Soudní dvůr v Haagu začal projednávat obvinění JAR proti Izraeli z genocidy v Gaze

V nizozemském Haagu dnes začalo jednání Mezinárodního soudního dvora (ICJ) ohledně žádosti Jihoafrické republiky, aby bylo zahájeno řízení proti Izraeli. Jihoafrická republika tvrdí, že Izrael v palestinském Pásmu Gazy páchá genocidu. Před budovou soudu se dnes ráno sešlo několik stovek lidí s izraelskými vlajkami. Na demonstraci byli ale také lidé, kteří požadují svobodný palestinský stát a konec války v Gaze.

Jihoafrická republika argumentuje ve svém podání projednávaném v Haagu, že "jednání Izraele je ve své podstatě genocidní, jelikož Izrael jej vykonává s nutně konkrétním úmyslem", a to zničit Palestince v Pásmu Gazy. Podnět podpořily například Turecko nebo Organizace islámské spolupráce (OIC).

Izrael odmítá obvinění z genocidy a tvrdí, že jeho operace v Gaze jsou aktem sebeobrany, při kterém dodržuje mezinárodní právo a snaží se minimalizovat civilní ztráty. Ofenzivu v Gaze zahájil Izrael v reakci na teroristický útok hnutí Hamás, které v oblasti vládne od roku 2007.

Ozbrojenci Hamásu 7. října napadli izraelské pohraničí, při čemž povraždili na 1200 lidí a unesli asi 240 osob. Stovku rukojmích propustili koncem listopadu, ale na 130 lidí stále drží.

Rozsáhlá izraelská vojenská operace v Gaze vyvolala humanitární krizi, a podle tamních úřadů zabila přes 23 000 Palestinců, včetně členů hnutí Hamásu.

"Izrael má právo na sebeobranu, a myslím, že toto je bohužel jediný způsob," uvedl aktivista Raul Berghaus z Amsterdamu podle serveru The Times of Israel. Berghaus tvrdí, že Izrael nepáchá genocidu, a pokud v tomto konfliktu někdo genocidu páchá, je to podle něj Hamás.

Příznivci Izraele před budovou soudu přinesli kromě izraelských vlajek také fotografie osob unesených Hamásem 7. října. Někteří měli na sobě nápisy "Hamás=ISIS" s odkazem na teroristickou organizaci Islámský stát. Evropská unie a USA považují Hamás také za teroristickou organizaci.

Příznivci palestinské státnosti přišli před budovu ICJ s palestinskými vlajkami a s obřím transparentem, na němž byla uvedena jména zabitých Palestinců s nápisem "Mají jména, měli své sny, nezapomeňte na oběti genocidy v Palestině".

Jihoafrická republika ve své stížnosti žádá mimo jiné Mezinárodní soudní dvůr, aby předběžným opatřením zastavil izraelské vojenské operace v Gaze. Podle Jihoafrické republiky se Izrael v Gaze dopouští genocidy, což údajně porušuje úmluvu OSN o zabránění a trestání genocidy z roku 1948.

Statisíce lidí v Gaze trpí hlady a nemají dostatek pitné vody. Humanitární organizace nemohou distribuovat pomoc, protože tam nikde není bezpečno. Většina nemocnic nefunguje a ostatní jsou přeplněné, nemají dostatek léků ani zdravotnického materiálu.

Premiér Petr Fiala varoval v na síti X před politizací Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Uvedl, že respektuje nezávislost Mezinárodního soudního dvora, ale zároveň uznává právo Izraele bránit se po teroristických útocích Hamásu z loňského října.

"Obvinění z genocidy, 'zločinu všech zločinů', by neměla být vznesena lehkovážně," uvedl Fiala. "Nezapomínejme, že kdokoli může být terčem útoku brutálních teroristů, kteří se skrývají za lidskými štíty. V odporu vůči brutalitě teroru ve světě musíme držet spolu," dodal.

Související

Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Válka v Izraeli

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ)

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

včera

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.

včera

Vladimir Putin

Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu na výročním zasedání ministerstva obrany ostře zaútočil na evropské představitele, které označil za „malá prasátka“. V jedné ze svých nejtvrdších řečí za posledních měsíců zdůraznil, že Rusko svých cílů na Ukrajině dosáhne „bezpodmínečně“, a to buď cestou diplomacie, nebo vojenskou silou na bojišti.

včera

Maduro, Nicolas

Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil

Americký prezident Donald Trump nařídil „totální a úplnou“ blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Caracas tento krok okamžitě odsoudil jako „válečné hrozby“ a obvinil Washington z pokusu o krádež národních surovin. Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co Trump na své síti Truth Social označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci zapojenou do pašování drog a obchodu s lidmi.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné

Když v roce 2000 tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane pronesl svou slavnou kritiku na adresu fanoušků, kteří se na stadionu více zajímali o alkohol a krevetové sendviče než o dění na hřišti, nevědomky vytvořil pojem, který dodnes definuje odcizení fotbalu od jeho kořenů. „Brigáda krevetových sendvičů“ se stala synonymem pro korporátní publikum, které vytlačuje skutečné příznivce. O čtvrtstoletí později se zdá, že nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe tuto proměnu fotbalu v nedostupný luxus definitivně završí.

včera

včera

včera

včera

Tři soutěsky, největší přehrada na světě

Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě

Stovky kilometrů od přelidněného čínského pobřeží, v hlubokém zářezu himálajských velehor, vzniká jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších infrastrukturních projektů historie. Čína zde buduje hydroenergetický systém v hodnotě 168 miliard dolarů, který má generovat více elektřiny než jakékoli jiné zařízení na světě. Tento gigantický zdroj energie má podpořit čínský přechod k elektromobilitě a nasytit energeticky hladové modely umělé inteligence, v nichž Peking soupeří s globálními rivaly.

včera

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy