Výkonná ředitelka Dětského fondu OSN (UNICEF) Catherine Russellová utrpěla ve středu zranění při autonehodě, k níž došlo během její cesty do Pásma Gazy. Nehoda se odehrála na území Egypta cestou k hraničnímu přechodu Rafah. Oznámil to mluvčí OSN Stéphane Dujarric.
"Vozidlo, kterým cestovala, se převrátilo na bok," řekl Dujarric. Ředitelka UNICEF i přes nehodu pokračovala v cestě do Pásma Gazy. Zdravotníci jí však doporučili, aby vyhledala lékařskou pomoc a zranění si nechala ošetřit, proto svou cestu zkrátila.
Stihla však navštívit nemocnici ve městě Chán Júnis na jihu této palestinské enklávy, kde se setkala s dětmi, jejich rodinami a pracovníky UNICEF. Během návštěvy vyzvala k "okamžitému humanitárnímu příměří " a umožnění poskytování pomoci do Gazy bez omezení.
Dodala, že "na novorozeneckém oddělení v nemocnici se miminka držela při životě v inkubátorech, zatímco se lékaři obávali, jestli dokáží udržet přístroje v chodu bez paliva".
"Mnoho dětí je pohřešovaných a předpokládá se, že jsou pohřbeny pod troskami zřícených budov a domů, což je tragický výsledek použití výbušných zbraní v obydlených oblastech," dodala s tím, že se obě strany konfliktu dopouštějí vážného násilí na dětech.
Russellová už dříve tento týden označila situaci v Pásmu Gazy za katastrofální a zdůraznila, že pro zhruba milion dětí žijících v této oblasti není bezpečno v žádné její části. Po návštěvě této oblasti opět vyzvala k okamžitému humanitárnímu příměří, propuštění dětí unesených Hamásem, zajištění bezpečné práce humanitárních pracovníků a k ochraně dětí v souladu s mezinárodním humanitárním právem.
V prohlášení uvedla, že obě strany konfliktu vážně porušují práva dětí, včetně zabíjení, mrzačení, únosů, útoků na školy a nemocnice a odmítání přístupu k humanitární pomoci. Russellová odsoudila tyto činy a zdůraznila, že mnoho dětí je pohřešováno, přičemž jsou zřejmě uvězněny pod troskami zničených domů, což považuje za tragický důsledek používání bomb v obydlených oblastech.
Šéfka UNICEF rovněž upozornila na přeplněné tábory, kde žijí masy lidí, včetně pracovníků UNICEF, s omezeným přístupem k vodě a potravinám. Tato situace vytváří podmínky pro rychlé šíření infekčních nemocí kvůli nedostatečným hygienickým podmínkám. Světová zdravotnická organizace minulý týden varovala, že v Gaze se šíří plané neštovice a průjmy.
Russellová prezentovala údaje palestinské strany, které nelze nezávisle ověřit. Tvrdí ale, že od začátku izraelského bombardování v Gaze bylo prokazatelně zabito více než 4600 dětí a téměř 9000 jich bylo zraněno. Celkový počet obětí od 7. října je podle těchto údajů přes 11 000, včetně asi tří tisíc žen.
Zástupci OSN a mezinárodních humanitárních organizací dlouhodobě naléhají na okamžité ukončení palby v Pásmu Gazy. Apelují na to zejména kvůli vysokému počtu civilních obětí v průběhu konfliktu a kritické situaci ohledně zásobování v této palestinské enklávě.
"Je to nyní již 30 dní. To je příliš dlouho. Toto utrpení musí skončit," prohlásily v rámci společného vyjádření organizace, mezi nimiž byly Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Dětský fond OSN (UNICEF), Světová zdravotnická organizace (WHO) a humanitární organizace Care a Save the Children.
Podle signatářů je bilance konfliktu "strašná" s téměř 1400 obětmi na izraelské straně a více než 200 rukojmími unesenými do Gazy po útoku palestinského militantního hnutí Hamás. "Masivní zabíjení velkého počtu civilistů v Gaze je však hanbou, stejně tak jako nedostatek potravin, vody, léků, elektřiny a paliva pro 2,2 milionu Palestinců," zdůrazňuje se v jejich společném prohlášení.
Podle těchto organizací je obyvatelstvu bráněno v přístupu k základním potřebám nutným pro přežití, a jsou bombardováni ve svých domovech, nouzových útočištích, nemocnicích a náboženských svatyních.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres už dříve naléhavě apeloval na nutnost vyhlášení humanitárního příměří v Gaze. Podle něj se tato oblast stává každý den místem tragických ztrát, především mezi palestinskými dětmi. Kritizoval, že Rada bezpečnosti dosud nedosáhla žádného pokroku v řešení konfliktu a zdá se, že uvízla na mrtvém bodě.
Situaci na Blízkém východě kritizuje stále více agentur OSN. Guterres vyjádřil "hluboké znepokojení nad eskalací konfliktu mezi Izraelem a Hamásem". Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zároveň vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby se sjednotila a začala jednat.
Eskalace podle Guterrese zahrnuje "pozemní operace izraelských obranných sil doprovázené intenzivními leteckými útoky a pokračující raketové útoky na Izrael z pásma Gazy". Nejvíce podle něj od samého začátku konfliktu trpí civilisté. Zdůraznil také obavy z rizika eskalace konfliktu mimo pásmo Gazy.
Odsoudil také teroristické činy, které 7. října spáchalo palestinské militantní hnutí Hamás. "Zabíjení, ubližování a unášení civilistů nelze nikdy omluvit," uvedl a vyzval k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění civilistů, které Hamás drží jako rukojmí.
"Od prvních dnů bezprecedentního nepřátelství v pásmu Gazy UNICEF otevřeně hovořil o potřebě okamžitého humanitárního příměří, aby pomoc proudila a aby byly unesené děti propuštěny. Stejně jako mnoho dalších jsme prosili o zastavení zabíjení dětí," uvedl mluvčí UNICEF James Elder na tiskovém brífinku v Palais des Nations v Ženevě.
Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby se sjednotila a podpořila příměří. Radě se stále nepodařilo schválit rezoluci o příměří v pásmu Gazy. Několik návrhů rezoluce vetovaly Spojené státy, protože se v nich nezmiňovalo právo Izraele na obranu. Další návrh odmítly Rusko a Čína, protože se v něm podle nich neuváděla jasná výzva k příměří.
Rada bezpečnosti OSN zůstává hluboce rozdělena a za více než tři týdny nepřijala ani jednu ze čtyř návrhů rezolucí týkajících se války mezi Izraelem a Hamásem. Některé návrhy zablokovaly USA a spojenci Izraele, protože nezmiňovaly právo Izraele na sebeobranu. Návrh předložený Washingtonem byl zase vetovaly Rusko a Čína, protože nežádal o okamžité příměří.
Valné shromáždění OSN se pokusilo v minulém týdnu přijmout nezávaznou rezoluci požadující "okamžité humanitární příměří", ale nezmiňovala Hamás. Gilad Erdan tuto rezoluci označil za "ostudnou".
Palestinský velvyslanec při OSN Rijád Mansúr citoval bývalého generálního tajemníka OSN, Daga Hammarskjölda, který řekl, že "organizace OSN nebyla založena proto, aby nás vzala do nebe, ale aby nás zachránila před peklem." Mansur poté zdůraznil, že Gaza je nyní peklem na zemi a vyzval k zacházení s Palestinci jako s lidskými bytostmi. "Nejsme podlidé. Nejsme z jiné planety," řekl.
Rada bezpečnosti OSN neschválila rezoluci předloženou Spojenými státy v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás a humanitární situací v pásmu Gazy. Americký prezident Joe Biden je přesvědčen, že Izrael má právo reagovat na útok hnutí Hamás, musí však také dělat vše, co je v jeho silách, na ochranu civilistů.
Text předložený Spojenými státy, který zdůrazňoval právo Izraele na sebeobranu a vyzval k humanitárnímu příměří, vetovaly Rusko a Čína. Deset zemí rezoluci podpořilo, dvě země se zdržely hlasování. Proti dokumentu hlasovaly i Spojené arabské emiráty. Ruský návrh obsahující požadavek na humanitární příměří podpořily jen čtyři země.
Rada bezpečnosti OSN odmítla návrh rezoluce předložené Ruskem, která žádala humanitární příměří. Tento návrh podpořilo pět zemí z 15členné Rady. Text odsuzoval všechny formy násilí vůči civilistům, nezmiňoval však hnutí Hamás.
Ve středu 18. října Spojené státy vetovaly návrh rezoluce předložené Brazílií, která žádala humanitární pomoc pro Palestince v pásmu Gazy. Rezoluci podpořilo 12 z 15 členů Rady OSN. Rusko a Británie se hlasování zdržely a proti návrhu hlasovaly jen USA. Ty však jako stálý člen Rady mají právo veta.
"Izrael má právo a dodal bych, že i povinnost, reagovat na zabíjení svých lidí," řekl Biden v Bílém domě na společné tiskové konferenci s australským premiérem Antonym Albanesem. "Zajistíme, že Izrael má k dispozici to, co potřebuje ke své obraně proti teroristům," prohlásil.
Dodal ale, že Hamás nezastupuje většinu Palestinců a Izrael by podle amerického prezidenta během svého postupu vůči hnutí měl dodržovat válečné právo. "Izrael musí udělat všechno, co je v jeho silách, ať je to jakkoli náročné, aby chránil nevinné civilisty," řekl.
Biden poděkoval Izraelcům, Palestincům i egyptskému prezidentovi Abdal Fattáhovi Sísímu za spolupráci s USA s cílem zajistit přísun potravin, vody a zdravotnických potřeb do pásma Gazy. Objem této podpory však musí být zvýšen. USA také pracují na propuštění rukojmí zadržovaných hnutím Hamás v pásmu Gazy, mezi nimiž jsou i občané zahraničních zemí.
"Izraelci a Palestinci si ve stejné míře zaslouží žít bok po boku v bezpečí, důstojně a v míru, " řekl Biden. "Hamás už víc nesmí terorizovat Izrael a používat palestinské civilisty jako lidské štíty," doplnil a vyjádřil podporu řešení na úrovni dvou států.
Situace v rámci OSN je od začátku konfliktu dlouhodobě napjatá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil Radu bezpečnosti OSN z toho, že svým údajným proizraelským postojem prohlubuje současnou krizi v Gaze. Jeho ministr zahraničí Hakan Fidan prohlásil, že se svět nachází ve zlomovém bodě. "Buď se posuneme k trvalému, udržitelnému míru, nebo začne světová válka," uvedl podle The Guardian. Izrael v reakci na postoj tajemníka OSN Antonia Guterrese uvedl, že odmítá vydávat víza představitelům OSN.
"Mezinárodní společenství se nestaví na odpor nezákonným a bezuzdným útokům izraelského režimu na civilisty," prohlásil Erdogan. "Zastáváme názor, že Rada bezpečnosti OSN nezastavila krveprolití a nenastolila příměří, ale svým jednostranným přístupem krizi ještě prohloubila," tvrdil Erdogan.
Erdoganovo prohlášení bylo zveřejněno krátce po jeho telefonátu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Rusko je spolu s Británií, Čínou, Francií a USA jedním z pěti stálých členů RB OSN. Turecký prezident obvinil Radu bezpečnosti z toho, že nečinně přihlíží kolektivnímu trestání obyvatel Gazy a že umožnila ochromení činnosti agentury OSN pomáhající palestinským uprchlíkům.
Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví nejméně 11 000 lidí, dalších 32 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 230 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů nejméně 12 000, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Související
Situace v Pásmu Gazy se dramaticky zhoršuje. Při bombardování zemřely stovky lidí
Utrpení statisíců lidí se prohlubuje. Do Pásma Gazy přichází zima
Pásmo Gazy , UNICEF , Catherine Russellová
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Nevyzpytatelné počasí. Meteorologové upravili výstrahu, situace se rychle mění
před 13 minutami
Wagnerovcům je u nás těsno. Chtějí "na výlet" do Polska, řekl Lukašenko Putinovi
před 34 minutami
Biden k milosti pro Huntera: Jsem otec, snad to Amerika pochopí. Zvrácenost, reaguje Trump
před 1 hodinou
Nečekaný předvolební tah. Scholz přijel do Kyjeva
před 1 hodinou
Sabotáže, žhářství či vykolejování vlaků. Ruské útoky v Evropě se zhoršují, varuje NATO
před 2 hodinami
Elton John: Nemůžu sledovat ani svůj vlastní muzikál, přišel jsem o zrak
před 2 hodinami
Aktuální počasí: V části Česka hrozí ledovka, varují meteorologové
před 2 hodinami
Historické přelíčení začalo. Mezinárodní soudní dvůr rozhoduje o extrémním počasí
před 2 hodinami
Prezident Joe Biden omilostnil svého syna Huntera
před 4 hodinami
Počasí bude příští víkend překvapivě teplé
včera
Verstappen vítězí v bláznivém Kataru: Boj o titul konstruktérů pokračuje do Abu Dhabi
včera
Inspirace, úspěch nebo nutnost? Trumpovo vítězství některé politiky vyděsilo, jiní začali přiznávat nadšení
včera
Parlamentní volby v Rumunsku: Sociální demokraté na prvním místě, krajní pravice posiluje
včera
Bývalý šéf Tesca se vrhnul na záchranu planety. V Africe vytváří megalomanský projekt
včera
Nervozita narůstá. Veřejnost i úřady čekají, co Trump udělá 6. ledna
včera
"Bezpečný prostor pro svobodu projevu." DSA po roce zveřejnila hodnocení Muskovy sítě X
včera
Situace v Pásmu Gazy se dramaticky zhoršuje. Při bombardování zemřely stovky lidí
včera
Asadovi jde o všechno. Povstání rebelů může ukončit jeho vládu nad Sýrií
včera
Diplomatická hra začíná. Trump staví Zelenského do nelehké pozice
včera
Svět na prahu obchodní války. Státy chtějí kvůli Trumpovi jednu měnu, USA hrozí Putinovi stoprocentními cly
Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, vyvolal vlnu kontroverze svým prohlášením, že uvalí 100% cla na země BRICS, pokud se pokusí vytvořit novou měnu. Uvedl to server CNN.
Zdroj: Libor Novák