarských volbách. Přestože je Várhelyi považován za loajálního spojence odcházejícího premiéra, jeho profesionální pověst technokrata a zavedené unijní tradice mu v tuto chvíli poskytují silnou ochranu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele

Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně okomentoval osobu nového vítěze maďarských voleb Magyara Pétera. Poté, co strana Tisza dosáhla v parlamentních volbách 12. dubna drtivého vítězství se ziskem ústavní většiny, se pozornost upřela na to, jak na tuto zásadní změnu zareaguje Bílý dům, který doposud udržoval velmi nadstandardní vztahy s odcházejícím Viktorem Orbánem.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO

Americký prezident Donald Trump pokračuje v ostrém verbálním střetu s papežem Lvem, který vyvolal jeho nesouhlasný postoj k probíhajícímu válečnému konfliktu v Íránu. Trump využil svou sociální síť Truth Social k tomu, aby své předchozí kritické výpady ještě více zdůraznil. Navzdory tomu, že jeho dřívější útoky na hlavu katolické církve vyvolaly vlnu nevole mezi věřícími i mezinárodními diplomaty, prezident nejeví žádné známky ochoty k omluvě.

před 4 hodinami

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.

před 5 hodinami

Petr Macinka

Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zastupující hnutí Motoristé sobě, v noci na středu nečekaně zveřejnil na svém facebookovém profilu videozáznam. Jedná se o rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem původně pořídila Anežka Vrbicová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu. Macinka k příspěvku připojil také ostrý komentář zaměřený proti opozičním politikům, novinářům i skupině lidí, kterou označuje jako pražskou kavárnu.

před 7 hodinami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

Nebezpečný precedent. OSN reaguje na americkou námořní blokádu

Mezinárodní námořní organizace, která spadá pod OSN, poprvé reagovala na americkou blokádu Hormuzského průlivu. Podle zástupců organizace nemá žádná země na světě právo blokovat lodě v průlivech, které slouží k mezinárodní dopravě. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy