USA a Čína spolu vedou zpravodajskou válku. Američané přiznávají vzájemné špehování

Peking se totiž podle různých zpráv z médií rozhodl vybudovat špionážní základnu na Kubě. Informace ale podle Washingtonu nejsou přesné, Čína zde svá zařízení vylepšovala už před čtyřmi lety, upřesnil server Guardian.

Do Číny v květnu tajně odcestoval ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA). Jednal zde se svými protějšky a zdůraznil důležitost zachování komunikačních kanálů, píše CNN. „Je fér přiznat, že se dlouho vzájemně špehujeme na různých úrovních,“ podotkl bývalý analytik CIA Christopher Johnson. „Nepochybně došlo k nárůstu na obou stranách, ale pravděpodobně více na čínské straně, jednoduše proto, že se stala větší, vlivnější, bohatší, a proto má více zdrojů, které může věnovat, než tomu bylo v minulosti,“ doplnil.

Krizová komunikace mezi Washingtonem a Pekingem je pravděpodobně nejhorší od roku 1979. „To klade důraz na schopnost obou zemí shromažďovat zpravodajské informace, aby vzájemně pochopily své možnosti, akce a strategické záměry po celém světě,“ vysvětlil analytik specializující se na Čínu Lyle Morris.

Prohlubování špionážní činnosti vyústilo mimo jiné ve vážné debaty o používání čínských telekomunikačních zařízení a sociálních sítí. Jasnou ukázkou jsou telefony Huawei a aplikace TikTok. Konkrétně čínskou sociální síť zaměstnancům řada evropských či severoamerických státních institucích zakazuje používat na pracovních zařízeních.

Peking se ale brání tím, že se „nevměšuje do vnitřních záležitostí jiných zemí“. Společnosti Huawei a TikTok opakovaně popírají, že by jejich produkty znamenaly riziko pro národní bezpečnost nebo že by k nim měla přístup sama čínská vláda. Navíc i v USA panují obavy z přílišné striktnosti, která by mohla vyvolat příliš protičínské nálady.

Americká CNN vylíčila, že čínský vůdce Si Ťin-pching přesměroval zahraniční politiku Pekingu na více asertivní. „Doprovází to důsledný důraz na posílení zpravodajských schopností, modernizaci technologií a zlepšení koordinace mezi různými bezpečnostními agenturami,“ vysvětlil profesor politologie Xuezhi Guoa z Guilfor College v USA.

Hlavní čínské zpravodajské aktivity spadají pod Lidovou osvobozeneckou armádu (PLA) a její rozsáhlou civilní agenturu známou jako Ministerstvo státní bezpečnosti (MSS), píše CNN. MSS byla založena v roce 1983 a dohlíží na zpravodajské služby v Číně a zahraničí. Díky tomu je připodobňována k americké CIA nebo FBI. Podle analytiků podléhá ještě většímu utajení než její americké protějšky, nemá totiž ani veřejné internetové stránky.

Experti hodnotí, že spolupráce mezi Havanou a Pekingem na bázi zpravodajských služeb není žádným překvapením. Čína navazuje vztahy například s Íránem nebo Saúdskou Arábií, u té ale nelze jednoznačně určit, jestli jsou rozvědného charakteru. Sbližování Pekingu s dalšími zeměmi Blízkého východu nebo Latinské Ameriky pro Washington i jeho spojence znamená obavy, protože silnější propojení těchto v podstatě nepřátelských služeb může narušit jejich bezpečnost.

Americké zpravodajské služby se navíc dostaly do problémů zejména během pandemie covid-19. Čínské úřady pohyb přísně (a ještě více než obvykle i digitálně) monitorovaly. Od roku 2010 CIA utrpěla značné ztráty poté, co čínská vláda zabila či uvěznila přes deset jejích zdrojů, psal tehdy list New York Times. Agentura v roce 2021 začala přepracovávat způsob školení a řízení informátorské sítě. Údajně se chce více zaměřit na protivníky, jakými jsou Moskva a Peking.