BBC: Úřady v Gruzii použily proti demonstrantům chemickou látku z první světové války

Důkazy shromážděné BBC naznačují, že gruzínské úřady loni použily chemickou látku z éry první světové války k potlačení protivládních demonstrantů. Jeden z protestujících popsal pocit pálení po zasažení vodním dělem v hlavním městě Tbilisi, který se nedal ihned smýt. Demonstranti proti pozastavení snahy gruzínské vlády o vstup do Evropské unie si stěžovali i na další příznaky. Patřila mezi ně dušnost, kašel a zvracení, které přetrvávaly týdny.

Gela Khasaia, jeden z demonstrantů, uvedl, že po zásahu dělem ho kůže pálila. BBC hovořil s odborníky na chemické zbraně, informátory z gruzínské pořádkové policie a lékaři. Zjištěné důkazy poukazují na použití látky, kterou francouzská armáda nazvala „kamit“ (brombenzylkyanid). Gruzínské úřady označily závěry vyšetřování za „absurdní“ a uvedly, že policie jednala v souladu se zákonem v reakci na „nezákonné akce brutálních zločinců“.

Kamit byl nasazen Francií proti Německu během první světové války. Existuje jen málo dokumentace o jeho následném použití. Předpokládá se však, že byl stažen z oběhu někdy ve třicátých letech kvůli obavám z jeho dlouhotrvajících účinků. Jako náhrada byl použit CS plyn, často označovaný jako „slzný plyn“. Doktor Konstantine Chakhunashvili, pediatr, který se zúčastnil mnoha demonstrací a byl sám zasažen děly, popsal, že jeho kůže pálila několik dní a pocit nešel smýt. Ve skutečnosti, jak řekl, bylo „horší, když se ho snažil smýt“.

Doktor Chakhunashvili, který sám trpěl nežádoucími účinky z vodního děla, provedl studii příznaků u demonstrantů. Vyzval lidi, kteří byli zasaženi během prvního týdne protestů, jež začaly 28. listopadu 2024 kvůli pozastavení přístupových rozhovorů do EU, aby vyplnili dotazník. Ozvalo se mu téměř tři sta padesát lidí a téměř polovina z nich uvedla, že trpěla jedním nebo více vedlejšími účinky po dobu delší než třicet dní. Mezi tyto dlouhodobé příznaky patřily bolesti hlavy, únava, kašel, dušnost a zvracení. Jeho studie byla posouzena kolegy a přijata k publikaci v mezinárodním časopise Toxicology Reports. U šedesáti devíti dotazovaných doktor Chakhunashvili také zjistil „výrazně vyšší výskyt abnormalit“ v elektrických signálech srdce.

Zpráva doktora Chakhunashviliho se shodovala se závěrem místních novinářů, lékařů a organizací pro občanská práva, že vodní dělo muselo být obohaceno chemickou látkou. Vyzvali vládu, aby identifikovala, co bylo použito. Ministerstvo vnitra, které je zodpovědné za policii, to však odmítlo. Několik vysoce postavených informátorů spojených s Oddělením pro speciální úkoly, což je oficiální název gruzínské pořádkové policie, pomohlo BBC určit pravděpodobnou identitu této chemikálie.

Bývalý šéf zbrojního oddělení, Lasha Shergelashvili, věří, že jde o stejnou sloučeninu, kterou měl testovat pro použití ve vodních dělech v roce 2009. Účinky tohoto produktu se podle něj nepodobaly ničemu, co zažil dříve. Měl potíže s dýcháním, i když stál v blízkosti místa, kde byl nastříkán, a on ani jeho patnáct až dvacet kolegů, kteří s ním testovali, ho nemohli snadno smýt. Zjistili, že účinek neodezníval jako u běžného slzného plynu, a ani po omytí obličeje vodou a speciálním roztokem jedlé sody a vody, který byl připraven předem, nemohli volně dýchat.

Shergelashvili tvrdí, že na základě jeho testů nedoporučil použití této chemikálie. Přesto byla vozidla vodních děl touto látkou nabita a zůstalo tomu tak přinejmenším do roku 2022, kdy odešel ze zaměstnání a opustil zemi. Z Ukrajiny řekl BBC, že když sledoval záběry z loňských protestů, okamžitě pojal podezření, že demonstranti jsou vystaveni stejné chemikálii. Potvrdili mu to i kolegové, se kterými zůstal v kontaktu a kteří jsou stále ve službě. Další bývalý vysoce postavený policista potvrdil BBC, že látka, která byla naložena do vozidel vodních děl v době, kdy byl Shergelashvili ve funkci, je stejná sloučenina, jaká byla použita při protestech v listopadu a prosinci 2024.

Na otázku, zda by testovaný produkt mohl být pouze CS plyn, který dráždí oči, kůži a dýchací systém, ale jen dočasně, Shergelashvili odpověděl, že se zdál být mnohem silnější. Řekl, že jej nemůže s ničím srovnat a že byl „pravděpodobně desetkrát“ silnější než běžnější prostředky pro kontrolu davu. Uvedl příklad, že pokud se tato chemikálie rozlije na zem, nelze v dané oblasti zůstat po dobu dvou až tří dnů, i když se smyje vodou. Shergelashvili nezná název chemikálie, kterou měl testovat.

BBC se však podařilo získat kopii inventáře Oddělení pro speciální úkoly z prosince 2019. Zjistili jsme, že obsahuje dvě nepojmenované chemikálie, které byly jednoduše uvedeny jako „Chemická kapalina UN1710“ a „Chemický prášek UN3439“, spolu s pokyny, jak je míchat. Autenticitu inventáře potvrdil další bývalý vysoce postavený důstojník pořádkové policie, který uvedl, že se pravděpodobně jedná o chemikálie přidávané do vodních děl.

Kód UN1710 bylo snadné identifikovat jako trichlorethylen (TCE), rozpouštědlo, které umožňuje rozpouštění jiných chemikálií ve vodě. Bylo tedy třeba zjistit, kterou chemikálii pomáhá rozpouštět. Kód UN3439 bylo mnohem těžší identifikovat, protože je to zastřešující kód pro celou řadu průmyslových chemikálií, z nichž všechny jsou nebezpečné. Jediná z nich, o které jsme zjistili, že byla kdy použita jako prostředek pro kontrolu davu, je brombenzylkyanid, známý také jako kamit. Tato látka byla vyvinuta Spojenci pro použití v první světové válce.

Profesor Christopher Holstege, světový expert na toxikologii a chemické zbraně, posoudil, zda shromážděné důkazy poukazují na to, že pravděpodobně použitou látkou je kamit. Na základě výsledků studie doktora Chakhunashviliho, svědectví obětí, policejního inventáře a Shergelashviliho popisu chemických testů profesor Holstege věří, že tomu tak je. Uvedl, že „na základě dostupných důkazů jsou klinické nálezy hlášené vystavenými osobami i jinými svědky konzistentní s brombenzylkyanidem.“ Vyloučil pravděpodobnost, že by příznaky byly způsobeny běžnějšími prostředky pro kontrolu davu, jako je CS plyn, který gruzínská pořádková policie loni také nasadila.

Profesor Holstege řekl, že přetrvávání klinických účinků není v souladu s typickými látkami používanými k rozhánění davu, jako je CS plyn. „Nikdy jsem neviděl kamit používaný v moderní společnosti. Kamit je výrazně dráždivý a jeho dráždivost přetrvává,“ řekl. Spekuloval, že byl použit, protože by sloužil jako silný odstrašující prostředek. „Udržel by lidi pryč na dlouhou dobu. Nemohli by se dekontaminovat. Museli by jít do nemocnice. Museli by opustit oblast. Pokud je tomu tak, že tato chemikálie byla znovu zavedena, je to skutečně mimořádně nebezpečné,“ dodal.

Kamit byl krátce používán jako prostředek pro kontrolu davu americkou policií po první světové válce, ale byl opuštěn po vynalezení bezpečnějších možností, jako je CS plyn. Podle mezinárodního práva mohou policejní síly používat chemikálie jako prostředky pro kontrolu davu, pokud jsou považovány za přiměřené a mají pouze krátkodobé účinky. Vzhledem k tomu, že jsou policii k dispozici bezpečnější a konvenčnější prostředky pro kontrolu davu, mohla by být zastaralá a účinnější látka klasifikována jako chemická zbraň, jak uvádějí odborníci na zbraně konzultovaní BBC.

Závěry jsou znepokojivé, uvedla zvláštní zpravodajka OSN pro mučení, Alice Edwards. Ta již dříve psala gruzínské vládě ohledně obvinění z policejního násilí a mučení během protestů. Nedostatek přísné regulace používání chemikálií ve vodních dělech je problém, který by ráda řešila. „Vede mě to k úvaze o tom, že je to experimentální zbraň. A populace by nikdy neměly být vystaveny experimentům. To je absolutně v rozporu s právem v oblasti lidských práv,“ zdůraznila. Trvala na tom, že jakýkoli účinek opatření pro kontrolu davu by měl být podle mezinárodního práva dočasný. Popsané příznaky jsou prý „nad rámec toho, co by bylo považováno za dočasné a přijatelné.“ Všechny takové případy by měly být vyšetřeny, a to i v rámci mučení nebo jiného špatného zacházení.

Gruzínské úřady označily naše zjištění za „hluboce frivolní“ a „absurdní“. Uvedly, že orgány činné v trestním řízení jednaly „v mezích zákona a ústavy“, když reagovaly na „nezákonné činy brutálních zločinců“. Velikost protestů na Rustaveliho třídě v Tbilisi sice poklesla od té doby, co vláda zvýšila pokuty a tresty vězení, ale jejich frekvence nikoli. Téměř každou noc po celý uplynulý rok demonstranti vyzývali k rezignaci vlády, kterou obviňují z manipulace voleb, stranění ruským zájmům a přijímání stále drastičtějších právních předpisů proti občanské společnosti. Vládnoucí strana Gruzínský sen popřela, že by vláda nebo čestný předseda strany, Bidzina Ivanishvili, byli proruští nebo sledovali ruské zájmy. Pro BBC uvedla, že legislativní změny za poslední rok slouží nejlepším zájmům „veřejného blaha“.

Související

Petr Fiala

Česko odmítá unijní klimatický cíl 2040. Vláda vyzývá k jeho přehodnocení

Česká vláda žádá přehodnocení klimatického cíle 2040, který v současné podobě považuje za příliš ambiciózní a málo realistický. Hledala proto podporu mezi dalšími členskými státy, aby se o klimatickém cíli vedla další komplexní jednání. O úspěšném vyjednávání informoval premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po středečním zasedání vlády. Kabinet také odsouhlasil finanční příspěvek Středočeskému kraji na výstavbu klíčových komunikací navazujících na budované nové úseky dálnice D3.

Více souvisejících

Gruzie Demonstrace demonstrace v Gruzii

Aktuálně se děje

před 22 minutami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

před 1 hodinou

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 2 hodinami

Donald Trump

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

před 4 hodinami

Česko pokryla ledovka

Mrazivé počasí neskončilo. Teploty budou do konce týdne klesat

Předpověď počasí na nadcházející dny nepotěší řidiče ani příznivce slunečného počasí. Dnešek se ponese ve znamení zatažené oblohy a místy se objeví mlhy, které mohou být i mrznoucí. V severní polovině území se očekává déšť, přičemž na severní Moravě hrozí tvorba nebezpečné ledovky. Teploty se budou pohybovat nejčastěji mezi -1 a +4 °C, ale jihozápad Čech a části Slezska se mohou těšit až na 6 °C.

včera

Poslanecká sněmovna

Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek

Jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše, kterou tvoří koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, bude pokračovat třetím dnem. Ani dnes, po dvou dnech jednání, se k němu poslanci nedostali. Přestože má vládní tábor v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, opozice se rozhodla proces maximálně protáhnout a zpestřit ho nezvyklými performance. Samotné hlasování se tak očekává nejdříve během čtvrtka, jelikož řečniště stále okupují kritici nového kabinetu.

včera

Marco Rubio

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku

Spojené státy začaly omezovat počet svých pracovníků na letecké základně Al-Udeid v Kataru. Podle informací stanice CBS News, kterou citovala i BBC, označili američtí představitelé tento krok za „preventivní opatření“. Katarská vláda ve svém oficiálním prohlášení potvrdila, že k redukci personálu dochází v přímé reakci na současné extrémní napětí v regionu. Al-Udeid je přitom největším vojenským objektem USA na Blízkém východě a domovem pro zhruba 10 tisíc amerických vojáků.

včera

Ukrajina

Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského

Ukrajinská politická scéna zažívá další otřes. Protikorupční vyšetřovatelé obvinili Julii Tymošenkovou, někdejší premiérku a ikonu Oranžové revoluce, z organizování rozsáhlého systému úplatků. Tymošenková měla podle vyšetřovatelů platit poslancům, včetně členů vládní strany prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hlasovali v souladu s jejími zájmy a podkopávali tak hlavu státu.

včera

Prezident Trump

Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska

Prezident USA Donald Trump se nechal slyšet, že grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena vůbec nezná a nic o něm neví. Reagoval tak na Nielsenovo prohlášení, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi USA a Dánskem, volí jednoznačně Dánsko. Trump k tomu dodal, že ačkoliv premiéra nezná, jeho postoj pro něj bude „velkým problémem“.

včera

Poslanecká sněmovna

Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

V Poslanecké sněmovně dnes vrcholí klíčové jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů předstoupil před poslance s ambiciózním programem, který má podle premiéra udělat z České republiky „nejlepší místo na planetě“. Opozice ale hovoří o armagedonu.

včera

Prezident Trump

Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.

včera

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

včera

Donald Trump

Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům

Americký prezident Donald Trump vyslal dosud nejzřetelnější signál, že by mohl přistoupit k vojenské akci proti teokratickému režimu v Teheránu. Reaguje tak na zprávy o brutálním potlačování demonstrací, které si podle posledních odhadů vyžádalo životy až dvou tisíc lidí. Trump prostřednictvím své sítě Truth Social vyzval íránské vlastence, aby vytrvali v protestech a začali přebírat kontrolu nad vládními institucemi. Svůj vzkaz zakončil příslibem, že „pomoc je již na cestě“.

včera

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

včera

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy