Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se

„Nemáme s tím nic společného,“ prohlásil Trump na adresu rusko-ukrajinského konfliktu. Svůj postoj zdůvodnil geografickou vzdáleností a zdůraznil, že mezi Spojenými státy a Evropou leží „velký, krásný oceán“. Tímto výrokem dal jasně najevo, že bezpečnostní krizi na evropském kontinentu vnímá jako lokální problém, který by měly řešit primárně evropské státy, nikoliv Washington.

Prezident se k tématu Ukrajiny dostal v rámci své širší kritiky Severoatlantické aliance. NATO opětovně obvinil z toho, že se ke Spojeným státům chová „velmi nespravedlivě“. Podle Trumpa USA do aliance investují obrovské prostředky, zatímco evropští partneři pouze čerpají výhody, aniž by adekvátně přispívali.

V projevu také zaznělo jeho tradiční tvrzení, že pokud by byl v roce 2022 v úřadu on, válka by nikdy nezačala. V této souvislosti opětovně bez důkazů zopakoval, že prezidentské volby v roce 2020 byly „zmanipulované“. Tímto výrokem se snažil podtrhnout svou tezi, že současná globální nestabilita je důsledkem jeho dočasné absence v Bílém domě.

Trump se řečnicky ptal publika, co Spojené státy získaly ze své snahy o ukončení války na Ukrajině. „Co z toho máme, kromě smrti, destrukce a masivního množství hotovosti, kterou posíláme lidem, kteří si naší práce ani neváží?“ tázal se prezident. Tato slova byla mířena nejen na ukrajinské vedení, ale i na evropské spojence, které Trump dlouhodobě viní z nevděku.

Prezidentův postoj k Ukrajině ostře kontrastuje s jeho aktuální prioritou – ovládnutím Grónska. Zatímco pomoc zemi čelící ruské agresi označil za zbytečné mrhání penězi, pořízení arktického ostrova označil za nezbytnou investici do národní bezpečnosti. Evropě vzkázal, že na Ukrajině musí „pracovat“ oni sami, protože Spojené státy jsou příliš daleko na to, aby se v konfliktu dále angažovaly.

Tento izolacionistický tón vyvolal mezi přítomnými evropskými lídry znatelný neklid. Trumpovo zpochybňování transatlantické vazby a otevřený nezájem o osud Ukrajiny jen potvrdily obavy, že se Spojené státy pod jeho vedením stahují ze své role garanta evropské bezpečnosti. To vše v situaci, kdy Trump podmiňuje další spolupráci v rámci NATO ústupky v otázce Grónska a obchodu.

Vystoupení v Davosu tak ukázalo Trumpovu jasnou prioritu: Amerika na prvním místě, a to i za cenu rozbití dosavadních spojenectví. Pro Ukrajinu a její evropské podporovatele byl dnešní projev jasným signálem, že od současné americké administrativy nelze očekávat nezištnou pomoc, ale spíše tvrdý obchodní přístup, kde se pomoc přepočítává na okamžitý zisk pro Washington.