Pandemie bude v letošním roce dál prohlubovat zadlužení globálního veřejného sektoru, vynakládání více peněz na urychlení očkování proti covidu je nicméně nejrychlejší cestou k normalizaci vládních financí. Ve své pravidelné zprávě, která se zabývá vývojem veřejných financí a fiskální politiky, to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).
Pokud se díky rychlejšímu očkování podaří dostat koronavirus dříve pod kontrolu, mohly by podle MMF vyspělé ekonomiky do roku 2025 vybrat na daních navíc přes bilion dolarů (zhruba 22 bilionů Kč). Globální hrubý domácí produkt (HDP) by se pak v tomto období díky rychlejšímu znovuotevírání podniků a obnovování pracovních míst mohl zvýšit asi o devět bilionů dolarů.
"Očkování tak přinese více peněz, než kolik bude stát, což znamená skvělé zhodnocení veřejných prostředků investovaných do posilování globální výroby a distribuce vakcín," uvedl MMF.
Fond odhaduje, že vlády od začátku pandemie do poloviny března v rámci svých rozpočtů vynaložily kolem 16 bilionů dolarů na stimulační opatření související s pandemií. Průměrný rozpočtový schodek ve vyspělých zemích loni vzrostl na 11,7 procenta HDP z 2,9 procenta v předchozím roce. Letos by se měl podle MMF snížit na 10,4 procenta.
Fond rovněž předpověděl, že veřejný dluh letos ve vyspělých ekonomikách vystoupí na 122,5 procenta HDP z loňských 120,1 procenta. Celosvětově by se pak měl zvýšit na rekordních 99 procent HDP z loňských 97 procent.
MMF v dnešní zprávě vyzval k cílenější podpoře zranitelných domácností a malých podniků. Zároveň však upozornil, že některé vyspělé země s vysokým zadlužením by měly začít pracovat na obnovování rozpočtového prostoru k řešení budoucích šoků. Tyto země by podle fondu měly připravit dlouhodobější mechanismy ke zvyšování příjmů a racionalizaci výdajů. Upřednostňovat by měly investice do boje s klimatickými změnami a snižování ekonomické nerovnosti.
Měnový fond už minulý týden uvedl, že vyspělé ekonomiky by mohly využít progresivnější zdanění příjmů, daně z nemovitostí, dědické a darovací daně i daně na "nadměrné" firemní zisky ke snižování nerovností, které se prohloubily v důsledku pandemie covidu-19.
Související

Je to černé na bílém Za Trumpovu obchodní válku nejvíce zaplatí USA? spočítal MMF

Masivní injekce pro Ukrajinu? Kyjev by mohl dostat pomoc za 1,1 miliardy dolarů
Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) , očkování
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek