Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou

Bílý dům již představil zakládající výkonný výbor, ve kterém figurují Trumpův zeť Jared Kushner, ministr zahraničí Marco Rubio nebo bývalý britský premiér Tony Blair. Samotný Trump má v radě působit jako doživotní a neodvolatelný předseda. Z této funkce by ho mohl sesadit pouze jednomyslný hlas výkonného výboru v případě úplné neschopnosti vykonávat úřad, což znamená, že jeho vliv v této mezinárodní struktuře může přesáhnout i jeho prezidentský mandát.

Diplomaty po celém světě znepokojuje zejména skutečnost, že trvalé členství v této nové organizaci je de facto na prodej. Státy, které chtějí v radě působit déle než tři roky, musí do společného fondu přispět částkou jedné miliardy dolarů. Podle amerických představitelů mají tyto prostředky směřovat na obnovu Gazy, kritici však tento model přirovnávají k exkluzivnímu členství v Trumpově soukromém klubu Mar-a-Lago, které postrádá jakoukoli demokratickou legitimitu.

Další kontroverzi vzbuzuje seznam pozvaných zemí, na kterém figuruje Rusko, Čína nebo Bělorusko. Zapojení státu, který aktivně vede válku, do orgánu s mírem v názvu označila britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová za nepřijatelné. Experti varují, že Vladimir Putin by mohl členství v radě využít k dalšímu podkopávání autority OSN a prohlubování rozporů uvnitř západních aliancí.

Tradiční evropští spojenci se k projektu staví velmi zdrženlivě. Francie a Norsko již účast odmítly s poukazem na nejasný vztah rady k zavedeným mezinárodním strukturám a mezinárodnímu právu. Paříž zdůraznila, že zatímco rezoluce Rady bezpečnosti OSN se jasně soustředily na Blízký východ, Trumpova charta dává radě mandát zasahovat do jakéhokoli konfliktu na světě, což vyvolává otázky o její skutečné agendě.

Navzdory těmto výhradám se Trumpovi daří získávat spojence jinde. Účast již potvrdily Spojené arabské emiráty či Bahrajn a ve středu se k nim přidal i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ten pozvání přijal i přes dřívější neshody ohledně složení výboru, v němž zasednou i zástupci Turecka a Kataru. Očekává se, že slavnostní ceremoniál k založení rady proběhne v Davosu ve čtvrtek za účasti přibližně 35 zemí.

Zástupci OSN a zkušení vyjednavači však vyjadřují silnou skepsi ohledně schopnosti Rady míru skutečně konkurovat organizaci s osmdesátiletou historií. Poukazují na to, že OSN disponuje unikátní legitimitou, Radou bezpečnosti a rozsáhlou sítí humanitárních a mírových misí. Nahradit takto komplexní systém soukromou iniciativou, kde si lze vliv koupit penězi, považují za nereálné a nebezpečné pro globální stabilitu.