Stála GRU za smrtí Prigožina? Podle britské MI6 mohlo jít o stejného agenta jako u Vrbětic

Britské tajné služby si myslí, že za smrtí Prigožina stojí stejný muž jako za otravou dvojitého agenta Sergeje Skripala v roce 2018 – generálmajor Andrej Averjanov. „Včetně mě si mnoho lidí myslí, že Prigožinovy dny byly sečteny. Je zde hodně diskuzí okolo zmíněného jména,“ citoval britský deník Daily Mail nejmenovaný zdroj z britské rozvědky.

Podle dvou zdrojů z MI6 vedl Averjanov operaci s cílem nahradit 20 tisíc wagnerovců v Africe ruskými vojáky a s Prigožinem měl „dlouhodobě nepřátelské vztahy“. Podle serveru Ukrainska Pravda nyní ukrajinská rozvědka vyšetřuje, zda to nebyl právě on, kdo za havárií letadla s předními představiteli wagnerovců stál.

Tyto informace přicházejí poté, co letečtí experti zjistili v pádu Prigožinova letadla řadu nesrovnalostí. Například křídlo letounu se nacházelo několik kilometrů od místa havárie, zřítilo se z oblohy doslova po částech. „Letadlo se zjevně rozpadlo za letu po nějaké katastrofické události ve výšce. Doslova spadlo na zem jako láhev od coly, zcela neovladatelné a bez částí křídel. Nová letadla, jako je toto, se takto nerozpadají, pokud se nestalo něco zlého,“ vylíčil letecký expert Jeff Guzzetti podle stanice NBC.

Averjanov je členem ruské Hlavní správy rozvědky, lépe známou pod zkratkou GRU. Dokonce toho samého týmu, který stojí nejen za otravou Skripalových, ale i výbuchu v muničním skladu Vrbětice.

Jak Averjanov figuroval ve Vrběticích?

Složení agentů z jednotky GRU s kódovým označením 29155, kteří provedli atentát na muniční sklad, zveřejnil investigativní server Bellingcat ve spolupráci s několika dalšími servery v čele s českým Respektem. V září 2014 přicestovali agenti Denis Sergejev a Jegor Gordienko z Moskvy do Ženevy, aby otrávili bulharského výrobce zbraní Emiliana Gebreva.

Při svých cestách zejména Sergejev (pod falešným jménem Sergej Fedotov) telefonicky hovořil s Averjanovem prostřednictvím předplacených telefonů. A to nejen během operace, která způsobila výbuch ve Vrběticích, nýbrž i při otravě Skripala.

Averjanov tehdy odcestoval pod krycím jménem Overjanov (změnil pouze jedno písmenko) do Lisabonu. Investigativní reportéři Bellingcatu si nejsou jistí, jestli jen potřeboval vstoupit do Schengenského prostoru nebo se s někým setkat. Nicméně o několik dní později se vrátil do Moskvy, odkud odcestoval s čtyřmi dalšími příslušníky 29155 na různé lety na místa, odkud to bylo jen pár hodiny jízdy do Vrbětic.

Averjanov se dostal dne 13. října 2014 do Vídně, zpáteční letenku si koupil na let o dva dny později. Následovali ho Alexandr Miškin, Anatolij Čepiga a Nikolaj Ježov, všichni Averjanovi podřízení. Všichni tito lidé měli jiná datum příletu – od 10. do 13. října, ale všichni si zakoupili zpáteční letenky na 15. října.

Čepig a Miškin následně požádali o vstup do areálu muničního skladu, zatímco se vydávali za budoucí nákupčí zbraní z Lidové gardy Tádžikistánu. Mělo dojít ke komunikaci se společností Imex, což je jeden z hlavních provozovatelů skladu. Zástupci společnosti ale tvrdí, že se tito muži nikdy nedostavili. Zřejmé je, že 16. října 2014 v 9:25 vybuchnul sklad č. 16 ve Vrběticích. Zničeno bylo 58 tun munice a zemřeli dva zaměstnanci.

Jednotka schopná všeho

Jednotka GRU 29155 se „proslavila“ řadou počinů v evropských zemích. Bellingcat úspěšně identifikoval jejich zapojení do anexe Krymu roku 2014. pokusy o destabilizaci Moldavska v témže roce a realizaci neúspěšného puče v Černé Hoře roku 2016. Podezření panují i ohledně snah o destabilizační operace ve Španělsku v roce 2017 ve chvíli, kdy probíhalo referendum o nezávislosti Katalánska. Jejich činnost dosáhla vrcholu ještě o rok později otravou Skripala v britském Salisbury.

Kauza Vrbětice měla významný přesah do Bulharska. Těsně poté, co česká vláda v roce 2021 odkryla informace o zapojení agentů GRU do výbuchů, se ozval právě bulharský obchodník se zbraněmi Emilian Gebrev. Pro list New York Times připustil, že terčem útoku byly právě jeho zbraně.

Roku 2015 bulharské úřady informovaly o tom, že členové jednotky 29155 odcestovali do Bulharska a otrávili Gebreva látkou nápadně se podobající nervově paralytické látce Novičok. Ani jeden pokus se jim nezdařil.

Gebrevovy sklady se stávají opakovanými terči útoků. Naposledy loni začátkem srpna server Guardian informoval o dalším z nich.

Co je to GRU?

Jednotka 29155 je pouze jednou součástí rozsáhlé organizace. GRU působí vedle Federální bezpečností služby (FSB) či Služby vnější rozvědky (SVR), což jsou nástupnice známého sovětského Výboru státní bezpečnosti (KGB). Má na starosti mimo jiné podobné operace, jako byla otrava Skripala a jeho dcery v roce 2018. Spojené státy ji pak viní z velkých kybernetických útoků, píše britská stanice BBC.

GRU oficiálně vznikla roku 1942, stala se známou pro shromažďování o Německu a jeho spojencích v zahraničí během druhé světové války. V rámci GRU působí i nechvalně známá komanda speciálních operací – Specnaz, které mají za úkol provádět průzkum a sabotáže. Právě tito lidé stáli v čele invaze do Afghánistánu roku 1979. Byla to právě GRU, kdo přežil pád svého rivala KGB.

V současné době ani nemá webové stránky, což je velký rozdíl právě oproti ruským FSB či SVR, nebo třeba americké CIA – ta se dokonce na svém webu chlubí tím, že „je první linií obrany národa“. Zmínka o ní je pouze na stránkách ruského ministerstva obrany, kde se o ní hovoří coby „zahraniční zpravodajské agentuře“. „Jejím úkolem je zajišťovat podmínky příznivé pro úspěšnou realizaci obranné a bezpečnostní politiky Ruské federace a poskytovat úředníkům informace, které potřebují k rozhodování v politické, ekonomické, obranné, vědecké, technické a environmentální oblasti,“ píše ruské MO podle BBC.

Panují dokonce podezření o ovlivňování amerických prezidentských voleb roku 2016. Především jde o tajnou operaci, kdy se stala obětí hackerského útoku kandidátka za demokraty Hillary Clintonová. Tehdy byly zveřejněny desítky tisíc soukromých sdělení ve snaze zdiskreditovat kandidátku vnímanou jako nepřátelskou vůči Rusku. Když posléze americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo dvanáct Rusů jako členy GRU, Kreml se od nich distancoval se slovy, že „neexistují žádné důkazy spojující těchto 12 osob s vojenskou rozvědkou nebo hackerskými útoky“.